Ptáci zemědělské krajiny, kterým se lidově (a trochu nepřesně) také říká polní ptáci, je označením pro ptačí druhy s úzkou vazbou na zemědělskou krajinu. Jedná se o velmi pestrou skupinu ptáků, vystující se tradičně jak na sušších – stepních – biotopech (koroptev polní), tak i na podmáčených mokřadních stanovištích (bekasina otavní). Na polích a loukách nalézají potravu, část z nich zde zároveň i hnízdí. Jak dokládají výsledky z Celoevropského monitoringu běžných ptačích druhů, právě ptáci zemědělské krajiny u nás i v Evropě ubývají nejrychleji. Jen od roku 1982 se jejich početnost snížila o zhruba o třetinu. Přitom u celé řady druhů (např. koroptve, chocholouše nebo sýčka) docházelo k poklesu početnosti už v průběhu 20. století.
Mezi hlavní důvody úbytku ptáků zemědělské krajiny patří především změny ve způsobech zemědělského hospodaření a v celkovém přístupu ke krajině, zejména odvodňování mokřadních lokalit v posledním století nebo socialistické scelování pozemků. Také nástup chemie a rychlé mechanizace přispěl k poklesu početnosti celé řady ptačích druhů.
Díky výzkumu a praktickým zkušenostem ochránců přírody už dnes dokážeme u spousty ptačích druhů zemědělské krajiny definovat, co je nejvíce ohrožuje a jak je možné zajistit jejich ochranu. Právě tyto praktické informace bychom vám rádi prostřednictvím této sekce přinášeli. Osvětové a praktické aktivity na ochranu ptáků zemědělské krajiny byly v roce 2018 podpořeny:
