Dnes jsme s kolegy z RSPB a BirdLife International zveřejnili studii, která hodnotí změny celkového počtu ptáků v EU v období let 1980–2017. Robustní výsledky ukazují, že během mého života z EU vymizelo kolem 600 milionů ptáků (odhadujeme, že to bylo mezi 557 a 623 miliony jedinců), což znamená, že jsme přišli o každého šestého ptáka. Jinými slovy, když mě maminka vozila v kočárku, zpívalo v parku o 17–19 % více ptáků.

Velké změny malého počtu druhů

Tento dramatický úbytek se skládá ze stovek jednotlivých změn na druhové úrovni, směrem nahoru i dolů. Mezi přibývajícími druhy dnes létá a prozpěvuje přibližně o 340 milionů jedinců více než v roce 1980, zatímco mezi ubývajícími druhy v současnosti žije o ohromujících 900 milionů jedinců méně. Osm druhů s nejvyššími ztrátami tvoří kolem dvou třetin celkového úbytku a to samé platí pro přibývající druhy.

Mnohé druhy, které zakoušejí největší pokles početnosti, jsou spjaty se zemědělskou krajinou a je dobře zdokumentováno, že způsob jejího obhospodařování nastavený zemědělskou politikou, ovlivňuje úbytek druhové rozmanitosti. Ukazuje se, že tento efekt se objevil nejprve v západní Evropě a že k úbytku polních ptáků začalo docházet po vstupu členských zemí do EU a po přijetí Společné zemědělské politiky (CAP).

Vrabci domácí a špačci obecní ubývají v zemědělské krajině, kde byli kdysi velmi hojní, ale zakoušejí také výrazný a setrvalý pokles početnosti v městském prostředí. V případě vrabce domácího bylo vynaloženo značné úsilí, abychom porozuměli příčinám jeho vymizení z měst a obcí. Za jeho úbytkem může stát nedostatek potravy, zejména hmyzu, který je nezbytný pro vývoj mláďat, omezené hnízdní příležitosti po rekonstrukcích budov, znečistění ovzduší nebo ptačí malárie, avšak obrázek stále zůstává neúplný.

Důvody vedoucí k největším přírůstkům populací jsou méně známé. Je pravděpodobné, že svou roli někdy hraje klimatická změna jako v případě střízlíka obecného, u nějž má mírný průběh zimy pozitivní vliv na přežívání, ale částečně zodpovědné za ně mohou být i jiné faktory jako třeba zimní přikrmování ptáků na krmítkách.

Výrazný úbytek běžných druhů

Při podrobnějším pohledu zjistíme, že ubylo skoro stejně druhů jako jich přibylo, celkově však vidíme pokles, protože u hojnějších druhů je pravděpodobnější, že jejich početnost poklesla nebo že poklesla výrazněji. Mnoho lidí si ochranu přírody spojuje se záchranou vzácných druhů před vyhynutím, stejně důležitá je ale obnova zdecimovaných populací hojných druhů. To je důležité jednak pro zachování jich samotných, ale také kvůli roli, kterou tyto všudypřítomné druhy hrají ve zdravém životním prostředí. Ztráta stovek milionů jedinců velmi pravděpodobně ovlivní výhody a služby, které příroda lidem přináší, ať už je to kontrola škůdců zemědělských plodin, kterou zajišťují hmyzožraví ptáci, nebo potěšení při pozorování nádherných přírodních představení, jako jsou manévry hejn špačků, a co je ještě důležitější – kladný vliv na psychiku a životní pohodu, který nám přináší každodenní pobyt v přírodě, poslouchání zpěvu a pozorování živočichů kolem nás. Spojení s přírodou je pro člověka prospěšné mnoha způsoby.

Výzvy a naděje

Naše výsledky mohou vypadat jako další depresivní statistika o biologické rozmanitosti, přinášejí však také příslib naděje. K největšímu poklesu početnosti docházelo v první polovině námi sledovaného období a z jiných prací víme, že cílená druhová ochrana a směrnice EU (Směrnice o ptácích a Směrnice o stanovištích) mnohým ptačím druhům skutečně pomohly. Víme také, že existuje celá řada účinných způsobů hospodaření na zemědělské půdě, které jsou k přírodě šetrné.

V letošním roce se naskýtá několik zásadních příležitostí k zavedení přísnějších právních předpisů a mezinárodních dohod s cílem zastavit vymírání druhů a obnovit jejich početnost. Země celého světa připravují nový mezinárodní plán obnovy přírody (globální rámec CBD pro období po roce 2020), který bude dokončen na konferenci OSN o biologické rozmanitosti COP 15 na jaře 2022. V Anglii například přelomový Westminsterský zákon o životním prostředí (2021) stanoví zákonný cíl zastavit úbytek volně žijících živočichů do roku 2030. Tento světově ojedinělý počin je důkazem obrovské poptávky veřejnosti a parlamentu po zlepšení stavu přírody a po okamžitých opatřeních. Připravovaný návrh zákona EU o obnově přírody má ještě větší ambice a má obsahovat právně závazný cíl zvýšit početnost druhů do roku 2030.

O žádné jiné skupině živočichů nemáme tak spolehlivé, široce uznávané a dlouhodobé údaje jako o ptácích. Programy monitorování ptáků v Evropě patří k nejlepším na světě a právě Česká republika má v oblasti kvantitativních metod studia populací výsadní postavení a dlouholetou tradici. V 70. letech 20. století u nás probíhalo mapování hnízdního rozšíření ptáků, jehož výsledkem bylo vydání jednoho z prvních národních atlasů, a na konci letošního roku vyjde již čtvrtý Atlas hnízdního rozšíření ptáků ČR. Od roku 1981 jsme jako teprve čtvrtá evropská země zahájili Jednotný program sčítání ptáků, který dodnes každoročně probíhá a generuje cenná data o změnách početnosti místních běžných druhů ptáků. Neochvějné úsilí tisíců dobrovolných sčitatelů, kteří každou hnízdní sezónu standardizovanou metodikou sčítají ptáky v terénu ve více než 30 zemích Evropy, tak má hluboký smysl a je ukázkovým příkladem, že i jednotlivec se může podílet na velkých změnách.

Díky těmto bohatým souborům dat použitým v naší studii budeme moci také sledovat a hodnotit pokroky při dosahování cílů nových opatření. Doufám, že až budeme tuto práci v příštích letech opakovat, uvidíme známky obnovy a budeme moci společně oslavovat.

Alena Klvaňová

Zdroje:

Burns F., Eaton M. A., Burfield I. J., Klvaňová A., Šilarová E., Staneva A., Gregory R. D. 2021. Abundance decline in the avifauna of the European Union reveals global similarities in biodiversity change. Ecology and Evolution