Ovlivňuje výška vyvěšení budky načasování a průběh hnízdění?

V druhé polovině roku 2019 jsem připravil výzkumný projekt, který dostal podporu Malého členského grantu ČSO. V tomto příspěvku bych vám rád představil hlavní cíle, průběh projektu a předběžné výsledky z hnízdní sezóny 2020. Hlavními cíli projektu bylo zjistit, jestli výška vyvěšení budky ovlivňuje načasování a průběh hnízdění, zejména pak počet mláďat a jejich váhu. Continue reading „Ovlivňuje výška vyvěšení budky načasování a průběh hnízdění?“

Pták roku 2021: káně lesní

Káně je naším nejhojnějším dravcem. Snad i kvůli tomu je veřejností přehlížená. Přitom jde o dokonale přizpůsobivý druh, který vyvinul skvělé strategie, jak přežívat a prosperovat v krajině pozměněné člověkem.


Česká společnost ornitologická vyhlašuje ptákem roku 2021 káni lesní. Pomyslné žezlo přebírá od jiřičky obecné. Udělením titulu káni chtějí ornitologové lépe představit veřejnosti tento hojný, ale přehlížený druh naší krajiny. Pozorováním kání lesních se může veřejnost dozvědět více o způsobu života jinak spíše plachých a nepočetných dravců. Continue reading „Pták roku 2021: káně lesní“

Orli královští v roce 2020 vyvedli v Česku sedm mláďat

Česká populace orla královského se v letošním roce rozrostla o sedm mláďat. Kriticky ohrožený dravec hnízdí u nás výhradně na jižní Moravě, kde má celosvětově severozápadní hranici svého výskytu. Letos tam ornitologové zaznamenali třináct párů. Největší hrozbou pro orly královské je člověk, který dravce v hnízdním období vyrušuje anebo v některých případech dokonce cíleně zabíjí. Česká společnost ornitologická proti pytlákům a travičům bojuje v terénu pomocí psí jednotky, která vyhledává otrávené návnady.


Orel královský (Aquila heliaca) patří k nejohroženějším dravcům Evropy. Jeho populace na kontinentu nepřesahuje 4 tisíce hnízdících párů, podstatná část z nich žije v Rusku, Kazachstánu a Turecku. Páry ve státech Evropské unie ornitologové počítají na pouhé stovky. „V České republice hnízdní populace letos poprvé přesáhla deset párů. Celkem jsme jich spočítali třináct. Každé vyvedené mládě považujeme za velký úspěch. Orel královský patří mezi naše nejvzácnější hnízdící dravce,“ říká David Horal, který se v České společnosti ornitologické věnuje výzkumu a ochraně orlů královských.

Mládě nového, nedospělého páru orlů královských, který letos prvním rokem zahnízdil na Břeclavsku. Foto: Petr Dvořan

Druhové jméno královský získal podle majestátního dvoumetrového rozpětí křídel a především díky bílým skvrnám na lopatkách připomínajícím královský hermelín. Jde o původně stepní druh, v České republice poprvé zahnízdil až v roce 1998. „Jedenáct párů si letos postavilo hnízda a z toho devět prokazatelně sneslo vejce. Šest párů nakonec úspěšně i  vyvedlo mláďata – celkem sedm,“ informuje Horal.

Orli královští jsou citliví na rušení lidmi

V loňském roce ornitologové zaznamenali na jižní Moravě devět párů. Tehdy bylo úspěšně vyvedeno šest mláďat. „Nejvíce mláďat bylo v roce 2016, kdy šest úspěšných párů vyvedlo dvanáct potomků,“ podotýká Horal. Dodává, že orli jsou velmi citliví na rušení lidmi, ať už jde například o lesníky, rybáře či turisty. Rušení hnízdícího páru často vede až k opuštění snůšky.

Dvě letošní mláďata označená vysílačkami. Foto: Petr Dvořan

Ornitologové označují orly vysílačkami, takzvanými GPS-GSM loggery, aby měli přehled o jejich pohybu a mohli odhalit nebezpečí nebo úhyn. „Letos dostala vysílačku čtyři mláďata ze tří hnízd,“ upřesňuje Horal.

Hrozbou pro orly královské je nelegální pronásledování

Dospělí orli královští z české populace zpravidla zimují v okolí hnízdiště, někteří mladí jedinci ale odlétají na jih. Hrozbou pro všechny orly královské, ať už migrují nebo ne, jsou sloupy elektrického vedení a nelegální pronásledování, nejčastěji střelba a otravy. Např. v prosinci 2019 přijala záchranná stanice v Buchlovicích orla královského z Hodonínska se zlomeným křídlem, jehož nejpravděpodobnější příčinou bylo postřelení. Křídlo mu muselo být amputováno a pták zůstane trvale v lidské péči.

Česká společnost ornitologická bojuje s pytláky, střelci a traviči prostřednictvím terénní jednotky. Psovodka Klára Hlubocká a dva speciálně vycvičení psi preventivně navštěvují důležitá místa výskytu dravců, místa dřívějšího trávení a vyjíždějí na žádost policie či dalších institucí a také na ohlášení občanů. Tým funguje v rámci projektu PannonEagle Life, jehož hlavním cílem je podpora populace orlů královských v Česku, Maďarsku, Rakousku, Srbsku a na Slovensku. Otravu orla královského prokázali u nás ornitologové poprvé (a zatím naposledy) v roce 2017, a to ve dvou případech.


