Koroptev polní se představuje

Koroptev polní (Perdix perdix) patří mezi typické zástupce polních ptáků. Původně obývala krátkostébnou step, ale plně se adaptovala na kulturní zemědělskou krajinu. Optimální životní prostředí pro tento druh představuje pestrá mozaika různých kultur se zastoupením travnatých mezí podél polních celků s občasným zastoupením keřů. Najdeme ji zejména v otevřené zemědělské krajině při okrajích cest, v úhorech, na železničních náspech a rumištních v okolí vesnic i na okraji měst. V hnízdní době tvoří potravu koroptví ve větší míře živočišná potrava, zejména hmyz a jeho larvy, celoročně se živí semeny rostlin a plevelů a zelenými částmi rostlin.

Koroptev polní je stálá. Tvoří monogamní páry již od února, kdy se rozpadají zimní hejnka a můžeme slyšet čiřikání kohoutků. Hnízdí jednou ročně od začátku dubna do poloviny srpna, pozdní snůšky bývají náhradní. Hnízdo je jednoduchá mělká jamka vystlaná stébly trav. Bývá ukryto na zemi při okraji porostu v polích, na neproduktivních plochách, v mezích, sadech i na březích potoků. Snůšku tvoří až 20 vajec šedohnědé až žlutoolivové barvy. Vylíhnutá kuřátka jsou velmi choustivá, proto jich v chladném a deštivém počasí mnoho uhyne.

 

Vývoj početnosti

Mezi lety 2001-2004 byla na základě Atlasu hnízdního rozšíření ptáků v České republice (20009) početnost koroptve polní odhadována na 11 000-22 000 párů. V rámci třetího vydání hnízdního atlasu z roku 2021, byl početní odhad stanoven již pouze na 8 000-16 000 párů. Podle výsledků z Jednotného programu sčítání ptáků došlo od roku 1982 do roku 2022 k poklesu početnosti o více než 90 %. Tento trend je bohužel viditelný v celé Evropě, jak dokládají data Evropského hnízdního atlasu (EBBA 2) vydaného v roce 2020, který uvádí 94% pokles evropské koroptví populace. Vzhledem k tomu, že mezi nejvýznamnější lidské aktivity, které ovlivňují přežívání tohoto druhu patří zemědělství, je zároveň vhodné zde uvést, jak je možné tento druh podpořit v rámci zemědělské činnosti.

Možnosti podpory koroptve polní v zemědělských kulturách

Orná půda

• Zemědělci mohou od roku 2023 koroptve podpořit využíváním agroenvironmentálního opatření Kombinované biopásy. Ty se skládají z jednoletého krmného biopásu vedle kterého je zároveň vysetý pestrý travinobylinný pás o šíři 18-24 m s předem definovanou směsí. Nejvhodnější je umístit biopás uprostřed pole nebo mezi zemědělskými kulturami.
• Pokud je to možné, rozdělte půdní bloky na menší celky sítí travnatých pásů, ladem ležících nezoraných pásů bez chemické ochrany či tzv. biopásů. Pokud takové rozčlenění není možné, pěstujte na jednom půdním bloku více plodin. S rostoucí diverzitou krajiny se zvyšuje nabídka potravy pro kuřata i dospělé ptáky a hnízdní příležitosti.
• Chraňte stávající pásy travin kolem polí a cest a pokud možno zakládejte nové. Podle výzkumu obsahuje optimální hnízdní prostředí pro koroptev alespoň 6 km/km2 liniové zeleně. Šířka pásů by měla být minimálně 6 m, u užších je vysoké riziko predace hnízda. Sečte travní porost pouze jednou za dva roky na podzim (pokaždé pouze jednu polovinu), vytvoříte tím vhodné hnízdní stanoviště.

  

• Okraje polí mívají nižší výnosy, ale jsou významné pro koroptve, které sem vodí kuřata za potravou. Vyloučením chemické ochrany v několikametrové šíři při okraji pole, zejména insekticidů, podpoříte přežívání koroptvích kuřat. Čím vyšší je zastoupení živočišné potravy, tím rychleji se kuřatům vyvíjí peří a zvyšuje se i jejich šance na přežití.
• Vytvořte vhodnou plochu pro popelení či oschnutí koroptvích kuřat po dešti ponecháním alespoň 0,5 m neoseté půdy při okraji pole
• Zaplevelená strniště ponechaná přes zimu poskytují dostatek potravy a krytu pro koroptve až do jarních měsíců. Nejlepší jsou strniště po obilovinách, která nejsou ošetřena předsklizňovými látkami obsahujícími glyfosát a posklizňovými herbicidy v průběhu zimy. Neorejte všechna obilná strniště na podzim, ponechte část z nich nebo pásy o šíři alespoň 12 m bez kejdování, vápnění a dalších chemických zásahů do jara.
• Neaplikujte po 15. březnu neselektivní pesticidy, likvidují užitečný hmyz, pavouky a širokolisté druhy plevelů, které tvoří potravní nabídku koroptve. Využívejte odolnější odrůdy plodin a podporujte přirozené nepřátele škůdců.

  

Travní porosty

• Posuňte první seč na travních porostech s přítomností koroptve až na konec června. Koste pozemky od středu do kraje nebo od kraje do kraje a nastavte výšku kosení alespoň na 10 cm, aby měla kuřata šanci přežít. Nepoužívejte skupinové sekačky.
• Pokud máte možnost, vytvořte na travních porostech malé plochy orné půdy. Zejména se to týká ekologických farem, které mohou zasahovat do celkové výměry travních porostů z důvodu vlastní výroby ekologického krmiva pro hospodářská zvířata.

Jak dále pomoci koroptvím?

• Koroptve často zahnízdí v blízkosti keřů. Zachovejte keře v krajině a jejich pravidelným zmlazováním zabraňte jejich přílišnému rozrůstání.
• Podpořte přežívání koroptve v zimních měsících. Mechanicky odstraňte namrzlou vrstvu sněhu, aby se koroptve dostaly k potravě. Vhodné je přikrmování koroptví v průběhu zimy zrním. Zásyp by měl být umístěn na otevřené ploše, aby koroptve měly dostatečný přehled o potenciálním nebezpečí. Nezapomeňte přidat jemný písek, který koroptve potřebují ke trávení.
• Nejen koroptvím může pomoci také navrhovaný Zákon na obnovu přírody, jak uvedl v rozhovoru pro Český rozhlas ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.

Ochranářské snahy o zvýšení koroptví populace

Mapování koroptve polní

Pro lepší zacílení ochrany je nezbytné povědomí o aktuálním rozšíření koroptví populace. Na koroptve cílíme i některé z našich exkurzí. Na konci roku pravidelně pořádáme vycházku v Hradci Králové. Veškerá Vaše pozorování koroptví, prosíme, zadávejte do faunistické databáze Avif. Při pohybu terénem a hledání koroptví Vám může pomoci Metodika pro mapování koroptve polní. 

---

Vznik článku byl podpořen Ministerstvem životního prostředí a Německou spolkovou nadací pro životní prostředí (DBU).