Chřástal polní se představuje

Životním prostředím chřástala polního jsou zejména louky, především extenzivně a nepravidelně obdělávané nebo dlouhodobě nekosené. Důležitým faktorem je přítomnost mokřin, pramenišť a drobných krajinných struktur (např. kamenné snosy nebo vrbové křoviny), kde se mohou skrýt během kosení. V menším množství se chřástal polní objevuje také v polních kulturách, na úhorech a ruderálních stanovištích, výjimečně i na lesních pasekách. Rozhodující je alespoň 20 cm vysoká vegetace, která současně není příliš hustá, aby se v ní chřástali mohli snadno pohybovat. Živí se zejména hmyzem, pavouky nebo drobnými měkkýši, na podzim také semeny a zelenými částmi rostlin.

Hnízdění chřástalů

Chřástal hnízdí obvykle dvakrát ročně. Od konce dubna a v průběhu května samci obsazují vhodná stanoviště, odkud celou noc lákají samice zvučným voláním „réprép réprép“. Hlasová aktivita samců obvykle trvá až do druhé poloviny července. Po úspěšném spárování samec přestává volat. Společné soužití páru trvá v průměru 7 až 10 dní. Během této doby samice začíná snášet vejce do hnízda umístěného na zemi v husté vegetaci. Samec zhruba 5 dní před zahájením inkubace samici opouští a láká další samice. Ve většině případů zůstává přímo na původní lokalitě nebo v blízkém okolí, byly ale zjištěny i přelety na stovky kilometrů.

Kompletní snůška má nejčastěji 7–11 vajec, samice na vejcích sedí 15–21 dní. Kuřátka se líhnou celá černá a krátce po vylíhnutí hnízdo opouštějí. Samice je vodí zhruba dva týdny, poté se mláďata osamostatňují. Od třetí dekády června probíhá druhé hnízdění. Hlasová aktivita samců obvykle končí v polovině července. Mladí chřástalové jsou schopni letu po dosažení věku pěti týdnů. Do zimovišť v jižní Africe chřástalové odlétají již od konce srpna.

Chřástal polní vyžaduje dostatečný kryt okolní vegetace. Foto: Petr Šaj/birdphoto.cz

Vývoj početnosti

Původně byl chřástal polní hojný především v nižších polohách, ale už od 50. let 20. století zřejmě vlivem mechanizace a odvodňování luk docházelo v některých oblastech k výraznému poklesu početnosti. V 80. letech se v České republice odhadovalo pouhých 200–400 volajících samců. Po roce 1990 se jeho počty zejména ve středních a vyšších polohách postupně zvyšovaly. V posledních 15 letech se velikost české populace udržuje na zhruba úrovni 1500–1700 volajících samců, nicméně pro tento druh jsou typické meziroční výkyvy.

Co chřástala polního ohrožuje?

Největší hrozbu pro chřástala představuje především velkoplošná seč travních porostů. Časné kosení způsobuje zničení celých hnízd s vejci i se sedícími samicemi. Dochází k němu zejména při sklizni siláže nebo senáže. Velkou roli hraje především způsob, ale i rychlost a výška kosení. Výzkum ve Velké Británii odhalil, že kosením od kraje do středu mohou být vysečeny až dvě třetiny přítomných kuřat. Některá mláďata se následně stanou kořistí predátorů, kteří za sekačkami sbírají potravu. Rychlým kosením dochází k odstranění potřebného krytu z velkých ploch a chřástalové jsou nuceni pro snesení náhradních nebo druhých snůšek hledat nové biotopy. Ohrožující je také intenzivní pastva, protože dobytek udupáváním a spásáním porostu likviduje nezbytný vegetační kryt i samotná hnízda. Zvířata se navíc na pastvinách s oblibou soustřeďují v prameništích nebo v mokřinách u potoků a rozdupávají vegetaci, která je oblíbeným hnízdním stanovištěm chřástalů.

Možnosti ochrany chřástala polního

Pro nejcennější hnízdiště s pravidelným výskytem volajících samců funguje už od roku 2014 zacílené agroenvironmentální opatření Ochrana chřástala polního. Posunem termínu seče až po 15. srpnu se zajistí úspěšné vyhnízdění i pozdních snůšek. Důležitou podmínkou pro všechny agroenvironmentální opatření je kosení luk od středu k okrajům nebo od okraje k okraji. Tento způsob seče vytlačuje chřástaly a ostatní živočichy do bezpečí ještě nepokosených ploch. Podle výzkumu ve Velké Británii se tím ztráty na mláďatech sníží nejméně o dvě třetiny. Pokud se uprostřed louky nachází dostatečně velký zarostlý skalní výstup (min. 0,1–0,2 ha), nepřístupný mokřad nebo jiný krajinný prvek a kosení není definováno žádným dalším nařízením, je možné kosit i od krajů pozemku.

Vhodné je na loukách s potenciálním výskytem snížit rychlost kosení na 4 km/hod, zvýší se tím šance na přežití kuřat. Citlivé kosení je důležité i v srpnu, protože mladí chřástalové z druhého hnízdění ještě nejsou schopní letu a stejně tak nemohou létat ani pelichající dospělí ptáci. Vhodné je kosit louky mozaikovitě, vytvoří se tím alespoň krátkodobá útočiště pro chřástalí rodinky vysečené z hnízdiště.

Posunutí termínu seče na loukách s výskytem chřástala až na začátek července zvyšuje šance na přežití alespoň prvního hnízdění. Alternativou je ponechání pouze části louky kolem stanoviště volajícího samce. Hnízdo chřástala může být umístěné až ve vzdálenosti 260 metrů od stanoviště volajícího samce, ale nejčastěji se nachází do 100 m. Z tohoto důvodu by velikost nesklizené plochy okolo stanoviště volajícího samce měla být optimálně zhruba 3 ha. V případě, že louka je zařazená do agroenvironmentálně-klimatického opatření a posunem seče dojde k porušení termínu, je nutné informovat odpovědného pracovníka příslušného orgánu ochrany přírody. Ten následně vystaví formulář se zdůvodněním změny termínu seče pro případnou kontrolu pracovníků Státního zemědělského intervenčního fondu.

Vhodný management pastvin

Pastvu na pozemcích, které pravidelně obsazují chřástali polními je vhodné posunout až na začátek července nebo je naopak možné zahájit pastvu ještě před jejich příletem a tím je nasměrovat na jiná vhodná stanoviště.

Při oplocování mokřadů na pastvinách je vhodné použít přednostně dřevěné oplocení, které je nejbezpečnější. Zásadně by se u jakýchkoli typů oplocenek v krajině neměl používat ostnatý drát. Při monitoringu chřástalů na Šumavě bylo zjištěno, že pokud samec pravidelně volá v pastvině, která navazuje na další travní porosty (např. břehová vegetace nebo mokřad) a po zahájení pastvy lokalitu opouští, může už vyčlenění plochy pastviny o velikosti 1000 m² zachovat podmínky pro úspěšné hnízdění.

Zapojte se do mapování chřástalů 

Pravidelně žádáme profesionální i amaterské ornitology, aby se zapojili do mapování chřástalů polních. Stačí zadat do faunistické databáze Avif GPS pozici středu louky s volajícím samcem. Vaše pozorování pomáhají lepšímu zacílení zemědělských dotačních titulů!

Děkujeme

Václav Zámečník

Vznik článku byl podpořen Ministerstvem životního prostředí a Německou spolkovou nadací pro životní prostředí (DBU).