Vhodná zálivka
Výsadbou to nekončí! Domluva převzetí zodpovědnosti za následnou péči probíhá již před samotnou výsadbou. Teď nastává čas převést ji v praxi. Co vysazené stromy potřebují? Ve zkratce zálivku, řez a ochranu. Řez stromů by měl vždy provádět zkušený odborník.
Způsob péče se mění v čase s vývojem stromu. Největší pozornost a péči potřebuje v prvních třech letech, kdy se ujímá. Nejzásadnější je pro strom správná zálivka. Např. pro strom s obvodem kmenu 15 cm se doporučuje 1 zálivka 80 litrů. Příliš častá zálivka s menšími dávkami vody může mít za následek rozvoj kořenů hlavně ve svrchní vrstvě půdy a větší náchylnost k poškození suchem. Oproti tomu přílišná zálivka může způsobit vyplavování živin. Frekvence a intenzita zálivky závisí na místu výsadby, vývoji počasí i vysazených dřevinách. Většinou se doporučuje 8 – 10 zálivek v prvním vegetačním období po výsadbě, které se postupně snižují. Ve druhém roce je obvykle dostatečných 6 zálivek.
Další péče
Okolí vysazeného stromu je potřeba udržovat nezarostlé pomocí vytrhávání plevelů, kypření a vyžínání trávy. Při obsekávání je zásadní dbát na to, aby při něm nedošlo k poškození kmínku stromu. Toto nebezpečí lze snižovat mulčováním. Stromy je vhodné zamulčovat již během výsadby a pokračovat v tom minimálně dalších pět let. Výhodou mulčování je kromě udržení vlhkosti půdy také potlačení travní konkurence, kterou bychom jinak museli odstraňovat mechanicky. Navíc se z mulče pozvolna uvolňují živiny a zlepšuje půdní strukturu. I když jsou stromy dobře zamulčované, potřebují zejména v prvních třech letech častěji zalévat. Pravidelně kontrolujeme, zda není poškozené pletivo, kotvení ke kůlům a ochrana proti okusu, případně zjednáme nápravu. Předcházíme také zarůstání úvazků do kmínku.
V dalších dvou letech snižujeme intervaly mezi zálivkami a odstraníme úvazy, případně obnovíme zálivkovou mísu. Citlivě strom obsekáváme a dále mulčujeme. Po šesti letech od výsadby můžeme odstranit kotvení a nadále snižujeme zálivku. V této době se stromy upravují do charakteristického tvaru koruny, aby se pod nimi vytvořil prostor pro chodce nebo průjezd vozidel (průchozí výška 2,5 m, průjezdní 4,5 m). Dospělé stromy jsou méně náročné na péči. I přesto potřebují nadále ochranu před uhutněním půdy kolem kmene a poškozením kořenů, a jednou za 5 – 10 let zdravotní řez. Stárnoucí stromy pak vyžadují řez stabilizační a ochranu před rozlomením.
Kdo nám s tím pomůže?
Jak je vidět, nejen s rozdělením zodpovědnosti, ale i s náklady na péči musíme počítat již před výsadbou. Jak si nějaké starosti ušetřit a zároveň podpořit vztah místních ke krajině? Stejně jako výsadbu můžeme i kontrolu jejího stavu pojmout jako pravidelnou komunitní akci. V doprovodu někoho zkušeného si výsadbu společně projdeme a zkontrolujeme, zda kůly plní svou podpůrnou funkci, zda není poškozené nebo nadzvednuté pletivo, zda do kůry stromu nezarůstají úchyty nebo pletivo, jestli je okolí stromu během vegetačního období dostatečně zakryto mulčem, případně jestli je prosté trav a plevele a zálivková mísa může pojímat vodu. Zjištěné nedostatky rovnou napravujeme.
Místní lidé pak mohou při procházkách nedostatky rozpoznat a buď je sami odstranit nebo se obrátit na zodpovědnou osobu a žádat nápravu. Pokud komunitní setkání uspořádáme v době vegetačního klidu, lze pod dohledem odborníka provést řez. Možnost naučit se správně provádět řez stromů může některé motivovat se ke kontrolní akci připojit.
Příklad z realizované výsadby u Nechanic:
“Zajištění následné péče bylo pro úspěch celého projektu výsadby klíčové. Myslivecký spolek měl k dispozici traktor i nádrž na vodu, proto jsme věděli, že budou schopni zajistit zálivku nejen v den výsadby, ale i v následujících letech poté. V rámci rozpočtu se jednalo o vůbec o nejnákladnější položku. Většina dotačních titulů podporujících výsadby zároveň obsahuje podmínku udržitelnosti projektu do dalších (obvykle min. 5 let). V našem případě je tento závazek dokonce 10 let od data vysazení, kdy musí například v případě úhynu stromku dojít k jeho nahrazení.
V posledních letech je výsadba stromů u veřejnosti i obcí velmi oblíbená činnost. Mnoho výsadeb, ale bohužel skončí zanedbaná bez potřebné péče. Kotvící pásek po čase zarostl do kmínku stromu, výsadba je poškozená okusem, opěrné kůly chybí či jsou vyvrácené, stromy nikdo neprořezal a mají příliš hustou korunu, to jsou nejčastější problémy se kterými se některé výsadby po čase od jejich vysazení potýkají. Většině těchto problémů lze přitom předejít tím, že se inciátoři výsadby předem domluví s někým, kdo bude mít následnou péči po vysazení na starosti.”(Michaela Kadavá, ČSO)
Kam dál?
https://www.sazimebudoucnost.cz/cs/nasledna-pece
https://www.potulnysadar.cz/sucho-zalivka-a-mulcovani/
Vznik článku podpořila v rámci projektu Cesta ke zdravejší zemědělské krajině Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU (Deutsche Bundesstiftung Umwelt).
Partneři projektu:
