Zemědělství zásadním způsobem mění podobu krajiny a vzniká tak nové prostředí, které využívají rostlinné i živočišné druhy původem z jiných typů přírodních stanovišť. Z ptačích druhů se jedná zejména o ptáky stepí (např. skřivan, drop nebo koroptev), mokřadů (např. kulík, čejka nebo čáp) i lesů (strnad, pěnice nebo dudek). Druhová rozmanitost kulturní zemědělské krajiny přitom závisí na celé řadě faktorů, jako je např. morfologie terénu, hydrogeologické a klimatické podmínky nebo historický vývoj.

Česká zemědělská krajina se za posledních 60 let významně změnila. V důsledku kolektivizace vzrostla velikost polí více než desetinásobně; stávající průměrná velikost půdního bloku dosahuje až 14 ha. Zhruba čtvrtina zemědělského půdního fondu byla odvodněna, rozoralo se až 800 000 km mezí, 120 000 km polních cest, 30 000 km liniové zeleně a 35 000 ha remízků. Cílem těchto změn bylo rozšíření území vhodného pro zemědělskou činnost, zejména orné půdy. Bohužel v mnoha případech se jednalo o zásahy neuvážené, kvůli kterým dnes čelíme mnoha environmentálním problémům.

Komplexní data o tom, jak se druhová pestrost v naší krajině po roce 1950 měnila, bohužel nemáme. Po některé druhy jsou alespoň k dispozici dílčí informace, jako je tomu u koroptve polní nebo jiných ptačích druhů zařazených mezi lovnou zvěř. První ucelená data o vývoji biodiverzity v České republice přináší až od roku 1982 Jednotný program sčítání běžných druhů ptáků. Jeho výsledky k roku 2019 dokládají, že k největšímu poklesu početnosti, o 40 %, došlo u ptáků vázaných na zemědělskou krajinu (celkem 20 druhů). Zhruba o 20% ubyli lesní ptáci (17 druhů), zatímco u tzv. generalistů (19 druhů), tj. ptačích druhů bez užších stanovištních nároků, byl zaznamenán mírný nárůst početnosti.

V roce 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie. Přestože součástí Společné zemědělské politiky (SZP) EU jsou i speciální agroenvironmentální programy na ochranu přírody, celkový vliv zemědělských dotací na biodiverzitu byl negativní. Zemědělství se zintenzivnilo, stroje jsou výkonnější a rychlejší. Pesticidy se staly finančně dostupnější a tak došlo po vstupu do EU k nárůstu jejich spotřeby, mnohdy nahrazují i orbu. Velký objem plodin je pěstován pro technické účely, největší podíl dotací získávají největší a nejintenzivnější zemědělské podniky. Do životního prostředí sice začaly směřovat miliardové dotace, ale ne vždy se dařilo definovat podmínky hospodaření v takové podobě, aby bylo zajištěno optimální přežívání dotčených živočišných druhů od bezobratlých živočichů až po ptáky.
Proto je jedním z našich hlavních cílů prosazovat takové způsoby zemědělského hospodaření, které jsou pro ptáky a ostatní živé organismy příznivé. Jedná se především o nastavení základních podmínek pro získání zemědělských dotací (tzv. křížová shoda), vytváření nových nebo vylepšování stávajících dotačních programů zacílených na ochranu přírody (zejména agroenvironmentálních opatření), podpora přírodě šetrných zemědělských postupů včetně ekologického zemědělství nebo realizace drobných opatření zacílených na ochranu konkrétních druhů nebo celých společenství.