Právě začátek května je nejlepší čas na zaznamenání největšího počtu zpívajících samců tohoto krásného druhu, a proto neváhejte za nimi vyrazit do jejich typických biotopů. Při této příležitosti si nezapomeňte uvědomit, že lejsci malí používají celkem 16 různých typů zpěvu, přičemž některé od sebe poznáte snadno i podle sluchu. Jak a proč se u lejsků vyvinulo tolik různých typů zpěvu, které se vyskytují napříč celou Evropou, ale zatím nevíme. Pokud byste chtěli pomoct odpovědět na tuhle záhadu, tak neváhejte a zpěv lejsků malých nahrajte a své pozorování i s nahrávkou předejte přes speciální formulář: birds.cz/ficedula.
Před rokem zalepil neznámý pachatel v Čejkovicích na Hodonínsku desítky hnízdních otvorů vlh pestrých. Kdyby ptáky z nor ucpaných montážní pěnou neosvobodili ornitologové a pracovníci České inspekce životního prostředí, ptáci by zahynuli pomalou trýznivou smrtí. Před návratem ptáků ze zimovišť proto zorganizovala Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické pro veřejnost akci spojenou s úpravou poničené hnízdní stěny a jejího okolí. Ornitologové věří, že díky většímu povědomí o přítomnosti ohrožených vlh a zapojení místních lidí do jejich ochrany se loňský útok nebude opakovat.
Ornitologové zapojili do úpravy poničené hnízdní stěny veřejnost. Foto: Ivo Stejskal
Nadcházející týden, včetně prodlouženého víkendu, je posledním, kdy lze sčítat v historicky prvním termínu Liniového sčítání druhů. Zveřejňujeme přehled současné situace, aby si dosud váhající nenechali ujít příležitost být u toho.
LSD využívá možností mobilních zařízení s androidem, díky kterým je zadávání polohy i chování každého zjištěného ptáka jednoduché a rychlé.
Z velkého počtu více než devadesáti zájemců o LSD jich ke 2. květnu odeslalo sčítání 27, další se na sčítání ještě chystají. Potěšitelné je, že odsčítaných čtverců je již nyní 40 (každý po dvou liniích), neboť šest lidí sčítalo dva čtverce, jeden člověk tři a jeden dokonce šest čtverců. Od více spolupracovníků mám bez přehánění nadšené reakce, alespoň pro některé z nás (včetně mě) se tedy LSD stává skutečně návykovým.
Podrobnější pohled na data říká, že jsme zatím zaznamenali 8016 jedinců 126 druhů, přičemž na jeden čtverec připadá průměrně 177 jedinců 33 druhů. V první pětce co do počtu jedinců se umístili (překvapivě 🙂 špaček, pěnkava, černohlávek, koňadra a kos. Takovýto přehled ale ve skutečnosti znamená jen to, že jde o druhy běžné a současně snadno zjistitelné. Jaké jsou skutečné početnosti, se dovíme až ze statistického modelování po několika sezónách.
První smysluplné výsledky LSD ale budou rozhodně již na podzim. Díky všem spolupracovníkům!
Na základě současného stavu si dovoluji vyslovit optimistické přesvědčení, že cílových 50 čtverců v prvním roce se podaří splnit. A bylo by příjemné, kdybychom se alespoň přiblížili i 50 spolupracovníkům. Můžeme k tomu přispět jak vlastním zapojením, tak motivací kamarádů.
Data z ornitologické databáze birds.cz se nově promítají i na webu srazenazver.cz, který zobrazuje údaje o kolizích živočichů s dopravními prostředky. Webovou aplikaci, do které může laická i odborná veřejnost zadávat údaje o srážkách živočichů s automobilovou nebo železniční dopravou, představilo Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. před téměř čtyřmi lety. Postupem času se databáze rozrostla o informace z dalších zdrojů a od letošního února jsou zde k nalezení i údaje o ptácích z Faunistické databáze ČSO. Česká společnost ornitologická, která dlouhodobě podporuje projekty občanské vědy, tak pomáhá vytvářet ucelený obraz o problematice střetů zvířat a dopravy.
