Sčítání čápů má dlouhou tradici. Probíhá dokonce i mezinárodní sčítání, první proběhlo již v roce 1934! V roce 2014, kdy byli čáp černý a čáp bílý vyhlášeni ptákem roku, proběhlo již 7. mezinárodní sčítání (podrobné výsledky a shrnutí vývoje čapí populace před 2014 vyšly v Sylvii [3]). Právě při této příležitosti vznikl web Čapí hnízda a hnízdění čápů jsme začali sledovat v rámci občanské vědy – se zapojením široké veřejnosti. Ohromné množství získaných dat je velice cenné nejen např. pro stanovení reprodukční úspěšnosti či vývoje trendů početnosti, ale i pro jejich ochranu. K té od roku 2021 přispívá i SOS tlačítko u každého hnízda, které umožňuje dobrovolníkům dát rychlou zprávu o negativním dění na hnízdě.

Nejen všem dobrovolníkům, kteří se na sběru dat podíleli, předkládáme nyní vyhodnocení prvních osmi let programu občanské vědy Čapí hnízda.

Kolik se zapojilo lidí a kolik pozorování zadali?

Během prvních osmi let programu se počet spolupracovníků téměř zdvojnásobil (viz Graf 1). S jejich narůstajícím počtem roste i počet záznamů v databázi (Graf 2). Dochází tak ke zvýšení pozorovacího úsilí. Za to jsme velmi rádi, musíme na něj však pamatovat v rámci vyhodnocování dat, abychom výsledky správně interpretovali.

Pro sledování průběhu hnízdění jsou klíčová data z průběhu hnízdní sezóny, tedy z období 1. března až 31. srpna. Ostatní pozorování se do výsledků nezapočítávají. Rok 2021 byl rekordní jak v počtu spolupracovníků (poprvé více než 1000), tak počtu jednotlivých kontrol (poprvé více než 10 000).

Graf 1, 2 – Vývoj pozorovacího úsilí od počátku programu Čapí hnízda

Úvodní rok 2014 obecně ve výsledcích vybočuje, neboť výsledky byly sbírány i vyhodnoceny jiným způsobem – nebylo provedeno automatické vyhodnocení po ruční kontrole na konci sezóny.

Kolik je u nás hnízd a jak je to s jejich obsazeností?

Ze všech evidovaných hnízd (včetně hnízdních podložek) se každým rokem daří zkontrolovat více než 90 % z celkového počtu. Ten, i díky mnoha náhradním podložkám, během osmi let narostl na více než 1400 hnízd / hnízdních podložek. Mnohem důležitější pro jakékoli vyhodnocení, než absolutní počet zkontrolovaných hnízd, je však počet hnízd s více záznamy. Jediné pozorování osamoceného čápa na hnízdě nevypovídá nic o obsazenosti hnízda. Stejně tak jediná negativní kontrola na hnízdě nepotvrzuje, že hnízdo nebylo obsazené po celou sezónu. Každoročně se podaří prokázat obsazenost či neobsazenost přibližně pouze na 60 % hnízd / hnízdních příležitostí, toto číslo však postupně roste (Graf 4). Velkou část hnízd s neznámým výsledkem představují hnízda s jediným negativním záznamem, často hned na počátku sezóny. Je pochopitelné, že po dlouhá léta prázdná podložka zjištěná na počátku sezóny ve stejném stavu nevybízí k dalším kontrolám. Bohužel, v rámci sezóny ji nemůžeme vyhodnotit jako neobsazenou, jelikož není jistota, že nebylo hnízdo dostaveno.

Graf 3, 4 – Zjištěná obsazenost hnízd

Klíčové pro stanovení hnízdní úspěšnosti jsou pak kontroly v období od 20. června do 20. července, kdy jsou na hnízdech velká mláďata a dá se již s vysokou pravděpodobností předpokládat, že mláďata hnízdo zdárně opustí. V tomto období se v posledních dvou letech podařilo zkontrolovat téměř 900 hnízd (Graf 5).