Více o projektu PannonEagle Life
https://www.imperialeagle.eu/cs

https://www.birdlife.cz/pannoneagle/

Vychází nový Evropský atlas hnízdního rozšíření ptáků, přelomové dílo ve výzkumu biodiverzity a v ochraně přírody v Evropě

Hlavní sdělení

  • Evropská rada pro sčítání ptáků (European Bird Census Council, EBCC) vydává druhý Evropský atlas hnízdního rozšíření ptáků, přelomové dílo pro znalosti o přírodě Evropy.
  • Díky společnému úsilí EBCC a dalších spolupracujících organizací se podařilo shromáždit údaje o hnízdním výskytu ptáků na ploše o rozloze kolem 11 mil km2. To vše systematickým a standardizovaným způsobem.
  • Na práci v terénu se podílelo přibližně 120 tisíc převážně amatérských ornitologů ze všech zemí Evropy, což z tohoto atlasu činí jeden z největších projektů občanské vědy v historii.
  • Na organizaci projektu, který trval 10 let, se významně podílela i Česká společnost ornitologická.
  • Slavnostní křest knihy 3. prosince 2020:

Vybrané výsledky

  • V Evropě hnízdní 596 druhů ptáků, z nich 539 je v Evropě původních a 57 zavlečených odjinud. Většina druhů není široce rozšířena a vyskytuje se jen v omezených areálech.
  • 35 % původních druhů své areály výskytu v Evropě za posledních 30 let zvětšilo, u 25 % druhů bylo naopak zjištěno zmenšení areálu výskytu. Ostatní druhy buď velikost svého areálu výskytu nezměnily, nebo se tento trend nedá spolehlivě určit.
  • Mezi druhy, které své areály rozšířily, patří například lesní ptáci a také ptáci chránění podle mezinárodních předpisů na ochranu přírody. Mezi druhy, jejichž areály se zmenšují, patří zejména druhy typické pro zemědělskou krajinu.
  • Hlavními příčinami změn v rozšíření ptačích druhů v Evropě jsou změna klimatu a změny v obhospodařování krajiny.

 

Již před více než deseti lety bylo zřejmé, že informace o rozšíření a početnosti ptačích druhů v Evropě je třeba aktualizovat. Proto EBCC v roce 2010 zahájila projekt druhého Evropského atlasu hnízdního rozšíření ptáků (tzv. EBBA2). Tento projekt navazuje na první Evropský atlas hnízdního rozšíření ptáků, který byl založen na datech z 80. let 20. století a vyšel v roce 1997. Druhý atlas kombinoval vědeckou metodiku s přístupem občanské vědy s cílem získat aktualizované údaje o rozšíření a početnosti všech volně žijících ptačích druhů na území Evropy. Dalším cílem bylo zdokumentovat změny v rozšíření ptáků za období od prvního atlasu, tedy za posledních cca 30 let. Mapování probíhalo ve čtvercích o velikosti 50×50 km stejně jako před 30 lety.

Během pěti let práce v terénu bylo v Evropě zjištěno 539 původních hnízdících druhů ptáků, z nichž 59 se vyskytuje téměř pouze v Evropě, 40 druhů žije výhradně v Evropě (tzv. endemiti). Druhů, které jsou široce rozšířeny po celém kontinentu, je jen málo. Patří mezi ně například konipas bílý (Motacilla alba) nebo kukačka obecná (Cuculus canorus). Více než polovina druhů se však vyskytuje jen v méně než 10 % sledovaných čtverců. Z toho plyne, že každá země či region v Evropě hostí významnou populaci některého druhu, za niž má mezinárodní zodpovědnost.

Atlas také dokládá hnízdění 57 druhů ptáků, které nejsou v Evropě původní. Přibližně každý desátý ptačí druh v Evropě je tedy druh nepůvodní. Z tohoto celkového počtu zjištěných nepůvodních druhů byl výskyt nově zjištěn u 39 z nich.

Přestože krajina i podnebí se v Evropě výrazně mění, jen velmi málo původních evropských druhů úplně z kontinentu zmizelo (např. perepel malý, Turnix sylvaticus). Podobně jen málo nových druhů v posledních 30 letech Evropu přirozeně kolonizovalo (např. rorýs domovní, Apus affinis). Přesto jsme zaznamenali výrazné změny v evropské avifauně: dle analýz dat EBBA2 se areály výskytu zvětšily u 35 % původních druhů. Mezi jinými se rozšiřuje volavka rusohlavá (Bubulcus ibis), konipas citronový (Motacilla citreola) nebo racek černohlavý (Larus melanocephalus). Naproti tomu u 25 % původních druhů jsme zjistili zmenšování areálů výskytu. Mezi jinými u jespáka bojovného (Calidris pugnax), dropa velkého (Otis tarda), mandelíka hajního (Coracias garrulus) nebo strnada zahradního (Emberiza hortulana). Kromě toho bylo zjištěno, že hnízdní areály ptačích druhů v Evropě se od prvního atlasu v průměru posunuly o 28 km na sever, tedy přibližně o 1 km za rok.

