Nařízení EU na obnovu přírody

Právní předpis EU pro plošnou obnovu přírody (nařízení na obnovu přírody – the EU Nature Restoration Law) je jeden ze zásadních milníků v ochraně přírody. Zavede závazné cíle v oblasti obnovy přírody v zemích EU a zajistí tak obnovu zásadních ekosystémů, jako jsou rašeliniště, řeky, mokřady, lesy a mořské ekosystémy, které jsou životně důležité pro biologickou rozmanitost a zmírnění a přizpůsobení se změně klimatu.

Aktualizace 17. června 2024: Rada EU pro životní prostředí přijala s konečnou platností  Nature Restoration Law.

Rada EU schválila s konečnou platností Nařízení na obnovu přírody

Aktualizace 27. února 2024: Plénum Evropského parlamentu schválilo finální podobu Nature Restoration Law.

Velký den pro přírodu. Evropský parlament schválil Nařízení na obnovu přírody

 

Aktualizace listopad 2023: Zástupci Evropského parlamentu, Rady Evropy a Evropské komise v polovině listopadu dohodli výsledné znění Nature Restoration Law a 29. listopadu text schválil Výbor pro životní prostředí přesvědčivou většinou 53:28. 

Více na:

Zákon o obnově přírody přežil klíčové hlasování ve výboru europarlamentu a je krok od schválení

Kompromisní návrh nařízení o obnově přírody EU dojednán i díky českým europoslancům

 

Evropská komise zveřejnila návrh nařízení 22. června 2022.

Nové nařízení EU zajistí obnovu poničených ekosystémů. Profitovat z něj bude příroda i člověk

Dobře fungující ekosystémy a biodiverzita jsou pro kvalitu našeho života naprosto zásadní. Člověk je na přírodě plně závislý – poskytuje vodu, zdroje, je důležitá pro zdraví a psychiku. Pokud by ji nechránil a neobnovoval, úbytek biologické rozmanitosti by se pouze prohloubil a ekosystémy by se zhroutily, což by mělo katastrofální následky.

Ochrana přírody je potřebná, ale nestačí k uchování biologické rozmanitosti. Je potřeba přistoupit k obnově narušených ekosystémů a vrátit přírodu zpět. Záleží na ní naše přežití. #RestoreNature

Nařízení EU na obnovu přírody je součástí balíčku EU Nature Protection Package, který Evropská komise oznámila v Zelené dohodě pro Evropu. Balíček kromě nařízeníobsahuje také novelu Směrnice o udržitelném používání pesticidů. Tyto návrhy mají potenciál stát se nositeli změny pro přírodní rozmanitost, klima a zdraví lidí.

Zelená dohoda pro Evropu (The European Green Deal) má za cíl být v roce 2050 klimaticky neutrální a zajistit dlouhodobou udržitelnost hospodářství EU. K tomu má dopomoci ochrana a obnova přírody a péče o ni.

Evropa potřebuje právní předpis na obnovu přírody právě teď

Je naprosto zásadní, aby se snaha ochránců přírody mohla zaměřit z ochrany toho, co zbylo, na obnovu toho, co bylo poničeno. Nařízení na obnovu přírody je naprosto klíčové a má stejnou důležitost jako průlomové směrnice „o ptácích“ a „o stanovištích“.

Občané, vědci a podnikatelé, ale také poslanci Evropského parlamentu i národních parlamentů volali po zveřejnění balíčku EU Nature Protection Package již měsíce:

  • Více než 1,2 milionu lidí v rámci evropské občanské iniciativy Save Bees and Farmers žádá rychlé 80% snížení používání chemických pesticidů do roku 2030, a to s ohledem na ochranu opylovačů;
  • na jaře 2021 v rámci veřejného konzultačního procesu Evropské komise žádalo více než 104 000 občanů EU bezodkladné přijetí Nature Restoration Law;
  • v březnu 2022, únoru 2022 a prosinci 2021 více než 160 nevládních organizací naléhalo na Komisi, aby zajistila včasné přijetí dostatečně silných návrhů nařízení na obnovu přírody a legislativy směřující k omezení užívání pesticidů;
  • v březnu 2022 blesková petice za přijetí nařízení zaznamenala 14 tisíc podpisů občanů EU
  • firmy a jejich sdružení z oblasti energetiky, těžebního sektoru, textilního sektoru a dalších oblastí se také připojily k výzvě za včasný a ambiciózní právní předpis na obnovu přírody;
  • rovněž akademici a vědci zaslali výzvu Komisi; 33 evropských expertních sítí a asociací a více než 1400 jednotlivých vědců žádalo ambiciózní předpis na obnovu
    přírody; více než 600 vědců a expertů naléhalo na transformaci potravinářského systému, a to i s ohledem na nedostatky, které odhalila ukrajinská krize;
  • mnoho členů Evropského parlamentu napříč politickými stranami zaslalo velké množství dopisů žádajících včasné přijetí silného nařízení EU na obnovu přírody a revize legislativy o udržitelném používání pesticidů;
  • v březnu 2022 zaslali ministři životního prostředí sedmi členských států dopis, v němž vyjádřili své znepokojení nad předvídatelným zpožděním nařízení na obnovu přírody a zdůraznili význam včasného přijetí návrhu; k tomuto dopisu se v květnu připojila i česká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková;
  • od března 2022 probíhala kampaň #Move4Nature, ve které veřejnost sbírala kilometry pohybu v přírodě – celkem to bylo 42 198 km za obnovu přírody a na podporu nařízení. Kampaň vyvrcholila společným finálním během v Bruselu k budově Evropské komise 15. června, tedy přesně týden před plánovaným zveřejněním návrhu nařízení;

 

  • v polovině června 2022 vyzvaly neziskové organizace (v Česku to byly Česká společnost ornitologická, WWF Střední a východní Evropa, Hnutí Duha, Koalice pro řeky a Calla) eurokomisaře, aby podpořili balíček v jeho nejambicióznější podobě.

