//Ornitologové dnes zveřejnili aktualizovanou verzi indikátorů evropských ptáků. Ke zvrácení jejich dlouhodobě klesajícího trendu však bohužel ani letos nedošlo. Polní indikátor stále ukazuje na alarmující stav evropské zemědělské krajiny, který je důsledkem intenzivního hospodaření. Podaří se díky nařízení na obnovu přírody zastavit mizení ptáků z Evropy? Continue reading „Evropští ptáci si od loňska nepolepšili“
//Česká společnost ornitologická (ČSO) letos uspořádala celkem deset workshopů zaměřených na ochranu hnízd čejek chocholatých. Zájem veřejnosti byl velký – akcí se zúčastnilo dohromady 86 osob. A někteří si své zkušenosti rovnou vyzkoušeli v praxi. Čejka, jejíž hnízdo po workshopu dohledala dobrovolnice u obce Počapelské Chalupy nedaleko Pardubic, byla dokonce zahrnuta i do výzkumného projektu České zemědělské univerzity (ČZU), který pomocí satelitní telemetrie odhaluje detaily ze života čejek a možnosti, jak ji efektivněji pomáhat.
Continue reading „Ornitologové školili dobrovolné ochránce čejek chocholatých“
//Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF v Česku:
Evropská komise včera na Monitorovacím výboru k dotacím ze Společné zemědělské politiky (SZP) oznámila, že povolí ministru zemědělství Markovi Výbornému zrušit požadavek na vyčleňování krajinných prvků, úhorů, biopásů a dalších ploch pro přírodu v rámci tzv. celofaremní ekoplatby, do které ministerstvo zemědělství dává 6 miliard korun ročně. Česká krajina tak pravděpodobně přijde o desetitisíce hektarů těchto ploch, které vznikly teprve v roce 2023 a mohly při vhodném nastavení pomoci zvrátit úbytek biodiverzity, ozdravit půdu a omezit její erozi. Continue reading „Zemědělci nebudou muset z dotací vytvářet žádné plochy pro přírodu. Rekordní erozi a stále ubývající biodiverzitě navzdory“
//Evropská krajina, kdysi plná ptačího zpěvu, se v posledních desetiletích mění. Nová studie „Accelerated farmland bird population declines in European countries after their recent EU accession“1 odhaluje, že v zemích, které se připojily k Evropské unii v roce 2004 či později, dochází k výraznému poklesu populací ptáků vázaných na zemědělskou krajinu. Tento výzkum zdůrazňuje vážné dopady současné Společné zemědělské politiky Evropské unie na biodiverzitu. Continue reading „Zrychlený úbytek ptáků zemědělské krajiny po vstupu do EU“
//Od 14. do 23. října proběhla série terénních workshopů organizovaných Českou společností ornitologickou (ČSO), které měly za cíl zvýšit počet dobrovolníků zapojených do přímé ochrany hnízd čejek chocholatých a přispět tak k pokrytí míst, kde doposud žádná cílená ochrana neprobíhá. ČSO pravidelně pořádá tento typ akcí na jaře v hnízdní sezoně, ale v letošním roce jsme se poprvé rozhodli uskutečnit podobnou akci v mimohnízdním období. Zatímco část našich čejek už byla v té době na cestě do svých zimovišť, zájem o tento atraktivní druh přilákal na akce široké spektrum účastníků – od nadšených ochránců přírody, přes odborníky z Agentury ochrany přírody a krajiny až po zemědělce či studenty přírodovědných oborů. Terénní školení proběhla hned v sedmi krajích Česka a podařilo se během nich proškolit více jak 60 potenciálních budoucích ochránců čejčích hnízd.
V současnosti hnízdí více jak tři čtvrtiny čejčí populace u nás na polích, přičemž některá hnízda ohružují jarní zemědělské práce. Bohužel řadu snůšek tak nevědomky zničí zemědělská technika. Tomu lze předejít jejich dohledáním v poli a viditelným označením, které pomůže traktoristovi hnízdo zaznamenat a bezpečně ho objet. Každoročně se do ochrany zapojují desítky dobrovolníků, ale z celkového počtu hnízd se jich podaří ochránit jen zlomek. Čím více nových dobrovolníků se k ochraně přidá, tím více hnízd můžeme společně zabezpečit.
Přímá ochrana hnízd před jejich zničením ale není jedinou cestou. Existuje i nástroj plošného charakteru – agroenvironmentálně-klimatické opatření pro zemědělce nazvané Ochrana čejky chocholaté, ze kterého kromě hnízdících ptáků těží také planě rostoucí rostliny, hmyz a ostatní živočichové zemědělské krajiny. Do tohoto opatření jsou už od roku 2015 zařazena nejcennější hnízdiště, kde čejky optimálně každoročně hnízdí.
Každý workshop se skládal z teoretické přednášky a praktické části přímo na poli. V rámci přednášky byli účastníci detailně seznámeni s hnízdní biologií čejek chocholatých, dozvěděli se o příčinách jejich úbytku, ale zejména jak efektivně vyhledávat hnízda a zajistit jejich ochranu. Důraz byl kladen také na správné zadávání doplňujících informací do Avifu nebo na vyhledávání kontaktu a oslovení zemědělce hospodařícího na daném půdním bloku, kde se hnízdo nachází.
Praktická část workshopů probíhala přímo v terénu, kde si účastníci mohli v praxi vyzkoušet dohledávání hnízd na umělých balabánech čejek nainstalovaných přímo v poli. Plastové čejky vypadaly na dálku jako věrné kopie těch opeřených. Hledání hnízd jsme se účastníkům nesnažili nijak ulehčit, a tak si museli poradit s tím, že každá čejka seděla směrem k nim v jiném úhlu. Navíc, jak už to při hledání skutečných hnízd bývá, některý pták se částečně schoval za nízkým trsem trávy nebo za terénní vlnou.
Přesto se všem týmům podařilo hnízda úspěšně v poli nalézt, ačkoliv se někteří navigátoři u objektivu trochu zapotili a byli rádi, že si předem čejku na hnízdě vyfotili přes objektiv mobilním telefonem. Ti, kteří vyrazili odvážně do pole bez navigátora u dalekohledu, se nakonec vrátili bez nalezeného hnízda zpátky a přesvědčili se tak na vlastní kůži o tom, že je lepší být na vyhledávání ve dvou nebo předem natrénovat, jak správně držet směr, kam chci jít.
Rádi bychom touto cestou poděkovali všem účastníkům workshopů za jejich aktivní účast a zájem o ochranu přírody. I když víme, že se ne vždy povede hnízdo lehce nalézt, věříme, že se všichni do mapování výskytu čejek a praktické ochrany jejich hnízd v nadcházející hnízdní sezoně zapojí.
Sledujte naše webové stránky a sociální sítě, kde budou zveřejňovány informace o dalších aktivitách a možnostech zapojení do ochrany čejek.
Pokud jste se nemohli zúčastnit některého z proběhlých workshopů, ale chcete se k ochraně čejek připojit, kontaktujte zemědělského experta Václav Zámečníka nebo pracovnici zaměřenou na ochranu polních ptáků Michaelu Kadavou na emailu: kadava@birdlife.cz
Děkujeme za váš zájem a podporu v ochraně čejek chocholatých. Těšíme se na další společné akce a doufáme, že se k nám v budoucnu připojíte!
Reportáž Českého Rozhlasu o workshopu z České Lípy.
Pusťe si také ornitologa na drátě z 13. 11. 2024, kde se dozvíte více o tom, jak ochrana čejčích hnízd probíhá.
Akce dne 17. 10. 2024 proběhla ve spolupráci s ORNIS Přerov, Muzeem Komenského v Přerově a s Olomouckým krajem.
//Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF v Česku
Ministr zemědělství Marek Výborný zaslal Evropské komisi i přes námitky ekologických organizací návrh na výrazné oslabení environmentálních ambic dotací ze Společné zemědělské politiky (SZP) na další roky. Stále je ve hře, že Evropská komise takový návrh oprávněně neschválí a zemědělci budou muset narychlo opět měnit plány. Jasno by mělo být dle informace zástupce komise do konce října. V odpovědi na otevřený dopis Zeleného kruhu, který oslabení podmínek kritizoval [1], pak Úřad vlády ČR uvedl, že nově navržený systém podpoří environmentální potřeby zemědělské krajiny účinněji než dosavadní systém šestimiliardové dobrovolné celofaremní ekoplatby. [2] Tomu však neodpovídají data. Continue reading „Vláda dál hraje vabank se zemědělskými dotacemi“
//Už od roku 2015 mohou zemědělci vstupovat do agroenvironmentálně-klimatického opatření (AEKO) Ochrana čejky chocholaté. Jeho cílem je zajistit na polích, na kterých čejky a ostatní bahňáci pravidelně hnízdí, ideální podmínky v době obsazování hnízdních lokalit a předejít zbytečným ztrátám zemědělskou technikou. V druhé polovině roku je plocha oseta směsí, která je atraktivní nejen pro hmyz, ale i pro další druhy zemědělské krajiny. Přestože ČSO v roce 2022 provedla ve spolupráci s AOPK ČR a krajskými úřady revizi původního vymezení hnízdišť zařazených do opatření včetně doplnění nových lokalit, není možné plně podchytit celé území České republiky, které se navíc často dynamicky mění. Proto jsme s Ministerstvem zemědělství domluvili prozatím jednorázové doplnění nových lokalit, které budou od roku 2025 pro zemědělce připravené ke vstupu. Návrhy posílejte do 6. listopadu na email zamecnik@birdlife.cz.
Continue reading „Možnost doplnění půdních bloků na ochranu čejky chocholaté“
//V květnu 2024 se naplno rozjel projekt podpořený Technologickou agenturou ČR, který chce pomocí satelitní telemetrie zjistit intimní detaily života dvou našich zástupců bahňáků – čejky chocholaté vázané na otevřenou zemědělskou krajinu a sluky lesní, pozornosti unikajícího druhu lesa. Projekt je plánován na tři roky a už výsledky z první sezony naznačují, že nás čekají mnohá překvapení. V letošním roce se podařilo odchytit 20 samic čejek, a 7 jedinců sluky lesní. Zatímco v případě čejek se výzkumná aktivita soustředí do zemědělské krajiny východních Čech, sledovaná hnízdiště sluk se nacházela v rozsáhlejších lesních komplexech, jako jsou např. Brdy nebo Ralsko. Originální data představí v novém světle nejen detaily z hnízdění ptáků, zejména jak využívají krajinu v době sezení na vajíčkách a poté v období vodění kuřátek, ale neméně zajímavá data projekt shromažďuje i v pohnízdím období. Obzvláště vzrušující pak bude sledovat oba druhy během jejich tahu a poté na samotných zimovištích. Právě v těchto dnech na cestu vydávají poslední čejky z východních Čech a vy můžete být prostřednictvím nového webu https://waderscope.fzp.czu.cz/cs přímo u toho.
//Česká společnost ornitologická pořádá v průběhu října 2024 sérii terénních workshopů zaměřených na ochranu hnízd čejek chocholatých, a to hned v sedmi krajích České republiky. Přestože čejka zůstává nejběžnějším zástupcem bahňáků u nás, její početnost se v posledních desetiletích dramaticky snížila. Hlavním důvodem je změna krajiny. Zejména se negativně projevilo rozorávání a odvodnění podmáčených luk, kde čejky tradičně hnízdily. Čejky dnes dominantně hnízdí na polích, přednostně v oraništích, ale zde jejich snůšky ohrožují jarní zemědělské práce. Bohužel na nemalém počtu lokalit hnízda nevědomky zničí zemědělská technika.
Přidejte se k dobrovolníkům, kterým není osud čejčích hnízd lhostejný, a pojďte se s námi naučit hnízda vyhledávat a označovat tak, aby se jim traktoristé mohli vyhnout!
Plánované workshopy jsou vhodné jak pro úplné začátečníky, tak i pro zkušenější zájemce o ochranu přírody. Našim cílem je zapojit veřejnost do aktivní ochrany čejek a hravou formou naučit účastníky, jak hnízda vyhledávat a zajistit jejich bezpečí.
Každá akce se bude skládat z přednášky a terénní části. Během přednášky se seznámíte se zajímavostmi z rodinného života čejek chocholatých. Pomocí fotografií si ukážeme, jak čejky na hnízdech odhalit a také proč a jak zadávat data o hnízdním výskytu do faunistické databáze Avif. Následně se dozvíte, jak v LPIS vyhledat hospodařící zemědělské subjekty a jak s nimi komunikovat ohledně ochrany nalezených hnízd.
V terénní části se přesuneme přímo na pole, kde si vyzkoušíte dohledávání čejčích hnízd v praxi. A pokud se vám podaří je najít, tak se dozvíte, jak hnízda správně označit.
Akce začínají vždy od 16:00. Předpokládaný konec workshopu je v 18:30. Pokud máte zájem se akce zúčastnit a nestíháte její začátek, má smysl se připojit i později. Děkujeme, že nás o pozdnějším příchodu budete předem informovat telefonicky nebo emailem. V případě nevhodného počasí se akce nebude konat a všechny přihlášené účastníky budeme o této skutečnosti neprodleně telefonicky informovat.
14. 10. 2024 od 16 h – Správa ptačího parku Josefovské louky, Okružní 36, Josefov Přihlásit se
15. 10. 2024 od 16 h – Hostinec U Červinků, Horní Ředice 47 Přihlásit se
16. 10. 2024 od 16 h – ZŠ Polanka nad Odrou, Heleny Salichové 816/28, Ostrava Přihlásit se
17. 10. 2024 od 16 h – ORNIS, Bezručova 913/10, Přerov. Akce probíhá ve spolupráci s ORNIS Přihlásit se
21. 10. 2024 od 16 h – Penzion Vyhlídka, Lutová 45, Chlum u Třeboně Přihlásit se
22. 10. 2024 od 16 h – Vlastivědné muzeum, náměstí Osvobození 297/1, Česká Lípa Přihlásit se
23. 10. 2024 od 16 h – Restaurace u Janatů, Družstevní 135/28, Milovice Přihlásit se
Vhodné oblečení na ven i do nepříznivého počasí. Doporučujeme zejména nepromokavé boty (boty s membránou nebo holínky), dále dalekohled a případně teplý čaj do termosky.
Pokud využijete veřejné dopravy a budete potřebovat pomoc s přesunem na místo konání, dejte nám vědět a zajistíme odvoz.
Pokud se chcete připojit k aktivitám ČSO na ochranu čejky chocholaté, neváhejte a přihlaste se přes některý z výše uvedených formulářů. Kapacita každého školení je omezená, proto doporučujeme se přihlásit co nejdříve. Přijďte se naučit, jak předejít zbytečné ztrátě hnízda. Společně můžeme pomoct čejkám bezpečně vyvést kuřátka. Připojte se k ochráncům čejek!
Těšíme se na Vaši účast.
Projekt “Pojďte s námi chránit čejky” včetně série workshopů byl podpořen dobrovolnými dárci skrze portál Darujme, JRD Group Fond, Nadací Via a Středočeským, Královéhradeckým a Pardubickým Krajem. Děkujeme!
Akce dne 17. 10. 2024 probíhá ve spolupráci s ORNIS Přerov, Muzeem Komenského v Přerově a s Olomouckým krajem.
//Dne 12. července se na Kutnohorsku uskutečnila exkurze zaměřená na praktickou ochranu hnízd motáků lužních, jednoho ze čtyř druhů motáků, kterého můžeme v České republice potkat a který zde zároveň hnízdí.
Moták lužní a stejně tak i moták pochop jsou oba dravci, kteří hnízdí přímo na zemi a s oblibou si vybírají porosty obilovin. Termín akce jsme směřovali právě do období sklizně obilovin, kdy jsou hnízda s mláďaty skrytá v polích vystavena riziku zničení zemědělskou technikou. Prevence těchto ztrát spočívá v cílené ochraně, kterou zajišťují zkušení ornitologové ve spolupráci se zemědělci. Jedním z klíčových opatření je instalace dřevěných oplocenek kolem hnízd. Tyto oplocenky nejenže chrání hnízdo před přejetím technikou, ale také poskytují ochranu proti některým druhům savčích predátorů, jako jsou např. lišky.
Exkurze přilákala přibližně 20 účastníků, převážně z řad obyvatel Středočeského kraje, kteří měli zájem dozvědět se více o ekologii motáků lužních a o konkrétních opatřeních na jejich ochranu. Hlavním bodem programu byla ukázka hnízda motáka lužního, které objevil a opatřil ochrannou oplocenkou ornitolog Michal Kavka. Účastníci měli jedinečnou příležitost nahlédnout do oplocenky umístěné na sklizeném poli, kde se nacházela mláďata, která se již brzy chystala na svůj první let mimo hnízdo.