Rozsáhlá databáze kolizí zvířat s vozidly slouží jak pro výzkumné účely, tak i pro ryze praktické vymezení míst koncentrací (tzv. shluků, hotspots) těchto dopravních nehod, na které pak mohou směřovat opatření, která by kolizím měla zabránit.
Data o srážkách se zvěří slouží k identifikací shluků dopravních nehod. Zdroj: srazenazver.cz
Každý záznam o ptákovi nalezeném u silnice nebo železnice se automaticky přenese do databáze srazenazver.cz a uživatelé birds.cz tak nemusí zadávat žádné další informace navíc. V případě nálezu jiného sraženého zvířete jej mohou po registraci zaznamenat přímo na stránky srazenazver.cz.
Graf znázorňuje rozdělení sražených zvířat v průběhu roku. Výška sloupce odpovídá procentuálnímu podílu nehod daného druhu v daném měsíci. Součet výšek sloupců pro každého živočicha za rok se rovná 100 %.
Už z prvotního srovnání se ukazuje, že údaje z databáze birds.cz přinášejí nové informace. Zatímco u prasete divokého se většina sražených jedinců koncentruje do podzimních měsíců, u zajíce je to v brzkých jarních měsících a u ptáků v květnu a červnu. Jedná se zřejmě o čerstvě vyvedená, nezkušená mláďata. Na jednoho sraženého dospělého ptáka v květnu připadá 2,3 nalezených juvenilních nebo tohoročních jedinců, v červnu 1,4 a v červenci pouze 0,4.
Velká variabilita existuje zejména v čase, kdy ke srážkám dochází. Zdroj: srazenazver.cz
Mnoho dalších otázek ale zůstává nezodpovězených. U srstnaté zvěře například pozorujeme, že se kolize soustřeďují do shluků, bude tomu tak i u ptáků? A pokud ano, jsou to stejná místa jako u srstnaté zvěře? Dochází tam k nehodám po celý rok, nebo jen v některých měsících, případně hodinách? A jací ptáci jsou vlastně nejčastěji oběťmi automobilů? Ze současných údajů vychází, že každý pátý sražený pták je kos černý a bezmála každý desátý je káně lesní. Tyto údaje jsou ale zřejmě zkreslené tím, že kosi umírají častěji ve městech, kde si jich člověk snáze všimne a káňata jsou velcí a i mimo město nepřehlédnutelní ptáci.
Doufáme, že údaje z avifu pomohou k dalšímu studiu problematiky kolizí zvířat s dopravou a že tato spolupráce bude motivací vkládat údaje i o druzích méně zajímavých a často opomíjených. I sraženého vrabce na okresce má význam zaznamenat a s Avifem mobile to zabere méně než minutu.
Literatura pro zájemce o více informací k problematice
Bartonička, T., Andrášik, R., Duľa, M., Sedoník, J., Bíl, M., in press. Identification of Local Factors Causing Clustering of Animal-Vehicle Collisions on Roads. Journal of Wildlife Management
Périquet, S., Roxburgh, L., le Roux, A., Collinson, W. J., 2018. Testing the Value of Citizen Science for Roadkill Studies: A Case Study from South Africa. Frontiers in Ecology and Evolution 6, DOI=10.3389/fevo.2018.00015.
Bíl, M., Andrášik, R., Bartonička, T., Křivánková, Z., Sedoník, J., 2018. An Evaluation of Odor Repellent Effectiveness in Prevention of Wildlife-Vehicle Collisions. Journal of Environmental Management 205C pp. 209-214.
Bíl, M., Kubeček, J., Sedoník, J., Andrášik. R., 2017. Srazenazver.cz: A system for evidence of animal-vehicle collisions along transportation networks. Biological Conservation 213PA, pp. 167-174.
Bíl, M., Andrášik, R., Svoboda, T., Sedoník, J., 2016. The KDE+ software: a tool for effective identification and ranking of animal-vehicle collision hotspots along networks. Landscape Ecology 31, 231–237.
Bishop, C. A., Brogan, J. M., 2013. Estimates of Avian Mortality Attributed to Vehicle Collisions in Canada. Avian Conservation and Ecology 8 (2).
