Praha díky své rozmanitosti poskytuje životní podmínky pro mnoho druhů ptáků. Pestrá nabídka vodních biotopů – Vltava s jejími četnými přítoky, množství rybníků a dalších vodních nádrží, vytváří prostor pro hnízdění, migraci či zimování druhů vázaných na vodní prostředí i jejich okolí. Jedním z nejvzácnějších a nejohroženějších prostředí jsou dnes vlhké louky navazující na vodní plochy a také dříve běžnější pastviny.
Výše zmíněná prostředí vyhovují i třem z našich druhů konipasů – konipasovi bílému (Motacilla alba), lučnímu (Motacilla flava) i horskému (Motacilla cinerea), ptákovi roku 2025. Zároveň má každý z nich mírně odlišné nároky na hnízdní prostředí.
Konipas bílý je v Praze hojný a rozšířený druh. Běžný je v blízkosti tekoucích i stojatých vod, ale vyskytuje se i v průmyslných areálech či na staveništích. Na území hl. m. poměrně hojně hnízdí, protahuje a vzácně i zimuje.
Konipas luční zaznamenal na konci 90. let minulého století velký úbytek početnosti. V Praze se vyskytuje na jarním tahu, jeho hnízdění zde není vyloučeno, ale ani doloženo. Ke hnízdění vyhledává podmáčené louky, často navazující na rybníky nebo jiné vodní plochy, v poslední době hnízdí častěji i v polích.
Konipas horský je z těchto tří druhů nejvíce vázaný na vodní toky, zvláště jejich rychleji tekoucí úseky. Během výše zmíněného projektu v letech 2019 – 2020 byl zjištěn v počtu 41 jedinců v prvním termínu a 45 jedinců v druhém termínu mapování na všech devíti sledovaných tocích kromě Svépravického potoka. Jelikož na významné délce toků byly v minulosti provedeny úpravy břehu, neslučitelné s hnízděním konipasů ani dalších sledovaných druhů, byla na podporu jejich hnízdních příležitostí zároveň vybrána vhodná místa pro umístění budek. K jejich instalaci však dosud nedošlo. Na některých úsecích od té doby proběhly revitalizace, další probíhají nebo jsou plánované, odborná doporučení k revitalizačním záměrům pro podporu hnízdišť skorce vodního, konipasů a dalších druhů zatím chybí.
Revitalizační projekty na vodních tocích jsou cílené převážně na retenci vody v krajině a podporu biodiverzity a mnoho z nich je provedeno velmi kvalitně. Častými prvky jsou tůně pro obojživelníky, setkáváme se ale i se stěnami pro ledňáčky či břehule. Jaký dopad mají na výskyt konipasů horských a skorců, kteří jsou vázaní na úseky s větším spádem toku (a revitalizací dochází obvykle k jeho zpomalení), zatím nevíme. Proto bychom se s časovým odstupem rádi znovu těmto druhům věnovali a zjistili dopad revitalizací na tyto druhy.
Na základě vlastních zkušeností z vycházek pro veřejnost jsme zjistili, že jen málo lidí o revitalizačních projektech, které jsou na tocích prováděny, ví. Velkou příležitost proto vidíme v zapojení široké veřejnosti, která může odborníkům pomoci s mapováním a na základě osobní znalosti toků je k potenciálním hnízdištím navést.
Konipasi jsou si vzájemně podobní a pro nepoučenou laickou veřejnost mohou být někdy navzájem zaměnitelní, zvláště jejich mláďata. V současné době nejsou pro dospělé ani děti k dispozici informační a výukové materiály, zaměřené na jejich poznávání.
V rámci projektu Nepošleme ptáky k vodě se v roce 2025 zaměříme na mapování cílových druhů na území hl. m. Prahy, vyrobíme osvětově-vzdělávací materiál – leták s klíčem na určování podobných druhů konipasů a výzvou na jejich mapování a zpracujeme doporučení k revitalizačním opatřením na tocích s ohledem na podporu ptáků.
Aktivity realizovány v rámci projektu Nepošleme ptáky k vodě podpořeném z rozpočtu hl. m. Prahy v r. 2024.