Zvláštní poděkování patří nejen účastníkům akce, ale také všem ornitologům a široké veřejnosti, která se aktivně podílí na vyhledávání hnízd a v neposlední řadě zemědělcům. Bez jejich ochoty spolupracovat by ochrana motáků lužních nebyla možná. Motáci lužní se jim za to v budoucnu odmění lovením hrabošů polních, kteří tvoří hlavní složku jejich jídelníčku.
Akce proběhla s finančním přispěním Středočeského kraje.
//Zveme Vás na terénní exkurzi za vzácnými motáky lužními, která se uskuteční 12. července 2024 od 16 hodin v obci Uhlířské Janovice na Kutnohorsku.
Motáci lužní byli ještě nedávno v Česku téměř na pokraji vyhynutí, avšak díky cílené ochraně hnízd ve spolupráci se zemědělci a péči o jejich přirozené prostředí se jejich počet postupně zvyšuje. Exkurzí Vás provede zkušený ornitolog Michal Kavka a pracovnice ČSO Michaela Kadavá, zabývající se ochranou ptáků v zemědělské krajině.
…Nevíte, co od toho čekat? Přečtete si report z úspěšné akce z exkurze k hnízdu motáka lužního ze Svitavska z roku 2022. 🙂
Sejdeme se na parkovišti u hřbitova v obci Uhlířské Janovice (GPS: 49.8775767N, 15.0576631E)
UPOZORNĚNÍ: Pořadatel si vyhrazuje právo na změnu místa setkání. V takovém případě budou přihlášení účastníci informováni minimálně den dopředu.
Pro bližší informace kontaktujte Michaelu Kadavou na telefonním čísle +420 605 343 974 nebo na emailu kadava@birdlife.cz.
Těšíme se na společné zážitky v přírodě!
Projekt je realizován s finančním přispěním Středočeského kraje.
//Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF v Česku
Ministerstvo zemědělství přišlo s radikálním návrhem oslabit podmínky stávajících dobrovolných dotací tzv. ekoplateb. Osmnáct miliard korun veřejných dotací pro zemědělce mělo do roku 2027 sloužit k udržitelnějšímu hospodaření ve vztahu k půdě a krajině. Podle návrhu by ale mohly mít nakonec menší environmentální přínos než podmínky v období Společné zemědělské politiky (SZP) EU za předchozí vlády. Hrozí, že většina peněz bude zemědělcům rozdána bez významnějšího zlepšení stavu krajiny, což by měla být hlavní podmínka těchto dotací. Ministerstvo kromě jiného rezignuje i na podmínku střídání plodin na jednom poli.
Continue reading „Ministr Výborný navrhuje vykostit i zelené zemědělské dotace“
//Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF v Česku
Evropský parlament včera 24. dubna podpořil návrh Evropské komise radikálně oslabit ekologické podmínky pro čerpání veřejných peněz ze zemědělských dotací v rámci Společné zemědělské politiky. [1] Pro návrh hlasovala také většina českých vládních i opozičních europoslanců a europoslankyň. Ekologické organizace hodnotí rozhodnutí jako skandální a nešťastný krok, který z pohledu ochrany přírody a krajiny zemědělské dotace vrací alespoň o 10 let zpět a ohrožuje udržitelnost zemědělství v době sílících dopadů klimatické změny. Continue reading „Europoslanci a europoslankyně zatloukli další hřebík do rakve péče o přírodu a půdu v zemědělských dotacích“
//Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF v Česku
Evropský parlament bude ve středu 24. dubna [1] hlasovat o radikálním návrhu Evropské komise zásadně oslabit ekologické podmínky pro čerpání veřejných peněz vyčleněných na dotace zemědělcům prostřednictvím Společné zemědělské politiky (SZP). Například zrušení podmínky vymezit plochy pro přírodu by umožnilo opět aplikovat pesticidy v rámci EU až na 9 milionech hektarů půdy [2], čímž se dále významně zhorší podmínky pro hmyz, ptáky nebo půdní organizmy. Pesticidům budou více vystaveni i venkovští obyvatelé. V ČR by pak šlo až o 330 tisíc hektarů, tedy o plochu Karlovarského kraje. [3] Návrh již podpořili ministři členských států včetně ministra zemědělství Marka Výborného. Continue reading „Plocha větší než Česko opět stříkaná pesticidy? Rozhodnou europoslanci“
//Právě v těchto dnech hnízdí na polích a loukách čejky chocholaté, kulíci říční a další bahňáci. Hrozí ale, že jejich hnízda skončí přejetá zemědělskou technikou. Čejčí hnízda přitom mohou být na poli třeba právě za Vašim domem. Čejky totiž hnízdí na většině území ČR, převážně v nížinaté zemědělské krajině. Ochránit hnízdo před jeho zničením spočívá v jeho dohledání, označení a následné domluvě s hospodařícím zemědělským subjektem.
Součástí efektivní ochrany je také každoroční sledování hnízdišť čejky chocholaté, která mohou být následně zařazena např. do dotačního titulu na její ochranu. Právě proto je důležité zadat do Avifu veškterá Vaše pozorování čejek chocholatých včetně doplňujících informací o stavu hnízdiště (prostředí, přítomnost vody ad.). Pozorování zadávejte jako běžné pozorování. Po vybrání čejky v seznamu druhů se objeví tlačítko pro zadání doplňkových informací k projektu. K jedné vycházce (seznamu) můžete zadat libovolný počet hnízdišť. U každého záznamu je ale nutné zvolit co nejpřesnější souřadnice, kde jste ptáky pozorovali. Pokud víte, že hnízdu hrozí nebezpečí přejetí (např. se nachází v oraništi nebo si nejste jisti, zda zemědělci do povláčeného pole nepojedou set), obraťte se na Michaelu Kadavou z ČSO (email: kadava@birdlife.cz) a domluvíme se, jak danou situaci řešit.
Pokud si nejste jistí, jak nejefektivněji čejkám pomoci, uspořádali jsme pro Vás terénní školení, kde si můžete ochranu hnízd v praxi vyzkoušet. První školení probíhají již tuto hnízdní sezonu. Další školení proběhnou na podzim, kde si ukážeme praktickou ochranu na umělých hnízdech.
První letošní akce proběhla ve středu 17. 4. 2024 v blízkosti Ptačí oblasti Komárov a další následující den v Hradci Králové. Z akce u Holic vznikla také reportáž, kterou mohli 19. 4. sledovat diváci České televize v Událostech (od 49:44 minuty) zde.
Další akce proběhne již tento čtvrtek 25. 4. ve středních Čechách u Lysé nad Labem. Sejdeme se od 16:30 v obci Ostrá na parkovišti u železnice zde. Společně se přesuneme na nedaleké pole, kde čejky hnízdí a pokusíme se dohledat a označit hnízda. S ohledem na omezenou kapacitu akce se prosím přihlašujte skrze tento formulář.
Praktickou ochranu hnízd čejek chocholatých podpořily v rámci dotačního řížení Královéhradecký kraj, Pardubický kraj a Středočeský kraj.
//V ideálním případě stromy vzkvétají a lidé během počátečních setkání k plánování, při výsadbě a následné péči navazují vzájemné vztahy. Jak semínko započaté spolupráce dále rozvíjet a tím zvelebovat místní krajinu? Společné setkávání a práci je možné posunout na další úroveň a vytvořit spolek.
Spolupráce při řešení problémů v krajině vyžaduje aktivní a dlouhodobější účast a přispění všech účastníků. Klade důraz na diskusi, při které si zúčastněné strany naslouchají a mluví nejen za účelem vzájemného přesvědčování, ale i učení se. Často usiluje o vytvoření konkrétní dohody, která se dá uskutečnit. Pravidelná spolupráce může být prevencí sporů a může napomáhat k odstranění předsudků mezi různými skupinami využívajícími krajinu.
Příkladem trvalé spolupráce jsou spolky pro péči o krajinu (Landschaftspflegeverband) fungující v Německu přes 35 let. Jejich cílem je zachování a zlepšení rozmanité kulturní krajiny se zaměřením na regionální rozvoj šetrný k životnímu prostředí. Sdružení umožňuje hladší komunikaci mezi lidmi s často odlišnými zájmy v krajině, a tím snadnější domluvu na přípravě a realizaci různých opatření, ať už na zemědělské půdě nebo v přilehlé krajině. Ve spolcích totiž dobrovolně spolupracují zástupci samosprávy, zemědělců a ochránců přírody v určitém území, kteří mají rovnocenný hlas při vyjednávání.