Graf 5 – Počet zkontrolovaných hnízd v jednotlivých letech

Obsazenost hnízd párem v jednotlivých letech znázorňuje Graf 6. I zde rok 2014 vybočuje vzhledem k jinému způsobu vyhodnocení dat, jak bylo uvedeno výše. Od roku 2018 můžeme vidět vzrůstající počet zaznamenaných hnízd obsazených párem. Nemůžeme však s jistotou mluvit o zvyšování početnosti hnízdní populace, neboť tyto výsledky jsou ovlivněny i pozorovacím úsilím (Graf 1, 2) – nárůstem počtu pozorovatelů v minulých letech i počtu jednotlivých kontrol. Díky zvýšenému pozorovacímu úsilí se pravděpodobně podařilo zaznamenat obsazenost párem na větším podílu skutečně obsazených hnízd než v předchozích letech. I přes zvýšené pozorovací úsilí však stále zůstává velké množství hnízd, o jejichž obsazenosti nic nevíme (budou mezi nimi i výše zmíněné podložky) a nemůžeme tudíž vyvozovat, zda je vyšší počet obsazených hnízd daný pouze vyšším pozorovacím úsilím nebo i tím, že takových hnízd reálně přibývá.

Graf 6 – Počet hnízd obsazených párem a jejich úspěšnost hnízdění

Jaká je úspěšnost hnízdění na obsazených hnízdech?

Nepřízeň počasí je významným rizikovým faktorem pro přežití čapích mláďat [3, 4]. Zvláště dlouhotrvající déšť, prudké ochlazení či dokonce kroupy v prvních týdnech života bývají pro mláďata fatální. Tak tomu bylo v roce 2016, kdy se přívalové deště s kroupami objevovaly roztroušeně po celém území, i v roce 2020, kdy téměř na polovině hnízd v Moravskoslezském kraji došlo k úhynu mláďat právě vlivem dlouhotrvajících dešťů. Oproti tomu v roce 2021, s mírným létem a dostatkem potravy, jsme zaznamenali dosud nejvyšší počet vyvedených mláďat (Graf 7, Tab 1).

Graf 7 – Podíl úspěšných hníz z hnízd obsazených párem

Tab. 1 – Počet vyvedených mláďat a hnízdní úspěšnost úspěšně vyvedených hnízd

S vyšším pozorovacím úsilím se postupně daří snižovat počet hnízd, u nichž neznáme osud mláďat (Graf 8, 9). Velmi dobře je to patrné při porovnání žlutých sloupců v letech 2015 – 2017 s obdobím 2019 – 2021. Aby podíl těchto mláďat byl v rámci celku co nejnižší, je třeba se ještě více soustředit na kontroly v období od 20. 6. do 20. 7., kdy jsou na hnízdech již vzletná mláďata. I přes vysoké pozorovací úsilí v roce 2021 se na více než 50 hnízdech, kde byla mláďata zjištěna, nepodařilo provést kontrolu v tomto klíčovém období. Tato hnízda pak nemůžeme ve vyhodnocení výsledků zařadit mezi úspěšná ani mezi neúspěšná.

Graf 8, 9 – Osud zjištěných mláďat (absolutní počet hnízd a poměry).

Na základě srovnání počtu zkontrolovaných hnízd v klíčovém období roku 2020 a 2021, kdy byl zkontrolován víceméně stejný počet hnízd (viz Graf 5), můžeme naopak konstatovat, že rok 2021 byl skoro jistě oproti roku 2020 pro čápy úspěšnější – bylo vyvedeno více mláďat a celkově více hnízd bylo úspěšných. Reálný počet vyvedených mláďat bude v obou letech pravděpodobně ještě větší, vzhledem k výše zmíněným 50 hnízdům, kde jsme o mláďatech věděli, ale jejichž vyvedení se nepodařilo prokázat.

Existují rozdíly v rámci jednotlivých krajů?

Početnost hnízdících párů se v jednotlivých krajích liší. Čápi preferují pestrou krajinu s vysokým podílem luk a mokřadů [1], které poskytují dostatečnou potravní nabídka. Suché oblasti s intenzivním zemědělstvím neposkytují čápům dostatečnou potravní nabídku. Tím si můžeme vysvětlit absenci čápů v okolí velkých měst (Prahy i Brna), která je patrná již při pohledu na mapu. Absolutní nejnižší počet obsazených hnízd je v Ústeckém a Karlovarském kraji (jedná se zároveň o nejmenší kraje v republice). Největší zjištěný počet obsazených hnízd po celou dobu sledování vykazuje Moravskoslezský kraj a jejich počet v průběhu trvání programu stoupá (s již uvedenou výjimkou roku 2014, kdy byla data sbírána i vyhodnocována jiným způsobem). Pokles počtu hnízd v roce 2015 patrný z Grafu 10 tedy nevypovídá o reálném úbytku počtu obsazených hnízd.