Bíl, M., Andrášik, R., Janoška, Z., 2013. Identification of Hazardous Road Locations of Traffic Accidents by means of Kernel Density Estimation and Cluster Significance Evaluation. Accident Analysis and Prevention 55, 265–273.
Kociolek, A. V., A. P. Clevenger, C. C. S. Clair, and D. S. Proppe. 2011. Effects of road networks on bird populations. Conservation Biology 25, 241–249.
Sullivan, J. M., 2011. Trends and characteristics of animal-vehicle collisions in the United States. Journal of Safety Research 42 (1), 9-16.
Benítez-López, A., Alkemade, R., Verweij, P. A., 2010. The impacts of roads and other infrastructure on mammal and bird populations: A meta-analysis. Biological Conservation 143 (6), 1307-1316.
Ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek se spolu s psovodkou projektu PannonEagle Life Klárou Hlubockou a se zástupcem Ministerstva životního prostředí Arnoštem Cetkovským zúčastnil pravidelného školení specialistů kriminální policie. Aktuálně běžící projekt na potírání ptačí kriminality v panonské oblasti, PannonEagle Life, i cenné zkušenosti z předcházejícího projektu Helicon Life zde kriminalistům představil vedoucí projektu Márton Horváth z Maďarska. Zástupci České společnosti ornitologické využili školení k seznámení policistů s problematikou ptačí kriminality a také k domluvě společných postupů. Klára Hlubocká pak policistům předvedla se svými speciálně vycvičenými psy vyhledávání otrávených návnad a otrávených ptáků v praxi.
Klára Hlubocká předvedla kriminalistům vyhledávání otrávených návnad a mrtvých zvířat v praxi. Foto: Arnošť Cetkovský
Toto setkání představuje důležitý krok v ochraně ptáků a posloužilo jak k vzájemnému předání informací mezi ČSO a environmentálními kriminalisty, tak i k navázání osobních kontaktů, které se budou při vyšetřování trávení v budoucnosti hodit.
Projekt PannonEagle Life běží s přispěním finančního nástroje Evropského společenství LIFE a dotace Ministerstva životního prostředí.
Jedna stará poučka říká, že technologie nám velice usnadňují práci, kterou bychom nikdy nedělali, kdybychom je neměli. Když už ovšem ve světě technologií žijeme a používáme je, je rozumné právě ta usnadnění znát a používat je.
Jedním takovým usnadněním je hlasové zadávání pozorovaných ptáků do mobilní aplikace avifu. Google si již velmi obstojně poradí s češtinou, rozpoznávání řeči ovšem bohužel zatím běží jen na serverech. A z toho plyne první velké omezení: Rozpoznávání řeči v praxi funguje jen s dobrým internetovým připojením LTE. Ve vzdálenějších místech v terénu, kde je slabší signál, nemáme šanci. Ale míst s dobrým signálem stále přibývá, takže pokud chodíte na ptáky někam do civilizované krajiny, mohou se vám následující řádky hodit.
Nejpracnější a nejprotivnější součástí zadávání pozorování do Avif Mobile je bezpochyby zápis druhu. Na displeji telefonu musíme vyťukat alespoň několik písmen a pak druh vybrat z nabídky. A mokrými či zmrzlými prsty to jde těžko, každou chybu je potřeba opravit. Hlasové zadávání je proto vynikající alternativou. Samo o sobě nesouvisí vůbec s avifem, zajišťuje ho klávesnice Gboard. Tu je napřed potřeba do telefonu nainstalovat a zvolit jako výchozí.
Na Google Play najdeme a nainstalujeme klávesnici Gboard. Potom v nastavení telefonu zkontrolujeme, že je Gboard zvolena jako výchozí klávesnice. (Přesný vzhled obrazovek se může lišit podle telefonu a podle verze androidu.)
Nyní již stačí v Avif Mobile (nebo kdekoli jinde, kde potřebujeme zadat text) stisknout na klávesnici tlačítko mikrofonu a nadiktovat název druhu, poznámku či co je potřeba — a převedený text se za pár vteřin objeví na obrazovce. Tak jednoduché to je. A české názvy ptáků umí google výborně!
Místo psaní textu stačí na Gboard ťuknout na mikrofon, chviličku počkat, než začne telefon „poslouchat“, a potřebný text jednoduše nadiktovat.
