Pozvánka na vycházky zaměřené na používání Avifu

Vážení členové, zájemci o pozorování ptactva,

srdečně vás zveme na speciální vycházky zaměřené na zadávání pozorování do faunistické databáze Avif. Pokud byste pozorování rádi zadávali, ale netroufáte si, nebo zadáváte, ale nejste si ve všem úplně jisti, pak jsou vycházky určené právě vám. Stejně jako všem, kteří by se chtěli zapojit do nějakého programu nebo si prostě jen „osahat“ mobilní aplikaci v praxi.

Vycházky jsou spojené s pozorováním ptáků, vše si ukážeme v praxi. Kromě dalekohledu si proto nezapomeňte telefon či tablet s nainstalovanou mobilní aplikací Avif. Nová mobilní aplikace je k dispozici jak pro Android, tak pro iPhone. Pokud jste si aplikaci stáhli kdysi dávno a nepoužívali, zkontrolujte, zda máte nejnovější verzi. Starší mobilní aplikace Avif Mobile, TRANS + LSD a Liniové sčítání druhů (LSD) jsou již zastaralé a plně je nahradila aplikace Avif.

U většiny vycházek je omezeno množství účastníků, abychom se vám mohli dostatečně věnovat. Pokud je tedy u vycházky tlačítko registrace, nezapomeňte se na ni přihlásit.

 

Vycházky se konají v rámci projektu Mapujeme ptáky a pomáháme přírodě. Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

 

Aplikace Avif pro iPhone a další novinky

Neustále pracujeme na tom, aby Faunistická databáze ČSO Avif byla co možná nejvíce uživatelsky přívětivá. Zásadní bylo zveřejnění nové webové verze v říjnu 2023. Letos přišly na řadu další důležité kroky v rozvoji Avifu, jako je dlouho očekávaná mobilní aplikace pro telefony iPhone. Novinek je ale mnohem více.

Prohlížení dat ve vašem telefonu nikdy nebylo jednodušší! Připravili jsme nové zobrazení na mobilních zařízeních, které pro lepší přehlednost zalamuje řádky. Veškeré informace se tak vejdou na vaši mobilní obrazovku bez nutnosti posouvat řádek do strany. Continue reading „Aplikace Avif pro iPhone a další novinky“

Čápům bílým začala sezóna. Letošní rok je navíc ve znamení velkých čapích sčítání 

Mimořádně teplý únor a slunečné březnové dny uspíšily návrat některých ptačích druhů, čápy bílé nevyjímaje. Česká společnost ornitologická (ČSO) aktuálně ví o více než 80 obsazených hnízdech čápů a očekává, že blížící se teplé a slunečné počasí jejich přílet ještě urychlí. Mapu čapích hnízd lze nalézt na stránce www.birdlife.cz/capi.

Tisková zpráva ke stažení.docx
Continue reading „Čápům bílým začala sezóna. Letošní rok je navíc ve znamení velkých čapích sčítání „

vychazky

Vycházky za ptáky v období šíření koronaviru

Omezení pohybu kvůli šíření koronaviru vystavilo stopku mnoha běžným volnočasovým aktivitám. S největší pravděpodobností nebudeme moci uspořádat oblíbené vycházky za ptáky Vítání ptačího zpěvu (ale pro jistotu sledujte web ČSO). Mnoho lidí v těchto dnech vyráží individuálně do přírody. Patříte mezi ně? Zapojte se do dobrovolného výzkumu ptáků. Nezapomeňte na povinnou roušku a neshlukujte se do skupin. A mimochodem, do občanské vědy se můžete zapojit i například při cestě do práce. Continue reading „Vycházky za ptáky v období šíření koronaviru“

plochy

Týden Skleněného zabijáka – víte o sklech, která zabíjejí ptáky?

První říjnový týden budou lidé po celém světě pátrat po místech, kde ptáci narážejí do skel. Prosklené plochy v oknech nebo pláštích budov, ale třeba i na zastávkách hromadné dopravy nebo v protihlukových stěnách představují pro ptáky neviditelného zabijáka, který má ročně na svědomí v Česku odhadem milion ptačích životů. Údaje získané při hromadném mapování ptáků zabitých o skleněné plochy poskytnou ornitologům přesnější čísla a jasné argumenty pro jednání s majiteli nebezpečných objektů. Continue reading „Týden Skleněného zabijáka – víte o sklech, která zabíjejí ptáky?“

Vaše pozorování mohou pomoci ochraně ptáků

Pozorujete rádi ptáky? Předpokládáme, že ano, ale zaznamenáváte údaje a sdílíte je s ostatními? Víte, že každé vaše pozorování je cenné a může významně přispět k poznání a ochraně ptáků?

Bez pozorování ptáků není ornitologie, ale ne každý, kdo pozoruje ptáky, je ornitologem. Ptáky můžeme pozorovat jen tak pro potěšení, a rozhodně to není špatně. Ale stačí přidat jen málo a naše pozorování získávají nový význam — stávají se střípky v mozaice lidského poznání, pomáhají o maličko posunout hranice našich znalostí. Tou hranicí, kdy se člověk stává ornitologem — a občanským vědcem — je vedení a sdílení záznamů o pozorovaných ptácích.

Ať již pozorujeme ptáky v zimě na krmítku za oknem, v městském parku, na přehradní nádrži nebo na horských hřebenech, vedení zápisků nám pomůže se později k pozorováním vrátit, konzultovat je s přáteli nebo s odstupem času třeba i odborně vyhodnotit. Nejjednodušším způsobem, jak dnes ornitologické zápisky vést a současně je snadno zpřístupnit pro pozdější vědecké zpracování, je Faunistická databáze ČSO (avif). K dispozici je i mobilní aplikace Avif Mobile (fungující na platformě Android).

Avif je určen všem zájemcům o ptactvo z řad široké veřejnosti, „amatérských“ ornitologů, birdwatcherů i vědců a slouží ke sdílení a uchovávání záznamů o pozorování všech druhů ptáků na českém území. Slouží nejen ke sdílení zajímavých a neobvyklých pozorování, ale také ke sběru kompletních seznamů všech pozorovaných druhů (tj. včetně běžných druhů) pro pozdější vědecké využití.

Avif poskytuje prostřednictvím četných nadstaveb prostředí pro záznam, uchování a využívání údajů ze specializovaných projektů, jako je sledování čapích hnízd, výzkum zpěvu strnadůmapování hnízd čejek, ale i pro nový atlas hnízdního rozšíření nebo nový dlouhodobý monitorovací program LSD. Díky datům z Avifu vznikl i nový web Ptačí pasti, který upozorňuje na ta nejnebezpečnější místa a také na důvody, proč se zde ptáci zabíjejí. Informace z webu budou sloužit jak odborníkům, tak i široké veřejnost a představují důležitý první krok na cestě k odstraňování ptačích pastí. Data z Avifu se promítají i na webu srazenazver.cz, který zobrazuje údaje o kolizích živočichů s dopravními prostředky. Údaje z  Avifu také významně přispívají k naší spolupráci se společností E.ON, Česká republika s.r.o.  na co nejefektivnějším zabezpečení sloupů v oblastech významných pro hnízdění ptáků. Cenné jsou i fotografie ptáků sedících na sloupech elektrického vedení – díky nim můžeme vyhodnocovat jak ptáci tyto“posedy“ používají a využít tyto poznatky k lepšímu zabezpečení.

Proto, až vyrazíte na ptáky, nezapomeňte údaje zaznamenávat a vkládat do faunistické databáze Avif.birds.cz!  

