Netopýr parkový

Popularita Noci netopýrů v ptačím parku stoupá

Noc netopýrů III  Ptačího parku Josefovské louky neboli 22. Mezinárodní noc netopýrů, potřetí konaná v Josefově pod hlavičkou ČSO a České společnosti pro ochranu netopýrů, hostila přes osmdesát návštěvníků a další nový druh netopýra Josefovských luk.
Netopýr parkový v ptačím parku. Foto: Břeněk Michálek

První „sedící“ část akce – novou přednášku Josefa Hotového o východočeských netopýrech si vyslechlo přes 40 fandů netopýrů. Další návštěvníci se nabalovali postupně při návštěvě podzemních i nadzemních prostor Bastionu IV a Umělecké kolonie Josefova i při vyvrcholení celé sešlosti u bran ptačího parku, kde proběhl odchyt netopýrů do sítí a jejich sledování pomocí detektorů. Zdá se, že příznivci ptačího parku nejsou jen obdivovateli ptáků. Na Netopýří noci III se nakonec dostavilo přes osmdesát milovníků přírody. Noc skutečně patřila netopýrům. Představili se netopýří pacienti ze záchranné stanice – bizarní netopýr černý, mohutný netopýr večerní a dva pidižvíci – netopýr hvízdavý a netopýr nejmenší, který byl již vyléčený vypuštěn na svobodu. Síť nad řekou Metují pak zachytila dalšího příbuzného našich nejmenších netopýrů – netopýra parkového. Parkový netopýr v parku by neměl být takovým překvapením, ale na seznamu savců naší rezervace zatím chyběl. Stal se tak tedy osmým zaznamenaným druhem letouna. Děkujeme všem účastníkům za upřímný zájem, skvělou atmosféru a dobrovolné vstupné, které bude díky své výši použito na výkup dalších pozemků na Josefovských loukách (více v náhledu do transparentního účtu ČSO na josefovskelouky.cz)

Josef Hotový z Muzea východních Čech v Hradci Králové představuje netopýry východních Čech. Foto: Břeněk Michálek
Josef Hotový ukazuje nový druh netopýra Josefovských luk – netopýra parkového. Foto: Břeněk Michálek

Česko je vyprahlé, ale Josefovské louky sucho netrápí – umělý mokřad překypuje životem

Zatímco většina Česka je spálená sluncem, ptačí park České společnosti ornitologické překypuje životem. Umělý mokřad, který ornitologové řízeně zaplavují, ukazuje v období sucha naplno svůj význam pro ochranu přírody i pro zadržení vody v krajině. Mláďata zde úspěšně vyvedly drobné kachničky čírky nebo například dva druhy bahňáků – čejky a kulíci. Ptačí park také hostí čtyři druhy skrytě žijících mokřadních ptáků – chřástalů a může se pyšnit hojným výskytem vzácného česneku hranatého nebo jednoho z nejhezčích tesaříků, tesaříka pižmového. Bohatá škála potravy sem pravidelně láká i čápy a jeřáby. Bujnou vegetaci letos nově pomáhají ochranářům krotit divocí koně.
I v době největšího sucha poskytují Josefovské louky útočiště pro mokřadní ptáky. Foto: Archiv ČSO

Continue reading „Česko je vyprahlé, ale Josefovské louky sucho netrápí – umělý mokřad překypuje životem“

Na brigádníky čekala na Josefovských loukách parádní odměna

O víkendu skončil Volný pracovní tábor na Josefovských loukách. Dobrovolníci, kteří se do ptačího parku sjeli z celé republiky, se v týdnu tropických veder činili. Postavili ohradu kolem celého Slavíkovského ptačníku. Díky tomu mohou ptačník spásat – a bránit tak jeho zarůstání – oslík Lojza a ovce. Pracovníci také odvozili dřevo ze zimního ořezávání stromů, vztyčili bytelnou ohradu na nové pastvině divokých koní, posekali louky ve vstupním areálu a nakonec provedli generální úklid na správě ptačího parku v Josefově.
Osel s ovcemi v nově ohrazeném Slavíkovském ptačníku. Foto: Břeněk Michálek

Odměna byla vskutku velkolepá. Těsně před koncem tábora bylo nalezeno hnízdo vzácného ostříže lesního na jednom z topolů nad Novou Metují. Ostřížům se evidentně líbí louky plné vážek a vlaštovek, které tu představují jejich oblíbenou potravu. Momentálně podruhé v tomto roce zavlažované louky lákají díky bohaté nabídce hmyzu právě vlaštovky, jiřičky a břehule.