Dlouhodobá spolupráce je postavena na přínosech pro členy. Spolek poskytuje všem poradenství ohledně ochrany přírody, pomáhá se získáním dotací, zpracovává, spravuje a realizuje plány opatření a péče o krajinu. Dobrovolní ochránci přírody vykonávají práci, na kterou zemědělci a obce nemají kapacitu. Zemědělcům navíc nabízí zapojení ve spolku další příjem z provádění terénních prací při péči o krajinu a nové příležitosti odbytu. Posiluje také image dobrého hospodáře díky veřejně prezentované práci na údržbě krajiny.
Téměř 200 lokálních spolků z celého Německa zastřešuje německý spolek pro péči o krajinu (Deutscher Verband für Landschaftspflege e.V., DVL), který jim poskytuje školení a prosazuje zájmy u politiků. Na základě zkušeností doporučuje DVL postup vedoucí k založení spolku v následujících krocích:
Vznik článku podpořila v rámci projektu Cesta ke zdravejší zemědělské krajině Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU (Deutsche Bundesstiftung Umwelt).
Partneři projektu:
//Výsadbou to nekončí! Domluva převzetí zodpovědnosti za následnou péči probíhá již před samotnou výsadbou. Teď nastává čas převést ji v praxi. Co vysazené stromy potřebují? Ve zkratce zálivku, řez a ochranu. Řez stromů by měl vždy provádět zkušený odborník.
Způsob péče se mění v čase s vývojem stromu. Největší pozornost a péči potřebuje v prvních třech letech, kdy se ujímá. Nejzásadnější je pro strom správná zálivka. Např. pro strom s obvodem kmenu 15 cm se doporučuje 1 zálivka 80 litrů. Příliš častá zálivka s menšími dávkami vody může mít za následek rozvoj kořenů hlavně ve svrchní vrstvě půdy a větší náchylnost k poškození suchem. Oproti tomu přílišná zálivka může způsobit vyplavování živin. Frekvence a intenzita zálivky závisí na místu výsadby, vývoji počasí i vysazených dřevinách. Většinou se doporučuje 8 – 10 zálivek v prvním vegetačním období po výsadbě, které se postupně snižují. Ve druhém roce je obvykle dostatečných 6 zálivek.
Další péče
Okolí vysazeného stromu je potřeba udržovat nezarostlé pomocí vytrhávání plevelů, kypření a vyžínání trávy. Při obsekávání je zásadní dbát na to, aby při něm nedošlo k poškození kmínku stromu. Toto nebezpečí lze snižovat mulčováním. Stromy je vhodné zamulčovat již během výsadby a pokračovat v tom minimálně dalších pět let. Výhodou mulčování je kromě udržení vlhkosti půdy také potlačení travní konkurence, kterou bychom jinak museli odstraňovat mechanicky. Navíc se z mulče pozvolna uvolňují živiny a zlepšuje půdní strukturu. I když jsou stromy dobře zamulčované, potřebují zejména v prvních třech letech častěji zalévat. Pravidelně kontrolujeme, zda není poškozené pletivo, kotvení ke kůlům a ochrana proti okusu, případně zjednáme nápravu. Předcházíme také zarůstání úvazků do kmínku.
V dalších dvou letech snižujeme intervaly mezi zálivkami a odstraníme úvazy, případně obnovíme zálivkovou mísu. Citlivě strom obsekáváme a dále mulčujeme. Po šesti letech od výsadby můžeme odstranit kotvení a nadále snižujeme zálivku. V této době se stromy upravují do charakteristického tvaru koruny, aby se pod nimi vytvořil prostor pro chodce nebo průjezd vozidel (průchozí výška 2,5 m, průjezdní 4,5 m). Dospělé stromy jsou méně náročné na péči. I přesto potřebují nadále ochranu před uhutněním půdy kolem kmene a poškozením kořenů, a jednou za 5 – 10 let zdravotní řez. Stárnoucí stromy pak vyžadují řez stabilizační a ochranu před rozlomením.
Jak je vidět, nejen s rozdělením zodpovědnosti, ale i s náklady na péči musíme počítat již před výsadbou. Jak si nějaké starosti ušetřit a zároveň podpořit vztah místních ke krajině? Stejně jako výsadbu můžeme i kontrolu jejího stavu pojmout jako pravidelnou komunitní akci. V doprovodu někoho zkušeného si výsadbu společně projdeme a zkontrolujeme, zda kůly plní svou podpůrnou funkci, zda není poškozené nebo nadzvednuté pletivo, zda do kůry stromu nezarůstají úchyty nebo pletivo, jestli je okolí stromu během vegetačního období dostatečně zakryto mulčem, případně jestli je prosté trav a plevele a zálivková mísa může pojímat vodu. Zjištěné nedostatky rovnou napravujeme.
Místní lidé pak mohou při procházkách nedostatky rozpoznat a buď je sami odstranit nebo se obrátit na zodpovědnou osobu a žádat nápravu. Pokud komunitní setkání uspořádáme v době vegetačního klidu, lze pod dohledem odborníka provést řez. Možnost naučit se správně provádět řez stromů může některé motivovat se ke kontrolní akci připojit.
“Zajištění následné péče bylo pro úspěch celého projektu výsadby klíčové. Myslivecký spolek měl k dispozici traktor i nádrž na vodu, proto jsme věděli, že budou schopni zajistit zálivku nejen v den výsadby, ale i v následujících letech poté. V rámci rozpočtu se jednalo o vůbec o nejnákladnější položku. Většina dotačních titulů podporujících výsadby zároveň obsahuje podmínku udržitelnosti projektu do dalších (obvykle min. 5 let). V našem případě je tento závazek dokonce 10 let od data vysazení, kdy musí například v případě úhynu stromku dojít k jeho nahrazení.
V posledních letech je výsadba stromů u veřejnosti i obcí velmi oblíbená činnost. Mnoho výsadeb, ale bohužel skončí zanedbaná bez potřebné péče. Kotvící pásek po čase zarostl do kmínku stromu, výsadba je poškozená okusem, opěrné kůly chybí či jsou vyvrácené, stromy nikdo neprořezal a mají příliš hustou korunu, to jsou nejčastější problémy se kterými se některé výsadby po čase od jejich vysazení potýkají. Většině těchto problémů lze přitom předejít tím, že se inciátoři výsadby předem domluví s někým, kdo bude mít následnou péči po vysazení na starosti.”(Michaela Kadavá, ČSO)
https://www.sazimebudoucnost.cz/cs/nasledna-pece
https://www.potulnysadar.cz/sucho-zalivka-a-mulcovani/
Vznik článku podpořila v rámci projektu Cesta ke zdravejší zemědělské krajině Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU (Deutsche Bundesstiftung Umwelt).
Partneři projektu:
//Jako příklad projektu, který má za cíl zvýšení biodiverzity v zemědělsky intenzivně obhospodařované krajině jsme zvolili vybudování biokoridoru (výsadba dřevin a vysetí travnatého pásu) na orné půdě u Hrádku u Nechanic. Pojďme si nyní obecně říci pár pravidel pro úspěšnou realizaci výsadby:
Výsadbu plánujte s dostatečným předstihem a včas objednejte sadbový materiál a kůly ke stromům. Pro podzimní výsadby se obvykle objednává materiál nejpozději na jaře. Pokud ale budete chtít některé ze vzácnějších nebo hůře dostupných druhů, je potřeba provést objednávku ještě dříve. Objednáváním na poslední chvíli se vystavujete riziku, že výsadbový materiál již nebude v daném termínu k dispozici. Vždy zároveň domluvte také přesný datum odběru sazenic. Zejména u prostokořenných sazenic hrozí zasychání kořenů, které snižuje šanci, že strom bude v budoucnu prosperovat.
Před samotným sázením vyznačte rozmístění stromů podle plánu výsadby. V tomto případě již doporučujeme využít práce arboristy, který s ohledem na vybrané druhy, zvolí dostatečně velký spon mezi jednotlivými stromky. Podle rozsahu výsadby a očekávaného množství pomocníků zvažte přípravu terénu před samotným sázením. Pokud se jedná o pár stromů nebo máte menší sazenice v květináčích, můžete výsadbové jámy ručně vyhloubit v den výsadby. Při rozsáhlejším sázení, vzrostlých sazenicích s balem nebo utužené půdě je lepší nechat jámy předem vyhloubit bagrem. Zde je opět potřeba správné plánování. Pokud máte výsadbové jámy připravené předem, rozneste k nim i připravené stromky, předejdete tak záměně druhů.
