Ptáci a větrné elektrárny

Česká společnost ornitologická (ČSO) v červenci 2025 zveřejnila mapu citlivosti ptáků vůči výstavbě větrných elektráren (VTE). Tato mapa je nástrojem, který má pomoci identifikovat místa, kde by výstavba VTE mohla ohrozit ptačí populace, a tím přispět k lepšímu plánování rozvoje obnovitelných zdrojů s ohledem na ochranu přírody. Výsledky vycházejí z metodiky BirdLife International a jsou založeny na datech o výskytu ptáků z nálezových databází.

Mapa citlivosti ptáků vůči výstavbě větrných elektráren. Klikněte pro zvětšení.

Proč je důležité pečlivé plánování?

Větrné elektrárny představují důležitý nástroj v boji proti klimatické změně, která ohrožuje populace ptáků stejně jako lidskou společnost, avšak nevhodně umístěné větrné elektrárny mohou mít závažné dopady na ptačí populace také. Největším rizikem je přímá kolize ptáků s rotujícími lopatkami turbín, která je obzvlášť nebezpečná pro velké druhy s plachtivým letem. Vedle toho dochází k rušení hnízdění, změnám v chování, a především k vyhýbání se oblastem, kde turbíny stojí. Výstavba může způsobit fragmentaci přirozených biotopů, což má negativní dopad na úspěšnost hnízdění i dlouhodobou stabilitu populací. Citlivé jsou nejen chráněné druhy, ale i běžní ptáci, pokud se výstavba odehrává v lokalitách s vysokou koncentrací jedinců – například v migračních trasách nebo na zimovištích. Právě z těchto důvodů je zásadní pečlivé plánování, aby se případným kolizím s ochranou ptáků předešlo hned na počátku a výstavba nových VTE mohla běžet potřebnou rychlostí.

 

Větrné turbíny

 

Jak jsme postupovali

  1. Výběr citlivých druhů ptáků
    Základním krokem bylo určení druhů, které jsou nejvíce ohroženy výstavbou VTE – například kvůli riziku kolizí s turbínami nebo ztrátě hnízdních lokalit. Využili jsme mezinárodní výpočetní metodu BirdLife International, která zohledňuje například velikost populace, hnízdní úspěšnost nebo přizpůsobivost druhů na rušení.


Výsledný seznam byl následně upraven odborným týmem ČSO s přihlédnutím k dostupnosti dat a lokálním podmínkám.

Základním principem hodnocení je předpoklad, že pokud se podaří ochránit nejvzácnější a nejcitlivější druhy, s nimi zároveň budou ochráněny populace druhů běžnějších a méně citlivých, podle principu deštníkové ochrany druhů.

  1. Práce s daty z nálezových databází
    Pro tvorbu mapy jsme použili záznamy z tří hlavních zdrojů: Nálezové databáze ochrany přírody (NDOP), Faunistické databáze ČSO (Avif) a mezinárodního portálu eBird. V úvahu jsme brali data za posledních deset let.
    Z těchto údajů jsme vytvořili podrobné mapy výskytu jednotlivých druhů v síti 1 × 1 km, přičemž jsme zohlednili i to, že ptáci se v krajině pohybují – tedy nejen bod pozorování, ale i jeho okolí.
  2. Zohlednění hnízdišť
    Hnízdní lokality jsou pro ptáky zásadní a často se jedná o citlivá místa, kde jsou ptáci obzvlášť zranitelní. Pro každý druh jsme identifikovali potvrzená i pravděpodobná hnízdiště a okolí těchto míst jsme označili jako území se zvýšenou citlivostí.
  3. Kombinace údajů
    Výsledné mapy výskytu a hnízdišť byly sloučeny do jedné vrstvy. Následně byly do výpočtů zahrnuty i údaje o výskytu druhů s nejvyšší ochranářskou hodnotou – orel křiklavý, orel královský, orel skalní, raroh velký, tetřívek obecný.
  4. Významná shromaždiště a zimoviště
    Zvláštní pozornost byla věnována místům, kde se ptáci pravidelně shromažďují ve větším počtu – například na tahu nebo u pravidelných potravních zdrojů. Zahrnuli jsme i data z Mezinárodního sčítání vodních ptáků (IWC) a expertní odhad významných tahových koridorů.
  5. Výsledná mapa a kategorie rizika
    Všechny údaje byly spojeny do mapy s rozlišením 1 km². Každému místu byla přiřazena hodnota citlivosti – čím vyšší, tím větší opatrnost je třeba při zvažování výstavby. Výsledky byly rozděleny do pěti kategorií – od nízkého po extrémní riziko. Pro účely plánování je klíčové, že oblasti s nejvyšším skóre představují lokality, kde by výstavba větrných elektráren mohla způsobit největší škody na ptačích populacích.

