Příprava sčítacích linií

Nemám auto, nechci si lokalitu losovat, mohu sčítat na mnou vybrané lokalitě?

Znáhodnění sčítací lokality je jedním ze základních parametrů LSD, v současnosti jde o standardní přístup k získávání podobných dat. Systém losování je nastaven tak, aby byly lokality dostupné ve zvolené oblasti třeba i na kole. Zcela obejít znáhodnění není možné.

Mohu sčítat víc linií v jednom čtverci?

V každém vylosovaném čtverci sčítáme přesně dvě linie – ani víc, ani míň. Je ale možné vylosovat další čtverec ve stejné oblasti.

Při vytyčování linií není možné zahrnout větší souvislou lesnatou plochu uprostřed čtverce, protože je to neveřejná obora. Jak mám v tomto případě zajistit, aby byl podíl jednotlivých biotopů reprezentativní vzhledem k jejich výskytu ve čtverci?

Požadavek na poměrné zastoupení jednotlivých biotopů není absolutní, je třeba se o něj snažit, ale nemusí být dodržen vždy na sto procent. V uvedeném příkladu je zcela v pořádku umístit linie mimo oboru, případně po jejích hranicích.

Pokud jsou nepřístupné oblasti tak rozsáhlé, že znemožňují umístění linií úplně, je třeba  kontaktovat koordinátora a dohodnout losování jiného čtverce.

Technika, vybavení

Mohu sčítat LSD, když nemám tablet?

Můžeme sčítat s jakýmkoli zařízením s operačními systémy Android nebo iOS, tedy i na mobilních telefonech. Výhodou tabletu je větší obrazovka a tedy snadnější orientace v mapě. I s mobilním telefonem jde ale plnohodnotně sčítat.

Je možné použít ke sčítání i iPad nebo iPhone?

Ano, nová aplikace Avif je dostupná i ve verzi pro iOS.

Poběží aplikace Avif i na starším mobilu?

Minimální technické parametry definované vývojáři jsou: Android 5 nebo novější, procesor (CPU) alespoň 1 GHz, operační paměť (RAM) alespoň 512 MB, alespoň 50 MB volné paměti. Aplikace může fungovat i na slabších zařízeních, záleží na tom, kolik aplikací běží na pozadí a jak je zařízení „zanesené“. Starší/slabší zařízení je třeba vyzkoušet a funkčnost je bez záruky.

Držet v jedné ruce tablet, v druhé dalekohled a do toho ještě foťák je hodně komplikované. Bojím se, že tablet brzy rozbiji.

Svůj systém práce v terénu si musí každý vyzkoušet, někomu vyhovuje držet tablet stále v ruce a dalekohled brát druhou rukou, někdo raději tablet častěji odkládá. Sčítat LSD a současně ptáky fotografovat není žádoucí, neboť při sčítání by měla být veškerá pozornost věnovaná sledování a zápisu ptáků.

Pro častější odkládání tabletu, i za chůze, můžeme využít bundu či vestu s velkými kapsami, anebo tašku přes rameno. Nejlepší je využití držáku na tablet, který jej stabilizuje v pracovní poloze na břiše.

Aplikace a mapa

Proč po nainstalování aplikace a stažení linií nevidím žádnou mapu?

Aplikace pracuje se třemi druhy map: se základní hrubou mapou celé republiky sloužící pro základní orientaci, s podrobnou turistickou mapou a s ortofotomapou.

Základní hrubá mapa není pro funkci aplikace potřebná, do aplikace se stahuje samostatně při instalaci nebo z menu/Nastavení. Pokud není stažená offline mapa, základní mapa se zobrazuje jen při dostupném datovém připojení.

Podrobná turistická mapa a ortofotomapa se stahují při stahování linií. Stažené čtverce by měly být vidět po dostatečném oddálení mapy.

V terénu si nejsem jist, zda zadávám ptáky ve správné vzdálenosti.

Správné odhadování vzdálenosti a práce s mapou vyžaduje určitý cvik. Při velkém přiblížení máme tendenci spíš podhodnocovat a dávat ptáky blíž než jsou.

Součástí metodiky je proto požadavek na první zkušební sčítání, kdy si člověk může odhady vzdáleností vyzkoušet, a v případě potřeby třeba i přeměřit, odkrokovat apod. Při opakovaném procházení téže linie již snáze ztotožníme jednotlivé objekty (stromy, keře, stráň, …) s jejich obrazem v mapě.

Ke správnému odhadu vzdálenosti pomáhají i soustředné kruhy v mapě kolem aktuální polohy.

K čemu slouží tlačítko ZPĚV?

Pomocí zpěvu zadáváme jedním ťuknutím nejobvyklejší kategorii v hnízdní době – zpívající ptáky. Ťuknutí na ZPĚV zapne současně kategorii prvního zjištění SLYŠENÝ (protože u ozývajících se ptáků má akustická detekce přednost před vizuální) a TERITORIÁLNÍ chování.

Je možné opravit chybný záznam?

Pro opravy je třeba přepnout do režimu oprav tlačítkem s tužkou vlevo nahoře. Pak nejde přidávat nové záznamy, ale kliknutím na štítek druhu se záznam otevře a je možné jej upravovat.

Režim změn se automaticky vypne po 8 vteřinách nečinnosti, nebo je možné jej vypnout ručně opět kliknutím na tlačítko s tužkou.

Jak mám posunout záznam, když jsem se v mapě přesně netrefil?

Je třeba přepnout do režimu oprav tlačítkem s tužkou vlevo nahoře. Pak je možné štítek s druhem posunout, kam je potřeba.

Režim změn se automaticky vypne po 8 vteřinách nečinnosti, nebo je možné jej vypnout ručně opět kliknutím na tlačítko s tužkou.

Pohyb po linii, začátek a konec sčítání

Zvládám trasu projít, i se zápisem ptáků, výrazně rychleji než za hodinu. Mohu sčítací dobu zkrátit?

V LSD se snažíme standardizovat sčítací úsilí, a to jak pevně stanovenou délkou linie 1 km, tak časem, který sčítání věnujeme. Celou linii je potřeba projít přesně za 60 minut, dřív není ani možné sčítání v aplikaci ukončit. Rychlost pohybu ale můžeme mírně přizpůsobit podmínkám a v místech s minimem ptáků trošku zrychlit a v místech s větší koncentrací ptáků naopak zpomalit.

Ve druhé polovině sčítání jsem narazil na místo s hodně ptáky. Abych stihl časový limit, musel jsem poslední úsek linie skoro běžet. Je možné sčítání přetáhnout?

Smyslem sčítání je zaznamenat všechny ptáky, kteří se vyskytují podél linie. Metodiku se snažíme dodržovat, ale ne za cenu toho, že bychom rezignovali na zapisování ptáků. Pokud dojde k popsané situaci, je zcela v pořádku sčítání o pár minut přetáhnout a v klidu projít zbývající část trasy standardním tempem tak, abychom zaznamenali vše, co je potřeba.

Co dělat, když začne pršet a musím přerušit sčítání? Mohou zůstat data zachována?

Předčasně ukončit sčítání můžeme pomocí příslušné volby v menu. Můžeme se rozhodnout pro úplné smazání záznamů nebo pro jejich uložení do avifu jako kompletní seznam. Pokud sčítání předčasně ukončíme, nebude zahrnuto do LSD.

Na přerušené sčítání nejde další den navázat a posčítat zbývající část linie. Pokud je sčítání předčasně ukončeno, je potřeba provést nové kompletně od začátku.

V polovině sčítání padla lehká mlha. Podle metodiky nelze za mlhy sčítat. Musím sčítání přerušit a vyrazit znovu jiný den?

Za mlhy jsou ptáci jednak hůř vidět, jednak většinou za mlhy snižují aktivitu a jsou tedy i méně slyšet. Výsledky sčítání by tak byly značně ovlivněné. Proto bychom se měli sčítání za mlhy vyhnout.