Předtím než dorazí pomocníci je potřeba dovézt jak sadbový materiál, tak materiál ke kotvení a oplocení stromů (kůly, pletivo, úvazky, hřebíky, drát) a případně jejich mulčování a samozřejmě všechno potřebné nářadí pro nás i pro účastníky. Nejčastěji využijete hlavně rýče, palice na zatloukání kůlů nebo zatloukače, žebříky, kladiva, kleště, pilky, lopaty a hrábě. Dopředu se také domluvte např. s hasiči nebo zemědělci, zda by zajistili zálivku bezprostředně po výsadbě.
Materiál je na místě, účastníci přicházejí. Organizátor akce je nejprve seznámí s průběhem výsadby a představí další osoby, na které se mohou obrátit s prosbou o radu a pomoc. Názorně předvede výsadbu včetně zatloukání kůlů, oplocení a mulčování. Zdůrazní kritické momenty pro přežití stromů.
Strom se sází tak hluboko do půdy, aby kořenový krček zůstal vždy nad zemí a zároveň aby kořeny nebyly vystaveny povětrnostním podmínkám. Kořeny nechte zakryté až do okamžiku, kdy přichází strom do jámy. Do výsadbové jámy můžete vhodit kompost promíchaný s půdou v místě nebo jiné hnojivo s ohledem na kvalitu půdy. V případě extrémně suchých stanovišť doporučujeme také použití hydrogelu, který se sype ke kořenům ve výsadbové jámě. Působí sice jen krátkodobě, ale pomáhá rostlinám zmírnit povýsadbový stres. Po přihrnutí zasazeného stromku půdu kolem ušlapejte a vytvořte tzv. závlahovou mísu, která pomůže udržet déle zálivku. Okolí stromku udržujte bez plevelu, který by zbytečně odčerpával živiny. Plevel vytrhejte a místo pod sazazeným stromkem následné zamulčujte dřevní hmotou (např. hoblinami).
V rámci organizačního týmu si nejprve předem rozdělte role. Během celé výsadby mějte zároveň zajištěný odborný dohled. O komfort účastníků a nabízení občerstvení se může starat další člověk. Zvolte si fotografa, který bude průběh sázení dokumentovat a pořídí i závěrečnou fotografii účastníků se zasazenými stromy. Fotky a videa můžeme připojit k příspěvkům o proběhlé akci do místního zpravodaje a na sociální sítě. Budou se vám hodit také k propagaci dalšího sázení a jako doklad pro kontrolu grantu.
Pro úspěšnost celé akce mějte zajištěný náhradní plán. Buďte připraveni na situaci, že na akci může dorazit více lidí než jste předpokládali nebo naopak méně. Tomu lze částečně předejít pomocí výzvy, aby se účastníci předem hlásili a zároveň odhlašovali, pokud nakonec nemohou dorazit. Pokud dorazí více účastníků, než jsme předpokládali, měli bychom pro ně vždy mít v zásobě dostatek nářadí i občerstvení. Práci rozvrhněte tak, abyste mohli zapojit větší počet účastníků. Zároveň počítejte také se situací, kdy dorazí lidí méně nebo nebudou ochotni pracovat celý den a dokončení výsadby bude čistě jen v režii organizačního týmu.
“S výběrem vhodných sazenic a jejich nákupem velmi pomohl arborista Jan Samek, který zároveň zajistil vytyčení výsadby a také odborný dohled v den sázení. Místo před výsadbou připravili sami zemědělci zoráním celé plochy. Do příprav před samotným dnem výsadby se zapojili dobrovolně také klienti z místní léčebny návykových onemocnění v Nechanicích. Patří jim velké díky zejména s ohledem na nepříznivé počasí v den přípravných prací. Následující den již bylo počasí jako na objednávku a tak s námi dorazilo sázet téměř 50 lidí z blízkého okolí. Po odborném zaškolení, jak správně sázet a instalovat oplocenku, jsme si ve skupinkách rozdělili práci. Někteří měli na starosti samotné sázení, jiní roznášeli ke stromkům hydrogel, další stavěli oplocenku nebo sypali mulč. Práce šla velmi rychle od ruky, a proto jsme se po dopoledním sázení mohli všichni přesunout do nedaleké bažantnice, kde pro nás myslivci připravili zvěřinový guláš.” (Michaela Kadavá, ČSO)
https://www.potulnysadar.cz/komunitni-vysadba/
https://www.sazimebudoucnost.cz/
Vznik článku podpořila v rámci projektu Cesta ke zdravejší zemědělské krajině Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU (Deutsche Bundesstiftung Umwelt).
Partneři projektu:
//Vezmeme-li v úvahu, že adaptační opatření v krajině slouží nejen přírodě, ale také lidem, kteří jsou její součástí a zároveň ji různými způsoby využívají a podaří-li se nám tuto myšlenku předat alespoň místním lidem, máme dobrý základ pro to, abychom je získali pro chystanou realizaci.
V případě výsadby může zapojení místní komunity nejen pomoci se samotným sázením, ale také s následnou péčí. Z našich zkušeností můžeme říci, že obvykle nebývá problém, aby v den sázení dorazilo dostatečné množství nadšených dobrovolníků. Je to většinou oblíbená činnost pro malé i velké a práce jde rychle od ruky. Obtížnější bývá oslovit dobrovolníky, kteří se budou podílet na zajištění následné povýsadbové péče. V tom může pomoci komunitní pojetí celé akce. Pokud totiž někdo strom vysadí a umístí k němu štítek se svým jménem, má zájem na tom, aby strom prosperoval, chodí jej zalévat a kontroluje, v jaké je kondici. Zároveň tím můžeme snížit riziko vandalismu.
V některých případech bývá zapojení komunity do projektu součástí dotačního titulu a environmentální projekty tak získávají společenský přesah. V každé obci se najde skupina lidí nebo jednotlivci, kteří rádi podpoří projekty z oblasti ochrany životního prostředí. Navíc dokáží k zapojení motivovat další občany. Abychom zapojili dobrovolníky do projektu je důležitá jeho správná propagace, tak aby se o ní dozvědělo co možná nejvíce lidí. Propagace akce zároveň slouží jako reklama pro partnery, kteří se na projektu podílejí.
Jak zapojit lidi v místě do výsadby? Pozvat můžeme zástupce obce nebo odboru životního prostředí, místní akční skupiny (MAS), spolky (např. myslivce, včelaře, rybáře, hasiče, sportovní kluby aj.), ochránce přírody (např. ČSOP, Hnutí Brontosaurus, okrašlovací spolky), školy, zemědělce, rodiny s dětmi, seniory a v neposlední řadě sponzory akce.
Osobní nebo telefonické pozvání je nejúčinnější, jak ale oslovit širokou veřejnost? Ideální bude, když se domluvíte s někým ze samosprávy, z MAS nebo z infocentra na propagaci. Pomohou vám šířit pozvání skrze hlášení v místním rozhlase, na webu a sociálních sítích a zároveň mohou nabídnout místa k vyvěšení plakátů. Možností, jak akci můžete propagovat máte celou řadu a čím více kanálů využijete, tím lépe. Pokud existuje místní zpravodaj a regionální TV, můžeme do nich připravit příspěvek s pozvánkou.
Co by měla obsahovat pozvánka na akciPozvánka musí obsahovat kromě přesného místa a času srazu také informace k tomu, co si mají účastníci vzít s sebou, zda je akce vhodná pro děti a kontaktní údaje organizátora. V případě, že byl váš projekt podpořen grantem, dotací nebo sponzorem, nezapomeňte to uvést na pozvánce včetně loga dané organizace. Do pozvánky vložte také mapu s vyznačeným místem srazu a možného parkování. Pokud chcete účastníkům dopravu ještě více usnadnit, doplňte také informace o veřejné dopravě. Pokud na účastníky čekají nějaké benefity, v pozvánce je zdůrazněte.
Kromě dobrého pocitu z toho, že pomáhají se zvelebováním místní krajiny, mohou být lidé k akci motivováni také neformálním navazováním kontaktů. Zkuste akci pojmout zároveň jako workshop. Naučte lidi, jak správně kosit louku, jak zasadit strom a zvolit vhodné odrůdy dřevin do daného prostředí. Nezapomeňte také na komfort účastíků, zejména pak v nevlídném podzimním počasí. Protože není vždy možné mít na akci přístřešek, kde se lidé mohou před nepřízní počasí schovat, vyžadujte po účastnících vhodný oděv a obutí. Správný pořadatel zajistí na akci alespoň drobné občerstvení, dostatek teplých tekutin v průběhu akce a ideálně také teplé jídlo jako odměnu po práci. K zapojení rodičů s dětmi můžeme přispět vytvořením doprovodného programu pro děti.
