Díl 7: Vznik environmentálního spolku 

V ideálním případě stromy vzkvétají a lidé během počátečních setkání k plánování, při výsadbě a následné péči navazují vzájemné vztahy. Jak semínko započaté spolupráce dále rozvíjet a tím zvelebovat místní krajinu? Společné setkávání a práci je možné posunout na další úroveň a vytvořit spolek. 

Spolupráce při řešení problémů v krajině vyžaduje aktivní a dlouhodobější účast a přispění všech účastníků. Klade důraz na diskusi, při které si zúčastněné strany naslouchají a mluví nejen za účelem vzájemného přesvědčování, ale i učení se. Často usiluje o vytvoření konkrétní dohody, která se dá uskutečnit. Pravidelná spolupráce může být prevencí sporů a může napomáhat k odstranění předsudků mezi různými skupinami využívajícími krajinu.

DVL jako příklad fungujícího spolku pro péči o krajinu

Příkladem trvalé spolupráce jsou spolky pro péči o krajinu (Landschaftspflegeverband) fungující v Německu přes 35 let. Jejich cílem je zachování a zlepšení rozmanité kulturní krajiny se zaměřením na regionální rozvoj šetrný k životnímu prostředí. Sdružení umožňuje hladší komunikaci mezi lidmi s často odlišnými zájmy v krajině, a tím snadnější domluvu na přípravě a realizaci různých opatření, ať už na zemědělské půdě nebo v přilehlé krajině. Ve spolcích totiž dobrovolně spolupracují zástupci samosprávy, zemědělců a ochránců přírody v určitém území, kteří mají rovnocenný hlas při vyjednávání.

Dlouhodobá spolupráce je postavena na přínosech pro členy. Spolek poskytuje všem poradenství ohledně ochrany přírody, pomáhá se získáním dotací, zpracovává, spravuje a realizuje plány opatření a péče o krajinu. Dobrovolní ochránci přírody vykonávají práci, na kterou zemědělci a obce nemají kapacitu. Zemědělcům navíc nabízí zapojení ve spolku další příjem z provádění terénních prací při péči o krajinu a nové příležitosti odbytu. Posiluje také image dobrého hospodáře díky veřejně prezentované práci na údržbě krajiny.

Spolek LPV je příkladem skutečně efektivní spolupráce jednotlivých zájmových stran. Foto: DVL

Téměř 200 lokálních spolků z celého Německa zastřešuje německý spolek pro péči o krajinu (Deutscher Verband für Landschaftspflege e.V., DVL), který jim poskytuje školení a prosazuje zájmy u politiků. Na základě zkušeností doporučuje DVL postup vedoucí k založení spolku v následujících krocích:

  1. Analyzujte environmentální, sociální a ekonomické podmínky v daném místě 
  2. Promluvte si se všemi stakeholdery (zájmovými skupinami) v regionu
  3. Zjistěte, jaké jsou jejich přání a obavy
  4. Najděte příznivce pro založení spolku s chutí něco změnit 
  5. Naplánujte první akce spolku
  6. Pozvěte všechny stakeholdery na informační akci
  7. Zjistěte a definujte možný právní status spolku, sepište stanovy a získejte členy
  8. Definujte, co je předmětem založeného spolku – o co bude usilovat a jakým aktivitám se bude věnovat 
  9. Zajistěte finance na budoucí fungování spolku (např. veřejné a soukromé zdroje, členské příspěvky)

 

Kam dál? 


Vznik článku podpořila v rámci projektu Cesta ke zdravejší zemědělské krajině Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU (Deutsche Bundesstiftung Umwelt).

Partneři projektu: