Sledujte s námi přílety tažných druhů ptáků do Česka!

Sledování příletů u nás probíhá již od roku 1828.

Jak se zapojit?
Program běží celoročně a zapojit se může každý, koho zajímá chod ročního cyklu života ptáků. Pozorování se zadávají pomocí faunistické databáze AVIF. Stačí, když u daného pozorování zaškrtnete políčko První přílety.

Označit pozorování políčkem První přílety je možné v druhém kroku vkládání vycházky.

Jaká pozorování políčkem První přílety označovat?
Pouze ta, o kterých si myslíte, že se jedná o příletové údaje daného tažného druhu na “vaší” lokalitě. Příkladem může být den, kdy poprvé uslyšíte volání kukačky nebo uvidíte první čejku na poli. První přílety můžete zaznamenávat na více lokalitách, jednoduše tím, že dané pozorování vždyt označíte zaškrtnutím políčka První přílety. Mějte ale vždy na paměti, že spolehlivější jsou údaje z té lokality, kam chodíte pozorovat ptáky častěji.

Nejedná se ale pouze o jarní přílety. Patří sem i první podzimní přílety havranů nebo jiných druhů ze severu.

Špačci obecní, stejně jako třeba skřivani či čejky se k nám vracejí již během února. Foto: archiv ČSO

V březnu se začínají objevovat konipasi, drozdi a mnoho dalších druhů. Foto: Markéta Kolocová

V květnu přilétají dálkoví migranti jako jsou například rorýsi obecní. Foto: archiv ČSO

Časová náročnost
Do programu se může zapojit každý dle svých časových možností. Pro někoho to může být pouze občasné zaznamenání příletu oblíbeného ptačího druhu (např. přílet špačka nebo rehka zahradního do vesnice), pro jiného občasné nebo systematické vyplňování kompletních seznamů pozorovaných druhů při vycházkách. Z pohledu ČSO je samozřejmě ideální celoroční vyplňování kompletních seznamů pozorovaných druhů.

Proč to děláme?

Projekt je jednou z nejstarších odborných aktivit ČSO s návazností na započatou činnost našich předků již v 19. století. Spolu s fenologii rostlin, tak sledování tahu ptactva představuje nejdelší a nejcennější doklady o novodobém vývoji přírody na našem území. Stejně důležitý je i osobní aspekt, kdy obzvláště sledování jarních příletů ptáků má po zimním období silný emoční význam pro srdce nejednoho ornitologa. Nelze opomenout i vědecký význam, obzvláště v posledních letech, protože sledování tahu ptactva napomáhá dokládat probíhající změny klimatu a umožňuje nám porozumět, jak na tyto změny ptáci reagují.

Kompletní seznamy
Protože zachycení příletových dat může být zatíženo chybou, nejcennějším způsobem zaznamenávání údajů do databáze je vyplňování kompletních seznamů pozorovaných druhů při každé vycházce přírodou. V rámci kompletního seznamu je pak vhodné u konkrétního druhu zaškrtnout políčko První přílety. Z těchto dat lze totiž spočítat pro každý druh počátek, průběh a konec tahu jako podíl pozorování daného druhu ze všech druhů v kompletních seznamech od všech pozorovatelů.

Něco málo z historie sledování příletů v Česku

Jarní přílety ptactva se u nás zaznamenávají od roku 1828, kdy jejich sledování organizovala Česká vlastenecko-hospodářská společnost. Posléze, až do prvních let 20. století, organizoval Přírodozpytný spolek v Brně síť pozorování příletů a odletů ptactva na území Moravy a Slezska. Současně, ale pouze po dobu několika let, organizoval sledování c. k. Ústřední ústav pro meteorologii a zemský magnetismus a také Výbor pro ornitologické pozorovací stanice v Rakousku-Uhersku. Právě založení Výboru z iniciativy korunního prince Rudolfa představovalo výraznější posílení postavení ornitologie, protože až do té doby bylo sledování tahu ptactva pouze postranní aktivitou tzv. obecné fenologie.
V roce 1923 došlo k vybudování celostátní sítě fenologických stanic, kterých v nejlepších letech bylo až několik set. Po různých organizačních změnách převzal fenologická pozorování Hydrometeorologický ústav. I při založení ČSO v roce 1926 bylo sledování příletů a odletů ptáků jednou ze stěžejních činností. Souběžně a nezávisle na ČSO pokračoval ve sledování fenologie vybraných druhů ptáků Český hydrometeorologický ústav až do počátku 90. let 20. století. Od roku 1994 přešel program plně pod křídla ČSO. Z uvedeného krátkého přehledu vyplývá, že máme na co navazovat a rozhodně stojí za to se i dnes do projektu fenologických pozorování zapojit.

Koordinátor: Peter Adamík, peter.adamik@upol.cz