Zájemci o zapojení do výsadby by se měli hlásit organizátorovi. Jeho úkolem je mít přehled o počtu lidí, pro které je potřeba zajistit nářadí a občerstvení. Pokud nechce být organizátor příliš zahlcený komunikací se zájemci o výpomoc, doporučujeme vytvořit jednoduchý online formulář, skrze který se mohou lidé hlásit. Nezapomeňte ale poskytnout možnost přihlásit se také skrze zavolání na telefonní kontakt.
“S ohledem na to, že v regionu již nějakou dobu působíme, snažili jsme se oslovit co možná nejvíce lidí, se kterými jsme v minulosti spolupracovali. Patřili mezi ně místní obecní zastupitelé, zemědělci, myslivci, včelaři, rybáři i široká veřejnost. Nejprve jsme vytvořili pozvánku, kterou jsme šířili na webu města, přes sociální sítě a také visela na vývěsní tabuli na náměstí. Město Nechanice o akci informovalo na svých webových stránkách a také v obecním rozhlase a místním zpravodaji. Lidé se nám na akci hlásili nejčastěji přes uvedený telefonní kontakt nebo odpověděli na email, ze kterého jim pozvánka přišla. Pokud ale plánujete udělat akci větších rozměrů, doporučujeme vám vytvořit formulář, přes který se lidé přihlásí. Usnadní to plánování akce.” (Michaela Kadavá, ČSO)
Manuál propagace pro příjemce grantů od Nadace Via
Vznik článku podpořila v rámci projektu Cesta ke zdravejší zemědělské krajině Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU (Deutsche Bundesstiftung Umwelt).
Partneři projektu:
//Ve chvíli, kdy máme vytvořen projekt realizace spolu s finančními náklady, je načase uvažovat o zdrojích. Nejsnadnější je samozřejmě čerpat z těch vlastních. Pro finančně náročnější realizace ale existuje množství dotací na podporu různých krajinotvorných a půdoochranných opatření. Podpora může dosáhnout až 100 % celkových nákladů projektu. Výzvy k podávání žádostí o dotace např. na podzimní sázení se obvykle otevírají na jaře, na jarní sázení žádáte většinou na podzim.
Přehled finančních podpor v oblasti ochrany přírody a krajiny poskytovaných z národních a evropských dotačních programů představuje web Agentury ochrany přírody a krajiny . Kompletní přehled finančních zdrojů na krajinotvorná opatření na zemědělské půdě zahrnující i nestátních poskytovatele najdete na webu Živá půda. Granty na výsadby dřevin pravidelně poskytuje např. Nadace Partnerství, Nadace ČEZ nebo Nadační fond Škoda Auto. Pro zdárné získání finanční podpory ze zmiňovaných zdrojů je vždy naprosto klíčové detailní prostudování pravidel daného grantového/dotačního titulu. Mějte na paměti, že na financování nebo zajištění dobrovolnické práce se mohou podílet také místní spolky a samospráva.
Rozpočet zpracujte ideálně v tabulkovém procesoru (např. v Excelu), který pomocí řady funkcí umožňuje různé výpočty a usnadní Vám tak přípravu rozpočtu, než kdybyste měli v ruce jen kalkulačku. Ideálně vytvořte rozpočet tak, že do jednotlivých sloupců vyplníte název položky, její počet, cenu za jednotku a pak celkovou cenu. Uveďte také předpokládaný zdroj, z něhož položku uhradíte (vlastní/ dotace…) a doplňující komentář ve smyslu: 3000 Kč za odborný dozor při výsadbě, tzn. 5 hodin práce odborníka zaplacené fakturou. Efektivnost vynaložených nákladů na projekt je často hlavním hodnotícím kritériem při jeho posuzování hodnotící komisí.
Rozpočet bývá obvykle rozdělený do několika kategorií. Jednou z vůbec nejnákladnějších bývá lidská práce. Velkou část prací můžete zajistit skrze dobrovolnictví. Vždy mějte zároveň připravený odhad, kolik času vám jednotlivé práce zaberou. V kategorii mzdových nákladů se kromě pracovníků, kteří jsou přímo zaměstnaní v rámci projektu, objevují i další typy sjednané práce např. na DPP nebo DPČ. Další práce přímo spojená s projektem se může objevit v kategorii služby. Zde se může jednat např. o grafické a tiskové služby spojené s propagací projektu nebo o odborný dozor, který dohlíží na správné dodržení postupů při realizaci. Poslední kategorii tvoří obvykle materiálové položky, v případě realizace výsadby se jedná o sazenice, materiál pro oplocenky, nářadí apod.
Pokud žádáte pro projekt veřejnou podporu je vždy nutné vědět, které náklady jsou uznatelné a které nikoliv. Tyto informace naleznete obykle v pravidlech programu. Pokud si nejste jistí, zda je náklad uznatelný, kontaktujte přímo poskytovatele dotace.
“Poté co jsme se společně dohodli na finální podobě biokoridoru, přistoupili jsme k vytvoření položkového rozpočtu v tabulkovém editoru. Do rozpočtu jsme zahrnuli nejen veškeré náklady spojené s vysazením stromů, ale především s následnou péčí. Výchovný řez, dosazování uhynulých stromů a zálivka jsou nedílnou součástí pro zajištění udržitelnosti celého projektu do dalších let. Právě náklady spojené se zálivkou pro nás nebylo vůbec snadné odhadnout s ohledem na to, že se obvykle odvíjejí od počasí v daném roce.
Pro stanovení cen jednotlivých dřevin jsme oslovili několik zahradnictví, abychom měli lepší představu, kolik budou sazenice stát. Lesní školky mívají často oproti zahradnictvím výsadbový materiál i o polovinu levnější. Roli hraje zejména velikost sazenice. Nechtěli jsme příliš vzrostlé sazenice, které bývají obvykle dražší. Obávali jsme se, že bude technicky náročnější vzrostlé balové sazenice bez mechanizace vysadit a následně je i „udržovat při životě”. Proto jsme nakonec zvolili prostokořenné odrostky, které jsme kupovali těsně před výsadbou, abychom eliminovali usychání kořenů. Po sepsání rozpočtu jsme se rozhodli pro financování projektu využít grantu nabízeného Nadací Partnerství, který poskytuje na výsadby finanční podporu až 150 000 Kč.“ (Michaela Kadavá, ČSO)
Kam dál?
https://www.ziva-puda.cz/databaze-dotaci
Vznik článku podpořila v rámci projektu Cesta ke zdravejší zemědělské krajině Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU (Deutsche Bundesstiftung Umwelt).
Partneři projektu:
//Garanti jednotlivých opatření zajišťují následný postup vedoucí k jejich realizaci. To neznamená, že všechny kroky musí zvládnout sami. Jejich nezastupitelnou rolí však je dávat věci do pohybu, bdít nad vývojem záměru a zajistit jeho realizaci včetně následné péče. Už na setkání se mohou účastníci domluvit na tom, jak si vzájemně pomoci a rozdělit si úkoly. Místní obyvatelé obvykle mívají lepší přístup k tomu oslovit vlastníky půdy a ty, kterých se realizace týká, ale u vyjednávání nebyli. Zkušenější účastníci mohou pomoci s přípravou projektového návrhu, případně se lze obrátit na experta, který má se psaním projektů zkušenosti.
Nejprve identifikujte problém, který bude opatření v krajině řešit a k němuž bude také směřovat cíl projektu. Problém si můžeme představit jako počáteční stav nějakého místa a cíl jako stav, kterého chceme dosáhnout. Cesta mezi tím je lemována veškerými aktivitami, které přispívají k naplnění cíle. Problém definujte co nejvíce konkrétně s ohledem na veškeré informace dostupné o daném místě. Důležitá je také argumentace, proč má opatření vzniknout právě na tomto místě. V mnoha případech se ale při plánování přihlíží zejména k vlastnickým poměrům. Jistě pro vás bude jednodušší vybudovat opatření na obecní půdě než na místě, kde musíte pro získání všech souhlasů jednat s desítkami vlastníků.
