//Mezinárodní tým výzkumníků z Královské společnosti pro ochranu ptáků (RSPB), BirdLife International a České společnosti ornitologické tento týden vydal studii o dramatickém úbytku ptáků v Evropské unii. Článek vzbudil velký zájem médií včetně prestižních zahraničních deníků a zpravodajských webů. Nabízíme přehled některých z nich. Continue reading „Studie o úbytku ptáků v Evropě zaujala média“
//Dnes jsme s kolegy z RSPB a BirdLife International zveřejnili studii, která hodnotí změny celkového počtu ptáků v EU v období let 1980–2017. Robustní výsledky ukazují, že během mého života z EU vymizelo kolem 600 milionů ptáků (odhadujeme, že to bylo mezi 557 a 623 miliony jedinců), což znamená, že jsme přišli o každého šestého ptáka. Jinými slovy, když mě maminka vozila v kočárku, zpívalo v parku o 17–19 % více ptáků. Continue reading „Dramatický úbytek ptáků Evropské unie“
//Hlavní sdělení:
Continue reading „Nová studie odhaluje dramatický úbytek evropských ptáků“
//
Jiří Porkert a Miloslav Hromádka (edd.): Ptáci Hradce Králové, Nakladatelství Pavel Mevart, rok vydání 2021, 432 stran.
Kniha Ptáci Hradce Králové, která vyšla s přispěním malého grantu ČSO, je prvním souborným zpracováním informací o ptactvu tohoto města. V letech 1985-1989 a opět v letech 2009-2015 zde byl prováděn kolektivní ornitologický výzkum mapování hnízdního rozšíření ptáků. Získaný jedinečný soubor dat umožňuje zdokumentovat vývoj avifauny na území města za poslední zhruba čtvrtstoletí, kdy také samo město prošlo velkou proměnou.
//Film Slyšet sýčka uspěl na mezinárodním festivalu populárně-vědeckých filmů Prague Science Film Fest (PSFF), který se konal od 18. do 22. října 2021 v kampusu České zemědělské univerzity (ČZU) a v kinech v centru Prahy. Půlhodinový snímek režiséra Jana Hoška o sýčcích a jejich ochráncích získal Zvláštní ocenění rektora ČZU Petra Skleničky. Cílem této ceny, která je spojena s finanční odměnou 1 000 amerických dolarů, je vyzdvihnout a ocenit v zahraničním kontextu konkurenceschopný snímek z české produkce. Continue reading „Film Slyšet sýčka získal ocenění na filmovém festivalu“
//Čtyřicátou sezónu má za sebou Jednotný program sčítání ptáků (JPSP). Na počátku 80. let minulého století ho založili ornitologové Jiří Janda a Karel Šťastný. V roce 1981 proběhla nultá, zkušební sezóna. Od roku 1982 běží sčítání hnízdních populací běžných druhů ptáků v téměř nezměněné podobě až do dneška. JPSP je se svými 40 sčítacími sezónami jedním z nejstarších programů systematického monitoringu běžných ptáků v Evropě. V zemích bývalého východního bloku je vůbec nejstarší (více na pecbms.info).
JPSP má za cíl dlouhodobé sledování vývoje početnosti jednotlivých druhů – stručně řečeno, abychom věděli, kteří ptáci ubývají a kteří přibývají. Tyto informace využívají vědci při dalších výzkumech a jsou i nezbytným podkladem pro úspěšnou ochranu přírody. Mimo jiné jsou trendy vývoje početnosti jedním z kritérií pro zařazování druhů do červených seznamů a vícedruhové indikátory slouží jako základní zdroj informací o přírodě celé Evropy.