A teď už je nejvyšší čas přestat si hrát s mobilem a vyrazit do terénu! S hlasovým zadáváním druhů bude zas o něco víc času na ptáky.
Vývoj aplikace Avif mobile podpořila společnost E.ON, Česká republika, s.r.o. Děkujeme!
Orlům královským, klenotům mezi českými dravci, začala hnízdní sezóna. Nejméně jeden pár už sedí na vejcích a u dalších to ornitologové brzy očekávají. Loňský rok byl pro orly velmi vydařený a 10 úspěšně vyvedených mláďat je druhým nejlepším výsledkem od roku 1998, kdy v Česku orli královští zahnízdili vůbec poprvé. Zároveň to byl ale i historicky první rok, kdy se hned dva orli královští stali oběťmi otrávených nástrah. Po travičích a jedovatých nástrahách pátrá v rámci projektu PannonEagle Life speciální jednotka České společnosti ornitologické. Ochranáři zároveň všechna hnízda orlů královských sledují, aby ptákům zajistili klid pro hnízdění a mohli zasáhnout v případě ohrožení hnízd člověkem nebo například nepřízní počasí.
Mládě orla královského na hnízdě zachycené při kroužkování. Foto: Hynek Matušík
Ve dnech 23. – 25. března se u obce Řeka (okres Frýdek–Místek) na území CHKO Beskydy uskutečnil další ročník Beskydského houkání a jeřábkování. Tato akce byla podpořena malým členským grantem České společnosti ornitologické a jejím cílem bylo zmapovat výskyt sov, šplhavců a lesních kurů na území lesní správy Morávka v Ptačí oblasti Beskydy. Získané údaje budou Správou CHKO Beskydy využity jako podklad k ochraně ornitologicky nejhodnotnějších porostů, zejména při přípravě nového Lesního hospodářského plánu, který se bude zpracovávat v roce 2021. Dále poslouží k hodnocení dosavadních ochranářských opatření realizovaných v této oblasti a v neposlední řadě ke sledování početnosti jednotlivých ptačích druhů.
Dramatický okamžik večerního přeletu tokajících sluk lesních. Foto: Pavel Růžek
Skupina pro výzkum a ochranu bahňáků v ČR (SVOB) spustila nový monitorovací projekt se zapojením širší veřejnosti – tentokrát zaměřený na lesní druh – sluku lesní (Scolopax rusticola). Romantická atmosféra letící sluky proti světlé obloze nad šeřícím se lesem plným jarních vůní patří mezi jedinečné zážitky z naší přírody. Máte chuť to zažít na vlastní kůži a přispět k výzkumu našich sluk? Přečtěte si metodiku a přidejte se!
Vojtěch Kubelka, Vojtěch Kodet, Libor Schröpfer & Miroslav Šálek
Policie se zabývá dalším nálezem mrtvého dravce s důvodným podezřením na otravu. Mrtvý orel mořský objevený na Strakonicku je jen za tento rok s největší pravděpodobností již devatenáctou obětí otrávených nástrah, které berou velmi brutálním způsobem život často extrémně vzácným a ohroženým druhům dravců. Orel si zřejmě přinesl část návnady na místo, kde se jejím pozřením otrávil. Zbytek nástrahy se smrtelně jedovatým karbofuranem tak může stále být v širším okolí nálezu a ohrožovat další dravce, ale i jiné živočichy včetně člověka. Lidé by se v případě podezřelého nálezu návnady nebo uhynulého zvířete neměli ničeho dotýkat, ale měli by neprodleně volat policii a Českou společnost ornitologickou.
Dospělý orel mořský se stal zřejmě již letošní devatenáctou obětí travičů. Foto: Pavel Kuncipál
LSD, nový program občanské vědy, je připraven k ostrému spuštění. Funguje web umožňující vylosování sčítací lokality i mobilní aplikace pro záznam ptáků v terénu. První sčítací termín začíná 15. dubna, je tedy nejvyšší čas připravit si vybavení a sčítací linie a vyzkoušet sčítání nanečisto.