Objevené hnízdo ostříže s jeho obyvatelem. Foto: Břeněk Michálek

Moc velký díky patří všem účastníkům tábora!

Čáp a vodouši šedí v ptačím parku. Foto: Alice Janečková

 

Aktuality z volného pracovního tábora na Josefovských loukách

Břeněk Michálek, správce ptačího parku hlásí, že i přes úmorná vedra je Volný pracovní tábor na Josefovských loukách v plném proudu:

Podařilo se nám postavit již první ohradu, kterou jsme umístili kolem Ptačníku. Zde bude proti zarůstání této soustavy tůní bojovat oslík Lojza a jeho věrné ovčí parťačky. Právě v blízkosti Ptačníku se kulíkům a čejkám podařilo vyvést z náhradních snůšek mláďata. Na druhé straně ptačího parku pak dokončujeme rozšíření pastviny divokých koní.

 

Během prací se nám daří téměř každý den objevit něco přírodovědecky cenného. Na pastvině koní jsme potvrdili slušnou populaci celoevropsky chráněného druhu motýla – modráska bahenního. Následně jsme našli nový druh brouka pro ptačí park, a to jednoho z nejhezčích tesaříků – tesaříka pižmového. Louky jsou letos bohaté i na nejcennější rostlinku území – česnek hranatý, který letos roste roztroušeně po celé ploše. Našli jsme i nezvyklý trs albína tohoto druhu. Naopak nalezený křižák čtyřskvrnný je vzácně červená varianta tohoto běžného druhu.

Tesařík pižmový

Z důvodu veder, která se na nás začala podepisovat, se jezdíme na polední přestávku od 12:00 do 15:00 chladit do příjemně vlažné Pevnosti Josefov. Všem brigádníkům, kteří nám na Josefovské louky přišli pomoci, patří velké poděkování!

Letošní druhý ročník tábora skončí v sobotu 28. července, která bude posledním pracovním dnem.

            

 

Pozvánka na přednášku „Od meliorační trubky k ptačímu parku“

Václav Zámečník a Břeněk Michálek z České společnosti ornitologické odstartují 26. dubna v Národním zemědělském muzeu v Praze přednáškový cyklus o významu vody a půdy v krajině. Účastníci první části cyklu Voda a půda jako společenské dilema se mimo jiné dozví, jak půda a voda ovlivňují (nejen) lidské životy, k čemu je nám chřástal a čejka nebo jak krajinu změnilo zemědělství a jak ji mění Ptačí park Josefovské louky. Přednášející budou povídat i o tom, co v krajině dokáže způsobit řízená povodeň a co pastva divokých koní.

Zájemce o krajinu, venkov a zemědělskou problematiku zveme i na další přednášky z cyklu Voda a půda jako společenské dilema. O zadržování vody v krajině, způsobech hospodaření, nečekaných změnách počasí i o mimoprodukční roli zemědělské krajiny budou v Národním zemědělském muzeu v Praze přednášet odborníci z univerzit, výzkumných institucí i přímo ze zemědělské praxe. Šest témat ve dvanácti přednáškách nabídne posluchačům různé přístupy i možnosti řešení a představí řadu aktuálních výzkumů a dat. Cyklus je určen nejen odborné veřejnosti. Témata se věnují problematice zajímavé i pro laiky, kteří se zemědělstvím nemají osobní zkušenost.

Vstup na přednášky je zdarma, místa si mohou zájemci dopředu rezervovat prostřednictvím webových stránek muzea.

Program přednášek:

26. 4.  Voda a půda jako společenské dilema

17:00–18:00  Od meliorační trubky k ptačímu parku (Ing. Václav Zámečník a Mgr. Břeněk Michálek, Česká společnost ornitologická)
18:00–19:00   Cena za zdravou krajinu: Kde se střetává realita se sny (Ing. Jaroslav Pražan, Ph.D., Ústav zemědělské ekonomiky a informací)

3. 5. Úroda vs. úrodnost

17:00–18:00  Jak systém hospodaření ovlivňuje půdní úrodnost (Ing. Miroslav Florián, Ph.D., Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský)
18:00–19:00 Klikatá cesta za rovnováhou (Ing. Martin Hutař, ekologický producent)

10. 5. Prostupnost krajiny: šance nejen pro vodu a půdu

17:00–18:00 Co chybí české krajině. Léčba a prevence (Ing. Zdeněk Jahn, CSc., Státní pozemkový úřad, Pobočka Nymburk)
18:00–19:00  Cesta do krajiny vede kolem nás všech (Ing. Vratislava Janovská, Ph.D., CooLAND, z.s.)