 

Sergi Herrando, člen koordinačního týmu EBBA2 z Katalánského ornitologického institutu, k tomu říká: „V oblastech na severu kontinentu druhů přibývá a v jižních částech Evropy jich ubývá. Mizí zejména druhy zemědělské krajiny, nejvíce ve Středomoří a v západní a střední Evropě. Výsledky ukazují, že změny v obhospodařování krajiny a změny klimatu jsou hlavními hybateli těchto změn. Jejich význam je ještě třeba podrobněji prozkoumat.

Tyto poznatky jsou v souladu s dosavadními zjištěními, že za úbytkem mnoha polních ptáků je intenzivní zemědělství. Díky tomu, že mnohé druhy posouvají své areály na sever, narůstá druhová bohatost v lesnatých oblastech. Na nárůstu druhové bohatosti lesních ptáků má zřejmě také podíl opouštění zemědělské půdy v některých oblastech. Výsledky také ukazují, že ptačí druhy specializované na vysokohorské prostředí a druhy tundry a rašelinišť z mnoha oblastí svého původního výskytu mizí. Podrobnější poznatky lze nalézt v právě vycházející knize.

Petr Voříšek, člen koordinačního týmu EBBA2 z České společnosti ornitologické, vysvětluje, že ochrana přírody má i pozitivní výsledky: „Mnohé evropské ohrožené druhy zmizely z velkých částí původně obývaných areálů, avšak je i nemálo případů, kdy se stav chráněných druhů zlepšil, což ukazuje, že ochrana přírody může fungovat. Mnohé druhy chráněné mezinárodními předpisy, jako je např. orel mořský (Haliaeetus albicilla) se opětovně rozšířily. Pozitivní trendy je možné pozorovat i u některých mokřadních ptáků, kterým zřejmě pomáhá lepší zákonná ochrana druhů i jejich stanovišť. Příkladem je bukač velký (Botaurus stellaris) nebo tenkozobec opačný (Recurvirostra avocetta).

Kapitola o strakapoudovi malém v novém atlase EBBA2.

Druhý Evropský atlas představuje nový a zásadní podklad rozvíjející znalosti o evropské avifauně také díky tomu, že data pocházejí z celého kontinentu, od Azorských ostrovů až po Ural. EBBA2 lze také zařadit mezi největší projekty občanské vědy zaměřené na mapování biodiverzity. Celkem se na atlasu podílelo přibližně 120 tisíc terénních spolupracovníků, naprostá většina z nich na dobrovolnické bázi. Verena Keller ze Švýcarského ornitologického institutu, členka výboru EBCC, manažerka projektu a vedoucí autorka publikace, k tomu dodává: „Druhý Evropský atlas bylo možno vytvořit jen díky rozsáhlé síti spolupracujících organizací a jednotlivců v rámci EBCC. Spolupracovali spolu lidé a instituce ze všech koutů Evropy, bez ohledu na státní hranice, kulturní i jiné rozdíly. Hlavní byl společný cíl, kterým byl atlas.

Výsledky projektu EBBA2 vycházejí v podobě knihy vydávané ve spolupráci s prestižním barcelonským vydavatelstvím Lynx Edicions. V plánu je také interaktivní on-line verze atlasu, na níž začneme v nejbližší době pracovat. Předseda EBCC, Mark Eaton, vidí rozsáhlé perspektivy využití atlasu: „Tato úžasná kniha a obrovská databáze údajů, na níž je založena, bude v příštích desetiletích sloužit dalšímu výzkumu a ochraně přírody v celé Evropě.

Iván Ramírez, šéf ochrany přírody BirdLife International v Evropě, k tomu dodává: „Tento atlas je klíčovou publikací, která bude sloužit ochraně přírody na našem kontinentu. Pomůže ochranářům pochopit změny v rozšíření ptačích druhů a umožní lépe identifikovat oblasti, kde je ochrana druhů a obnova stanovišť nejvíce zapotřebí.

Celý projekt by se nemohl uskutečnit bez dobrovolných terénních spolupracovníků, koordinátorů mapování v jednotlivých zemích, expertů pomáhajících s analýzou dat a psaním textů do knihy, ilustrátorům, kteří poskytli svá díla zdarma, sponzorům a dárcům a mnoha dalším podporovatelům. Na koordinaci projektu se od počátku podílela i Česká společnost ornitologická jako jedno ze tří koordinačních pracovišť v Evropě.

Atlas k zakoupení v e-shopu Lynx Edicions ZDE

 

Druhý Evropský atlas v kostce:

  • 596 hnízdících ptačích druhů
  • 10 let práce
  • 120 000 terénních spolupracovníků, většinou dobrovolných
  • partneři na koordinaci ve 48 zemích
  • 5 let práce v terénu
  • 5 110 čtverců 50×50 km s informacemi o výskytu ptačích druhů
  • 11 075 000 km2 pokryto prací v terénu

 

Kniha:

  • Kapitoly o 556 druzích
  • 69 druhů v přílohách
  • 689 map ukazujících rozšíření a početnost druhů v síti 50×50 km
  • 222 map s modelovanou pravděpodobností výskytu druhů v síti 10×10 km
  • 446 map dokumentujících změnu rozšíření ve srovnání s prvním atlasem
  • 568 ilustrací ptáků od 46 autorů
  • 348 autorů textů k jednotlivým druhům
  • 968 stran

 

jiřičky

Výsledky výzvy Koukejte, co kde lítá!

Na jaře 2020 jsme v prvním čísle Ptačího světa – Ptákovi roku 2020 vyzývali k zapojení do mapování hnízdišť vybraných druhů synantropních ptáků: rorýse obecného, kavky obecné a jiřičky obecné.  Do této výzvy se zapojilo 83 dobrovolníků, kteří vložili získaná data do databáze registrovaných hnízdišť na rorysi.cz. Právě do ní se snažíme údaje o hnízdištích shromažďovat a získaná data pak využívat k ochraně všech tří jmenovaných druhů. Slouží tak nejenom nám, ale všem, kdo stránky navštíví, stále častěji i úředníkům, kterým přijdou údaje vhod při výkonu státní správy.

Nezbytnými údaji, bylo potřeba zaznamenat, aby byl údaj pro ochranu hnízd použitelný, bylo:

1) Datum a hodina pozorování.

jiřičky

2) Obec, název ulice a popisná čísla domů, na kterých jste hnízda zjistili.

3) Počet hnízd na každém čísle popisném zvlášť.

Pro sledování jednotlivých druhů byly připraveny i podrobnější metodiky:

Metodika jiřička

Metodika rorýs

Metodika kavka

Jak už bylo výše uvedeno, do výzvy zapojilo 83 mapovatelů. To je oproti 32 z roku 2019 výrazný nárůst. Všem dobrovolníkům, kteří se do mapování zapojili a přispěli tak k získávání údajů využitelných pro ochranu přírody moc děkujeme!

Výrazně se rovněž zvýšil počet registrovaných hnízdišť, jak je patrné z následujícího grafu:

Nejvýraznější nárůst počtu registrovaných hnízdišť jsme zaznamenali u jiřičky obecné. Oproti předchozímu roku byl více než sedminásobný a zcela jistě souvisí s výzvou a kampaní Pták roku 2020, kterým byla právě jiřička obecná.

Téměř třikrát se zvýšil i počet registrovaných hnízdišť rorýse obecného, jejichž registrace je obzvláště významná. Mimo hnízdní období není totiž ve většině případů možné jejich hnízdění prokázat a informace o registrovaném hnízdišti může urychlit stavební řízení.

Zajímavým výsledkem je pokles počtu registrovaných hnízdišť kavek obecných, a to o více než polovinu. Tento výrazný pokles rozhodně nelze dávat do souvislosti s jakýmkoli poklesem početnosti kavek. Kavky jsou druhem, který se vyskytuje lokálně a na který zároveň nebyla soustředěna taková pozornost jako na letošního ptáka roku, jiřičku. Je možné, že mnoho z nově zapojených mapovatelů se na kavku prostě nesoustředilo, cílili na jiřičky. Jak ukazují výsledky Jednotného programu sčítání ptáků, u kavky je dlouhodobě zaznamenán mírný pokles, k žádnému výraznému výkyvu v roce 2020 nedošlo.

Detailní přehled registrovaných hnízdišť i se změnami oproti předchozímu roku ukazuje následující tabulka:

 

Zajímalo nás, zda nějaký typ staveb jiřička s rorýsem preferují a zda dávají přednost některé ze světových stran.

a) Preference typu staveb

Počet regitrovaných případů hnízdění rorýsů a jiřiček na sledovaných typech budov v sezoně 2020 znázorňuje následující tabulka a graf:

1 – historický objekt (kostel, věž, jiné…), 2 – nebytový objekt (průmysl, škola, nemocnice), 3 – starší zástavba se sedlovou střechou, 4 – panelová zástavba, 5- jiné stavby (mosty, navigace, stavby bez č.p.)

 

 

 

 

 

 

 

Získaná data potvrzují předpoklad, že pro jiřičku i rorýse je hnízdění na obytných domech klíčové (většina hlášených hnízd je z nich). V případě rorýse zde byla dokonce zaznamenána většina případů hnízdění. To ukazuje, že ochrana rorýse jako druhu, má perspektivu právě v zachovávání hnízdišť na obytných domech během jejich rekonstrukcí.

Počet zaznamenaných hnízdišť obou druhů se výrazně lišil pouze v případě nebytových objektů. Zatímco v případě rorýse bylo pouze 7% hnízdění zjištěno na nebytových objektech, v případě jiřičky to bylo 22% zjištěných případů. Výsledky však nemůžeme interpretovat jako preference, jelikož počet hnízdišť na obytných domech bude souviset i s celkově větším počtem obytných domů než nebytových objektů.

Z výsledků však jasně vyplývá, že jiřička i rorýs jsou naši sousedé, z nichž se můžeme těšit pouze v případě, že jim umožníme žít v naší blízkosti.

b) Preference světových stran

Přiložený graf ukazuje na lehkou východní preferenci (severní nikoliv, navzdory očekávání), ovšem při zaměření jen na 4 hlavní světové strany nevychází rozdíl statisticky průkazně.