Trendy početnosti více než stovky běžných druhů ptáků zveřejňujeme na webu jpsp.birds.cz. Díky osmdesátce dobrovolných spolupracovníků, kteří každoročně dvakrát během jara sčítají ptáky na dvaceti přesně určených bodech, můžeme takřka v přímém přenosu sledovat, jak se z běžných druhů stávají vzácné a naopak. K těm prvním patří kromě notoricky známých ptáků zemědělské krajiny chocholouše, čejky nebo koroptve nově například i zvonci, zřejmě následkem krmítkové nákazy – trichomonózy, nebo zvonohlíci, moudivláčci, cvrčilky říční či z lesních ptáků králíčci obecní. Společné pro většinu těchto druhů je, že přesné příčiny způsobující jejich úbytek neznáme.
Na druhou stranu svoji početnost zvyšují hlavně druhy běžné a široce rozšířené, často osidlující i urbánní prostředí: pěnice černohlavá, kterou má ČSO v logu, kos, špaček, straka nebo holub hřivnáč. Výrazně narostly počty prakticky všech šplhavců, zřejmě v souvislosti se stárnutím lesů a se s tím spojenou zvýšenou nabídkou potravy.
Sloučením indexů početnosti vybraných druhů vznikají vícedruhové indikátory. Ty dodává ČSO i státu a objevují se pak jako zásadní indikátory například ve státní Zprávě o stavu životního prostředí.
Čtyřicetiletý Jednotný program sčítání ptáků má i svého hrdinu. Je jím Karel Machač z Tachova (rozhovor s ním najdete v Ptačím světě 3/2020), který sbírá data JPSP od samého počátku. Během čtyřiceti let nevynechal ani jeden sčítací termín. Pro všechny ornitology, kteří by se chtěli nechat jeho přístupem inspirovat, je připraven přímý nástupce Jednotného programu, Liniové sčítání druhů (LSD). LSD se kromě hnízdních populací zaměřuje i na početnost během zimy. Nejbližší sčítací termín je od 1. do 15. listopadu a instrukce jsou k dispozici na www.birdlife.cz/lsd.
Celý čtyřicetiletý úspěch, desítky vědeckých publikací, indikátory a indexy jednotlivých druhů jsou zásluhou více než 220 spolupracovníků, kteří se JPSP za dobu jeho existence účastnili. My všichni, kteří jsme sčítali a sčítáme, si oslavu těch 40 let JPSP určitě zasloužíme.
//Continue reading „Ochrana a monitoring motáků lužních na Třebíčsku v roce 2021“
//Jednou z podmínek pro zapojení do Liniového sčítání druhů je perfektní znalost ptáků – nejen podle vzhledu, ale především akusticky. Pokud si nejsme jisti, zda jsou naše schopnosti dostatečné, stojí za to vyzkoušet si LSD na nečisto.
Při sčítání přítomnost většiny ptáků zjišťujeme podle hlasu, aniž bychom příslušného ptáka vůbec viděli. Z dosavadních dat je takto určeno 73 % ptáků v době hnízdění, v zimě 61 %. Pokud je průměrný počet zaznamenaných ptáků na jedné linii 74, znamená to, že jsme 54 z nich určili podle hlasu. V zimě je to 22 ptáků z průměrných 36.
A právě potřeba dobré znalosti ptáků podle hlasu řadu zájemců od LSD odrazuje – jednoduše si nevěří, že ptáky znají dostatečně dobře. Jiným problematickým případem jsou lidé, kteří perfektní znalosti sice nemají, ale za to mají velké sebevědomí. Stojí tedy za to si LSD vyzkoušet na nečisto a teprve podle výsledků se rozhodnout, zda jsou naše znalosti dostatečné nebo potřebují ještě třeba rok tréningu.
Jsou dvě možnosti, jak to udělat, které se liší jen posledním krokem, tedy tím, zda a jak data odešleme. Začít bychom měli důkladným přečtením metodiky. Podle ní si vylosujeme sčítací čtverec a vytyčíme v něm dvě sčítací linie. Stáhneme aplikaci pro mobil či tablet a projdeme si linie, abychom se s nimi seznámili. Potom už můžeme vyrazit sčítat. Postupujeme přesně podle metodiky, zejména dodržíme předepsanou denní dobu sčítání (dodržení termínů není u sčítání na zkoušku nezbytně nutné). Po skončení hodinového sčítání na linii bychom měli být schopní posoudit, zda jsme zvládli určit skoro všechny ptáky, kteří se kde ozvali. V létě musíme rozhodně určit všechny zpěvy, v zimě všechny hlasy, které jsou typické a slýcháme je častěji. Naopak nemusíme určit úplně každé drobné pípnutí, což v případě některých typů hlasů ani není možné.
