Včera jsme zveřejnili informaci, že vedení města Brna chce v novém územním plánu povolit výstavbu dalších průmyslových hal na Černovické terase na jihu města, čímž by zanikla unikátní a cenná lokalita pro ohrožené ptáky. K situaci už se veřejně vyjádřil radní pro územní plánování Filip Chvátal. Rádi bychom jeho prohlášení okomentovali. Zároveň děkujeme veřejnosti za podporu, kterou nám vyjadřujete.

„Je to velmi složitá lokalita, snažíme se najít kompromis mezi připomínkami ornitologů, odboru životního prostředí, krajských úřadů a majitelů pozemků. Vymezujeme zde novou plochu pro ptačí centrum, které v původním návrhu nebylo, a rozšiřujeme plochy zeleně kolem retenční nádrže, aby mohl vzniknout městský park.“

 

„Oceňujeme, že pan radní se nám v této věci už dříve věnoval a byl vstřícný. Nicméně toto jeho vyjádření je zavádějící. Opravu se jedná o složitou lokalitu. Ale bohužel, pan radní si pravděpodobně popletl plochy – ptačí centrum, tedy záchranná stanice pana Machaře, se sice také nalézá na Černovické terase, ale mimo nejhodnotnější území, o které v naší tiskové zprávě jde. Týkala se ho také jiná námitka k novému územnímu plánu, kterou nepodávala Česká společnost ornitologická. K této problematice se tedy, i když je také důležitá, nebudu vyjadřovat. Plochy zeleně okolo retenční nádrže byly opravdu rozšířeny, to je dobře i kvůli tomu, že v retenční nádrži hnízdí mimo jiné kolonie čejek chocholatých i kulíci říční, a mláďata se samozřejmě rozutíkávají po celém jejím okolí. O městském parku slyším poprvé a nepředpokládám, že by něco takového mělo zrovna kolem retenční nádrže vzniknout. To je ale úplná maličkost oproti rozsáhlým plochám zeleně, o které nám jde a které jsou určeny k zástavbě. Pozitivní je, že se díky spolupráci s městskou částí Černovice začalo uvažovat o tom, že se ponechá otevřená část pískovny po těžbě a vznikne zde kromě parku i klidová zóna pro hnízdění ptáků, především pro kolonie břehulí a vlh. Stále to ale nic nemění na tom, že rozsáhlé plochy úhorů, křovin a lesů s desítkami zvláště chráněných druhů ptáků, obojživelníků a hmyzu jsou určeny k zástavbě.“

 

„Zástavba se bude rozšiřovat na soukromých pozemcích, zatímco zeleň zůstane na pozemcích města zachována.“

 

Vyjádření Jana Sychry z Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické:

Oproti návrhu změn v územním plánu, který byl prezentován při jeho veřejném projednání na jaře 2020, opravdu došlo v posledních týdnech ke změně, kdy se plánovaný zbytek zeleně posunul více do pozemků města Brna, zatímco plocha komerčních staveb byla nově přesunuta na pozemky soukromníků, kteří to tak z pochopitelných důvodů chtěli. To, co ale je teď v plánu jako budoucí zeleň, zahrnuje kromě pískovny již jen pole, zatímco stabilizovaná zeleň s úhory, keři a stromy (právě jen zde jsou např. pěnice vlašské, ťuhýci obecní, moudivláčci, bramborníčci, hrdličky divoké a další druhy; břehule a vlhy sem létají lovit a pít) má být srovnána se zemí. Navíc je nutné zdůraznit, že oproti končícímu územnímu plánu se zeleň na Černovické terase nově zmenšuje asi na polovinu. A na velké části pozemků ve vlastnictví města, podél ulice Průmyslové, se má místo zeleně rozrůstat halová zástavba průmyslové zóny. Čili shrnuto, město nám maličko vyšlo vstříc zachováním zeleně v pískovně, ale rozsáhlé cenné stabilizované plochy zeleně mají být zničeny. Vyjádření pana radního Chvátala jsou tedy velmi nepřesná.“

 

Schvalování nového územního plánu nyní běží a jde o komplikovanou věc, která je navíc městem rychle tlačena kupředu (v roce 2022 končí platnost stávajícího územního plánu). Pokud byste chtěli podpořit snahu o zachování cenné lokality na Černovické terase, můžete napsat e-mail brněnským politikům a dalším odpovědným osobám. Předmětem vzkazu by měl být slušný apel, aby město konečně lépe pečovalo o svou ohroženou přírodu a aby na území Černovické terasy podpořilo budoucí využití pro zachování přírodních hodnot a zároveň pro občany města (rekreace, sport, kultura, naučné stezky, rozhledna, přírodní koupání apod.).

Česká společnost ornitologická bude velmi pravděpodobně podávat novou námitku k variantě, která bude oficiálně zveřejněna na jaře a která bude doprojednána do podzimu, kdy by měl být nový územní plán schválen. A zároveň se budeme dál účastnit jednání o budoucnosti území.

Děkujeme za podporu!

---

Další čtení k tématu územního plánu:

• článek Brněnský územní plán: S jídlem roste chuť a s hamižností rozvojové lokality od Nadi Johanisové a Mojmíra Vlašína