Na zářijové členské schůzi ČSO v Českých Budějovicích proběhlo jako tradičně losování výherců odměn za účast v dlouhodobých monitorovacích programech JPSP – Jednotný program sčítání ptáků a LSD – Liniové sčítání druhů (viz birdlife.cz/lsd). Dalekohled Meopta 8*32 vyhrál Václav Plíhal (sčítá 14 let), knihy v hodnotě 2000 Kč vyhrál Petr Hájek a knihy v hodnotě 1000 Kč Martin Jůna. Taková věc rozhodně potěší, ale není to ten hlavní důvod, proč ptáky sčítáme. Continue reading „Ubývají kosi? Aneb k čemu je nám JPSP a LSD“
Čtyřměsíční fenka border kolie zahynula 1. listopadu poté, co na vycházce u oblíbeného poutního místa Svatý Antonínek sežrala vejce pohozené na cestě. Analýza potvrdila otravu prudkým jedem karbofuran, jehož držení je v celé EU zakázané od roku 2008. Oblast na pomezí Jihomoravského a Zlínského kraje dlouhodobě patří k problematickým, Česká společnost ornitologická tu každoročně zaznamenává otravy karbofuranem. Ornitologové upozorňují, že karbofuran je smrtelný i při malé dávce a život může zachránit pouze okamžité podání protilátky.Continue reading „Štěně border kolie se v Blatnici otrávilo karbofuranem“
Zajištění dostatečného množství hnízdišť ptákům, vázaným na naše obydlí, je velmi specifickým úkolem ochrany přírody. Většinová veřejnost má k přírodě kladný vztah, ne vždy ovšem v situacích, kdy se stává součástí našich obydlí. Platné zákony jsou v tomto ohledu jednoznačné – hnízda na budovách jsou pod jejich ochranou jako jakákoli jiná.Continue reading „Budka – dobrá adresa?“
O Zimním sčítání vodních ptáků ve středních Čechách jste se mohli letos dočíst na stránkách druhého letošního čísla Ptačího světa. Jedná se o monitorovací program, který od devadesátých let 20. století v pravidelných měsíčních kontrolách od října do dubna sleduje dlouhodobé změny v početnosti zimujících vodních ptáků ve Středočeském a částečně též Pardubickém kraji. Pro sčítání stále sháníme nové spolupracovníky na neobsazené úseky.Continue reading „Zimní sčítání vodních ptáků ve středních Čechách hledá nové spolupracovníky“
Máme velkou radost, že naše petice Vraťme život do krajiny má už 40 tisíc podpisů online a další tisíce v papírové podobě. Naše kampaň za zdravé zemědělství jde pomalu do finále. Petici chceme ministrovi zemědělství odevzdat na přelomu listopadu a prosince, podpisy proto sbíráme do poloviny listopadu. Continue reading „Petice za krajinu: ukončení sběru podpisů“
Hraboši polními a jejich gradací se bude ve středu 2. října zabývat zemědělský výbor Poslanecké sněmovny. Účastnit se bude i zemědělský specialista České společnosti ornitologické Václav Zámečník. Ornitologové i nadále jed v krajině odmítají a upozorňují, že v přímém ohrožení jsou i další zvířata, jak už potvrdilo několik případů mrtvých zajíců, bažantů či čápů. Zemědělci mohou jed na hraboše Stutox II aplikovat jen výhradně do nor. Aplikace na povrch byla povolená pouze několik dní na začátku srpna. Po kritice ornitologů a Ministerstva životního prostředí ji ministr zemědělství Miroslav Toman zrušil.Continue reading „Ornitologové se zúčastní poslaneckého zemědělského výboru na téma hraboš“
První říjnový týden budou lidé po celém světě pátrat po místech, kde ptáci narážejí do skel. Prosklené plochy v oknech nebo pláštích budov, ale třeba i na zastávkách hromadné dopravy nebo v protihlukových stěnách představují pro ptáky neviditelného zabijáka, který má ročně na svědomí v Česku odhadem milion ptačích životů. Údaje získané při hromadném mapování ptáků zabitých o skleněné plochy poskytnou ornitologům přesnější čísla a jasné argumenty pro jednání s majiteli nebezpečných objektů.Continue reading „Týden Skleněného zabijáka – víte o sklech, která zabíjejí ptáky?“