Na konci linie, po proběhnutí 60 minut a průchodu kolem koncového bodu, se rozhodneme pro jedno z možných ukončení sčítání:
Zimní období je pro vyzkoušení LSD ideální, protože ptáků je v krajině celkově méně a větší část z nich je vidět. Termíny zimního sčítání jsou 1. až 15. listopadu, 25. prosince až 8. ledna a 22. února až 8. března.
Všem zájemcům přeji uspokojení ze skutečnosti, že pozorováním ptáků přispívají i k rozvoji našeho společného poznání i k ochraně ptactva!
//
//Muž z Klatovska je vinen za otrávení orlů mořských a krkavců v březnu 2019. Potvrdil to krajský soud v Českých Budějovicích, ke kterému se muž odvolal poté, co ho letos v dubnu nepravomocně odsoudil okresní soud ve Strakonicích. Odvolací soud potvrdil rozsudek 2,5 roku odnětí svobody s odkladem na 3,5 roku. Je to historicky poprvé, kdy byl v Česku někdo odsouzen za trávení divoce žijících ptáků. Rozsudek je pravomocný, lze pouze podat dovolání k Nejvyššímu soudu. Informaci o rozsudku odvolacího soudu uvedl deník Právo. Continue reading „Soud potvrdil traviči z Klatovska trest za otrávení orlů mořských a krkavců“
//V období květen až červenec 2021 byla provedena pravidelná kontrola již víceméně známých hnízdišť motáka lužního v kraji Vysočina, ale také dalších oblastí s potencionální možností zahnízdění. Převážně se jednalo o preferované zemědělské plodiny (vojtěška, ozimý ječmen, pšenice, ale také mokřadní louky), které moták lužní s oblibou vyhledává pro založení hnízd. Tato činnost obnáší stovky naježděných kilometrů, ale také stovky hodin strávených v terénu. Monitoring byl prováděn za účelem potřeby zajištění ochrany hnízdiště, ale také pro získání hnízdních dat pro výzkum hnízdní populace. Výzkum je prováděn pravidelně již od roku 2000 (např. práce Kunstmüller Crex 2004, 2013 a 2016; Sluka 2005 a 2009; Tichodroma 2013; Zprávy MOS 2015). Continue reading „Praktická ochrana hnízd motáka lužního v okresech Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov v roce 2021“
//Continue reading „Kolaps hraboší populace se odrazil ve špatné sezóně kriticky ohrožených sýčků“
//Rorýs obecný se neřadí do řádu Svišťouni (Apodiformes) pro nic za nic. I jeho anglický název swift (rychlý, svižný) má své opodstatnění. Patří totiž mezi nejrychlejší ptáky světa. Mimo hnízdní období tráví většinu času ve vzduchu – až 10 měsíců v roce. Vědci předpokládali, že za jeden den zvládnou rorýsi uletět až 500 km. Výsledky nových výzkumů publikovaných na iScience ukazují, že to byl opatrný úsudek.
Ukázalo se, že během migrace urazí rorýsi průměrně dokonce 570 km za den. Ale jsou schopni uletět mnohem více. Maximální rychlost, kterou studie zaznamenala, bylo více než 830 km / den po dobu devíti dnů!
„U rorýsů hnízdících v nejsevernějších koutech Evropy jsme zaznamenali nejvyšší rychlost, jaká kdy byla u rorýsů zaznamenána a která předčí veškeré dosavadní předpoklady”, uvádí Susanne Åkesson z Lundské university ve Švédsku. Nejvyšších rychlostí dosahují rorýsi převážně v období jarní migrace na překonání velké vzdálenosti zpět na hnízdiště – potřebují co nejrychleji urazit až 8 000 km.