Byť celkově se hnízdní populace jeví jako stabilní, lokální situace se může lišit.  Stanislav Chvapil, jeden z předních čápologů, uvádí například v dlouhodobém měřítku pokles hnízdní populace čápa bílého v jižních Čechách, včetně snížení hnízdní úspěšnosti a počtu vyvedených mláďat na Strakonicku v letech 2004 – 2014 [1]. Program Čapí hnízda běží zatím krátkou dobu na to, aby takovéto trendy zachytil a analýza starších dat je nad rámec tohoto článku.

Graf 10 – Počet obsazených hnízd v jednotlivých krajích

Závěr

Program Čapí hnízda za svou osmiletou existenci přinesl více než 50 000 záznamů o hnízdění čápů bílých na území celé republiky. Tak jedinečný datový soubor bylo možné získat pouze díky spolupráci s velkým množstvím dobrovolníků, jejichž počet v roce 2021 překročil poprvé hranici 1000 osob během jedné sezóny. Všem za spolupráci velice děkujeme.

Každoročně bylo zkontrolováno přes 90 % hnízd / hnízdních podložek v rámci celé republiky, podařilo se prokázat obsazenost či neobsazenost přibližně na 60 % z nich. Toto číslo pomalu roste. Díky stále rostoucímu pozorovacímu úsilí jsme se v letošním roce, co se týče počtu zjištěných hnízd obsazených párem, přiblížili roku 2014, kdy byla data sbírána i od oblastních koordinátorů.

Výzvou do dalších let je nejen zachování pozorovacího úsilí, kde v posledních letech došlo k výraznému nárůstu, ale i jeho navýšení v období velkých mláďat mezi 20. červnem a 20. červencem. Cílené kontroly hnízd s dříve zaznamenanými malými mláďaty prováděné právě v tomto období přispějí ke snížení počtu mláďat s neznámým osudem. Opakované návštěvy hnízd, která se na mapě ukazují jako nezkontrolovaná nebo neobsazená, přispějí zase ke snížení počtu hnízd s neznámou obsazeností.

Budeme rádi i za pomoc při odhalování nikdy neobsazených hnízdních podložek. Ty jsme schopni odhalit pouze během ruční kontroly na základě poznámky na konci hnízdní sezóny či přímého sdělení. V ostatních případech, pokud u nich není dostatečné množství opakovaných pozorování, zůstanou hnízdem s neznámou obsazeností.

Gabriela Dobruská, Alena Jechumtál Skálová

Citace

[1] Chvapil S. 2015: Čáp bílý v okrese Strakonice – historie a současnost. ZO ČSOP Ciconia Roudnice n. L.

[2] Latus C, Kujawa K, Glemnitz M 2000:  The influence of landscape structure on White Stork’s Ciconia ciconia nest distribution. Acta Ornithologica 35(1): 97-102.

[3] Nyklová-Ondrová M., Pojer F., Lacina D., Vermouzek Z., Kaminiecká B., Čejka J., Chvapil S., Macháček P., Makoň K., Molitor P., Prášek V., Vlašín M., Vlček J., Vrána J., Toman A. & Zaňát J. 2016: Výsledky 7. mezinárodního sčítání čápa bílého (Ciconia ciconia) v České republice v roce 2014 – dlouhodobý vývoj početnosti, umístění hnízd a reprodukční úspěšnosti. Sylvia 52: 17-33.

[4] Tobółka, Marcin & Żołnierowicz, Katarzyna & Reeve, Nicola. (2015). The effect of extreme weather events on breeding parameters of the White Stork Ciconia ciconia. Bird Study. 62. 10.1080/00063657.2015.1058745.

Program Čapí hnízda byl v roce 2021 podpořen v rámci projektu Sčítáme ptáky pro radost i pro vědu. Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.