Česká populace orla královského se v letošním roce rozrostla o šest mláďat. Kriticky ohrožený dravec hnízdí u nás výhradně na jižní Moravě, kde má celosvětově severozápadní hranici svého výskytu. Letos tam ornitologové zaznamenali devět párů. Největší hrozbou pro orly královské je člověk, který dravce v hnízdním období vyrušuje anebo v některých případech dokonce cíleně zabíjí. Česká společnost ornitologická proti pytlákům a travičům bojuje v terénu pomocí psí jednotky, která vyhledává otrávené návnady.Continue reading „Vzácní orli královští v roce 2019 vyvedli šest mláďat“
Pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Regionálního pracoviště správa CHKO České středohoří museli 12. srpna 2019 opět řešit případ záměrného postřelení zvláště chráněného živočicha, tentokrát se obětí stal mladý orel mořský. Poraněný jedinec patří ke dvěma letos okroužkovaným mláďatům jediného hnízdícího páru těchto majestátních dravců ve zdejším regionu.Continue reading „Někdo na Litoměřicku postřelil orla mořského. Dravec zahynul“
Letošní hnízdní sezóna sýčků obecných je u konce a jejich ochránci z České společnosti ornitologické a Ústavu biologie obratlovců AV ČR ji hodnotí jako úspěšnou. Sýčci vyvedli minimálně 59 mláďat, to je o třetinu víc než loni. Ornitologové dále vyvěšovali budky, zabezpečovali technické pasti a s vlastníky pozemků vyjednávali změny v hospodaření. Intenzivní zemědělství a s ním spojený úbytek hmyzu je hlavní příčinou toho, že nyní u nás zbývá asi 100 párů této dříve běžné sovy.
Zpříjemněte si dovolenou či výlet pozorováním čápů a pomozte ornitologům sčítat mláďata na hnízdech. V tomto období jsou již dobře pozorovatelná a právě počet velkých mláďat na hnízdě před vylétnutím je klíčový pro hodnocení úspěšnosti celé hnízdní sezóny. Svá pozorování můžete vkládat přímo v terénu pomocí mobilní aplikace Avif Mobile nebo je zanést následně na web čapích hnízd www.birdlife.cz/capi.Continue reading „Prázdniny začínají, pojďte sčítat čápy“
V letošním roce se břehule říční stala novým druhem Jaro ožívá. Při té příležitosti bychom rádi vyzvali všechny milovníky vycházek do přírody k zapojení do sledování hnízdišť břehulí, podobně jako v roce 2013, kdy byla břehule vyhlášena Ptákem roku.
Sourozenci orlů královských, které jsme v létě 2018 vybavili batůžky s moderní sledovací technologií, už jsou oba zpět ve střední Evropě. Už dříve jsme informovali, že zatímco jeden z mladých dravců se po opuštění hnízda zdržoval téměř výhradně v okolí Neziderského jezera, druhý odlétl přímou cestou na jih a zimu strávil na Krétě. Začátkem května se začal vracet a podle údajů z vysílaček se mladí orli na konci května prakticky setkali. Continue reading „Sourozenci orlů královských se znovu setkali“
Dříve býval naší nejhojnější sovou, teď sýček obecný naopak patří k nejohroženějším opeřencům v Česku. V naší krajině jich přežívá asi posledních sto párů. Na vině je intenzivní zemědělství a s ním spojený úbytek velkého hmyzu, sýčkovy hlavní kořisti. Aby se u nás sýčkovi dařilo lépe, naši specialisté pro něj na vhodných místech vyvěšují hnízdní budky, ve kterých je tato malá sovička chráněná před predátory. Na výsledky hnízdní sezóny 2019 si ještě budeme muset počkat, ale několik novinek pro vás máme už teď.Continue reading „Jak se letos daří sýčkům“
Dvě mláďata kriticky ohroženého orla mořského zahynula minulý týden u Kostelní Myslové na Jihlavsku poté, co někdo pokácel strom i s hnízdem. „Mladí orli mořští se zabili pádem z výšky. Někdo pokácel jen tento jediný strom. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR už podala trestní oznámení na neznámého pachatele,“ informuje psovodka Klára Hlubocká, která se společně se psy Samem a Victorym v České společnosti ornitologické věnuje potírání ptačí kriminality.
