Moták lužní: „vzácný dravec se špičatými křídly“

Moták lužní se představuje

Ze zimovišť ve střední a východní Africe se moták lužní vrací koncem dubna. V první polovině května probíhají nad hnízdištěm zásnubní lety, kdy může tokat i více párů pohromadě. Hnízdo si staví výlučně na zemi, nejčastěji v obilovinách, řepce, pícninách, v travních porostech a v okolí velkých rybníků. Samice snáší koncem května 2 až 6 šedavě bílých vajec, na kterých sedí sama. Hnízdí 1× ročně většinou jednotlivě, ale nezřídka i semikoloniálně, kdy hnízdí několik párů blízko u sebe (nejblíže cca 15 m). Motáci loví většinou drobné savce (převážně hraboše polní) méně pak drobné pěvce, obojživelníky, plazy či hmyz.

Vývoj početnosti

Motáci lužní si ke svému hnízdění často vybírají zemědělské plodiny. Přímá ochrana jeho hnízd před likvidací zemědělskou technikou je zcela klíčovým předpokladem k zajištění dlouhodobé prosperity tohoto druhu. V České republice hnízdil moták lužní dříve vzácně, ale v posledních letech došlo k nárůstu jeho početnosti a právě přímá ochrana hnízd má na tom významný podíl. Zatímco v letech 2001–2003 u nás hnízdilo jen 80–120 párů, v roce 2016 to už bylo zhruba 250–300 párů. Za posledních 40 let se tedy populace motáka lužního zvýšila více než 50 x, přesto se stále jedná o vzácný a silně ohrožený druh.

 

hnízdo motáka lužního
Hnízdo motáka lužního. Foto: Václav Klejch

Přímá ochrana hnízd motáků lužních

Potravu během inkubace obstarává samec. Po jeho příletu s potravou samice vylétá z hnízda, vykrouží nad hnízdiště a ve vzduchu potravu od samce přebírá. Samice zasedá na snůšku po snesení prvního vejce, a tak se mláďata líhnou postupně po 30 dnech sezení v intervalech 2–3 dnů. Ve stáří 40 dnů dosahují vzletnosti a opouštějí hnízdo. Na hnízdišti pobývají ještě další 2–3 týdny, kdy je krmí rodiče.

pět nevzletných mláďat motáka lužního ve hnízdě v obilí
Nevzletná mláďata ve hnízdě. Foto: Petr Moutelík

Vyvádění mláďat spadá do termínu sklizně zemědělských plodin, proto je část hnízd motáka ohrožena vysečením mláďat. Zvýšené riziko je především u kultur s pícninami a na loukách, kde seč probíhá dříve a častěji, ale problematické mohou být i obiloviny. Základním předpokladem úspěšné ochrany je nalezení hnízda. Moták lužní je chráněným druhem, proto by dohledání hnízda měl provést zkušený ornitolog s odpovídající výjimkou ze zákazů zvláště chráněných druhů dle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb.

samice motáka lužního s mláďaty na hnízdě v obilí
Samice motáka lužního s mláďaty. Foto: Tomáš Pospíšil

Jako optimální způsob ochrany hnízda se jeví oplocenka z králičího pletiva s okem o úhlopříčce do 15 mm. Celková délka oplocenky by měla být minimálně 8 m délky a výška by měla zhruba odpovídat okolní plodině. Do rohů oplocenky se zatlučou 4 kůly vysoké min 120 cm označené na posledních 8 cm reflexní barvou v rozích. Vhodné je použít pachový odpuzovač (např. Invet, 2 sáčky tablet naftalínu nebo kusů látky saturované naftalínem), který se umístí kolem oplocenky.

hnízdo v obilí oplocené drátěným pletivem nataženým na čtyřech dřevěných kůlech
Oplocenka je efektivní model ochrany hnízda před likvidací zemědělskou technikou. Foto: Václav Klejch

Komu lze také pomoci instalací oplocenky? 

Kromě motáka lužního mohou v zemědělsky využívaných plodinách zahnízdit také moták pochop a moták pilich a výjimečně sovy kalous ušatý nebo kalous pustovka. V případech, kdy je úspěšné hnízdění těchto druhů ohroženo lidskou činností, je žádoucí aplikovat přímou ochranu hnízd po vzoru motáka lužního.

Přečtěte si také…

O ochraně motáků lužních na Třebíčsku  nebo o Exkurzi za motáky lužními na Svitavsku


Vznik článku byl podpořen Ministerstvem životního prostředí a Německou spolkovou nadací pro životní prostředí (DBU).