Čtyři základní směry vycházejí jako početnější pravděpodobně (na základě naší doměnky, ne analýzy dat) v souvislosti s preferencí s lidí používat pouze základní směry a nebudou souviset s preferencí jiřiček.

 

Děkuje všem, kteří se zapojili do výzvy Koukejte, co kde lítá a přispěli do ní svými daty!

 

Zapojení dobrovolníků do registrace hnízdišť synantropních ptáků bylo součástí projektu Domov pro lidi i pro ptáky. Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

Co si lidé myslí o sovách? Zapojte se do dotazníkového výzkumu

V současné době probíhá v ČR sběr dat pro mezinárodní výzkum zaměřený na to, jak lidi vnímají sovy, co si o nich myslí a kde všude s nimi přichází do kontaktu (v přírodě, pohádkách, filmech). Výzkum je koordinovaný profesorem Alexandrem Roulinem (evoluční biologie) a profesorkou Christine Mohr (kognitivní psychologie) ze švýcarské univerzity v Lausanne a navazuje na projekty, které se snaží o růst populace sov ve světě a o jejich ochranu. V České republice koordinují sběr dat lidé z Masarykovy univerzity.

Continue reading „Co si lidé myslí o sovách? Zapojte se do dotazníkového výzkumu“

Překvapení v JPSP, aneb co všechno se dá zjistit z monitorovacího programu

Jednotný program sčítání ptáků (JPSP) byl v České republice uveden do světa v roce 1981, kdy proběhl zkušební (nultý ročník) a od roku 1982 probíhá nepřetržitě až do současnosti a letos to byl již 38. ročník. Protože jsem v letošním roce sčítal rovnou dva transekty, těšil jsem se obzvlášť na konečné výsledky. Při prvním termínu sčítání 22. 4. a 23. 4. se mi přihodila velice zajímavá věc. Po zadání údajů jsem následně zjistil, že mám na obou trasách úplně shodný výsledek 307 jedinců. Continue reading „Překvapení v JPSP, aneb co všechno se dá zjistit z monitorovacího programu“

Výzva k podpoře prvního Atlasu hnízdního rozšíření ptáků Ukrajiny byla úspěšná!

V letním čísle Ptačího světa a následně též ve Spolkových zprávách jsme vyzvali členy ČSO, aby podpořili vznikající první Atlas hnízdního rozšíření ptáků na Ukrajině. Výzva se setkala s pozitivním ohlasem a cílovou částku 90 tis. Kč jsme nashromáždili k 23. 10. 2020. Continue reading „Výzva k podpoře prvního Atlasu hnízdního rozšíření ptáků Ukrajiny byla úspěšná!“

Další sezóna Zimního sčítání vodních ptáků ve středních Čechách začíná

Pomalu se blíží zima a s ní i další sezóna Zimního sčítání vodních ptáků ve středních Čechách. Tento monitorovací program v pravidelných měsíčních kontrolách od října do dubna sleduje dlouhodobé změny početnosti zimujících ptáků v regionu středních a částečně též východních Čech. V tomto rozsahu se jedná již o osmnáctou sezónu, avšak počátky sčítání sahají až do devadesátých let, kdy začal monitoring na středočeských úsecích Vltavy a Labe.

Morčák velký. Foto: Jan Svatoš

Minulá sezóna 2019/20 byla v mnohém výjimečná. Potěšitelný byl především nárůst počtu spolupracovníků a sčítaných úseků. I díky propagaci na webu a Facebooku České společnosti ornitologické se podařilo sčítat pravidelně více než 100 lokalit měsíčně. Do sčítání se zapojilo celkem 131 spolupracovníků, jejich rodinných příslušníků a přátel. Všem bychom chtěli touto formou poděkovat za jejich terénní úsilí. Zvláštní poděkování pak patří těm, kteří jsou našemu sčítání věrni dlouhodobě. Někteří se svým úsekům věnovali již v rámci zimních sčítání na středočeských tocích od sezóny 1995/96 a sčítali tedy svou 25. sezónu.

Méně radosti přinesli minulou zimu samotní vodní ptáci. Díky výrazně teplotně nadprůměrné zimě byly počty zimujících ptáků velmi nízké, a to především na tekoucích vodách. U většiny zimujících druhů byly zjištěny minimální počty za posledních několik let. Lednové počty lysky černé dokonce poprvé za dobu trvání monitoringu výrazně klesly pod 2 000 jedinců, zjištěno bylo pouhých 1 238 lysek. Některé pravidelně, avšak nepočetně, zimující druhy vrubozobých (např. polák kaholka, morčák bílý a prostřední, turpan hnědý a černý) v zimních měsících dokonce zcela chyběly a zjištěny byly pouze v období tahu. Našly se ale i druhy, kterým poslední zima svědčila. Nadprůměrné počty byly zjištěny například u labutě velké, potápky malé či slípky zelenonohé.

Z podzimních měsíců stojí za zmínku vysoký počet čírek obecných zjištěný v říjnu. V březnu se naopak podařilo zaznamenat zatím nejvýraznější jarní tah kopřivek obecných. Regionu se nevyhýbaly ani raritní druhy, zjištěn byl výskyt například kormorána malého nebo racka tříprstého. Kompletní výsledky sezóny 2019/20 spolu s předešlými sezónami 2017/18 a 2018/19 budou otištěny ve 29. čísle sborníku Panurus Východočeské pobočky ČSO, který vyjde v závěru roku.