Jak studie probíhala?
Dospělí rorýsi na jednom z nejsevernějších evropských hnízdišť byli označeni malými geolokátory. Tato zařízení určují polohu na základě délky denní doby. Nevýhodou je, že pro získání dat je nezbytné ptáka znovu odchytit. V tomto jsou rorýsi ideálním druhem, jelikož jsou věrni svému hnízdišti. Výzkumnému týmu se tak po roce vrátila velká část geolokátorů s cennými daty. Ta potvrdila, že rorýsi ze severní Evropy jsou během migrace schopni dosáhnout výjimečných rychlostí. Zároveň bylo velkým překvapením, jak rychle se ptáci mohou pohybovat. Překonání více než 830 km za jediný den nikdo nepředpokládal.
Co rorýsům umožňuje tak rychlý let během migrace?
Ukazuje se, že kromě tělesného přizpůsobení (dlouhá úzká křídla, torpédovité tělo) zde hraje velkou roli také potravní strategie a schopnost využití větru.
Rorýsi si nedělají zásoby jako jiní drobní ptáci. Spoléhají se na létající hmyz, který mají cestou. Místo aby se pro získání potravy museli zastavit, mohou “jíst za letu” a zastávky tak výrazně omezit. Jejich tělo není tolik zatěžkáno zásobami tuku, které by ztěžovaly let.
Zároveň se zdá, jako by byli rorýsi schopni načasovat návrat na hnízdiště tak, aby měli během migrace ideální „vítr v zádech”. „Vypadá to, že nereagují přímo na lokální povětrnostní podmínky, ale na ty, které očekávají na své trase během následujících pár dní”, uvádí Susanne Åkesson. Není jasné, jakým způsobem by byli schopni „předpovídat” vítr a reagovat na základě této předpovědi. Výzkumný tým předpokládá, že to může souviset se změnami tlaku, které provázejí větrné systémy. Každopádně výzkum ukazuje, že při jarní migraci dovedli rorýsi využít zadní vítr o 20% více, než během podzimu. Nejvíce tento vítr využívali zejména při přeletu Sahary a Středozemního moře.
Studie tak potvrdila skutečnost známou i u jiných druhů – jarní migrace je rychlejší, než podzimní. Na přelet Sahary rorýsům na jaře stačilo průměrně 5 dní oproti 11 dnům na podzim. Zároveň byla trasa podzimní migrace (průměrně téměř 10 000 km) prokazatelně delší než při jarním návratu (8 000 km). Rovněž „odpočinkové zastávky“ bez výrazného posunu v migrační trase byly častější na podzim (průměrně 3) než na jaře (1), kdy dokonce 3 jedinci uletěli celou trasu úplně bez odpočinku! Jakých rychlostí při své cestě rorýsi dosahují, však nikdo asi nepředpokládal. Výzkumný tým bude pokračovat i v následujících letech a studii rozšíří do dalších částí světa.
Celý článek v originále včetně detailních výsledků si můžete přečíst na iScience:
iScience, Åkesson & Bianco; 2021: Wind-assisted sprint migration in northern swifts
//Česká společnost ornitologická (ČSO) s pomocí dobrovolníků mapuje výskyt chorob u ptáků navštěvujících krmítka. Údaje o rozšíření ptačích nemocí jsou důležité jak pro výzkum, tak pro ochranu ptáků. Základem pro oboje je totiž dobrá znalost aktuální situace: Které druhy jsou nemocemi zasažené? Jak často k úhynům dochází? A liší se situace v jednotlivých regionech? Právě na sběr těchto údajů se zaměřuje nový program občanské vědy – Monitoring ptačích chorob.
Pomoci s mapováním může každý – ať už nemocné opeřence viděl či neviděl.
