V úterý 27. září 2022 byla zveřejněna nová, aktualizovaná zpráva Wildlife Comeback Report pojednávající o 50 volně žijících evropských druzích živočichů. Zpráva, kterou zaštítila organizace Rewilding Europe, vyzdvihuje druhy, které se do Evropy navrátily během posledních čtyřiceti až padesáti let, zkoumá důvody obnovy jejich populací a poskytuje výhled do budoucnosti obnovy evropské divočiny.
Obnova přírody není nereálná
Nová zpráva zjistila, že populace některých evropských volně žijících druhů za posledních 40–50 let rostly, a to jak co do početnosti, tak velikosti jejich areálu rozšíření. Na publikaci spolupracovaly Londýnská zoologická společnost (Zoological Society of London), BirdLife International a Evropská rada pro sčítání ptáků European Bird Census Council (jejíž kancelář sídlí v ČSO). Zpráva přináší informace o 24 evropských druzích savců včetně bobra evropského, zubra evropského, vlka či keporkaka, dále o 25 druzích ptáků, jako je například labuť zpěvná, orel mořský, jeřáb popelavý nebo bukač velký a také o jednom plazu, želvě karetě obecné. Údaje o ptácích, na nichž je zpráva založena, pocházejí mimo jiné z druhého Evropského atlasu hnízdního rozšíření ptáků (EBBA2) a projektu Celoevropského monitoringu ptáků, na nichž se podílí Česká společnost ornitologická.
Ačkoli živočišné druhy na celém světě mizejí alarmujícím tempem, nová zpráva ukazuje, že divoká příroda se vrátí, pokud jí dáme prostor k obnově a budeme se snažit žít s ní v harmonii. Dokládá, že opatření, jako je lepší právní ochrana, rozšiřování a propojování chráněných oblastí, specializovaná podpora obnovy populací (včetně reintrodukcí) a zlepšování stavu biotopů, jsou účinná. Zdůrazňuje, že je důležité nepolevit v omezování tlaků, které jsou na přírodu vyvíjeny, jako je ztráta stanovišť a lov, a to i v případě druhů, které se do přírody už navracejí.
Komu se daří dobře
Nedávno zveřejněná zpráva je aktualizovanou a rozšířenou verzí průlomové publikace Návrat divoké přírody do Evropy (Wildlife Comeback in Europe), která vyšla v roce 2013. Ze savčích druhů, kterými se zabývá, se v největších počtech navrátili bobr evropský, tuleň kuželozubý a zubr evropský. Například populace vlka se v celé Evropě obnovuje a vlci ochotně znovuosidlují oblasti, kde jim lidé umožňují přítomnost. Evropská unie nyní podporuje soužití lidí a vlků tím, že nabízí financování preventivních opatření, jako jsou ploty a pastevečtí psi, a také odškodnění zemědělců za hospodářská zvířata, o něž přijdou v důsledku predace vlky.
V případě ptáků jsou výsledky neméně povzbudivé: devatenácti z 25 zahrnutých ptačích druhů se od 80. let 20. století podařilo rozšířit svá území výskytu – od 7% zvětšení areálu v případě orlovce říčního po 585 % u bernešky bělolící. Populace všech 25 druhů ptáků vzrostly průměrně o 470 %, od 34% nárůstu početnosti čápa černého od roku 2002 až po raketový vzrůst na více než 5000 % u bernešky bělolící (od roku 1969). Dobře se zotavují například i sup bělohlavý, volavka bílá či pelikán kadeřavý. Důvody vzestupného populačního trendu zahrnují právní ochranu prostřednictvím směrnice EU o ptácích a směrnice o stanovištích, změny v legislativě, jakož i snahy o ochranu druhů, včetně navracení konkrétních lokalit přírodě. Zejména evropské populace supů se po desetiletích poklesu obnovují právě díky změnám v právních předpisech EU a intenzivní ochraně.
Jak podpořit obnovu
Pokračující zotavování evropských populací, popsané v nové zprávě, vzbuzuje optimismus. Při bližším pohledu se ale ukazuje, že návrat volně žijících živočichů do Evropy je stále velmi nerovnoměrný. Areály výskytu některých druhů – například vydry říční nebo supa bělohlavého – se v nedávné době naopak zmenšily. U jiných druhů mohou populace v současné době klesat, a to i přes předchozí zotavení z historicky nejnižších hodnot. Tak je tomu například u kachnice bělohlavé, která je v některých oblastech výskytu stále postižena nelegálním lovem a zhoršováním stavu biotopů.
Chceme-li všem druhům poskytnout co nejlepší příležitost odrazit se ode dna a přizpůsobit se vnějším faktorům, jako je změna klimatu, je v budoucnu velmi důležité pochopit, proč se některým evropským druhům živočichů daří dobře a jiným ne. Ukazuje se, že například v úspěšném zotavení populací ptáků hrály zásadní roli faktory jako druhová ochrana (před ilegálním lovem či odchytem jedinců z přírody nebo sběrem vajec) zakotvená v legislativě, ochrana stanovišť a péče o jednotlivé významné lokality včetně jejich obnovy.
„Zpráva objasňuje nejen to, které evropské druhy volně žijících živočichů se dobře zotavují, ale také proč tomu tak je,“ říká výkonný ředitel Rewilding Europe Frans Schepers. „Poučíme-li se z úspěšných příkladů, můžeme zajistit návrat co největšího počtu volně žijících živočichů do přírody. Zpráva také ukazuje, že musíme tvrdě pracovat na mnoha frontách, aby obnova pokračovala a aby z ní mohlo těžit více druhů.“
Hlavní autorka zprávy o návratu divočiny Sophie Ledger z Londýnské zoologické společnosti říká: „Velká část zásadních prací, které monitorují globální trendy biologické rozmanitosti a hodnotí rizika vyhynutí druhů, často zdůrazňuje negativní dopady ohrožujících faktorů, jako je ztráta stanovišť a změna klimatu. Naše zpráva však přináší i důvod k optimismu a ukazuje, že když dáme přírodě šanci a snahy o ochranu přírody dobře zacílíme, mohou se populace volně žijících živočichů zotavit.“
Dalekosáhlé přínosy divočiny
V mnohých oblastech Evropy dnes velká zvířata volně nežijí. A když se začnou vracet, často to přináší problémy. Platí to zejména pro velké šelmy, jako jsou medvědi a vlci, kteří jsou často vnímáni jako hrozba pro lidi i ostatní zvířata.
Pozitiva návratu volně žijících živočichů však výrazně převažují nad negativy. Jejich přítomnost zlepšuje zdraví a funkčnost celých ekosystémů, což přináší obrovské množství výhod pro přírodu i lidi – od povzbuzení venkovských ekonomik prostřednictvím ekoturismu za pozorováním volně žijících živočichů až po zlepšení lidského zdraví a pohody tamních obyvatel. Nejnovější poznatky také ukazují, jak divočina pomáhá zadržovat více uhlíku v atmosféře a zvyšovat úrodnost půdy.
„Doufáme, že tato zpráva posílí myšlenku, že i když to může být složité, obnova a soužití divokých zvířat jsou nejen možné, ale pro zdraví naší planety i nezbytné,“ dodává Sophie Ledger.
Hodně práce je ještě před námi
Podpora návratu divoké přírody je jedním z hlavních cílů organizace Rewilding Europe. V posledním desetiletí jsme pro podporu návratu divoké přírody do evropské krajiny použili širokou škálu opatření, a vytvořili jsme tak vhodné podmínky pro obnovu populací volně žijících živočichů. Letos v září zahájila organizace Rewilding Europe činnost Evropského fondu pro obnovu volně žijících živočichů, nového nástroje na podporu opětovného osídlení krajiny volně žijícími živočichy s důrazem na klíčové druhy, jako je zubr evropský a rys ostrovid.
