Daří se ptákům v EU po Brexitu lépe?

Alena Klvaňová / / Tiskové zprávy, Výzkum a ochrana ptáků

Ornitologové dnes zveřejnili nejnovější verzi indikátorů evropských ptáků ukazující, že jsme od roku 1980 přišli o 19 % běžných ptačích druhů. Alarmující je zejména 60% úbytek polních ptáků. V samotné Evropské Unii však polní ptáci oproti loňsku ubyli méně. Letos totiž indikátor EU kvůli Bexitu poprvé nezahrnuje data z Velké Británie, kde počty druhů, jako jsou skřivani polní, hrdličky divoké nebo vrabci polní, dramaticky klesají. Neznamená to, že by se teď ptákům v EU dařilo lépe, naopak to zdůrazňuje nezbytnost dlouhých časových řad údajů pro získání realistického obrazu skutečnosti.

Letošní evropská verze indikátorů obsahuje údaje z 30 zemí včetně poprvé zahrnuté Andorry a odráží změny početnosti 170 druhů ptáků, které běžně hnízdí v Evropě. Nejvýraznější propad je i nadále patrný u ptáků polní krajiny, kteří doplácejí na intenzivní zemědělství, v jehož důsledku přicházejí o potravu a vhodná hnízdiště. I když nejvýraznější pokles zaznamenaly ptačí populace v 80.–90. letech 20. století, počty skřivanů, čejek či hrdliček divokých se každým rokem tenčí a za 42 let jsme jich celkem ztratili už 60 %. Největší rozdíl oproti minulé verzi vidíme v indikátoru polních ptáků Evropské Unie, který se o 8 % vylepšil. Ptáků nám však bohužel nepřibylo, jen jsme letos poprvé nezahrnuli údaje z Velké Británie, kde ptáky sčítají nejdéle v Evropě, již od roku 1966. Právě tam proto zachytili nápadné poklesy polních druhů nejdříve a v největší míře. Tento výsledek nám proto připomíná, že je důležité, jakou velikost populace považujeme za výchozí. Polovina zemí EU totiž začala ptáky systematicky sčítat až kolem roku 2000, kdy už byly populace polních druhů vlivem předchozího poklesu o mnoho nižší.

Ptačí indikátory vznikají v rámci projektu Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků koordinovaného od roku 2002 z pražské kanceláře České společnosti ornitologické. Využívá je Evropská komise, Eurostat a řada vědců jako měřítko stavu životního prostředí v Evropě, a platí tak za zářný příklad monitoringu biodiverzity i pro další taxony.

Tři hlavní evropské ptačí indikátory ukazují změny početnosti polních, lesních a všech běžných druhů ptáků.
Indikátor běžných polních druhů ptáků Evropské Unie je založen na údajích z 26 členských států EU o 39 druzích běžně hnízdících na polích a loukách Evropy. Mezi lety 1980 a 2021 se snížila početnost populací polních ptáků v EU o 52 %. Pokud bychom zahrnuli i Velkou Británii, jejíž data byla letos poprvé kvůli Brexitu z indikátoru vyloučena, činil by úbytek 60 %.

Spolupráce patnácti tisíc dobrovolníků

„Tento cenný soubor dat máme k dispozici jedině díky dlouhodobému úsilí více než 15 000 dobrovolných spolupracovníků, kteří sčítají ptáky každoročně po celé Evropě, za což jim patří velký dík,“ zdůrazňuje Eva Šilarová, koordinátorka projektu celoevropského monitoringu. V Česku se ptáci sčítají již od roku 1982 v rámci Jednotného programu sčítání ptáků a díky tomu máme nejdelší časovou řadu údajů o změnách jejich početnosti ve střední Evropě.

„Ptačí indikátory nám připomínají, že krize biodiverzity se již projevuje i v poklesu dříve běžných, všudypřítomných druhů. Pokračuje i na pozadí velkých dějinných událostí a čas se krátí,“ říká vedoucí projektu celoevropského monitoringu Alena Klvaňová. V nejbližším desetiletí je zapotřebí přijmout a dodržovat opatření, která povedou k rehabilitaci populací volně žijících živočichů a jejich prostředí. „Velkou nadějí je proto i návrh nového nařízení Evropské Unie o obnově přírody (Nature Restoration Law), které zahrnuje také povinnost členských států zastavit pokles polních ptáků měřený právě dnes aktualizovaným ptačím indikátorem,“ dodává Klvaňová.

Bude-li návrh nařízení přijat, vzroste šance, že o ekosystémové služby ptáků, jako je opylování plodin, šíření semen nebo hubení škůdců, nepřijdeme. Není ale také podstatné, abychom našim potomkům předali krajinu, ve které nebude chybět písnička skřivanů či cukrování hrdliček?

 

Kontakt pro další informace:

RNDr. Alena Klvaňová, Ph.D., klvanova@birdlife.cz, 776 895 795

 

 

Poznámky:

  1. Indikátor všech běžných druhů ptáků Evropy je založen na údajích ze 30 zemí o 168 druzích běžně hnízdících na území Evropy. Mezi lety 1980 a 2021 se snížila početnost jejich populací o 19 %.
  2. Indikátor běžných polních druhů ptáků Evropy je založen na údajích ze 30 zemí o 39 druzích běžně hnízdících na polích a loukách Evropy. Mezi lety 1980 a 2021 se snížila početnost jejich populací o 60 %.
  3. Indikátor běžných lesních druhů ptáků Evropy je založen na údajích ze 30 zemí o 34 druzích běžně hnízdících v lesích Evropy. Mezi lety 1980 a 2021 se snížila početnost jejich populací o 10 %.
  4. Indikátor běžných polních druhů ptáků Evropské Unie je založen na údajích z 26 členských států EU o 39 druzích běžně hnízdících na polích a loukách Evropy (chybí údaje z jediného státu EU, Malty, která hostí velmi malý podíl evropských ptačích populací a kde dosud systematický monitoring hnízdících ptáků neprobíhá). Mezi lety 1980 a 2021 se snížila početnost populací polních ptáků v EU o 52 %. Pokud bychom zahrnuli i Velkou Británii, jejíž data byla letos poprvé kvůli Brexitu z indikátoru vyloučena, činil by úbytek 60 %.
  5. Index je časosběrný soubor údajů o početnosti ptáků daného druhu ukazující její vývoj na určitém území. Index je vyjádřen jako procentuální změna vzhledem k prvnímu roku sčítání. Indexy různých druhů jsou proto porovnatelné. Indikátor spojuje indexy početnosti většího počtu ptačích druhů a využívá se jako ukazatel celkového stavu životního prostředí. Sloučením indexů početnosti biotopových specialistů, např. polních ptáků, získáme indikátor stavu daného biotopu.
  6. Celoevropský monitoring běžných druhů ptáků (Pan-European Common Bird Monitoring Scheme; PECBMS) byl zahájen v lednu 2002 jako společná iniciativa Evropské rady pro sčítání ptáků (EBCC) a BirdLife International. Projekt podpořila Královská společnost pro ochranu ptáků (RSPB) a financuje jej Evropská komise. Od svého vzniku až doposud je koordinován Českou společností ornitologickou (ČSO). Hlavním cílem projektu je využívat běžné ptáky jako indikátory celkového stavu přírody s využitím rozsáhlých a dlouhodobých údajů z monitoringu změn hnízdních populací v celé Evropě. Indikátory, které každoročně publikujeme, byly přijaty mezi strukturální indikátory a indikátory udržitelného rozvoje EU.
  7. Evropská rada pro sčítání ptáků (European Bird Census Council; EBCC) sdružuje odborníky na ornitologii, kteří spolupracují na projektech sčítání, průzkumu a atlasovém mapování ptáků na celém kontinentu. Její projekty, jako je Celoevropský monitoring běžných druhů ptáků (PECBMS), EuroBirdPortal a Druhý evropský atlas hnízdících ptáků (EBBA2), poskytují spolehlivé vědecké údaje, které slouží jako podklad pro výzkum a politiku ochrany přírody.
  8. Česká společnost ornitologická (ČSO) je dobrovolný zájmový spolek, který se nepřetržitě od roku 1926 zabývá výzkumem a ochranou ptáků. Má více než 6 000 členů. Pracuje na vlastních i mezinárodních projektech, popularizuje a propaguje ochranu ptáků a jejich prostředí. V Česku zastupuje mezinárodní organizaci BirdLife International.
  9. Evropské ptačí indikátory a nadnárodní celoevropské trendy početnosti 170 běžných druhů ptáků jsou volně ke stažení na info/trends-and-indicators, stejně jako další podrobnosti o jejich letošní aktualizaci i veškeré informace o metodách jejich výpočtu.