Continue reading „Kde jsou a kde nejsou ptačí choroby – zapojte se do mapování“
//Přelomový rozsudek dnes padl u okresního soudu ve Strakonicích. Historicky poprvé byl v Česku někdo odsouzen za trávení divoce žijících ptáků. Soudce uznal muže vinným ve všech třech bodech obžaloby. Nepravomocný rozsudek je 2,5 roku odnětí svobody s odkladem na 3,5 roku. U soudu svědčila psovodka České společnosti ornitologické Klára Hlubocká, která v terénu pátrá po otrávených návnadách a jejich obětech a podklady předává policii. Continue reading „Dnes byl v Česku historicky poprvé odsouzen travič dravců“
//Na Kolínsku byli v uplynulých dnech nalezeni tři otrávení motáci pochopi a krkavec velký. Zahynuli pravděpodobně po otravě karbofuranem. Česká společnost ornitologická (ČSO) letos eviduje už 54 otrávených ptáků napříč celou republikou. Je to více než za celý loňský rok. Mrtvé dravce vyhledává speciální psí jednotka ČSO psovodky Kláry Hlubocké, která letos zdokumentovala a předala policii již 20 případů otrávených zvířat. Od vzniku terénní jednotky v roce 2017 předala ČSO orgánům činným v trestním řízení 94 případů s 250 oběťmi. Kriminalisté vyšetřují případy jako trestné činy a traviči hrozí až pět let vězení. V Česku ale dosud nikdo nebyl za trávení odsouzen. Ornitologové apelují na veřejnost, aby se s případnými informacemi o trávení a pokládání otrávených návnad obracela na policii. Continue reading „Na Kolínsku někdo otrávil motáky pochopy. Letos jsme zaznamenali už 54 otrávených ptáků“
//
O uplynulém víkendu začal přílet vlaštovek. Do té doby jsme ve faunistické databázi na birds.cz zaznamenali pouze 4 pozorování. Ta úplně první letošní vlaštovka byla zaznamenána již 10. března na jižní Moravě. Většina si ale počkala. Během víkendu přišlo již několik desítek pozorování a s nadcházejícím oteplením můžeme čekat další a další.
Současná doba paradoxně nahrává pozorování vlaštovek ve svém okolí. Prosíme, využijte toho. Pokud chodíte na vycházky kolem místa, kde vlaštovky pravidelně vídáte, soustřeďte se na ně nyní více, než kdy jindy. Jen tak je možné co nejpřesněji podchytit jejich přílet. Jakmile zahlédnete tohoto posla jara ve svém okolí, zadejte své pozorování na birds.cz a označte ho jako „mé první letošní pozorování“. Takovéto údaje jsou v dlouhodobém horizontu velmi důležité při sledování změn načasování příletu ze zimovišť.
Pokud se na výlet vydáte s dětmi, můžete se s nimi zapojit do mezinárodního programu Jaro ožívá, který sleduje návrat vybraných druhů ptáků. Jedním z vybraných poslů jara je právě vlaštovka. Nejedná se o vědecký, nýbrž vzdělávací program. Nevadí tedy, když se datum opravdového příletu a prvního pozorování dětí liší. To jistě ocení třeba učitelé. Pátrání po vlaštovkách a zadání pozorování na web Jaro ožívá mohou vyhlásit v okamžiku, kdy jsou si přítomností vlaštovek jisti a děti mají šanci na úspěch. K zapojení do výuky na prvním stupni doporučujeme výukový program Vlaštovičko, kde jsi?, kde učitelé najdou nejen informace o životě vlaštovek, ale i různé pracovní listy pro žáky.
