Přes 90 rybníků v letošním roce zmapovali dobrovolníci a spolupracovníci České společnosti ornitologické (ČSO). V mapování si kladli za cíl zjistit, zda jsou tyto vodní plochy vhodné pro ptáky. Aktivita zahrnovala měření průhlednosti vody, hodnocení její kvality, zaznamenávání počtu ptačích druhů i jedinců a také záznam o rušivých vlivech.
Akce navázala na sledování rybníků v loňském roce. „V rámci kampaně Pták roku 2023 jsme loni připravili doprovodnou aktivitu, pomocí níž jsme vyzývali veřejnost k procházkám kolem vodních ploch. Cílem bylo najít rybníky pro poláka velkého, který byl loňským ptákem roku. V letošním roce jsme se při mapování věnovali především městským rybníkům, a to díky projektu Za ptáky Prahy, který seznamuje její obyvatele s vodními plochami a jejich významem pro biodiverzitu,“ sděluje Gabriela Dobruská, která tento projekt vedla a v ČSO má na starosti vzdělávání a osvětu.
Ornitologové se při mapování rybníků zaměřili na několik ukazatelů. „Zajímalo nás, zda se průhlednost vody z roku na rok výrazně mění, jak jsou na tyto změny schopni reagovat ptáci a jakou roli hraje okolí rybníků na celkovou početnost a druhovou rozmanitost ptáků. Také jsme chtěli zjistit, jak se ptáci vyrovnávají s rušivými vlivy, jako jsou lidé či pobíhající psi,“ doplňuje Dobruská.
Od března do září se do mapování zapojilo 31 lidí. „V Praze jsme každý měsíc sledovali 18 vybraných rybníků. Pouze u deseti bylo pokaždé možné změřit průhlednost vody. Secchiho deska použitá k měření průhlednosti ale často končila na dně, čímž došlo k podhodnocení výsledků. Hladina na některých rybnících navíc v průběhu roku kolísala. Vzhledem k malému počtu zapojených spolupracovníků a absenci opakovaných kontrol dalších lokalit se nepodařilo získat dostatečné množství dat. Nemůžeme proto zodpovědně odpovědět na otázku, jak se průhlednost vody na rybnících v průběhu roku mění. Výsledky však naznačují, že v průběhu sezóny klesá,“ vysvětluje Dobruská.
Kromě měření průhlednosti ČSO sledovala i kvalitu vody. „Není překvapující, že nejhorší kvalitu jsme zaznamenali v srpnu – na více než 65 % sledovaných rybníků jsme v tomto měsíci vodu označili jako zakalenou nebo zelenou. V září se průhlednost vody na velkém množství sledovaných rybníků překvapivě zvýšila. Příčinou mohlo být deštivé počasí, při němž se rybníky pročistily. Pražské rybníky jsou převážně obklopeny loukami, a pokud nedojde k přívalovým dešťům, neznečistí je splachy z polí,“ říká Dobruská.
Dobrovolníci při mapování zadávali do formuláře také rušivé vlivy, jako je přítomnost lidí, volně pobíhajících psů či zdroje hluku. „Vliv rušení na přítomnost ptáků se nepodařilo prokázat. Důvodem je jednak nedostatek dat a částečně zřejmě i skutečnost, že se sčítalo převážně v městských lokalitách, kde jsou ptáci na rušení zvyklí,“ informuje Dobruská.
Rybníkem, který pomyslně zvítězil v hodnocení, je pražská Lítožnice. „Tady jsme v květnu naměřili největší hloubku ze všech měřených rybníků – 180 centimetrů. Lítožnice také měla největší průměrný počet zaznamenaných druhů i jedinců z opakovaně sledovaných rybníků. Průměrně jsme zde při jedné návštěvě zaznamenali 8,7 druhů a 75 jedinců vodních a mokřadních ptáků, a to včetně mláďat vzácných poláků chocholaček. Lítožnice je zároveň velký rybník s rozsáhlými litorálními porosty v klidové zóně, pro lidi nepřístupné. Má všechny předpoklady k tomu být vhodným rybníkem pro ptáky, což dokazují i četná pozorování ptáků na této lokalitě,“ sděluje Dobruská.
Podrobnosti k mapování jsou na stránce https://www.birdlife.cz/jak-jsme-pokracovali-v-mereni-pruhlednosti-vody/
Projekt Za ptáky Prahy, podpořený hlavním městem Prahou, seznamuje Pražany s vodními plochami, jejichž počet v Praze roste, a jejich významem pro biodiverzitu.
Mapujeme ptáky a pomáháme přírodě je projekt za měřený na rozvoj dobrovolnictví a podporu dobrovolnických aktivit. Umožňuje dobrovolníkům zapojení do programů občanské vědy i se přímo podílet na obnově mokřadních lokalit v rámci ptačích parků ČSO. Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.