Ornitologové mohou sledovat z bezprostřední blízkosti hnízdění jednoho z nejohroženějších ptáků v Česku, sýčka obecného. Umožňují to takzvané chytré budky vybavené kamerami. Sýčci obsadili dvě z nich a nyní pečují o vajíčka. Díky kamerovým záznamům zjistí Česká společnost ornitologická více o hnízdním chování této malé sovy, jejíž počet za poslední dvě dekády poklesl o 94 % na zhruba 100 párů.Continue reading „Sledujte hnízdění sýčků v chytrých budkách“
Kde se právě nacházejí táhnoucí vlaštovky? Přiletěly už kukačky do Evropy? Kdy můžeme očekávat přílet hrdličky divoké do Česka? Odpovědi i na tyto otázky pomůže zjistit nově spuštěná online verze EuroBirdPortalu, který prostřednictvím dat od dobrovolníků sleduje výskyt ptáků v celé Evropě. Česká společnost ornitologická denně do projektu dodává data prostřednictvím Faunistické databázebirds.cz.Continue reading „Kdy přiletí hrdlička divoká? Sledujte její tah na mapě“
Zajímá vás, zda skutečně vymírají kosi? Zda v okolí Prahy skutečně ubývají víc než jinde?
Napadlo vás, jak asi zareagují ptáci na obrovské změny, kterých jsme svědky v našich lesích?
Nebo byste chtěli vědět, kterým ptačím druhům se u vás daří lépe nebo hůře, než je průměr pro republiku?
Můžete úbytek polních ptáků vidět i u vás?
Při pomalém procházení krajinou, které je při LSD potřeba, můžeme narazit například i na žlunu zelenou tesající hnízdní dutinu. Foto: Zdeněk Vermouzek
Jarní LSD sčítáme od 15. dubna
Na všechny tyhle otázky odpovídají dlouhodobé monitorovací programy ČSO. První jarní termín loni zahájeného Liniového sčítání druhů (LSD) začíná přesně za týden, 15. dubna. Je tedy právě správný čas učinit rozhodnutí, vylosovat si čtverec v blízkosti svého bydliště (nebo prostě tam, kde to máte rádi), stáhnout aplikaci do mobilu a vyrazit na zkušební sčítání podle metodiky. Účast má jen dvě základní podmínky: dobrou znalost určování ptáků podle vzhledu i podle hlasu (alespoň těch, kteří se běžně vyskytují v místě sčítání) a ochotu dodržovat metodiku. Oboje je důležité pro to, aby nový program přinášel relevantní a smysluplná data.
Přelomové zimní sčítání
Na začátku ledna byly noviny plné zpráv o prvním sčítání ptáků na krmítkách. Poněkud ve stínu tak zůstala další novinka, první kvantitativní sčítání zimních ptáků, které pomocí metodiky LSD probíhalo hned ve třech termínech: na začátku listopadu, na přelomu prosince a ledna a na přelomu února a března. V alespoň jednom z těchto tří termínů sčítalo ptáky 54 lidí, tedy dokonce o dva více než během loňské jarní sezóny. Počet alespoň jednou sčítaných čtverců již dosáhl téměř stovky, konkrétně 97, a počet všech spolupracovníků LSD stoupl na 63. Přesto je jejich distribuce nerovnoměrná, v některých oblastech je řada obsazených čtverců, v jiných jsou zatím rozsáhlé plochy bez jediného sčítání. Zaplnit tato bílá místa je jedním z úkolů pro tento a příští roky – jen tak budeme moci s čistým svědomím hovořit o skutečně reprezentativních výsledcích pro celou republiku. Sčítat má ovšem smysl kdekoli — i když už ve vašem okolí obsazený čtverec je.
V průběhu prvního roku LSD jsme sčítali ptáky v téměř stovce čtverců. Jejich distribuce je ale velice nerovnoměrná. Pozorovatelé chybějí hlavně v západních, jižních Čechách a na pomezí Středočeského kraje a Vysočiny. Málo sčítaných čtverců je ale i ve všech úrodných nížinách — ačkoli právě odtamtud údaje o polních ptácích potřebujeme.
LSD je příjemná a užitečná zábava
Všimnout si každého jednotlivého ptáka, určit ho a zapsat jeho polohu do mapy, se může zdát na první pohled složité. A skutečně první vycházka LSD vyžaduje dost soustředění. Po prvním roce sčítání ale ti, kteří sčítají větší množství čtverců, potvrzují, že počáteční nejistota a zvýšené úsilí jsou skutečně jen dočasným jevem provázejícím cokoli nového. Po několika sčítáních zjišťujeme, že nad ovládáním aplikace v terénu již vůbec nepřemýšlíme, úplně se zautomatizovalo. Po několikerém projití linií poznáváme i jednotlivé keře na mapě tak, že umístění bodu do mapy je skutečně otázkou vteřiny a veškerou pozornost věnujeme opět ptákům. Pro mnoho lidí je možnost jednoduše si zapsat každého jednotlivého ptáka lákavá a náš čas, který trávíme jejich pozorováním, dostává hlubší smysl. Bez dlouhodobých monitorovacích programů bychom nemohli odpovědět ani na jednu z otázek v úvodu, ani vést kampaně jako Vraťme život do krajiny. Jedině díky dobrovolné účasti ornitologů v programech, jako je LSD, pro to máme základní předpoklad — přesné údaje o změnách početnosti jednotlivých druhů.