V současné době, kdy evropské země usilují o splnění svých cílů v oblasti biologické rozmanitosti a klimatu, se naskýtají zajímavé příležitosti k zavedení přístupů obnovení divočiny do praxe – přístupů, které nejen pomohou usnadnit návrat divoké přírody a oživit ekosystémy, ale také poskytnou lidem širokou škálu ekonomických, sociálních, kulturních a zdravotních výhod.
Chceme-li zajistit, aby byl návrat evropských volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin rychlejší a aby se týkal stále většího počtu druhů, je třeba přijmout opatření jako silnější právní ochranu, lepší propojení krajiny, úsilí o zlepšení soužití člověka s volně žijícími živočichy, dokonalejší monitoring a výzkum a reintrodukce. Každý, od odborníků na obnovu divoké přírody přes vědce až po zákonodárce, podnikatele a běžné občany, musí sehrát důležitou roli.
- Zpráva ukazuje, že divoká příroda se vrátí, pokud jí poskytneme prostor a přijmeme opatření k harmonickému soužití s ní.
- Poučíme-li se z úspěšných příkladů návratu volně žijících živočichů, můžeme lépe podporovat populace ostatních druhů, a tím napomoci obnově přírody.
- I když to může být složité, návrat volně žijících živočichů a soužití s nimi je nejen možné, ale pro zdraví naší planety i nezbytné.
- Podpora návratu divoké přírody je v našem nejlepším zájmu. Zdravé populace volně žijících živočichů jsou důležitou součástí zdravých ekosystémů, které přinášejí lidem řadu výhod.
Další informace
Celou zprávu si můžete přečíst v angličtině na Wildlife Comeback Report page.
Alena Klvaňová
Autoři zprávy
Rewilding Europe
Cílem projektu Rewilding Europe je vytvořit z Evropy přírodě bližší místo, kde bude větší prostor pro divokou přírodu a přírodní procesy. Věříme, že divoká příroda by měla být ceněna a mělo by se s ní zacházet jako se základním prvkem prosperující a zdravé společnosti. Naším cílem je, aby se obnova přírody uplatňovala ve velkém měřítku v celé Evropě, proto ukazujeme výhody divočejší přírody prostřednictvím obnovy rozsáhlých území. Poskytováním nástrojů a praktických odborných znalostí se snažíme inspirovat a umožnit ostatním, aby se do obnovu přírody zapojili.
Londýnská zoologická společnost (Zoological Society of London)
Mezinárodní vědecká společnost zaměřující se na ochranu přírody a vzdělávání byla založena v roce 1826. Jejím posláním je chránit živočichy a jejich prostředí na celém světě. Naše poslání naplňujeme prostřednictvím průkopnické vědy, aktivních ochranářských projektů ve více než 50 zemích a v našich dvou zoologických zahradách, Zoo Londýn a Zoo Whipsnade.
V přelomovém období, kdy se blíží celosvětové konference jako CBD COP15, vyzýváme světové lídry, aby se příroda stala středobodem všech globálních rozhodovacích procesů a aby zajistili, že zastavení poklesu biologické rozmanitosti bude součástí širšího politického plánování. Naši celosvětovou vědeckou a ochranářskou činnost můžete podpořit na stránkách zsl.org.
BirdLife International
BirdLife International je celosvětové partnerství nevládních organizací, které usiluje o ochranu ptáků, jejich stanovišť a celosvětové biologické rozmanitosti a spolupracuje s lidmi na udržitelném využívání přírodních zdrojů. birdlife.org
Partnerskou organizací BirdLife v Česku je Česká společnost ornitologická (ČSO).
European Bird Census Council
Evropská rada pro sčítání ptáků je ornitologická organizace, která zkoumá populace, rozšíření a demografické údaje evropských ptáků s cílem poskytovat informace pro ochranu přírody. ebcc.info
Její kancelář sídlí v Praze v sídle České společnosti ornitologické, která se podílí na jejím fungování.
Zpráva vznikla díky finanční podpoře společnosti Arcadia (charitativní fond Lisbet Rausingové a Petera Baldwina), WWF Nizozemsko a nizozemské poštovní loterie.
Více o tématu obnovy přírody