 

K čemu mapa citlivosti slouží

Tato mapa poskytuje přehledný podklad pro plánování rozvoje větrné energetiky v České republice, který bere ohled na výskyt citlivých druhů ptáků. Mapa je určena pro místní samosprávy, investory, orgány ochrany přírody i veřejnost. Pomáhá zodpovědně vybrat lokality, kde lze větrné elektrárny stavět bez výrazných negativních dopadů na přírodu.

Věříme, že mapa podpoří udržitelný rozvoj obnovitelných zdrojů energie tak, aby byl v souladu s ochranou biodiverzity a evropskými environmentálními závazky.

Ke stažení

 

Mapu citlivosti zpracovala Česká společnost ornitologická na základě objednávky Výzkumného ústavu pro krajinu. Ministerstvo životního prostředí zařadilo tuto mapu mezi oficiální podklady pro plánování výstavby obnovitelných zdrojů energie v Česku.



Dále k tématu:

ČSO v roce 2010 zveřejnila metodiku hodnocení záměrů výstavby větrných elektráren a současně vydává souhrnné stanovisko k této problematice.

Ke stažení: Metodika ornitologického průzkumu pro záměry výstavby větrných elektráren

ČSO nezaujímá k výstavbě větrných elektráren a priori negativní stanovisko. S vědomím hrozeb, které tato technologie přináší ptákům, však požaduje objektivní posouzení každého záměru, jehož základem je kvalitní ornitologický průzkum.

VÝCHODISKA

Větrné elektrárny mohou být pro ptáky:

  • rušivým prvkem, ke kterému se neodvažují přiblížit, využitelný prostor v krajině se pro ně zmenšuje, ptáci jsou vytěsňováni z tradičních lokalit svého výskytu,
  • migrační bariérou, které se snaží vyhnout, což zvyšuje jejich výdej energie,
  • přímým nebezpečím, které plyne z rizika kolize s lopatkami rotoru.

 

PRINCIPY HODNOCENÍ VLIVU

PRŮZKUM POSKYTUJÍCÍ DOSTATEČNÉ PODKLADY

Délka – průzkum (s minimální dobou trvání 12 měsíců) musí postihnout využívání lokality ptáky během hnízdního období, v době jarní i podzimní migrace i během zimování

Rozsah – průzkum se musí zaměřit na lokalitu záměru i na její okolí do vzdálenosti alespoň pěti kilometrů

Zaměření – průzkum se soustředí hlavně na druhy, které mohou být záměrem negativně ovlivněny, podrobněji pak na ty, které jsou významné z hlediska ochrany přírody. Musí podchytit přítomnost jednotlivých druhů a jejich vazbu na lokalitu, ale i využívání vzdušného prostoru dotčeného území

Opakovatelnost – každá část průzkumu musí být metodicky jednoznačná a opakovatelná i po realizaci záměru, což umožní srovnatelnost v rámci daného záměru i mezi různými záměry navzájem

NEPŘIJATELNOST NĚKTERÝCH ZÁMĚRŮ

V některých případech je záměr z hlediska ochrany ptáků zcela nepřijatelný – je-li situován do blízkosti hnízdišť vzácných druhů, do okolí významných shromaždišť, nocovišť nebo zimovišť ptáků, a také leží-li na jejich migračních trasách.

POVINNOST KOMPENZACÍ

V řadě případů je výstavba větrných elektráren přijatelná, i když se určité dopady na ptáky dají očekávat. Negativní vliv musí být kompenzován realizací konkrétních, jasně definovaných a vymahatelných opatření.

HODNOCENÍ KUMULACE VLIVŮ

Každý záměr musí být hodnocen nejen sám o sobě, ale je nutno brát v úvahu i další záměry v okolí s očekávatelnými dopady na ptáky.

VYHODNOCOVÁNÍ DOPADŮ

Dopad každého realizovaného záměru musí být vyhodnocen s odstupem času. Po roce, pěti a deseti letech musí být provedeno srovnání ve využívání lokality ptáky. Po uvedení větrných elektráren do provozu musí být po dobu 12 měsíců sledována míra kolizí ptáků s lopatkami rotoru. Je-li příliš vysoká, je nutné přistoupit k omezení provozu příslušných větrných elektráren.Výsledky budou sloužit také pro hodnocení dalších záměrů, neboť zpřesňují odhady rizik. Tyto podmínky je nutno včlenit do příslušných správních rozhodnutí.

AKTUÁLNOST

Poznatků o vlivu větrných elektráren na ptáky neustále přibývá. Je nutno sledovat výsledky nejnovějších výzkumů a využívat je při hodnocení konkrétních záměrů.

Tento poziční dokument byl schválen výborem ČSO 3. května 2010