17. 5. Co se vejde do polévkové lžíce aneb otrávený edafon

17:00–18:00  Půda jako živý ekosystém. Dialog mezi půdou a kořenem (Ing. Jaroslav Záhora, CSc., Mendelova univerzita)
18:00–19:00  Půda jedová (Dr. Ing. Milan Sáňka, Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Masarykova univerzita)

24. 5. Kam mizí voda a půda z české krajiny

17:00–18:00   Význam půdy pro zadržení vody v krajině (Ing. Jan Vopravil, Ph.D., Výzkumný ústav meliorací a půdy, v.v.i.)
18:00–19:00   Zadržení vody a půdy v krajině – praktická řešení (Ing. František Pavlík, Ph.D., Státní pozemkový úřad)

31. 5. Klimatické změny: malé i velké bitvy

17:00–18:00 Klima a krajina: Z partnerů soupeři (prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D., Mendelova univerzita, CzechGlobe)
18:00–19:00  Příběh vody z Milešovky. Diverzita jako životní styl (Daniel Pitek, soukromý zemědělec)

S péčí o ptáky na Josefovských loukách pomáhají divocí koně

V lednu 2018 jsme v ptačím parku Josefovské louky odstartovali nový směr v péči o ohrožené mokřadní druhy ptáků – vypustili jsme na louky divoké koně. Exmoorští hřebečci si na nový domov zpočátku zvykali v menší ohradě; tuto aklimatizační ohradu jsme jim už ale otevřeli a nejdříve dva a postupně všech pět koní začalo objevovat, rozdupávat a spásat ohrazenou plochu na zhruba 6 hektarech podmáčených luk. To vše by mělo vytvořit ideální podmínky pro luční bahňáky. Správce ptačího parku Břeněk Michálek hlásí, že „exmooři“ už spásají i místa, na kterých v předchozích letech hnízdili zástupci jednoho z našich cílových druhů – čejky chocholaté.

Svou přítomností budou koně pomáhat lučním ptákům hned několika způsoby. Nepravidelným spásáním vznikne mozaika vypasené nízké a nespasené vyšší vegetace, která ptákům poskytne vhodné prostředí pro sběr potravy, hnízdění i úkryt. Kopyty koně naruší souvislý travní porost a vzniklé bahnité tůňky spolu s obnaženou zeminou přilákají a zpřístupní hmyz a poskytnou tak ptákům další zdroj potravy. Exmoorští koně jsou velmi odolné plemeno a díky tomu, že nebudou na rozdíl od běžné praxe dostávat odčervovací prostředky (jsou vysoce toxické) a antibiotika, bude jejich trus bohatý na hmyz a tím se stane dalším lákadlem pro vzácné luční bahňáky. V zahraničí (například v belgickém Rietbeemdu) je obhospodařování cenných přírodních stanovišť extenzivní pastvou divokých koní zcela běžný postup.

Prvotní inspirací k využití divokých koní při udržování prostředí vhodného pro luční druhy bahňáků byla Česká krajina, která do Česka divoké koně přivezla. A právě odrostlá hříbata prvních koní dovezených z anglického Exmooru do bývalého vojenského prostoru Milovice, se nyní prohánějí po Josefovských loukách. Od první myšlenky vypustit na Josefovské louky divoké koně až k jejich samotnému přivítání, uplynulo pět let plných plánování, příprav, vyjednávání a vykupování pozemků.

Nyní nás čeká několik let plných experimentování s tvarem a velikostí ohrady – uvidíme například, zda koně zvládnou dostatečně spásat vyhrazenou plochu nebo jestli jim naopak stávající plocha nebude malá. Držte nám palce!

Samotný ptačí park, který nyní hostí divoké koně, by nevznikl bez finanční podpory stovek drobných i větších dárců. A jen díky této podpoře se plocha území spravovaného Českou společností ornitologickou stále rozrůstá postupným vykupováním a pronájmem pozemků. Darovat na výkup dalších předjednaných pozemků lze jednoduše na dárcovském portále https://www.darujme.cz/projekt/438, kde lze nalézt i další podrobnosti o ptačím parku. Za poskytnuté dary patří všem veliký dík!