Vlaštovky mají za sebou náročnou a vysilující cestu, během které překonaly téměř 10 000 km přibližně za měsíc. Jelikož ptáci na hnízdiště obvykle „pospíchají“, dorazí k nám vyčerpané a potřebují dostatek potravy – hmyzu. Toho snad v nadcházejících teplých dnech bude dostatek a nemusíme se o vlaštovky bát. Na druhou stranu příliš teplé počasí bez deště v době stavby hnízd může vést k vyschnutí louží a nedostatku stavebního materiálu. Pokud chcete vlaštovkám pomoci, právě tehdy budou vaši pomoc potřebovat. Stačí vzít kbelík s vodou a vylít ho (nejlépe po ránu) v místě, kde může vzniknout dočasné „bahniště“ (prašná cesta, okraj pole, pastviny…). Vlaštovky ho jistě brzy najdou.
Pozorování mláďat vlaštovek v hnízdech patří ke krásným zážitkům. Bohužel, někdy je hnízdo v místě, kde může vadit padající trus. V tomto případě doporučujeme instalaci podložky pod hnízdo, která trus zachytí a umožní nám se dál radovat z přítomnosti vlaštovek. Odedávna lidé věřili, že vlaštovky jsou posly jara a přináší štěstí do domu. Nenechme si toto štěstí vzít shazováním hnízd, radši hledejme cestu společného soužití!
//Dne 26. března vychází nová publikace projektu Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků (PECBMS) koordinovaného ČSO. Zásadní publikace vyšla v prestižním časopise Scientific Data: Long-term and large-scale multispecies dataset tracking population changes of common European breeding birds (Databáze údajů sledující dlouhodobé velkoplošné populační změny běžných hnízdících evropských ptáků). Je výsledkem spolupráce šedesáti šesti evropských ornitologů a podrobně popisuje metodiku, výsledky a použití zveřejněných údajů ve vědě i ochraně přírody.
Spolu s článkem byla také zpřístupněna samotná databáze přinášející nadnárodní i národní indexy změn početnosti 170 druhů ptáků z 28 evropských zemí. Věříme, že tento jedinečný soubor dat, který vznikl díky úsilí více než 15 000 zkušených dobrovolníků sčítajících ptáky, povzbudí jeho další využití v ochraně přírody či ve vědě a pomůže nám porozumět změnám, kterými evropští ptáci procházejí. Continue reading „Údaje o dlouhodobých změnách početnosti evropských populací běžných druhů ptáků jsou volně přístupné“
//V minulých letech proběhlo na popud RNDr. Jana Hory ve vybraných regionech sčítání labutí velkých. Letos bychom chtěli navázat sčítáním i na území hlavního města Prahy.
V rámci sčítání bychom chtěli kompletně zmapovat hnízdící labutě a zároveň získat ucelenou představu o změnách početnosti labutí v průběhu celého roku. Sčítání se skládá z průběžného monitoringu hnízdících párů a ze dvou oficiálních termínů zaměřených i na nehnízdící ptáky. Tyto termíny v polovině června a srpna byly zvoleny tak, aby ve dvouměsíčním intervalu překlenuly období mezi sezónami Zimního sčítání vodních ptáků ve středních Čechách.
Hlavní sčitatelé se mohou zapisovat do následující tabulky:
https://docs.google.com/spreadsheets/d/1-MkhOvNj_5XXiYFDIjx8VSo55CtinYvp95M_cnss6Mk/edit?usp=sharing
Prosíme též o potvrzení účasti ve sčítání na mail scitani.stc@email.cz.
Kompletní metodika je uvedena ZDE.