Pokud na setkání došlo např. ke shodě obce coby vlastníka pozemku a zemědělce jako jeho uživatele na obnově rozorané polní cesty a doprovodné výsadbě dřevin, je to první krok k úspěchu. Dříve než promítnete své nadšení do samotného sázení, měli byste si celou realizaci dobře naplánovat. Pojďme si ukázat realizaci krajinného prvku na příkladu výsadby dřevin níže a shrňme si vhodný postup v několika krocích:
1. Souhlasy vlastníků
2. Uživatelé pozemku
Pokud jste již získali povolení od dotčených vlastníků, zaměřte se v dalším kroku na všechny uživatele pozemku. Zejména v případě, pokud se jedná o zemědělskou půdu, oslovte nejprve hospodařící zemědělský subjekt a návrh s nimi konzultujte. Předejdete tak situaci, kdy by nově vzniklá výsadba mohla zhoršit přístup k obdělávané půdě nebo by došlo k poškození nově vysazených dřevin. Výsledkem jednání může být plán umístění stromů pouze podél jedné strany cesty a ponechání neosázených míst, které umožní vjezd techniky na pozemek. Nově vzniklý krajinný prvek lze následně zanést do pachtovní smlouvy a může být součástí půdního bloku, na který zemědělec pobírá dotace. Dalšími uživateli, se kterými je vhodné záměr konzultovat, mohou být například myslivci, včelaři, sportovci, kteří si na daném místě chodí zaběhat nebo pejskaři, kteří zde venčí psy.
Další zádrhel před realizací může vyplynout z charakteru daného místa. Výsadbu není možné realizovat na místě, kde vede kanalizace, vodovodní či plynové potrubí a jiné inženýrské sítě. Jejich přítomnost lze snadno ověřit na příslušných institucích. Většina z nich má na svém webu jednoduchý formulář, kde popíšete Váš záměr a vyznačíte v mapě plochu, kde plánujete záměr provést. Následně emailem obdržíte rozhodnutí, zda se na pozemku inženýrské sítě dané společnosti nacházejí. Vědět byste měli o (ne)existenci sítí u vašeho dodavatele vody, plynu, elektřiny a telefonního/internetového připojení.
Následně byste měli vhodně zvolit parametry výsadby s ohledem na dané stanoviště, včetně zvážení habitatových nároků jednotlivých dřevin, zejmená prostoru, který budou vzrostlé dřeviny v budoucnu potřebovat. V ideálním případě oslovte experta (arboristu, zahradníka, krajinného architekta), který navrhne vhodnou druhovou skladbu, počet i rozmístění dřevin. Následně všechny tyto informace zaneste do mapového podkladu. Doporučujeme vybírat pouze původní druhy dřevin, které jsou většinou dobře dostupné pro nákup. Navíc původní druhy jsou odolnější proti chorobám a škůdcům, protože se jim podařilo vyvinout mechanismy, jak se jim bránit.
V tuto chvíli se nezapomeňte domluvit také na následné péči a údržbě realizovaného opatření. Jasno byste měli mít v tom, kdo bude zodpovědný za zálivku, výchovný řez a kontrolu ochrany stromů či za dosazování uhynulých dřevin. U většiny dotančních programů se zároveň setkáme s podmínkou udržitelnosti projektu v hozintu třeba 10 let. Součástí plánování výsadby je také soupis nezbytného materiálu, potřebného pro výsadbu a celkový finanční odhad nákladů.
Projekt pro realizaci opatření sepište v každém případě. I pokud jej plánujete realizovat svépomocí bez finanční podpory druhé strany. Pomůže vám to držet se připraveného plánu a zároveň nezapomenout na nic důležitého. Po skončení projektu můžete navíc zhodnotit jeho úspěšnost.
“Projekt výsadby biokoridoru vznikal postupně v rámci společných setkání s místními zainteresovanými stranami. Finální verzi projektu jsme připravovali ve spolupráci s mysliveckým spolkem. Ten nechal u projekční společnosti OK zahrady zpracovat návrh, který obsahoval mapový zákres výsadby včetně oplocení, seznam a počet druhů dřevin a souhrn přínosů pro místní biodiverzitu. Tento návrh následně sloužil jako základ pro sepsání celého projektu a grantové žádosti.
V našem případě bylo vlastníkem pozemku město, které vydalo souhlas s realizací záměru. Následně jsme ověřili, zda se v místě nenacházejí nějaké inženýrské sítě. Další jednání se již týkala parametrů samotné výsadby. Podobu výsadby jsme od počátku konzultovali také s Nadací Partnerství, která v grantovém řízení výsadbu finančně podpořila. Původní plán vysadit na ploše asi tři čtvrtě hektaru téměř 600 kusů dřevin byl nakonec pozměněn na přibližně 100 kusů a zároveň se povedlo zvýšit počet druhů dřevin, přibyly např. některé ovocné stromy a pro dané stanoviště méně vhodné dřeviny jako byl např. buk jsme naopak z finálního projektu vyjmuli.” (Michaela Kadavá, ČSO)
Metodiky pro jednotlivé typy výsadeb zde: https://www.sazimebudoucnost.cz/#section-type
Vznik článku podpořila v rámci projektu Cesta ke zdravejší zemědělské krajině Německá spolkovoá nadace pro životní prostředí DBU (Deutsche Bundesstiftung Umwelt).
Partneři projektu:
//Co můžu dělat, když mi chybí zeleň v okolí obce, trápí mě stav místní krajiny, všímám si eroze, sucha, ubývajících druhů a rád bych to změnil/a? Pomůže spojit se s lidmi, kteří mají na krajinu v daném místě vliv. Nejprve oslovte zástupce obce a zjistěte, zda se nějaké kroky k nápravě krajiny již podnikají a co je v plánu do budoucna. Obvykle existuje množství návrhů opatření v územních plánech. Některé obce mají zároveň zpracovanou územní studii krajiny nebo studii zaměřenou na adaptaci na klimatickou změnu. Otázka je, jak tyto dokumenty uvést v praxi. Ke zjištění bariér a nalezení schůdných cest k jejich překonání může dobře posloužit společné setkání se zainteresovanými stranami.
Koho na takové setkání kromě zástupců obce pozvat? Právě z územní dokumentace, případně z vyhledávání v mapách, provedených průzkumů, ale i na základě vlastního pozorování nebo znalostí místních zjistěte, která místa v krajině jsou ohrožená a kde jsou navržena opatření. Pokud se jedná o zemědělskou půdu, můžete ve veřejném registru půdy LPIS dohledat, kdo na dotčených pozemcích hospodaří. V katastru nemovitostí Českého úřadu zeměměřického a katastrálního následně zjistíte vlastníky půdy. Kromě zemědělců hospodařících na kritických místech pozvěte také ty hospodáře, kteří již půdoochranná a krajinotvorná opatření realizují. Mohou se podělit o své zkušenosti a inspirovat ostatní. U společného stolu by neměli chybět ochránci přírody přinášející odborný pohled na správu krajiny. Mohou navíc disponovat znalostí dotačních titulů.
Setkání je vhodné uspořádat ve spolupráci s obcí, která může poskytnout prostor k jednání, případně pozvat některé další účastníky. Navíc plánovaná opatření se často mohou nacházet někde “v šuplíku” u obecních zastupitelů. Každá obec je totiž ze zákona povinna vést si seznam pozemků určených pro výsadbu. Můžeme jej zjistit například z územního plánu.
Pokud je to možné, doporučujeme nechat se diskusí u kulatého stolu provést profesionálním facilitátorem, který přispěje k vedení věcné a efektivní debaty. V diskusi účastníci nejprve pojmenují problémy spojené s krajinou, které ze svého pohledu vnímají. Následné shrnutí problémů je vhodné zasadit do kontextu vývoje změn v krajině (např. zaniklé polní cesty) a predikce do budoucna (dopady klimatické změny). Nechte účastníky zamyslet se nad tím, jak by měla krajina v jejich obci vypadat. Diskustujte společně různé návrhy řešení a opatření. Vašim cílem je najít taková opatření, která jsou přijatelná pro všechny a která mohou účastníci ovlivnit. Pokud se na řešení shodnou, je důležité určit garanty, kteří zajistí další kroky potřebné k realizaci.
Výsledkem je domluva dalšího postupu. Může to být uskutečnění navazujícího setkání ke hledání schůdných opatření či podniknutí kroků k realizaci prioritizovaného opatření. Ten, kdo setkání svolal, by měl zajistit zpracování výstupů v podobě map a seznamu vybraných opatření a zpřístupnit je všem zúčastněným. Svolavatel zejména bdí nad dalším vývojem a posouvá věci vpřed. Zvolte si společnou komunikační platformu, která umožní rychlé předávání aktuálních informací mezi členy vzniklé pracovní skupiny. Pro lepší komunikaci celého záměru, ale také pro snadnější financování z dotací či grantů může být zároveň výhodné založení spolku. O tom, jak založit spolek se můžete dočíst např. zde nebo v 7. dílu této série zde.