Shrnutí kompletních výsledků z let 2003 – 2020 mělo být prezentováno v rámci VII. Východočeské ornitologické konference. Budeme doufat, že se podaří přednášku odprezentovat v náhradním jarním termínu.

Kormorán velký. Foto: Jan Svatoš

Pro sčítání stále sháníme nové spolupracovníky pro neobsazené úseky. Potřebujeme obsadit volné úseky Jizery a Sázavy a rybniční soustavy na Benešovsku, Rožďalovicku a Příbramsku. Nebráníme se ale ani případným novým lokalitám, které jsou významnými zimovišti či tahovými zastávkami vodních ptáků. Kromě středních Čech bychom rádi zlepšili pokrytí i přilehlých regionů východních Čech. Především se jedná o lokality na Bohdanečsku, Chlumecku a úseky Labe mezi Hradcem Králové a Chvaleticemi. Aktuální přehled volných středočeských úseků lze najít na https://scitanistc.webnode.cz/scitane-useky/. Detaily o situaci ve východních Čechách rádi sdělíme mailem.

Pro účast v monitoringu je nezbytná znalost běžných druhů vodních ptáků. Bližší informace o sčítání, metodiku a výsledky lze nalézt na webové stránce https://scitanistc.webnode.cz/ . Pro předávání výsledků je primárně využívána databáze birds.cz. Pokud byste chtěli pomoci s monitoringem a máte zájem o zapojení do sčítání, kontaktujte prosím mailem koordinátory sčítání na adrese scitani.stc@email.cz.

 

Za koordinátory sčítání Jan Krejčík, Pavel Bergmann

Potápka malá. Foto: Jan Svatoš

Druhý evropský hnízdní atlas ptáků v předprodeji

Objednejte si zásadní dílo evropské ornitologie s předstihem

Tato nabídka byla časově omezena do 25. listopadu 2020. Nyní je možné koupit atlas v e-shopu ČSO za konečné prodejní ceny.

S radostí oznamujeme, že Druhý evropský hnízdní atlas, největší evropský projekt mapující biodiverzitu na principech občanské vědy, vstupuje do závěrečné fáze. Výsledky publikované v atlasu pramení ze společného úsilí 120 000 terénních mapovatelů a 48 národních partnerů. Během pěti let práce v terénu prochodili mapovatelé celkem 5 110 čtverců o rozměrech 50×50 km, a pokryli tak území o rozloze 11 075 000 km2, což odpovídá 7 % světové pevniny. Continue reading „Druhý evropský hnízdní atlas ptáků v předprodeji“

Mezinárodní sčítání protahujících kulíků zlatých – přidejte se!

O víkendu 17.–18. 10. 2020 proběhne napříč celou Evropou monitoring podzimního průtahu kulíků zlatých (Pluvialis apricaria), stejně jako v letech 2014 a 2008 pod koordinací Mezinárodní skupiny pro výzkum a ochranu bahňáků (International Wader Study Group). Společně s kulíkem zlatým je propagováno také sčítání čejek chocholatých (Vanellus vanellus) a kolih velkých (Numenius arquata).

Již v letech 2008 a 2014 sčítání protahujících kulíků zlatých v ČR organizovala Skupina pro výzkum a ochranu bahňáků v ČR (SVOB) a tak tomu je i letos. Pomozte nám shromáždit reprezentativní údaje o protahujících kulících zlatých na našem území!

1) o víkendu 17.–18. 10. 2020 se vydejte do terénu a hledejte kulíky zlaté
– vedle den upuštěných rybníků se kulíci zlatí na podzimním průtahu často zdržují na polích či pastvinách daleko od vody, zpravidla ve společnosti čejek chocholatých

2) zaznamenávejte všechny kulíky zlaté i čejky chocholaté a kolihy velké, které zjistíte – včetně prostředí, ve kterém se nacházejí

3) do známé databáze ČSO (https://www.birds.cz/avif/) vkládejte všechna svá pozorování kulíků zlatých a čejek chocholatých včetně GPS souřadnic, biotop uveďte do poznámky
– vkládejte prosím i čas pozorování a zdůrazněte informaci, zdali byli kulíci zlatí sami, nebo se nacházeli ve společnosti jiných bahňáků

4) negativní zjištění nelze zadávat do databáze, ale jsou rovněž důležitá, pošlete mi je na e-mail: kubelkav(zavinac)gmail.com
– pro zjištění celkového úsilí hledání kulíků zlatých v ČR jsou nezbytné i negativní záznamy, zašlete mi prosím slovní popis nebo mapu oblasti s vyznačenou trasou, kde jste o víkendu kulíky zlaté hledali, ale nenašli (případně objevili a tyto záznamy najdu v databázi)
– do databáze určitě bude užitečné vložit i další pozorování kulíků v průběhu celého října, či listopadu, negativní záznamy jsou důležité pouze z víkendu 17.–18. 10. 2020

 

Pokud budete mít jakékoliv dotazy, neváhejte mě kontaktovat. Těším se na Vaši spolupráci!