V podzimních a zimních termínech se může na některých lokalitách (třeba v inverzních údolích) stávat, že hustší si řidší mlha trvá prakticky po celé sčítací období. Pak je sčítání za lehké mlhy akceptovatelné, přičemž posouzení je na spolupracovníkovi, který zná lokální podmínky. Vždy je třeba zvážit, zda mlha při dnešním sčítání ovlivní výsledky ve srovnání s jinými lety. Pokud takové ovlivnění hrozí, je třeba sčítání přesunout na jiný den.

Je potřeba na podzim, v zimě a v předjaří dodržovat termín sčítání podle prvního roku?

Podzimní, zimní a předjarní termíny jsou krátké, sčítat můžeme kterýkoli den v daném rozmezí. Je ale potřeba dodržet stejný čas sčítání.

Jak zapisovat které ptáky?

Mám zapisovat i ptáky, kteří jsou v ose linie, ale třeba daleko vzadu za začátkem (na začátku linie je mám za zády)? Nevadí, že se tím délka linie zvětší třeba o několik set metrů?

Zapisujeme všechny ptáky bez ohledu na směr a vzdálenost. Délka linie 1 km se týká trasy, kterou prochází pozorovatel; zapisujeme všechny ptáky na všechny strany.

Jak vzdálené ptáky mám zaznamenávat? Například kukačku přes celé údolí ano nebo ne?

Zaznamenáváme všechny viděné nebo slyšené ptáky bez ohledu na směr a vzdálenost. Tedy pokud jsme schopni určit přibližnou polohu kukačky, i kdyby byla kilometr daleko, zaznamenáme ji.

Nezapisujeme pouze ptáky, u nichž nejsme schopni ani přibližně odhadnout směr a vzdálenost (viz následující otázka).

Při sčítání ve městě se mi stává, že z velké dálky slyším hrdličku, ale vůbec nejsem schopen určit směr, odkud se ozývá. Jak ji mám zapsat?

V LSD zapisujeme všechny ptáky, jejichž polohu jsme schopni alespoň odhadnout. Pokud nelze odhadnout ani směr, odkud se vzdálený pták ozývá, nezapisujeme jej vůbec.

V dálce před sebou jsem před několika minutami slyšel zpívat drozda, nyní jsem na to místo přišel a drozd odtamtud vyletěl. Mám jej zapsat znovu?

Na tuto situaci neexistuje jednoznačný návod. Máme-li za to, že se jedná o stejného jedince, znovu jej nezapisujeme (platí pravidlo prvního kontaktu). Pokud se s větší pravděpodobností jedná o jiného ptáka, zapíšeme jej (jde o první kontakt s tímto novým jedincem).

Mám zapsat znovu kukačku, která se po čtvrthodině vrátila na stejné místo? Může to být ta samá, ale nemusí.

Na tuto situaci neexistuje jednoznačný návod. Máme-li za to, že se jedná o stejného jedince, znovu jej nezapisujeme (platí pravidlo prvního kontaktu). Pokud se s větší pravděpodobností jedná o jiného ptáka, zapíšeme jej (jde o první kontakt s tímto novým jedincem).

Daleko před sebou jsem slyšel zpívat kosa, po přiblížení kos stále zpíval, ale z jiného místa, než jsem původně předpokládal. Mám nechat původní lokaci (první kontakt) nebo pozici ptáka upravit?

Pro tuto situaci neexistuje jednoznačný návod. Záleží na tom, zda předpokládáme, že se pták přemístil či nikoli. Pokud máme za to, že pták je stále na stejném místě, jen jsme při prvním kontaktu lokaci odhadli chybně, pozici ptáka opravíme (tlačítko s perem vlevo nahoře, poté potáhnout štítek se jménem ptáka). Pokud máme za to, že pták přeletěl, zachováme původní lokaci. V obou případech platí pravidlo prvního kontaktu, jen v tom prvním jsme opravili svoji vlastní chybu.