“Na Nechanicku nás trápilo hned několik problémů. Z dříve pestré krajiny s řadou rybníků a pravidelně podmáčených ploch v okolí řeky Bystřice vymizelo v poslední době mnoho dříve běžných ptačích druhů, proto jsme jako ornitologové uspořádali celkem 6 kulatých stolů, na kterých nám zástupci obcí i místní spolky sdělili své plánované záměry a navíc vzešlo několik zcela nových myšlenek, jak krajině pomoci. Při identifikaci problémů nám velmi pomohla metoda „pocitových map“. Účastníci byly rozděleni do skupin, každá skupina obdržela mapu zájmového území, kde pomocí bodů různých barev indentifikovali místa, která se jim líbí nebo kde naopak vidí problém. Následně mohli sami přijít s konkrétními návrhy pro problematická místa, které prezentovali před všemi účastníky. Na základě probělých kulatých stolů jsme prioritizovali několik záměrů. Např. obnovu mokřadu v Komárově u Nechanic nebo obnovu meandrů řeky Bystřice. Vzniklé návrhy jsme dále projednávali s příslušnými úřady a organizacemi zaměřenými na ochranu krajiny.
Dozvěděli jsme se, že místní myslivecké sdružení Lověna Nechanice, které je v mikroregionu Nechanicka velmi aktivní, plánovalo na obecním pozemku vytvořit hustě osázený biokoridor. Tento projekt se zdál v porovnání s ostaními návrhy jako nejsnáze realizovatelný. Navazující setkání po proběhlých kulatých stolech tak proběhla již s konkrétními dotčenými stranami, mezi které patřila obec, na jejímž pozemku se plánovaná výsadba měla provést a zemědělec, který měl pole v pachtu. Po projednání postupu s vlastníkem a nájemcem jsme se pravidelně scházeli s mysliveckým spolkem a domlouvali společně další kroky k úspěšné realizaci celé akce.” (Michaela Kadavá, ČSO)
Kam dál?
Přečtěte si metodiku Ekotoxy Jak na spolupráci pro udržitelný rozvoj krajiny
Vznik článku byl podpořen v rámci projektu Cesta ke zdravejší zemědělské krajině Německou spolkovou nadací pro životní prostředí DBU (Deutsche Bundesstiftung Umwelt).
Partneři projektu:
//Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF v Česku
Přes 180 vědců a 21 nevládních organizací v otevřeném dopise ministrovi zemědělství Marku Výbornému vyjádřilo znepokojení nad oslabováním základních ekologických podmínek v rámci dotací ze Společné zemědělské politiky EU. [1] Ty měly podpořit adaptaci krajiny na klimatické změny, zlepšit péči o půdu a zvrátit úbytek biodiverzity. Po výjimkách pro tento rok přišla v pátek Evropská komise s radikálním návrhem oslabení podmínek pro další roky, který budou řešit ministři členských států 26. března. [2] Ministr Výborný se vyjádřil, že podporuje výjimky i do dalších let. [3] Jedná se o opatření, jako je tvorba přírodních a stabilizačních ploch, základní střídání plodin nebo minimální pokryv půdy. [4] Vědci a nevládní organizace žádají, aby ministr tato opatření naopak hájil. Continue reading „Neoslabujte ekologická opatření v zemědělských dotacích, vyzýváme ministra zemědělství“
//Česká společnost ornitologická a EKOTOXA s.r.o. pořádají webinář o krajinných prvcích, který proběhne 14. března 2024 od 18 hodin. Krajinné prvky se do české krajiny vrací ve stále větší míře. Ne vždy jsou však vytvářeny vhodným způsobem. Na webináři se dozvíte, na co dbát při přípravě, realizaci a následné péči, aby krajinné prvky vzkvétaly a plnily své funkce pro přírodu i lidskou společnost. Přednášky a diskuse praktických zkušeností jsou určeny především vlastníkům půdy, zemědělcům, zastupitelům obcí, místním akčním skupinám a neziskovým organizacím. Přihlásit se mohou i zájemci o ochranu krajiny a její adaptaci na klimatickou změnu z řad veřejnosti, a to do 14. 3. Účast je zdarma.
Narůstající zájem o krajinné prvky a jejich navracení do krajiny je potěšujícím trendem posledních let. Nadšení s sebou ale může přinášet i nejrůznější úskalí nejen pro ty, kdo se do obnovy a vytváření pustí, ale často i pro krajinu samotnou. „Bohužel se v poslední době setkáváme i s bezmyšlenkovitým sázením stromů na místa, kde se stromy nehodí nebo nemají příliš šancí na přežití. Častým problémem je i zanedbání následné péče, kdy přijdou vniveč měsíce příprav, investované peníze i nadšení těch, kdo se příprav a výsadeb zúčastnili. V případě realizace mokřadu zase může více škody než užitku způsobit neznalost hydrogeologických podmínek dané lokality,” přibližuje František Jurečka z Centra pro životní prostředí a hodnocení krajiny EKOTOXA.
Na webináři proto chceme zájemce o návrat krajinných prvků do krajiny seznámit s kroky, jak se těmto problémům vyvarovat. Oslovit chceme zejména vlastníky půdy, zemědělce, zastupitele obcí, místní akční skupiny a neziskové organizace, a další, kteří takto mohou pomoci tvořit odolnou a pestrou krajinu.
Zkušenosti s retencí vody v krajině budou sdílet Petr Fučík z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy a Jaroslav Kršňák, vedoucí projektant se zaměřením na různé druhy kořenových čistíren odpadních vod (JAMI Projekt). Zdeňka Flousková, členka rady Okrašlovacího spolku ve Vrchlabí nás seznámí s tím, na co si dát pozor při výsadbách v krajině.
Přiblížíme také zkušenosti, jak může fungovat spoluprace mezi jednotlivými aktéry, kterých se krajinotvorná opatření týkají. „Spolupráce bývá podceňována kvůli často náročné komunikaci, přitom je ale zásadní pro zdárnou přípravu, realizaci, a hlavně životnost krajinných prvků. Díky projektu Cesta ke zdravější zemědělské krajině můžeme čerpat z dlouholetých zkušeností našich německých kolegů a zkoušet rozvíjet spolupráci mezi hlavními hybateli změn v krajině, tedy ochránci přírody, myslivci, zemědělci nebo zástupci místních samospráv. Na Nechanicku (okr. Hradec Králové) se díky zapojení těchto skupin a širší veřejnosti povedlo vysadit biokoridor v poli a začít připravovat obnovu mokřadu,” zdůrazňuje Veronika Chvátalová (externí spolupracovnice ČSO).
„V rámci projektu pořádáme kulaté stoly v mikroregionu Hrušovanska na jižní Moravě, kde diskutujeme ohrožení krajiny a možnosti její nápravy na základě odborných podkladů a zkušeností místních obyvatel. Díky úspěšným vyjednáváním se nám povedlo společně vysadit stromořadí podél obnovené polní cesty. V současné době připravujeme protierozní opatření,” doplňuje František Jurečka ze společnosti EKOTOXA s.r.o.
K nalezení shody na podobě realizace krajinotvorných opatření je klíčové vzájemné pochopení bariér a motivací všech zúčastněných. Právě ty na straně zemědělců představí Tamara Meierová, externí spolupracovnice ČSO.
Informace k akci a přihláška je dostupná na webu: https://www.birdlife.cz/webinar-krajinne-prvky/.
Kontakt:
Veronika Chvátalová
Email: everonika.ch@gmail.com
Tel: +420 608 868 629
Konání webináře bylo podpořeno ze zdrojů Německé spolkové nadace pro životní prostředí (DBU).
Partneři projektu:
//Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF v Česku
Ministerstvo zemědělství chce na základě povolení od Evropské komise umožnit zemědělcům rozorat úhory a další prospěšné plochy pro stále chřadnoucí přírodu. Ty jsou přitom jednou z hlavních ekologických podmínek zemědělských dotací ze Společné zemědělské politiky (SZP). Důvody zatím ministerstvo nezveřejnilo. V lednu také navrhlo odložit nové podmínky pro ochranu půdy před vodní erozí o další rok. [1] Jedná se tedy o další rychle za sebou navržené zásadní oslabení ekologických ambic Strategického plánu SZP. Nově navržená výjimka přitom skutečné problémy zemědělců nevyřeší, napsaly ekologické organizace ministrům Výbornému a Hladíkovi v otevřeném dopise. [2] Continue reading „Evropská komise i ministr Výborný chtějí opět oslabit ekologické požadavky zemědělských dotací. Skutečné problémy zemědělství tím neřeší“