Pro letošní rok vybrala komise k podpoře pět projektů. Mapování ptáků proběhne na Českobudějovických rybnících a Křivoklátsku, zvýšené pozornosti se dočkají chřástali, sovy, jeřábci a orli křiklaví.Continue reading „Malé členské granty podpořené v roce 2018“
Praha, 12. 3. 2018. Podle prastaré pranostiky, kterou zná většina z nás, by čápi právě dnes měli přelétat moře a my bychom je mohli v následujících dnech čekat doma na hnízdech. Při pohledu na mapu čapích hnízd na cap.birdlife.cz ale zjistíme, že zvláště v západní části země jsou již některá hnízda obsazena, zatímco Morava zůstává zatím bez čápů. Jak to bude dál a co za tím stojí? Pomozte ornitologům sledovat jejich přílet. Pozorujte hnízda ve svém okolí a datum, kdy se poprvé objeví, zadejte na cap.birdlife.cz!
Zabezpečte skla ve svém okolí! Aspoň jedno. Zkuste najít na budově školy nebo i jinde místo, kde se nejvíce zrcadlí okolní stromy nebo kde je vidět skrz budovu, a toto místo zabezpečte. Pošlete nám alespoň 3 fotky své realizace (před, po a ilustrační – viz níže) spolu se slovním popisem co, proč a jak jste udělali, na adresu dobruska@birdlife.cz do 10. června 2018. Continue reading „Zabezpečte skla a zapojte se do soutěže!“
Chocholouš obecný je jedním z nejrychleji mizejících ptačích druhů ve střední a západní Evropě. Prudký populační pokles se nevyhnul ani České republice. Zatímco v letech 1973–1977 bylo na našem území prokázáno hnízdění chocholouše v 55 % mapovacích čtverců, při posledním mapování hnízdního rozšíření ptáků v letech 2014–2017 bylo hnízdění chocholouše doloženo již pouze ve 4 % našich kvadrátů. Většina aktuálních hnízdišť chocholouše se nalézá na jižní Moravě. V Čechách je pravidelné hnízdění hlášeno již pouze z několika izolovaných míst v Polabí a na Mladoboleslavsku. Continue reading „Aktuální stav populace chocholouše obecného v Mladé Boleslavi“
Jarní západ slunce na Vrbenských rybnících u Českých Budějovic, foto: Vojtěch Kubelka.
Ptačí oblast (PO) Českobudějovické rybníky je mezi ornitologickou veřejností relativně dobře známé malebné území v srdci jižních Čech, rozkládající se na více než 60 km2 od Českých Budějovic až po Dívčice. Téměř 50 rybníků různých velikostí je lemováno dubovými hrázemi, obklopeno zemědělskou krajinou, mokřady, rozvolněnou zelení i lesními celky a několika vesnicemi (Šebestián & Brinke 2009, Kloubec et al. 2015).
PO Českobudějovické rybníky byla vyhlášena pro ochranu hnízdících populací kvakoše nočního (Nycticorax nycticorax), rybáka obecného (Sterna hirundo) a slavíka modráčka středoevropského (Luscinia svecica cyanecula), dále pro husu velkou (Anser anser) jako letní i podzimní shromaždiště a kopřivku obecnou (Anas strepera) jako významná jarní tahová zastávka (Hora et al. 2010, Šebestián & Brinke 2009, Hora et al. 2015). Continue reading „Úspěchy podrobného mapování hnízdního rozšíření ptáků ptačí oblasti Českobudějovické rybníky a výzva pro poslední sezónu“
Sýček už dávno smrt nevěští, naopak sám je na pokraji vyhynutí a symbolizuje tak osud živočichů zemědělské krajiny.