Děkujeme za spolupráci
Martin Fejfar & Jan Krejčík
//Na Hodonínsku a na Litoměřicku byli nalezeni otrávení luňáci červení. Ornitologové dohledali dravce poté, co vysílačky, kterými byli ptáci vybaveni, signalizovaly, že se nepohnuli z místa. Psovodka České společnosti ornitologické (ČSO) na obou lokalitách dohledala ještě další mrtvé živočichy, rovněž s typickými příznaky otravy. Zda se jednalo o otravu nervovým jedem karbofuranem, který traviči k likvidaci dravců používají nejčastěji, určí pitva. Případy si převzala kriminální policie, která je vyšetřuje jako trestné činy. Continue reading „Kriticky ohrožení luňáci byli otráveni na Hodonínsku a Litoměřicku. Jejich polohu prozradily vysílačky“
//Česká společnost ornitologická (ČSO) spouští nový program občanské vědy zaměřený na mapování chorob u ptáků navštěvujících krmítka. Dosud ornitologům veřejnost hlásila případy např. krmítkové nákazy – trichomonózy nárazově. Nový program sběr dat zjednoduší. Díky získaným údajům ornitologové zmapují, kde se nemoci šíří. Britští ornitologové už například prokázali, že místní populace zvonků zelených kvůli trichomonóze přišla za posledních 15 let o milion ptáků. V Česku zatím data o chorobách chybí, s čímž pomůže tento program. Jeho cílem je rovněž šířit osvětu, jak se v případě pozorování nemocných ptáků zachovat. Choroby se totiž často šíří na krmítkách, kde jsou ptáci v těsném kontaktu, a přikrmování tak k přenosu chorob významně pomáhá. Continue reading „Jak jsou v Česku rozšířené ptačí choroby? Zapojte se do mapování“
//
Objednejte si zásadní dílo evropské ornitologie
S radostí oznamujeme, že koncem minulého roku byl vydán Druhý evropský hnízdní atlas, největší evropský projekt mapující biodiverzitu na principech občanské vědy. Výsledky publikované v atlasu pramení ze společného úsilí 120 000 terénních mapovatelů a 48 národních partnerů. Během pěti let práce v terénu prochodili mapovatelé celkem 5 110 čtverců o rozměrech 50×50 km, a pokryli tak území o rozloze 11 075 000 km2, což odpovídá 7 % světové pevniny. Continue reading „Druhý evropský hnízdní atlas ptáků opět v nabídce e-shopu ČSO“
//
//22. února 2021 odstartuje čtvrtá sezóna Liniového sčítání druhů, do kterého se mohou zapojit všichni ornitologové, kteří bez problému poznávají ptáky ve svém okolí podle vzhledu i podle hlasu. Díky tomuto společnému úsilí můžeme sledovat změny početnosti ptáků v Česku, umožnit kvalifikované odhady velikosti ptačích populací a získat přesné údaje o vazbách ptáků na jednotlivé typy prostředí.
V loňském roce 2020 sčítalo LSD 82 spolupracovníků v celkem 151 čtvercích (127 v hnízdním období a 113 v zimě). To jsou rozhodně příznivá čísla, přesto sčítané čtverce nejsou rozloženy rovnoměrně.
Zatímco v některých oblastech se sčítá opravdu hodně nahusto (což je jen dobře), jiná, někdy i dost rozsáhlá území, jsou téměř prázdná. Zejména chybí sčítání v rozsáhlých zemědělských oblastech jižní a střední Moravy, Polabí a severozápadních Čech. Kupodivu málo sčítaných čtverců je ve většině pohraničních hor, zřejmě kvůli horší dostupnosti. Právě v těchto oblastech by bylo dobré sčítací čtverce doplnit, abychom získávali skutečně kompletní obrázek o českém ptactvu. Zemědělské oblasti se mohou zdát nezajímavými, ale i ony mohou skýtat nejedno překvapení (viz nedávné hnízdění poštolek rudonohých na Olomoucku).
Pro zájemce jsou veškeré instrukce dostupné na stránce LSD, případně je možné se s dotazy obrátit na můj e-mail nebo telefon.
Děkuji za všechna provedená sčítání a stávajícím i novým spolupracovníkům přeji krásnou ptačí sezónu!
//Představa jedu nasypaného do jídla v nás vyvolává obraz středověkých paláců a pokoutního soupeření o moc. Ovšem úkladné vraždy pomocí jedů jsou bohužel součástí i našich dní a nevyhýbají se ani dravcům. Stále se najdou lidé, kteří mají potřebu vládnout přírodě a využívají k tomu jakýchkoli prostředků. Continue reading „Otravy dravců v jedenadvacátém století“
