Česká krajina trpí vinou příliš intenzivního hospodaření. Z krajiny mizejí motýli a další opylovači, není snadné spatřit zajíce a dříve běžným ptákům, jako je sýček nebo chocholouš, hrozí, že u nás brzy zcela vyhynou. „U řady druhů je úbytek skutečně enormní,“ říká ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. „Jen od roku 1982, odkdy probíhá detailní sčítání ptáků, zmizelo z naší krajiny 50 % skřivanů, 82 % čejek a dokonce 97 % koroptví. Z mysliveckých statistik přitom víme, že zrovna koroptve prudce ubývaly již dlouho před rokem 1982. Mnoho dříve zcela běžných druhů balancuje nyní na hraně přežití.“
Trend ubývání polních ptáků se prohloubil poté, co zemědělství začala prostřednictvím dotací ovlivňovat Společná zemědělská politika. „Zemědělci získali prostředky na hnojiva a pesticidy, stejně jako si mohou dovolit výkonnější techniku. Snaha o co největší zisky, podpořená rychlejšími stroji a efektivními chemickými prostředky, vytlačuje z krajiny vše živé. Společná zemědělská politika přitom dosud nebyla schopná těmto negativním dopadům zemědělství zamezit,“ popisuje Václav Zámečník, zemědělský specialista Česká společnosti ornitologické.
Další problémy krajiny jsou dnes již všeobecně známé: Kvalitní ornici ohrožuje masivní eroze, utužená půda bez organické hmoty není schopna zadržovat vodu. Pravidelné monitorování Českého hydrometeorologického ústavu ukazuje, že ve více než polovině podzemních vod se vyskytují pesticidy, nejvíc je jich v zemědělských oblastech.
V následujících týdnech a měsících se bude rozhodovat o tom, jak bude Společná zemědělská politika vypadat po roce 2020. „O budoucí podobě zemědělských dotací se rozhodne na základě jednání ministrů jednotlivých členských zemí. Prostřednictvím petice žádáme ministra zemědělství Miroslava Tomana, aby se zasadil o zdravé zemědělství v naší zemi,“ říká Jiří Janota, předseda Českomoravské myslivecké jednoty.
Moudré hospodaření v 21. století musí klást důraz na takovou produkci potravin, která chrání přírodní zdroje a krajinu, na které bytostně závisí. „Debata o budoucí Společné zemědělské politice dává příležitost, aby nový systém podporoval a odměňoval odpovědné hospodaření a kladl bariéru dalšímu ničení půdy, vody i přírody,“ dodává Miloš Fischer, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty.
Společná zemědělská politika rozděluje ročně 58 miliard eur, tedy asi 1 450 miliard korun. „Jsou to společné peníze nás všech. Je zcela na místě požadovat, aby veřejné peníze přinášely veřejné hodnoty, ke kterým zdravá krajina, půda i voda rozhodně patří,“ uzavírá Vermouzek.
Petici podporují: Arnika, Auto*Mat, Calla, Centrum pro dopravu a energetiku, Děti Země, Greenpeace, Hnutí Brontosaurus, Hnutí Duha, Koalice pro řeky, Konopa, Nadace na ochranu zvířat, Pražské matky, PRO-BIO, Síť ekologických poraden STEP, Společnost pro trvale udržitelný život, Zelený kruh a mnoho dalších.