V
Česká společnost ornitologická vyhlásila Ptákem roku 2018 sýčka obecného. Sýček převzal pomyslné žezlo od datla černého a po lesích se teď pozornost ochranářů i veřejnosti upírá na zemědělskou krajinu. Udělením titulu u nás téměř vyhynulé sově Česká společnost ornitologická upozorňuje na osud, který hrozí mnoha dalším druhům zemědělské krajiny. S intenzivním obděláváním krajiny totiž zaniká její pestrost a s ní mizí i jeden živočich za druhým. Drobná sova považovaná dříve v některých kulturách za předzvěst smrti, je teď sama v ohrožení. Osudnými se jí mohou stát například i člověkem vytvořené pasti, jako jsou sudy s vodou, odstavené roury nebo komíny. Proto ornitologové nyní vyzývají všechny milovníky ptactva a přírody, aby ve svém okolí zabezpečili technické pasti, které mohou znamenat zbytečnou smrt pro obrovské množství živočichů včetně sýčka, Ptáka roku 2018. S vyhlášením Ptáka roku vydala Česká společnost ornitologická zvláštní číslo časopisu Ptačí svět, které je již tradičně věnované právě aktuálnímu Ptákovi roku. Na stránkách birdlife.cz/sycek se lidé nejenom dozvědí více podrobností, ale mohou zde i přispět na záchranu Ptáka roku 2018.
Sýček obecný, Pták roku 2018, je naší nejohroženější sovou – v Česku jich zbývá kolem 120 posledních párů. Foto: Luboš Mráz, naturfoto.cz
Mezinárodní sčítání vodních ptáků (International Waterbird Census – IWC) proběhne o víkendu 13. a 14. ledna 2018. Tento projekt koordinuje Wetlands International (www.wetlands.org), u nás Fakulta životního prostředí ČZU (www.fzp.czu.cz) a členové ČSO jsou jeho pravidelnými spolupracovníky.
Sčítání každoročně přináší důležité informace o zimování vodních ptáků. Na základě dlouhodobých výsledků tohoto projektu publikovaných v prestižním ornitologickém časopise Ibis (https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/ibi.12559/full) bylo zjištěno, že dostupnost lokalit vhodných k zimování se ve střední Evropě mění a ptáci na to reagují. Některé druhy posouvají svá zimoviště směrem na sever nebo severovýchod, jiné stále častěji využívají k zimování stojaté vody, lokality ve městech nebo chladnějších oblastech.
Chcete se zapojit nebo již jste aktivním účastníkem? Bližší informace a možnost přihlašování na lokality naleznete na webových stránkách www.waterbirdmonitoring.cz nebo prostřednictvím mailu musilovaz@fzp.czu.cz.
Sídla bezpečná pro ptáky se blíží do své půlky. Jedním z cílů projektu je upozornit na nebezpečí, která naše stavby chystají nejen ptákům, ale i jiným živočichům, vyvrátit mezi veřejností široce rozšířený mýtus dravce a ukázat funkční způsoby zabezpečení prosklených ploch.
Na počátku projektu proběhlo dotazníkové šetření, které nám ukázalo, jak lidé tuto problematiku vnímají. Dotazník vyplnilo přes 1 500 respondentů, 40% z nich považuje za největší nebezpečí pro ptáky úbytek zeleně. 30% odpovídajících neví, zda silueta dravce plaší ptáky či nikoli. Continue reading „Ohlédnutí za prvním rokem projektu Sídla bezpečná pro ptáky“
Čáp patří mezi typické posly jara. Snad žádné dítě nezaváhá s odpovědí na otázku, zda od nás čápi na zimu odlétají nebo ne. Cesta do Afriky ale není samozřejmostí pro všechny čápy. Někteří končí cestu už ve Španělsku a každým rokem najdeme i u nás pár míst, kde se s čápem můžeme setkat i v zimě. Podle pozorování amatérských i profesionálních ornitologů víme zatím letos asi o sedmi těchto místech. Někde zimuje jedinec, jinde dokonce celý pár. Na otázku, proč u nás někteří čápi zůstávají celý rok, neexistuje jednoznačná odpověď. Česká společnost ornitologická proto vyzývá veřejnost, aby zimní pozorování čápů zadávala do databáze birds.cz a pomohla tak tuto záhadu rozluštit.
