Obývá otevřenou zemědělskou krajinu nižších poloh, kde osidluje zejména lidská sídla. Hnízdí v dutinách budov, zejména na farmách, ve stodolách, na půdách domů, dříve i ve věžích kostelů.
Vzácný a ubývající druh. Od roku 2008 výrazně kolísající početnost v závislosti na potřavních zdrojích, s trvalým poklesem od roku 2015. Současný odhad do 150 párů v ČR.
Druh s podobnou početností jako sýček obecný, obývající navíc také lidská sídla ve stejných oblastech a v nich stejné prostředí (farmy, statky, stodoly). Častý je společný výskyt se sýčkem. Od sýčka se liší tím, že využívá i temnější prostory na půdách a v na myši početných letech hnízdí i dvakrát. Je větší a výrazně světlejší než sýček. Oproti sýčkovi, který má i soumračnou aktivitu, sova pálená opouští denní úkryt až za úplné tmy. Sovy pálené na rozdíl od sýčka, lovícího z posedu, loví z nízkého pátravého letu.
Dospělá sova pálená (Tyto alba). Foto: Ondřej Prosický
Stejně jako ostatní sovy létá i sova pálená díky povrchové úpravě per naprosto neslyšně. Foto: Ondřej Prosický
Sovy pálené v typickém prostředí farmy v typickou denní dobu tj. po úplném setmění. Foto: Ondřej Prosický
Hlas (Jarek Matusiak, XC370711. www.xeno-canto.org/370711, CC BY-NC-ND 4.0)
Pobytové stopy sovy pálené (Tyto alba)
S pobytovými stopami sovy pálené se podobně jako s pobytovými znaky sýčka setkáme velmi vzácně. Najdete je nejčastěji někde ve velkokapacitním seníku na farmě, ve stodole či na půdě jiného hospodářského objektu, kde se sova pálená často zdržuje čí hnízdí.
Peří
klikněte na fotku pro zvětšení
Vývržky
Sova pálená podoně jako jiné sovy a dravci vyvrhuje nestrávené zbytky potravy. U sovy pálené dominují v potravě hlodavci, zejména hraboši. Čerstvé vývržky jsou pak tmavé až černé což je dáno přítomností nestrávené srsti hlodavců. Vývržky prakticky vždy obsahují i zbytky kostí hlodavců, které jsou často vidět i na povrchu vývržku.