Data z Avifu pomáhají identifikovat místa častých srážek se zvěří

Data z ornitologické databáze birds.cz se nově promítají i na webu srazenazver.cz, který zobrazuje údaje o kolizích živočichů s dopravními prostředky. Webovou aplikaci, do které může laická i odborná veřejnost zadávat údaje o srážkách živočichů s automobilovou nebo železniční dopravou, představilo Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. před téměř čtyřmi lety. Postupem času se databáze rozrostla o informace z dalších zdrojů a od letošního února jsou zde k nalezení i údaje o ptácích z Faunistické databáze ČSO. Česká společnost ornitologická, která dlouhodobě podporuje projekty občanské vědy, tak pomáhá vytvářet ucelený obraz o problematice střetů zvířat a dopravy.

Rozsáhlá databáze kolizí zvířat s vozidly slouží jak pro výzkumné účely, tak i pro ryze praktické vymezení míst koncentrací (tzv. shluků, hotspots) těchto dopravních nehod, na které pak mohou směřovat opatření, která by kolizím měla zabránit.

Data o srážkách se zvěří slouží k identifikací shluků dopravních nehod. Zdroj: srazenazver.cz

Každý záznam o ptákovi nalezeném u silnice nebo železnice se automaticky přenese do databáze srazenazver.cz a uživatelé birds.cz tak nemusí zadávat žádné další informace navíc. V případě nálezu jiného sraženého zvířete jej mohou po registraci zaznamenat přímo na stránky srazenazver.cz.

Graf znázorňuje rozdělení sražených zvířat v průběhu roku. Výška sloupce odpovídá procentuálnímu podílu nehod daného druhu v daném měsíci. Součet výšek sloupců pro každého živočicha za rok se rovná 100 %.

Už z prvotního srovnání se ukazuje, že údaje z databáze birds.cz přinášejí nové informace. Zatímco u prasete divokého se většina sražených jedinců koncentruje do podzimních měsíců, u zajíce je to v brzkých jarních měsících a u ptáků v květnu a červnu. Jedná se zřejmě o čerstvě vyvedená, nezkušená mláďata. Na jednoho sraženého dospělého ptáka v květnu připadá 2,3 nalezených juvenilních nebo tohoročních jedinců, v červnu 1,4 a v červenci pouze 0,4.

Velká variabilita existuje zejména v čase, kdy ke srážkám dochází. Zdroj: srazenazver.cz

Mnoho dalších otázek ale zůstává nezodpovězených. U srstnaté zvěře například pozorujeme, že se kolize soustřeďují do shluků, bude tomu tak i u ptáků? A pokud ano, jsou to stejná místa jako u srstnaté zvěře? Dochází tam k nehodám po celý rok, nebo jen v některých měsících, případně hodinách? A jací ptáci jsou vlastně nejčastěji oběťmi automobilů? Ze současných údajů vychází, že každý pátý sražený pták je kos černý a bezmála každý desátý je káně lesní. Tyto údaje jsou ale zřejmě zkreslené tím, že kosi umírají častěji ve městech, kde si jich člověk snáze všimne a káňata jsou velcí a i mimo město nepřehlédnutelní ptáci.

Doufáme, že údaje z avifu pomohou k dalšímu studiu problematiky kolizí zvířat s dopravou a že tato spolupráce bude motivací vkládat údaje i o druzích méně zajímavých a často opomíjených. I sraženého vrabce na okresce má význam zaznamenat a s Avifem mobile to zabere méně než minutu.

 

 

Literatura pro zájemce o více informací k problematice

Bartonička, T., Andrášik, R., Duľa, M., Sedoník, J., Bíl, M., in press. Identification of Local Factors Causing Clustering of Animal-Vehicle Collisions on Roads. Journal of Wildlife Management

Périquet, S., Roxburgh, L., le Roux, A., Collinson, W. J., 2018. Testing the Value of Citizen Science for Roadkill Studies: A Case Study from South Africa. Frontiers in Ecology and Evolution 6, DOI=10.3389/fevo.2018.00015.

Bíl, M., Andrášik, R., Bartonička, T., Křivánková, Z., Sedoník, J., 2018. An Evaluation of Odor Repellent Effectiveness in Prevention of Wildlife-Vehicle Collisions. Journal of Environmental Management 205C pp. 209-214.