V rámci malých členských grantů ČSO jsem měl tu možnost poprvé v životě navštívit oblast Českého lesa – jeho severní část a provést zde ve dvou termínech letošní hnízdní sezóny mapování dravců. Mám několikaleté zkušenosti s touto „expediční“ ornitologií z východního Slovenska a tak jsem se na objevování a poznávání pro mne nových území velice těšil. Dostaly se ke mně i kusé informace o možném výskytu orla křiklavého v tomto regionu a tak jsem měl k těšení o důvod víc. Continue reading „Monitoring dravců v severní části Českého lesa v roce 2017“
Houkání přepisované jako „půůůjď“ si lidé vysvětlovali jako lákání na onen svět. Zvědaví sýčci se navíc občas nechali přilákat světlem v okně, a protože se celou noc svítilo obvykle jen u těžce nemocných, pověra byla na světě. Sýčci si svým hlasem a chováním neprávem vysloužili označení poslů smrti či průvodců posmrtným životem, a to nejen u nás, ale v některých starých kulturách, jako byli Féničané, staří Číňané nebo Egypťané. Ve středověku byly sovy včetně sýčků dokonce součástí ďábelské trojice spolu s kozlem a opicí. Naopak mnohé staré národy v Mezopotámii, starověkém Řecku nebo Sýrii si sýčka vážili, zobrazovali ho na cenných uměleckých předmětech, brali ho jako symbol moudrosti nebo ho například při pohřbívání dávali do hrobů jako dobrého průvodce při přechodu na onen svět. Jako dobré znamení sýčky vnímali i Athéňané, kteří si sovy dokonce vozili s sebou do bitev, aby mohli jejich vypuštěním dodat odvahu vojákům.
Dosavadní výzkum pracovníků ČSO provedený na datech o výskytu sýčka a počtu zemřelých v celkem 51 obcích ukázal, že lidé ve vesnicích obydlených sýčky neumírají častěji než lidé v sýčky neobsazených vesnicích. Při současném počtu sýčků v Česku je tedy zaslechnutí naříkavého „půůůjď“ spíše důvodem k radosti, protože k zaslechnutí této ohrožené sovy je potřeba velká dávka štěstí.
Inspirujte se, jak pomoci nejen sýčkům, ale i jiným ptákům, drobným savcům, obojživelníkům, ještěrkám, broukům, motýlům, čmelákům, včelám a dalším živočichům.
Odstraněním technických pastí, jako jsou například nádrže s hladkými stěnami, odstavené vertikálně postavené roury a trubky nebo pohozené provázky a síťovina. Ponecháním neposečených pásů trávy – kořist sýčka žije ve vyšším porostu, odkud se ale dostává i do okolních posekaných ploch, kde ji sýček může ulovit. Pastvou, která by neměla být intenzivní. Po zvířatech by tak měla zůstat mozaika různě vysokého porostu. Instalací berličky pro lov – jednoduchého posedu ve tvaru T po okrajích rozlehlejších luk nebo polí beze stromů či jiných vhodných posedů v okolí, se bude dobře lovit nejen sýčkům. Omezením trávení hlodavců a chemie, která zabíjí potravu sýčků. Vhodnější je vytvořit dobré podmínky pro přirozené predátory škůdců. Podporou udržitelné produkce, to znamená upřednostňováním biopotravin a potravin a výrobků z místní produkce. Ponecháním starých stromů poskytneme ptákům místo pro úkryty a posedy. Sázením stromů nebo rovnou alejí vytvoříme ptákům pestřejší krajinu a místo pro odpočinek a lov potravy. Vyvěšením bezpečných hnízdních budek, které sýčkům poskytnou vhodné místo pro hnízdění a ochrání mláďata před kunami. Podrobnější informace o výrobě a instalaci budek jsou na www.birdlife.cz/sycek.
V Praze, 12. října 2017. Hnízdění orlů královských bylo v Česku poprvé zaznamenáno teprve v roce 1998. Od té doby u nás vzácní orli hnízdí pravidelně a jejich počty pomalu narůstají – v letošním roce ornitologové napočítali 7 hnízdících párů a 10 vyvedených mláďat. Zdaleka ne všem orlím párům se ale podaří dovést svá mláďata až k samostatnosti. Orli královští si totiž stavějí nestabilní hnízda, která se mohou vlivem silného větru zbortit nebo z nich mladí orli vypadnou. K nepříznivým přírodním vlivům se letos bohužel přidal i člověk – dva orli královští byli na našem území otráveni karbofuranem.
Orel královský zahnízdil v Česku poprvé před 20 lety. Od té doby počty hnízdících párů přibývají. Foto: zdroj: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kaiseradler_Aquila_heliaca_e_amk.jpg
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