Děkujeme všem partnerům, bez kterých by byli divocí koně na Josefovských loukách stále jen hezkým snem a nikoliv úžasnou skutečností. Veliký dík patří České krajině, která koně zapůjčila a ZO ČSOP JARO Jaroměř, jehož členové za pomoci řady dobrovolníků – např. mladých ochránců přírody Puštíků z Jaroměře nebo studentů náchodského Jiráskova gymnázia – stavěli dlouhé týdny ve dne a někdy i v noci ohrady v těch nejméně přívětivých podmínkách začátku ledna.

Ne všechny parcely jsou ve vlastnictví ornitologů. Maximálně vstříc nám vyšla rodina Petra Kalhouse, která umožnila jejich pozemky pro pastvu využívat. Po několikaletém vyjednávání svolilo k využívání pozemků k pastvě také Biskupství královéhradecké. V neposlední řadě to byli zemědělci Jaroslav Erban st. a Jaroslav Erban ml., kteří přenechali pozemky, o které se léta starali, pro divoké koně.

Celý projekt ptačího parku by bez nadsázky nebyl možný bez ochoty celého úřednického aparátu Městského úřadu Jaroměře od starosty Jiřího Klepsy po jednotlivá pracoviště odborů výstavby, majetku města a hlavně životního prostředí. Nejsme si jistí, jestli bychom se jinde v republice setkali při podobném záměru s takovou nadstandartní ochotou, vstřícností a pochopením pro moderní územní ochranu přírody.

Poděkování patří také všem, kteří dlouhodobě podporují ptačí park a přispívají na výkup pozemků. Pomoc při akcích pro veřejnost se také nikdy nezdráhají poskytnout Ochránci památek pevnosti Josefov Ravelin XIV. a Středisko Pevnost Josefov. Nakonec musíme vyjádřit vděk za dosavadní bezproblémový pobyt divokých koní všem návštěvníkům parku, kteří dodržují dohodnutá pravidla: nepokouší se koně krmit a drží své psí miláčky na vodítku.

Samotné zavedení pastvy koní na Josefovských loukách bylo financováno Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR.

Ornitologové vypustili na Josefovské louky divoké koně

Na Josefovské louky dnes ornitologové dopravili divoké exmoorské koně. Pět mladých hřebečků, kteří pocházejí z pastevní rezervace v bývalém vojenském prostoru Milovice-Mladá, bylo na zasněžené louky vypuštěno za přihlížení více než stovky fanoušků ptačího parku. Svou přítomností budou divocí koně z Exmooru pomáhat udržovat prostředí nezbytné pro luční mokřadní druhy ptáků, kteří patří mezi cílové druhy Josefovských luk. Koně svou přítomností částečně nahradí doposud používanou těžkou techniku. Ornitologové apelují na návštěvníky parku, aby koním nenosili žádné pamlsky „na přilepšenou“, které koním mohou uškodit nebo je dokonce zabít.

Pětice divokých koní byla vypuštěna do aklimatizační ohrady na Josefovských loukách. Foto: Zuzana Karlíková, Česká společnost ornitologická

Continue reading „Ornitologové vypustili na Josefovské louky divoké koně“

Přivítání divokých koní na Josefovských loukách

Zveme všechny příznivce ptactva na slavnostní přivítání divokých exmoorských koní, kteří budou do Ptačího parku Josefovské louky vypuštěni v sobotu 20. ledna!

Exmoorští koně jsou nejbližší příbuzní vyhynulým divokým koním. Na josefovských loukách budou udržovat prostředí vhodné pro luční druhy ptáků. Foto: David Dirga

Continue reading „Přivítání divokých koní na Josefovských loukách“

Z obyčejné louky ornitologové vytvořili ráj nejen pro ptáky

Ptačí park Josefovské louky má za sebou další úspěšný rok. Ornitologové s pomocí stovek dárců vykoupili již 42 ha pozemků, obnovili luční závlahy, vybudovali různě velké vodní plochy a provádí další ochranářské aktivity. Letos v parku proběhl rozsáhlý průzkum rostlin a živočichů a výsledky jsou více než uspokojivé. Vysoká koncentrace hned 25 druhů ohrožených a jinde vzácných vážek, přes 200 druhů brouků, stovky obojživelníků a hlavně rostoucí počty ptáků potvrzují zdárný rozvoj prvního soukromého ptačího parku České společnosti ornitologické, který by nevznikl bez podpory mnoha set dárců. Ve zvelebování parku budou ornitologové pokračovat i příští rok, kdy se na loukách objeví divocí koně.

