Mezi lety 1980 – 2022 jsme podle údajů z Indikátoru běžných polních druhů ptáků Evropy přišli o 61 % ptáků běžně hnízdících na našich polích a loukách. Z krajiny mizí např. čejky chocholaté, koroptve polní, skřivani polní, strnadi luční, a další dříve zcela běžné druhy. Tento silný pokles ptačích populací hnízdících v zemědělské krajině je způsobený především ztrátou vhodného prostředí. Současná intenzivně obhospodařovaná krajina neposkytuje řadě druhů vhodné možnosti k hnízdění a dostatek přirozené potravy. Při snaze zvrátit úbytek populací polních ptáků sehrávají klíčovou roli zemědělci. Vhodným způsobem hospodaření lze ptákům výrazně pomoci. Zde jsou některé tipy, jak mohou zemědělci aktivně přispět k ochraně ptáků a ke zvýšení biodiverzity v zemědělské krajině.
Na orné půdě:
- Vytvořte na orné půdě pestrou mozaiku plodin a různých režimů obhospodařování. Rozdělte velké půdní bloky pomocí travnatých nebo květnatých pásů.
- Omezte používání přípravků na ochranu rostlin a anorganických hnojiv na polích, praktikujte precizní zemědělství a vyhněte se používání pesticidů při okrajích polí, kde přežívá hmyz a drobní obratlovci.
- Ponechejte některé části neoseté a zachovejte neobhospodařované pásy podél cest či vodotečí.
- Snižte rušení ptáků během hnízdění tím, že práce na poli soustředíte do co nejkratšího období (např. veškeré jarní práce spojené s osetím proběhnou v jednom týdnu).
- Vysazujte v krajině rozptýlenou zeleň (solitérní stromy, remízky, stromořadí) – vhodné jsou např. duby, trnky, hlohy, jeřáby nebo ptačí zob. Solitérní stromy s oblibou využívají dravci jako „pozorovatelnu“ při lovu hlodavců.
- Pěstujte jařiny. Vytvářejí vhodné hnízdní prostředí pro skřivany polní a čejky chocholaté. Jarní práce proveďte ideálně do začátku dubna.
- Ponechte strniště přes zimu bez desikace – jsou důležitím zdrojem potravy pro zrnožravé druhy jako je koroptev polní, strnad obecný, konopka obecná, čečetka zimní nebo vrabec polní.
- Zachovejte zamokřená místa v polích bez chemické ochrany. Jsou důležitým potravním zdrojem i místem pro hnízdění vzácných a ohrožených druhů bahňáků. Nevjíždějte do těchto míst až do poloviny července.
- Využijte pro vytváření opatření podporu ze Společné zemědělské politiky – vstupte do agro-environmentálně klimatických opatření (AEKO).
Na travních porostech:
- Travní porosty vyžadují každoroční seč nebo pastvu jinak postupně zarůstají houževnatými travami či nálety. Postupně degradují a druhová diverzita v nich se snižuje.
- Seš provádějte výhradně od středu do krajů a snažte se ponechat alespoň drobné plochy nepokosené, aby se do nich mohli stáhnout polní živočichové. Snižte zároveň pojezdovou rychlost na minimum (max. 4 km/ hod.), aby měla zvířata čas před strojem útect.
- Budujte na loukách a pastvinách mokřady a ponechejte je bez aplikace hnojiv i pesticidů.
- Upředňostněte extenzivní pastvu (do 1 VDJ na ha), vyhněte se přikrmování zvířat na pastvině (mimo lizu a napájení).
- Travní porosty nemulčujte ani cílené nehnojte, k pohnojení postačí přepasení.
- Pokud je to možné vyhněte se jarnímu válcování a smykování nebo jen prověďte až na podzim.
- Sekejte v obodbí po odvětu bylin a vyhnízdění ptáků, ideálně až v druhé polovině léta. Druhovou pestrost luk může podpořit prosetím louky regionální luční směsí semen.
- Pokud louka je zařazená do AEKO a posunem seče by došlo k porušení termínu, je nutné informovat odpovědného pracovníka příslušného orgánu ochrany přírody, aby vystavili formulář se zdůvodněním změny termínu seče pro případnou kontrolu pracovníků Státního zemědělského intervenčního fondu.
- Za účelem péče o travní porosty je možné čerpat dotaci v rámci AEKO Ošetřování travních porostů.
Více informací o tom, jak podpořit konkrétní ptačí druhy se Vám zobrazí při kliknutí na příslušný obrázek níže:
Našli jste na svém poli hnízdo a nevíte jak jej správně ochránit?
Neváhejte se obrátit na našeho zemědělského specialistu Václava Zámečníka. Napiště mu na e-mailovou adresu zamecnik@birdlife.cz nebo zavolejte na 776 368 360.
Kde hledat dále inspiraci?
Článek v Ptačím světě: Jak pomoci ptákům v zemědělské krajině
Dokumnet ČSO: Čejky, motáci a lidé
Téma biopásy:
Článek o biopásech jako možnosti podpory biodivezity v zemědělské krajině: Biopásy – jedna z možností, jak podpořit biodiverzitu zemědělské krajiny
Článek o přínosech biopásů v zimě: Biopásy pomáhají ptákům a savcům přečkat zimu
Článek o biopásech na Ekolistu: Kvete to, hučí to
Dokument ČSO o druhové pestrosti biopásů: Cesta za pestrostí krajiny – Biopásy života