Letící ptáci mají být zaznamenáni jako přelet. Mám tedy jako přelet zaznamenat i lovící poštolku nebo tokající čejku?

Jako přelet zapisujeme ptáky bez jasné vazby k místu, většinou tedy ptáky sedící nebo pohybující se v porostu. U některých druhů ovšem typický let právě vazbu k místu ukazuje. Pokud poštolka jen přelétá odněkud někam (z hnízdiště na loviště nebo naopak, přičemž ani jedno nevidíme – vidíme jen poštolku v přímočarém letu), zapíšeme jako přelet. Pokud poštolka nebo káně viditelně loví na jednom místě, má k tomuto místu stejnou vazbu, jako sýkorka hledající hmyz na větvičkách, a zapíšeme ji jako jedince hledajícího potravu (tedy „ostatní“). Tokající čejka, stejně jako v letu zpívající skřivan, rozhodně nebudou přeletem a zapíšeme je jako teritoriální.

Při zadávání teritoriálních jedinců jsou políčka pro počet nedostupná. Jak mám zapsat víc teritoriálních jedinců na jednom místě?

Z definice teritoriálního chování vyplývá, že víc teritoriálních jedinců by se na jednom místě nemělo vyskytovat. Výjimkou mohou být například peroucí se kosi, kdy souboj je typickým projevem teritoriálního chování a přitom jsou oba ptáci prakticky na stejném místě. V takovém případě je třeba zadat postupně každého ptáka zvlášť, i když budou přes sebe na jednom místě.

V případě, že zpívá například víc špačků na jednom stromě s více dutinami, můžeme buďto zadat každého zpívajícího samce zvlášť, nebo odhadnout počet párů a zapsat jako hnízdní kolonii.

Nejsem si jistý, co hodnotit jako teritoriální chování. Jak mám zapsat klasické krátké zavolání bažanta?

Nejedná-li se o hlas vyplašených ptáků, ale o hlas toku (tzv. kodrcání), je to jednoznačný teritoriální projev, i kdyby se ozval jen jednou.

Jak rozlišovat teritoriální a neteritoriální chování v zimě? Je například zpívající koňadra v listopadu teritoriální?

Pro rozlišení teritoriálního a neteritoriálního chování používáme stejný přístup po celý rok. Zpěv tedy označujeme za teritoriální projev, i když v dané situaci nemusí mít zcela zjevný teritoriální význam.

Na linii procházím kolem porostu starých topolů, kde hnízdí špačci. Je prakticky nemožné zapisovat každého přelétajícího špačka, který letí do nebo z kolonie. Když jsem se o to pokoušel, již nezbýval čas na zápis dalších druhů.

U početnějších hnízdišť koloniálně hnízdících ptáků není potřeba každého jedince zapisovat zvlášť. Místo toho odhadneme počet hnízdících párů (resp. počet hnízd) a zadáme jedním kliknutím jako hnízdní kolonii. Odhad počtu hnízd nemusí být zcela přesný, zvlášť když na samotnou kolonii třeba nevidíme. Vždy se snažíme o nejlepší možný odhad za dodržení metodiky sčítání.

Na jedné střeše jsem měl asi 6 zpívajících vrabců a dole na trávníku několik samic, které sbíraly potravu. Než jsem je všechny po jednom zadal, nemohl jsem se věnovat dalším, méně nápadným druhům.

Zpívá-li více samců na jednom místě (nebo blízko sebe), není potřeba zadávat každého jedince samostatně. Totéž platí i pro samice nebo ptáky sbírající potravu. Takovýto shluk vrabců je možné považovat za hnízdní kolonii, můžeme tedy odhadnout celkový počet hnízd a ten zadat jako jeden záznam. Konkrétní jedince patřící k této kolonii (tedy ani ty samice na zemi) pak již nezapisujeme.