Bíl, M., Kubeček, J., Sedoník, J., Andrášik. R., 2017. Srazenazver.cz: A system for evidence of animal-vehicle collisions along transportation networks. Biological Conservation 213PA, pp. 167-174.

Bíl, M., Andrášik, R., Svoboda, T., Sedoník, J., 2016. The KDE+ software: a tool for effective identification and ranking of animal-vehicle collision hotspots along networks. Landscape Ecology 31, 231–237.

Bishop, C. A., Brogan, J. M., 2013. Estimates of Avian Mortality Attributed to Vehicle Collisions in Canada. Avian Conservation and Ecology 8 (2).

Bíl, M., Andrášik, R., Janoška, Z., 2013. Identification of Hazardous Road Locations of Traffic Accidents by means of Kernel Density Estimation and Cluster Significance Evaluation. Accident Analysis and Prevention 55, 265–273.

Kociolek, A. V., A. P. Clevenger, C. C. S. Clair, and D. S. Proppe. 2011. Effects of road networks on bird populations. Conservation Biology 25, 241–249.

Sullivan, J. M., 2011. Trends and characteristics of animal-vehicle collisions in the United States. Journal of Safety Research 42 (1), 9-16.

Benítez-López, A., Alkemade, R., Verweij, P. A., 2010. The impacts of roads and other infrastructure on mammal and bird populations: A meta-analysis. Biological Conservation 143 (6), 1307-1316.

Hlasové zadávání v Avif Mobile

Jedna stará poučka říká, že technologie nám velice usnadňují práci, kterou bychom nikdy nedělali, kdybychom je neměli. Když už ovšem ve světě technologií žijeme a používáme je, je rozumné právě ta usnadnění znát a používat je.

Jedním takovým usnadněním je hlasové zadávání pozorovaných ptáků do mobilní aplikace avifu. Google si již velmi obstojně poradí s češtinou, rozpoznávání řeči ovšem bohužel zatím běží jen na serverech. A z toho plyne první velké omezení: Rozpoznávání řeči v praxi funguje jen s dobrým internetovým připojením LTE. Ve vzdálenějších místech v terénu, kde je slabší signál, nemáme šanci. Ale míst s dobrým signálem stále přibývá, takže pokud chodíte na ptáky někam do civilizované krajiny, mohou se vám následující řádky hodit.

Nejpracnější a nejprotivnější součástí zadávání pozorování do Avif Mobile je bezpochyby zápis druhu. Na displeji telefonu musíme vyťukat alespoň několik písmen a pak druh vybrat z nabídky. A mokrými či zmrzlými prsty to jde těžko, každou chybu je potřeba opravit. Hlasové zadávání je proto vynikající alternativou. Samo o sobě nesouvisí vůbec s avifem, zajišťuje ho klávesnice Gboard. Tu je napřed potřeba do telefonu nainstalovat a zvolit jako výchozí.

Na Google Play najdeme a nainstalujeme klávesnici Gboard. Potom v nastavení telefonu zkontrolujeme, že je Gboard zvolena jako výchozí klávesnice. (Přesný vzhled obrazovek se může lišit podle telefonu a podle verze androidu.)

Nyní již stačí v Avif Mobile (nebo kdekoli jinde, kde potřebujeme zadat text) stisknout na klávesnici tlačítko mikrofonu a nadiktovat název druhu, poznámku či co je potřeba — a převedený text se za pár vteřin objeví na obrazovce. Tak jednoduché to je. A české názvy ptáků umí google výborně!

Místo psaní textu stačí na Gboard ťuknout na mikrofon, chviličku počkat, než začne telefon „poslouchat“, a potřebný text jednoduše nadiktovat.

A teď už je nejvyšší čas přestat si hrát s mobilem a vyrazit do terénu! S hlasovým zadáváním druhů bude zas o něco víc času na ptáky.

Vývoj aplikace Avif mobile podpořila společnost E.ON, Česká republika, s.r.o.  Děkujeme!