Strnad zahradní se představuje
Strnad zahradní (Emberiza hortulana) patří mezi naše méně známé ptačí druhy. Je to dáno zejména tím, že na rozdíl od příbuzného strnada obecného (Emberiza citrinella), který se běžně vyskytuje, je jedním z našich nejvzácnějších druhů. Druhové jméno „zahradní“ je v tomto případě trochu matoucí. Strnada zahradního bychom v zahradě pozorovali jen težko. Tito „zahradníci“ vyhledávají otevřená suchá a dobře osluněná místa řídce porostlá stromy a keři. Vyhovuje jim členitá zemědělská krajina, lesostepi, vinice, výsypky, větrolamy či okraje lesíků. Patří mezi dálkové migranty zimující především v subsaharské Africe, méně pak na jihu Arabského poloostrova. Hnízdí jednou ročně od konce dubna do poloviny srpna. Hnízdo si staví na zemi nebo jen těsně nad ní typicky v obilných polích, brambořištích, vinohradech, na lesních mýtinách. Tvoří jej kořínky, stébla a stonky, vystlané jemnou trávou a srstí. Na 4-5 bělavých vejcích s tmavými rozpitými skvrnami a čarami sedí samice sama 11-13 dní.
Jak je to s vývojem populace?
Už během prvního atlasového mapování v letech 1973–77 byla jeho populace odhadnuta na pouhých 80–150 párů, po přesnějším mapování v letech 1985–89 na 200–300 párů. V období 2001–03 se početnost strnadů zahradních pohybovala na úrovni 80–160 párů. Podrobné mapování v roce 2015 pak prokázalo další pokles na pouhých 75–100 zpívajících samců. Není proto divu, že strnad zahradní patří mezi kriticky ohrožené druhy české avifauny.
Co vedlo k jeho vymizení?
V ČR dosahoval strnad zahradní maxima svého rozšíření v 50. letech 20. století. Od té doby doznala česká krajina řady změn. V současné době u nás strnad zahradní obývá dvě rozdílná stanoviště. V severozápadních Čechách výsypky hnědouhelných dolů a na severní Moravě a ve Slezsku zemědělskou krajinu. V zemědělské krajině jsou příčinami úbytku „zahradníků“:
Kolektivizace a intenzifikace zemědělství
Uprostřed rozhlehlých polní lánů strnada zahradního jen stěží najdete.
Husté polní monokultury
Více než jiné druhy strnadů potřebuje „zahradník“ přístup na holou zem, kde sbírá potravu. Plodiny v hustém zápoji mu toto značně komplikují.
Úbytek potravy
Používáním insekticidů během zemědělského hospodaření dochází k úbytku hmyzu, kterým se strnad zahradní přednostně živí.
Mezi specifika ohrožení strnada zahradního patří:
„Samčí“ populace
Nespárování samci jsou v okrsku spárovaného samce tolerováni, což může nabádat k dojmu, že se na dané lokalitě vyskytuje více párů. Např. v Norsku bylo zjištěno, že polovina zpívajících samců nemá partnerku.
Francouzská gastronomie
I když je v posledních letech lov druhu ve Francii zakázán, objevují se zprávy o pytláctví, jelikož zmrzačený a následně uměle vypasený strnad zahradní utopený v brandy, je vysoce ceněnou francouzskou delikatesou.
Kdy jej hledat?
Strnad zahradní patří mezi tažné druhy, který se u nás na svá hnízdiště vrací na přelomu dubna a května. Ideální je proto vyrazit do terénu přibližně od 10. května do konce června. Poté hlasová aktivita samců klesá. I když samec zpívá z vyvýšených míst, je obtížné ho v olistěných korunách stromů hledat. Vhodné je proto zapamatovat si nebo si nahrát do mobilního telefonu zpěv samce, který může někomu připomínat zpěv strnada obecného. Oproti strnadu obecnému má však hlas jen 3 až 4 tóny, jsou však ale měkčí a pomalejší a konečný tón na výrazně klesající tendenci. Působí tak v porovnání se strnadem obecným tesklivějším dojmem.
Hlas zpívajícího samce strnada zahradního
Hlas zpívajícího samce strnada obecného
Kde jej hledat?
Vstup na hnědouhelné výsypky je pro většinu osob zakázán. Při mapování výskytu doporučujem se zaměřit na zemědělskou krajinu nížin a pahorkatinm, konrétněji na sušší stanoviště lesostepního charakteru. Poslechněte si strnady zejména na hranicích listnatého lesa a pole, ve stromořadích podél vodotečí, v remízkách apod. Výskyt nelze vyloučit ani na stepních lokalitách Českého středohoří nebo na vinicích jižní Moravy.
„Zahrádky“ v zemědělské krajině
Mezi oblíbená stanoviště druhu v zemědělské krajině patří hranice listnatého lesa s biopásem přecházející v pole. Podobné prostředí eliminuje první tři výše uvedené příčiny možného úbytku. Navíc v těchto místech bylo zjištěno i opakované hnízdění druhu po řadu let.
Magnet v podobě makových polí
Na severní Moravě a ve Slezsku se samci od druhé poloviny června obvykle objevují při okrajích makových polí. Pozdní výskyt na těchto stanovištích nabádá k myšlence, že se většinou jedná o nespárované samce a otevírá řadu otázek, na které stále nemáme odpověď. Údaj o výskytu je proto velmi cenný.
Jak přispět k ochraně?
K nastavení aktivní ochrany potřebujeme znát aktuální stav jeho početnosti a rozšíření v ČR. Pokud budete mít to štěstí a na strnada zahradního narazíte, není nic jednoduššího než vložit záznam do databáze https://birds.cz/avif/. Mimo základní údaje jako je datum, počet a místo nálezu uvítáme i popis prostředí, ve kterém jste strnada zahradního pozorovali a zda jste v místě pozorování zjistili i přítomnost samice. Je na Vás, zdali lokalitu utajíte nebo místo nálezu zveřejníte. Je však důležité mít na paměti, že jde o kriticky ohrožený druh naší přírody a jakékoliv rušení na hnízdišti je o to závažnější.
Více o ochraně strnada zahradního také v tiskové zprávě zde.
Pokud si nebudete jistí s určením druhu, rádi Vám při rozluštění daného rébusu pomůžeme. Stačí zaslat fotografii nebo jen nahrávku hlasu mobilním telefonem na adresu Patrik.Molitor@seznam.cz.
Patrik Molitor a Václav Zámečník
Vznik článku byl podpořen Ministerstvem životního prostředí a Německou spolkovou nadací pro životní prostředí (DBU).