Z okraje lesa, kam nevidím, létají špačci na blízkou louku a zpět. Je prakticky nemožné zapisovat každého zvlášť a nemohu ani odhadnout celkový počet hnízd.

Je třeba odhadnout celkový počet špačků, kteří takto pro potravu létají, a zadat je jedním záznamem jako celkový počet neteritoriálních jedinců. Bod do mapy umisťujeme zhruba do středu území, kam špačci pro potravu létají (tj. kde sedají na zem, nikoli do trasy přeletu). Pokud vidíme ptáky jen létat tam a zpět, nevidíme ani hnízdiště ani potravní stanoviště, zadáme je jako přeletující s bodem kdekoli v trase letu.

Moje zimní linie vede alejí, kde se pravidelně vyskytuje rozvolněné hejno brávníků, prakticky po celém kilometru. Je velice těžké zapisovat každého ptáka zvlášť. Mohu zapsat všechny naráz jako jedno hejno?

Pro tuto situaci není jednoznačný návod. Zapisovat každého ptáka zvlášť není v tomto případě nezbytné. Asi nejsnáze proveditelné a dostatečně přesné je vytvořit několik bodů s odpovídajícími počty jedinců, což více odpovídá jejich skutečnému prostorovému rozmístění.

Jak mám zapsat situaci, kdy jsem viděl rodinku s mláďaty a o chvíli později letícího dospělého s potravou, který k nim pravděpodobně patří, ale před chvílí spolu s rodinkou pozorován nebyl?

Pokud je předpoklad, že dospělý patří k již zapsané rodince, samostatně jej nezapisujeme (při vyhodnocení se předpokládá, že každá rodinka má dva dospělé rodiče).

Jak mám zapsat situaci, kdy člověk vidí rodinku skřivanů a po chvilce tam začne zpívat pravděpodobně jejich otec?

Pokud je předpoklad, že dospělý patří k již zapsané rodince, samostatně jej nezapisujeme (při vyhodnocení se předpokládá, že každá rodinka má dva dospělé rodiče).

Během celého sčítání mi nad hlavou přeletují větší i menší hejna holubů věžáků. Každé hejno mohu počítat jedině na úkor času věnovanému ostatním druhům. Mohu věžáky ignorovat?

Při sčítání zapisujeme všechny ptáky, včetně městských holubů (věžáků). Snahou by mělo být sčítat vše, ale pokud by nešlo stíhat sledovat a zapisovat ostatní ptáky, je zcela v pořádku početnost přeletujících hejn odhadovat. Čím více je jiných druhů, tím méně přesné mohou být odhady přeletujících hejn (v krajním případě například dvě hejna letící těsně za sebou zapíšu jedním záznamem). Stále ale platí, že každý jedinec kteréhokoli druhu musí být zapsán, byť třeba jako součást odhadnutého počtu přeletujícího hejna.

Problémy se sčítáním v dalších letech

Na linii mi přes zimu vykáceli velké plochy lesa. Myslím, že to dost ovlivnilo počty ptáků. Mám ve sčítání pokračovat i na takto změněné lokalitě?

Sčítat dál je rozhodně potřeba, i když se prostředí na linii razantně změní!

Jedním z cílů LSD je sledovat dlouhodobé změny v početnosti ptáků. Sčítací linie jsou vzorkem české krajiny, změny na liniích odrážejí celkové změny, ke kterým v krajině dochází. Sčítat dál je tedy potřeba nejen když se les změní v paseku, ale i když bude pole či louka zastavěna domy nebo dojde k jiné trvalé změně. Jen tak se dozvíme, jak na tyto změny reagují ptáci.

Přestěhovala jsem se a do původního čtverce to mám daleko. Mohu si vylosovat nový?

Změny sčítacích čtverců by měly být výjimečné, ale změna bydliště je nezpochybnitelný důvod. Rozhodně je lepší losovat nový čtverec blízko nového bydliště, než se sčítáním přestat úplně. Pokud je to možné, je ideálním řešením sčítat alespoň jeden rok oba čtverce, původní i nově vylosovaný.