Letošní průzkum Josefovských luk ukázal, že zavlažování a další ochranářské aktivity do parku přilákaly nejen ptáky, ale i mnoho jiných skupin živočichů. Foto: Luděk Klíž

Continue reading „Z obyčejné louky ornitologové vytvořili ráj nejen pro ptáky“

Fotoseriál: Na Josefovkách se líhne ptačník a potřebujeme jej kofinancovat

Na Josefovkách naplno běží bagrování ptačníku – soustavy různě hlubokých tůní, které budou poskytovat dostatek mělké vody za vysokého i nízkého stavu. Ptáci zde najdou místo vhodné k odpočinku, ke sběru potravy i ke hnízdění. Poskytne útočiště také ohroženým obojživelníkům a bezobratlým a potěší i milovníky ptáků, kteří budou moci pozorovat vzácné druhy přilákané trvalou vodní plochou.
Většinu potřebných financí pokryje dotace z Operačního programu Životní prostředí, 300 000 Kč však musíme vložit z vlastních zdrojů. Velmi uvítáme jakoukoli finanční podporu této zásadní investice, která výrazně pozvedne tvář i funkci Josefovských luk! Za všechny dary předem děkujeme.
Více na fotografiích níže.

Continue reading „Fotoseriál: Na Josefovkách se líhne ptačník a potřebujeme jej kofinancovat“

Potřebujeme prostředky na další nákupy na Josefovských loukách

Léto na Josefovkách rozhodně nebyla okurková sezóna. Kromě spousty krásných pozorování a spousty práce přímo na loukách se podařilo dojednat i další výkupy pozemků. A na ty nyní potřebujeme peníze.

V červenci proběhl na Josefovkách desetidenní pracovní tábor. Dobrovolníci z Česka i ze zahraničí sekali trávu, stavěli lavičky, pozorovali chřástaly a dělali fůru další potřebné práce.

Continue reading „Potřebujeme prostředky na další nákupy na Josefovských loukách“

Netopýří noc na Josefovských loukách

Netopýří noc podruhé v „netopýří metropoli“ – Josefově! V pátek 1. září 2017.

První částí bude přednáška v podání netopýrologa Pepy Hotového (začátek v 16:30, Okružní 36, Jaroměř-Josefov). Zde bude i výstava fotografií Břeňka Michálka Netopýři z druhého konce světa. Následuje exkurze do netopýřích chodeb Ravelinu XIV a přesun k Podklasnímu mlýnu, kde v 19:30 proběhne odchyt netopýrů nad Starou Metují a jejich sledování pomocí speciálního zařízení – detektoru netopýrů.

Akci povedou zoologové z České společnosti pro ochranu netopýrů, České společnosti ornitologické a Muzea východních Čech v Hradci Králové.

Kontakt: Břeněk Michálek, josefovskelouky@birdlife.cz, tel. 734 226 037

 

Volný pracovní tábor na Josefovských loukách

Přijeďte pomoci s údržbou ptačího parku od pondělí 17. 7. 2017 do pátku 28. 7. 2017 (možno přijet i jen na jeden či několik dní).

Ubytování na „správě“ ptačího parku zdarma!

Ptačí park má nově své správní pracoviště. Město Jaroměř poskytlo ČSO prostory v historické budově přímo v Pevnosti Josefov na Okružní 36 (50.3370N, 15.9294E). Některé místnosti jsme již vybavili postelemi a zprovoznili kuchyňku. Poprvé tak můžeme poskytnout zázemí dobrovolníkům, kteří pravidelně přijíždějí do ptačího parku na letní brigádu.

Continue reading „Volný pracovní tábor na Josefovských loukách“

Vykoupené území se rozrůstá a počet fandů ptačího parku se zvyšuje

Od začátku letošního roku jsme na Josefovských loukách uzavřeli 7 smluv týkajících se celkem skoro 3,5 ha pozemků (část pozemků je ve spoluvlastnictví, přepočtenou rozlohu pozemků ČSO jsme rozšířili o 2,2 ha).

Jednání s majiteli pozemků jsou čím dál náročnější a zdlouhavější. Snaha o výkup parcel se proměňuje v detektivní vyšetřování, protože celá řada vlastníků není blíže identifikovaná. Musíme se tedy probírat zažloutlými rodnými i úmrtními listy z minulých století a dohledávat možné žijící dědice a jim pak pomoci s dořešením dědictví, abychom posléze navrhli odkoupení zděděných pozemků. Continue reading „Vykoupené území se rozrůstá a počet fandů ptačího parku se zvyšuje“