 

Je nejvyšší čas na ambiciózní nařízení na obnovu přírody

 

Nařízení EU na obnovu přírody je zásadní pro řešení vzájemně propojených krizí v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti a přinese velké výhody pro přírodu, zmírňování dopadu klimatické změny a adaptaci na ni, dlouhodobou potravinovou bezpečnost, lidské zdraví a blahobyt a také pro ekonomiku.

Obnovu přírody potřebujeme i proto:

  • aby nám nebylo ve městech horko,
  • aby nevysychaly studny,
  • aby kolem nás stále zpívali ptáci,
  • aby nám měl kdo opylovat ovoce a zeleninu,
  • aby se z lesů nestaly vyprahlé pouště bez života,
  • abychom měli kam chodit do přírody,
  • aby se nám žilo lépe.

 

Jak bude vypadat obnova přírody v praxi?

Evropská komise ve Strategii biologické rozmanitosti oznámila, že obnova přírody by se měla přednostně týkat narušených ekosystémů, zejména těch, které mají největší potenciál zachycovat a ukládat uhlík a také předcházet a omezovat dopad přírodních katastrof.

Na konkrétních vytipovaných lokalitách to bude např.:

  • Obnova volně tekoucích řek z narovnaných koryt;
  • obnova říčních niv a mokřadů;
  • odstraňování nebo úprava překážek, které brání migraci ryb a přenosu sedimentů;
  • obnova lesních ekosystémů (zvýšení výměry, kvality a odolnosti lesů);
  • zastavení úbytku městské zeleně a podpora zelené infrastruktury ve městech;
  • obnova biologické rozmanitosti v zemědělské krajině
  • a mnoho dalšího.

 

Evropská komise konkrétně navrhuje např.:

  • obnovu ekosystémů na 20 % suchozemských i vodních ploch EU do roku 2030
  • obnovu říčních toků a niv do přirozené podoby, aby jich do roku 2030 nejméně 25 000 kilometrů teklo zcela volně

 

Nature Restoration Law bylo prioritní záležitostí Ministerstva životního prostředí ČR pro předsednictví České republiky v radě EU. Česká společnost ornitologická společně s dalšími nevládními organizacemi je připravená maximálně pomoci s procesem i následnou implementací zákona o obnově přírody.

Česká společnost ornitologická ve spolupráci s WWF a BirdLife Europe uspořádala 12. října v Praze mezinárodní konferenci Conference on Nature Restoration Law s řadou odbornic a odborníků na téma obnovy přírody.

Záznam konference

Závěry z konference ZDE.

V roce 2022 zákon projednávaly a diskutovaly členské státy. V roce 2023 následuje celý schvalovací proces včetně Evropského parlamentu. 

Je čas na obnovu přírody, žádáme europoslance. Přidáte se?

 

ČSO přírodu aktivně obnovuje už od roku 2008

ČSO má s obnovou přírody dlouholeté zkušenosti díky správě ptačích parků. „Od roku 2008 u Jaroměře vykupujeme pozemky, které vracíme přírodě. Postupně a systematicky obnovujeme mokřadní ekosystém pastvou koní a praturů, strháváním drnu, kosením a kácením. A výsledky se dostavují. Počet ptačích druhů pozorovaných v ptačím parku Josefovské louky každoročně narůstá – aktuálně je to bezmála 200. Mezi nimi je i mnoho vzácných a ohrožených druhů. Je potěšitelné, že v ptačím parku pravidelně vyvádějí mláďata cílové druhy čejka chocholatá, bekasina otavní, kulík říční, čírka modrá, chřástal vodní či chřástal kropenatý. A také vodouš rudonohý, pro kterého jsou Josefovské louky jediným hnízdištěm ve východních Čechách. Díky obnově přírody se v ptačím parku také mnohonásobně zvýšil počet žab a čolků, daří se i ohroženým druhům rostlin,“ říká Vermouzek.

Zkušenosti nabyté na Josefovských loukách využívá ČSO při tvorbě dalších tří ptačích parků.

V polovině července 2022 ČSO zveřejnila Strategii rozvoje ptačích parků, která je dlouhodobým příspěvkem České společnosti ornitologické k naplňování náročného celospolečenského závazku, kterým je obnova biodiverzity.

Ptačí park v každém kraji republiky, plánuje ČSO. Obnovou ekosystémů reaguje na krizi biodiverzity

 

Ptačí park Josefovské louky, který Česká společnost ornitologická spravuje a vytváří u Jaroměře od roku 2008 za pomoci dárců a podporovatelů. Vytvořili jsme tu velké mokřady pro ptáky, vyhloubili přes dvacet menších tůní pro obojživelníky a menší hmyz a dále pracujeme na rozvoji parku a obnově přírody pro lidi i pro ptáky, kterých jsme tu spočítali už bezmála 200 druhů.

 

Proč obnova přírody nemůže počkat?

Čtěte v publikaci níže.