Všem, kdo se na tom podíleli a podílejí, patří velké poděkování!
Pozorujete rádi ptáky? Předpokládáme, že ano, ale zaznamenáváte údaje a sdílíte je s ostatními? Víte, že každé vaše pozorování je cenné a může významně přispět k poznání a ochraně ptáků?
Bez pozorování ptáků není ornitologie, ale ne každý, kdo pozoruje ptáky, je ornitologem. Ptáky můžeme pozorovat jen tak pro potěšení, a rozhodně to není špatně. Ale stačí přidat jen málo a naše pozorování získávají nový význam — stávají se střípky v mozaice lidského poznání, pomáhají o maličko posunout hranice našich znalostí. Tou hranicí, kdy se člověk stává ornitologem — a občanským vědcem — je vedení a sdílení záznamů o pozorovaných ptácích.
Ať již pozorujeme ptáky v zimě na krmítku za oknem, v městském parku, na přehradní nádrži nebo na horských hřebenech, vedení zápisků nám pomůže se později k pozorováním vrátit, konzultovat je s přáteli nebo s odstupem času třeba i odborně vyhodnotit. Nejjednodušším způsobem, jak dnes ornitologické zápisky vést a současně je snadno zpřístupnit pro pozdější vědecké zpracování, je Faunistická databáze ČSO (avif). K dispozici je i mobilní aplikace Avif Mobile (fungující na platformě Android).
Avif je určen všem zájemcům o ptactvo z řad široké veřejnosti, „amatérských“ ornitologů, birdwatcherů i vědců a slouží ke sdílení a uchovávání záznamů o pozorování všech druhů ptáků na českém území. Slouží nejen ke sdílení zajímavých a neobvyklých pozorování, ale také ke sběru kompletních seznamů všech pozorovaných druhů (tj. včetně běžných druhů) pro pozdější vědecké využití.
Avif poskytuje prostřednictvím četných nadstaveb prostředí pro záznam, uchování a využívání údajů ze specializovaných projektů, jako je sledování čapích hnízd, výzkum zpěvu strnadů, mapování hnízd čejek, ale i pro nový atlas hnízdního rozšíření nebo nový dlouhodobý monitorovací program LSD. Díky datům z Avifu vznikl i nový web Ptačí pasti, který upozorňuje na ta nejnebezpečnější místa a také na důvody, proč se zde ptáci zabíjejí. Informace z webu budou sloužit jak odborníkům, tak i široké veřejnost a představují důležitý první krok na cestě k odstraňování ptačích pastí. Data z Avifu se promítají i na webu srazenazver.cz, který zobrazuje údaje o kolizích živočichů s dopravními prostředky. Údaje z Avifu také významně přispívají k naší spolupráci se společností E.ON, Česká republika s.r.o. na co nejefektivnějším zabezpečení sloupů v oblastech významných pro hnízdění ptáků. Cenné jsou i fotografie ptáků sedících na sloupech elektrického vedení – díky nim můžeme vyhodnocovat jak ptáci tyto“posedy“ používají a využít tyto poznatky k lepšímu zabezpečení.
Proto, až vyrazíte na ptáky, nezapomeňte údaje zaznamenávat a vkládat do faunistické databáze Avif.birds.cz!
Ačkoli jsou sourozenci, dělí je vzdálenost zhruba 2 000 kilometrů. Zatímco jeden z dvojice orlů královských, jejichž cestu sledujeme od července 2018, se aktuálně zdržuje na pomezí Rakouska, Slovenska a Maďarska, druhý orel ihned po opuštění hnízda zamířil na jih a už od poloviny listopadu je na Krétě v oblasti pohoří Asterousia. Continue reading „Náš orel královský zimuje ve společnosti krétských supů“
Spravovat Souhlas s cookies
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
//
Pozorujete rádi ptáky? Předpokládáme, že ano, ale zaznamenáváte údaje a sdílíte je s ostatními? Víte, že každé vaše pozorování je cenné a může významně přispět k poznání a ochraně ptáků?
