Zajímá vás, zda skutečně vymírají kosi? Zda v okolí Prahy skutečně ubývají víc než jinde?

Napadlo vás, jak asi zareagují ptáci na obrovské změny, kterých jsme svědky v našich lesích?

Nebo byste chtěli vědět, kterým ptačím druhům se u vás daří lépe nebo hůře, než je průměr pro republiku?

Můžete úbytek polních ptáků vidět i u vás?

Jarní LSD sčítáme od 15. dubna

Na všechny tyhle otázky odpovídají dlouhodobé monitorovací programy ČSO. První jarní termín loni zahájeného Liniového sčítání druhů (LSD) začíná přesně za týden, 15. dubna. Je tedy právě správný čas učinit rozhodnutí, vylosovat si čtverec v blízkosti svého bydliště (nebo prostě tam, kde to máte rádi), stáhnout aplikaci do mobilu a vyrazit na zkušební sčítání podle metodiky. Účast má jen dvě základní podmínky: dobrou znalost určování ptáků podle vzhledu i podle hlasu (alespoň těch, kteří se běžně vyskytují v místě sčítání) a ochotu dodržovat metodiku. Oboje je důležité pro to, aby nový program přinášel relevantní a smysluplná data.

Přelomové zimní sčítání

Na začátku ledna byly noviny plné zpráv o prvním sčítání ptáků na krmítkách. Poněkud ve stínu tak zůstala další novinka, první kvantitativní sčítání zimních ptáků, které pomocí metodiky LSD probíhalo hned ve třech termínech: na začátku listopadu, na přelomu prosince a ledna a na přelomu února a března. V alespoň jednom z těchto tří termínů sčítalo ptáky 54 lidí, tedy dokonce o dva více než během loňské jarní sezóny. Počet alespoň jednou sčítaných čtverců již dosáhl téměř stovky, konkrétně 97, a počet všech spolupracovníků LSD stoupl na 63. Přesto je jejich distribuce nerovnoměrná, v některých oblastech je řada obsazených čtverců, v jiných jsou zatím rozsáhlé plochy bez jediného sčítání. Zaplnit tato bílá místa je jedním z úkolů pro tento a příští roky – jen tak budeme moci s čistým svědomím hovořit o skutečně reprezentativních výsledcích pro celou republiku. Sčítat má ovšem smysl kdekoli — i když už ve vašem okolí obsazený čtverec je.

LSD je příjemná a užitečná zábava

Všimnout si každého jednotlivého ptáka, určit ho a zapsat jeho polohu do mapy, se může zdát na první pohled složité. A skutečně první vycházka LSD vyžaduje dost soustředění. Po prvním roce sčítání ale ti, kteří sčítají větší množství čtverců, potvrzují, že počáteční nejistota a zvýšené úsilí jsou skutečně jen dočasným jevem provázejícím cokoli nového. Po několika sčítáních zjišťujeme, že nad ovládáním aplikace v terénu již vůbec nepřemýšlíme, úplně se zautomatizovalo. Po několikerém projití linií poznáváme i jednotlivé keře na mapě tak, že umístění bodu do mapy je skutečně otázkou vteřiny a veškerou pozornost věnujeme opět ptákům. Pro mnoho lidí je možnost jednoduše si zapsat každého jednotlivého ptáka lákavá a náš čas, který trávíme jejich pozorováním, dostává hlubší smysl. Bez dlouhodobých monitorovacích programů bychom nemohli odpovědět ani na jednu z otázek v úvodu, ani vést kampaně jako Vraťme život do krajiny. Jedině díky dobrovolné účasti ornitologů v programech, jako je LSD, pro to máme základní předpoklad — přesné údaje o změnách početnosti jednotlivých druhů.

Všem, kdo se na tom podíleli a podílejí, patří velké poděkování!

Zdeněk Vermouzek, Jiří Reif a Petr Voříšek