K neodmyslitelným znakům většiny druhů našich ptáků patří zpěv a další hlasové projevy (volání, bubnování, klapot zobákem nebo tleskot křídly), které nám v terénu pomáhají při jejich určování. Existuje řada sofistikovaných nástrojů k určení druhu na základě hlasu, obvykle však fungují v případě typických a dostatečně hlasitých projevů. Ty je možné zachytit jen v určitou denní a roční dobu. A známe to všichni – jak být v pravý čas na pravém místě? Určitým řešení je využití hlasového záznamníku k nahrávání hlasů v terénu pomocí metody „akustického monitoringu“. Díky němu můžeme „být“ v jednom okamžiku na více místech současně. Nahrávka navíc zůstává zachována nejen jako důkaz, ale může posloužit k dalším účelům, o kterých jsme v době jejího pořízení neměli potuchy.
S myšlenkou využít běžně dostupné hlasové záznamníky (diktafony) pro nahrávání hlasů v terénu a jejich následné vyhodnocení s použitím programového vybavení počítače v prostředí české amatérské ornitologie přišel Jan Savický v roce 2008. Po důkladném srovnání dostupné techniky a jejího uplatnění k práci vybral diktafony OLYMPUS, řady DS (později DM) na základě těchto základních funkcí:
- frekvenční rozsah záznamu podchycující celé spektrum ptačích hlasů;
- časované (programovatelné) nahrávání;
- stereofonní záznam;
- nahrávání do formátu WMA (nejlepší poměr kvality nahrávky k velikosti souboru).
V terénu jsou do speciálních pouzder umisťována zařízení, která nahrávají kontinuálně. Aktivace nahrávání změnou hlasitosti se ukázala jako nepoužitelná vzhledem k často nízké intenzitě sledovaných hlasů (a tedy jejich nenahrání) a rušení větrem, deštěm a podobně (způsobujícím naopak falešné zahájení nahrávání).
Nahrávky se následně převedou na spektrogramy, tedy grafické znázornění časového průběhu spektra určitého úseku nahrávky. Tento převod zabírá nemalý čas, a proto jej navržená programová sada AMSrv dělá v programu AM bezobslužně (automatizovaně).
Následně se nahrávky vyhodnocují procházením jednotlivých spektrogramů s možností přehrát konkrétní pasáže nahrávky díky propojení spektrogramu s originální nahrávkou. Tuto činnost zajišťuje program AMViewer. V případě, že záznamníky nepodporují záznam do WMA, využije se formát MP3 a převod do WMA zajistí program AMConvertor. Díky tomu program nyní umožňuje práci s nahrávkami prakticky jakýchkoli nahrávacích zařízení.
Tento způsob průzkumu (monitoringu) umožňuje zjištění všech ozývajících se druhů ptáků, obojživelníků a hmyzu ve vzdálenosti odpovídající zhruba „dobře vycvičenému lidskému uchu“. Při dostatečné síti nahrávacích stanovišť je možné nahrávky efektivně využít pro odhad početnosti jednotlivých druhů a u některých druhů k odhadu rozlišení jedinců.
Programová sada AMSrv je nabízena zdarma a šířena elektronicky. Její úpravy a modernizaci v letech 2017 a 2019 hradila Agentura ochrany přírody a krajiny. Děkujeme! V současné době je její vývoj na dobrovolné bázi pod záštitou člena ČSO Ivo Hertla (e-mail hertl@atlas.cz, tel. 604 32 88 34), a proto je vítán jakýkoliv dar určený na další vývoj programů, dokumentaci a zajištění podpory uživatelů – především, používáte-li program ve výzkumných a ochranářských projektech.
Praktické využití akustického monitoringu
Záznamníky mohou být využity k mnoha účelům. Uplatnění našli nejen v ornitologii, ale i při monitoringu savců nebo některých skupin hmyzu). V následujícím přehledu jsou průběžně zveřejňovány některé výsledky, kterých bylo v posledních letech s využitím AM dosaženo.
- Faunistický výzkum (průzkumy s cílem zjištění přítomnosti daného druhu nebo skupin ptáků na daném území)
- Monitoring vybraných skupin (dlouhodobé projekty s cílem sledování změn početnosti a druhového složení, individuální monitoring určitých jedinců)
- Studium ptačího nářečí (zjišťování rozšíření ptačích nářečí – dialektů určitých druhů, například známá studie nářečí strnadů obecných)
- Další obecný ornitologický výzkum (denní a sezónní aktivita, sezónní vývoj zpěvu – změny ve struktuře, hlasitosti)
► NASTAVENÍ DIKTAFONŮ
►► PROGRAMOVÁ SADA AMSrv