Vojtěch Kubelka,
koordinátor Skupiny pro výzkum a ochranu bahňáků v ČR

 

Zemědělci tráví hraboše na lovištích kriticky ohrožených sýčků

Ochránci sýčků z České společnosti ornitologické a Ústavu biologie obratlovců AV ČR při terénním průzkumu v severních Čechách zjistili, že zemědělci aplikují jed na hraboše Stutox II a Ratron i na místech, kde žije a loví kriticky ohrožený sýček. Pro tuto malou sovu, které u nás zbývá posledních 130 párů, je to extrémní nebezpečí. Continue reading „Zemědělci tráví hraboše na lovištích kriticky ohrožených sýčků“

Podpora hnízdění poštolky rudonohé na střední Moravě

Projekt vznikl jako myšlenka na základě hnízdění poštolky rudonohé (Falco vespertinus) v roce 2019 u Olomouce, které prokázali Ondřej Boháč a Tomáš Oplocký. Záměrem bylo vyvěsit několik budek do míst, kde poštolky rudonohé vyhnízdily a do jeho nejbližšího okolí.

Continue reading „Podpora hnízdění poštolky rudonohé na střední Moravě“

ředitel

Špatné zprávy pro sýčky. Zemědělci mohou opět používat jed Stutox

Nejčernější obavy ornitologů se naplnily. Zemědělci opět mohou trávit hraboše jedem Stutox II. Povolení dnes vydal Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) podřízený ministerstvu zemědělství. Česká společnost ornitologická se domnívá, že rozhodnutí je výsměchem nedávno schválenému záchrannému programu pro kriticky ohroženého sýčka. Pro tuto malou sovu, která se hraboši živí a polyká je vcelku, jsou hlodavci přiotrávení Stutoxem snadnou kořistí a zároveň extrémním nebezpečím, přímo směřujícím k vyhynutí této malé sovy, které u nás zbývá posledních 100-130 párů. Continue reading „Špatné zprávy pro sýčky. Zemědělci mohou opět používat jed Stutox“

sýček

Jak zachránit vymírající sýčky? Ministerstvo životního prostředí spustilo záchranný program

Ministerstvo životního prostředí spustilo záchranný program pro sýčka obecného, kterého v Česku zbývá asi posledních 100-130 párů a hrozí mu vyhynutí. Ještě před stoletím na našem území žily desítky tisíc párů této malé sovy, ránu mu ale zasadilo intenzivní zemědělství. Česká společnost ornitologická (ČSO) záchranný program pro sýčka velmi vítá. Zároveň ale s obavami sleduje plány ministerstva zemědělství znovu povolit jed na hraboše Stutox II, zejména v severozápadních Čechách, které jsou pro sýčky jádrovou oblastí. Continue reading „Jak zachránit vymírající sýčky? Ministerstvo životního prostředí spustilo záchranný program“

sýčci

Sýčci letos vyvedli rekordních 95 mláďat

Kriticky ohroženým sýčkům obecným se letos dařilo. Odborníci z České společnosti ornitologické a Ústavu biologie obratlovců AV ČR letos napočítali v jádrové oblasti výskytu sýčků v severních Čechách 95 mláďat této malé sovy. Ornitologové silný rok přičítají dostatku hrabošů, kterými se v době jejich hojnosti mladí sýčci přednostně živí. Až následující roky ukáží, jaký vliv měla letošní úspěšná sezóna na populaci kriticky ohrožených sýčků, kterých nyní v Česku zbývá asi posledních 100 párů. Continue reading „Sýčci letos vyvedli rekordních 95 mláďat“

mladí čápi na hnízdě na komíně

Ornitologové sledují čápata na hnízdech. Přidáte se?

Na více než 140 čapích hnízdech byla již pozorována vzrostlá čapí mláďata. Kde jsou další? Ornitologové vyzývají veřejnost k zapojení do sledování čapích hnízd a zadání pozorování na www.birdlife.cz/capi. Právě informace o velkých mláďatech trénujících let jsou totiž klíčové pro vyhodnocení úspěšnosti hnízdění. Continue reading „Ornitologové sledují čápata na hnízdech. Přidáte se?“

atlas

Evropský atlas hnízdního rozšíření ptáků je před dokončením

Druhý Atlas hnízdního rozšíření ptáků Evropy (EBBA2) vyjde jako kniha v prosinci 2020 a následně budou hlavní výsledky dostupné i v on-line verzi. Mapování, do něhož se zapojilo kolem 120 000 terénních ornitologů, většinou amatérů, dosáhlo 96 % pokrytí území Evropy a stalo se tak pravděpodobně největším projektem občanské vědy na kontinentě. Atlas přinese údaje o hnízdním rozšíření a početnosti všech 596 zjištěných původních i nepůvodních ptačích druhů v Evropě. Srovnání s výsledky prvního atlasu z 80. let minulého století ukazuje na výrazné změny v rozšíření evropských ptáků. Výsledky projektu budou sloužit dalšímu výzkumu i ochraně přírody. Continue reading „Evropský atlas hnízdního rozšíření ptáků je před dokončením“

káně

Káně se otrávila Stutoxem – jedem na hraboše

Káně lesní nalezená u Vraclavi na Orlickoústecku se otrávila Stutoxem II, jedem používaný v zemědělství na hubení hrabošů polních. Mrtvého dravce nalezl začátkem dubna náhodný kolemjdoucí, který informoval Českou společnost ornitologickou (ČSO). Místo následně prohledala psí jednotka ČSO, která na místě dohledala desítky otrávených hrabošů a granule Stutoxu II. Letos jde již o druhý známý případ otravy ptáka tímto jedem. Koncem dubna ornitologové zaznamenali otráveného bažanta. ČSO na nebezpečí Stutoxu upozorňuje od loňského léta a zdůrazňuje, že je nebezpečný i pro ptáky a další živočichy, kteří na poli loví a sbírají potravu. Paradoxně jsou jedem ohrožení ti, kteří s regulací hraboší populace pomáhají přirozeně. Continue reading „Káně se otrávila Stutoxem – jedem na hraboše“

travič

Travič zabil na Královéhradecku orla mořského. Zahynula i nevylíhnutá mláďata

Ve středu 25. března 2020 byl v katastru obce Roudnice na Královéhradecku nalezen otrávený orel mořský. Pták pocházel z nedalekého hnízdiště vzdáleného 6 kilometrů. Případ vyšetřuje policie, která v minulých dnech potvrdila otravu karbofuranem. Druhý pták z páru nedokáže sám odchovat mláďata. Zmařeno tak bylo celé letošní hnízdění. Continue reading „Travič zabil na Královéhradecku orla mořského. Zahynula i nevylíhnutá mláďata“

sýček

Sýčků je letos více než loni. Pomohla mírná zima i dostatek hrabošů

Kriticky ohrožených sýčků obecných žije letos v Česku více než loni. Ornitologové z České společnosti ornitologické, Ústavu biologie obratlovců AV ČR a Muzea města Ústí nad Labem spočítali v jádrové oblasti v severních Čechách 62 volajících samečků, v roce 2019 to bylo 56. Každý nově zjištěný sýček je velký úspěch. Intenzivní zemědělství a s ním spojený úbytek hmyzu je hlavní příčinou toho, že nyní u nás zbývá asi stovka párů této dříve běžné sovy. Sýčci nyní hnízdí  a v červnu začnou vyvádět mláďata. Continue reading „Sýčků je letos více než loni. Pomohla mírná zima i dostatek hrabošů“

Na Hodonínsku někdo otrávil rodinu orlů mořských

V Ptačí oblasti Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví na Hodonínsku někdo zabil rodinu kriticky ohrožených orlů mořských. Ve středu 29. dubna je našli ornitologové. Jednalo se o pár, který na lokalitě hnízdil od roku 2017, přičemž každý rok vyvedl jedno mládě. Ornitologové na ochraně hnízda spolupracovali s Lesy České republiky, aby orli mohli v klidu vyhnízdit. Letos se to už nepodařilo. Příčinou smrti je zřejmě jed karbofuran. Případ vyšetřuje policie. Continue reading „Na Hodonínsku někdo otrávil rodinu orlů mořských“

lunak

Další luňák červený se stal obětí travičů. Počet zabitých dravců rychle narůstá

Ani období celostátní karantény nezastavilo traviče volně žijících zvířat. Ornitologové letos zaznamenali už 25 případů otrávených, zastřelených nebo jinak nelegálně zabitých ptáků. Většinou jde o dravce. Nejčastějšími obětmi jsou káně lesní a také vzácný luňák červený. Na vině je ve většině případů jed karbofuran, jehož držení je v celé Evropské unii už od roku 2008 zakázané, dříve se používal jako pesticid. Karbofuran je smrtelný i při malé dávce a život může zachránit pouze okamžité podání protijedu atropinu. Continue reading „Další luňák červený se stal obětí travičů. Počet zabitých dravců rychle narůstá“

vychazky

Vycházky za ptáky v období šíření koronaviru

Omezení pohybu kvůli šíření koronaviru vystavilo stopku mnoha běžným volnočasovým aktivitám. S největší pravděpodobností nebudeme moci uspořádat oblíbené vycházky za ptáky Vítání ptačího zpěvu (ale pro jistotu sledujte web ČSO). Mnoho lidí v těchto dnech vyráží individuálně do přírody. Patříte mezi ně? Zapojte se do dobrovolného výzkumu ptáků. Nezapomeňte na povinnou roušku a neshlukujte se do skupin. A mimochodem, do občanské vědy se můžete zapojit i například při cestě do práce. Continue reading „Vycházky za ptáky v období šíření koronaviru“

psi

deník.cz: Psi Kláry Hlubocké hledají pohřešované lidi i otrávené ptáky

/ROZHOVOR/ Lidé, kteří vědomě otráví zvíře, jsou psychicky narušení a bezcitní jedinci, říká v rozhovoru Klára Hlubocká. O výcviku psů i aktivitách v ornitologické společnosti mluvila v rozhovoru v Týdeníku Litoměřicko ve středu 27. listopadu.
Continue reading „deník.cz: Psi Kláry Hlubocké hledají pohřešované lidi i otrávené ptáky“