AKTUALIZACE: Europoslanci schválili podobu Společné zemědělské politiky, která nezohledňuje ekologické požadavky a příliš zemědělské krajině nepomůže. V praxi to znamená, že i nadále se bude hospodařit intenzivně, bez ohledu na potřeby přírody a krajiny. Bohužel, i nadále budou ubývat polní ptáci a další živočichové vázaní na zemědělskou krajinu. Děkujeme všem, kteří se snažili o změnu.
Před pátečním hlasováním jsme apelovali na české europoslance, aby hlasovali proti navržené Společné zemědělské politice.
Proti hlasovali: Hynek Blaško (SPD/ID), Ivan David (SPD/ID), Markéta Gregorová (Piráti/Greens-EFA), Marcel Kolaja (Piráti/Greens-EFA), Kateřina Konečná (KSČM/GUE-NGL), Mikuláš Peksa (Piráti/Greens-EFA), Alexandr Vondra (ODS/ECR)
Pro: Martina Dlabajová (ANO/Renew), Martin Hlaváček (ANO/Renew), Dita Charanzová (ANO/Renew), Ondřej Knotek (ANO/Renew), Ondřej Kovařík (ANO/Renew), Radka Maxová (ANO/Renew), Jiří Pospíšil (TOP09+STAN/EPP), Michaela Šojdrová (KDU-ČSL/EPP), Evžen Tošenovský (ODS/ECR), Veronika Vrecionová (ODS/ECR), Jan Zahradil (ODS/ECR), Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL/EPP)
Zdrželi se: Luděk Niedermayer (TOP09+STAN/EPP), Stanislav Polčák (TOP09+STAN/EPP)
V závorce za jménem europoslanců uvádíme stranu, za kterou byli do europarlamentu zvoleni a frakci, ve které v europarlamentu působí.
Europoslanci budou v pátek 23. října hlasovat o finální podobě Společné zemědělské politiky (SZP), která určí, jak se bude hospodařit v Evropské unii v letech 2021-2027. Tématem SZP se europarlament zabýval celý týden. Bohužel, europoslanci nevyslyšeli apel vědců, kteří požadovali zahrnout do návrhu SZP ekologická opatření. Už při úterním hlasování se europoslanci přiklonili ke „kompromisnímu“ návrhu, který ale pouze konzervuje současný neudržitelný stav – intenzivní hospodaření s negativními dopady na půdu a biologickou rozmanitost. Ve středu europoslanci navíc odmítli zahrnout do SZP ekologické a klimatické cíle, ke kterým se již EU zavázala v Zelené dohodě pro Evropu. V pátek mají europoslanci celý návrh schvalovat.
Česká společnost ornitologická společně s dalšími ochranářskými organizacemi apeluje na europoslance, aby návrh odmítli. „Parlamentní návrh SZP ještě není definitivní. Vyzýváme naše europoslance, aby dali přírodě a udržitelnému hospodaření skutečnou šanci a stávající návrh odmítli. Čas na nápravu ještě je a daňoví poplatníci si zaslouží skutečnou reformu a ne jen její imitaci,“ říká zemědělský specialista České společnosti ornitologické Václav Zámečník.
Po vstupu ČR do EU začali ubývat polní ptáci. Zemědělství se zintenzivnělo kvůli dotacím
Společná zemědělská politika zásadním způsobem určuje, jak bude naše krajina vypadat a jak se v ní bude hospodařit. „Intenzivní hospodaření podporované zemědělskými dotacemi způsobuje degradaci půdy a vede k trvalému poklesu biodiverzity. Od roku 2015 mělo zemědělské krajině pomoct tzv. „ozelení“ zemědělských dotací, bohužel ale agrární lobby zastupující největší zemědělské podniky protlačila takové úpravy podmínek, které učinily podmínky „ozelenění“ zcela bezzubé,“ doplňuje Zámečník.
Problémy zemědělské krajiny jsou přitom už tak zřejmé, že po změně volají vědci i veřejnost. „Loni v prosinci jsme ministrovi zemědělství Miroslavu Tomanovi předali petici s 56 tisíci podpisy, ve které jsme ho žádali o to, aby při jednání o nové Společné zemědělské politice bral v potaz i potřeby přírody a krajiny a nejenom velkých zemědělců a agrární lobby. Apelovali jsme také na české europoslance. Zájmy ochrany přírody a zdravé krajiny hájili pouze Piráti a Stanislav Polčák (STAN). Zachování stávajícího hospodaření i se všemi negativními dopady na krajinu na dalších 7 let naopak prosazovali KDU-ČSL, hnutí ANO a KSČM. Europoslanci z TOP 09, ODS a SPD hlasovali nejednotně,“ říká Zámečník.
Navrhovaná SZP přírodě ani krajině nepomůže
Při obhajobě návrhu europoslanci argumentují, že 30 % prostředků I. pilíře SZP (dříve přímé platby) bude směřovat na ekologické účely (tzv. ekoschémata), ale ve schválené verzi např. umožnili zemědělce kompenzovat za dodržování vnitrostátních právních předpisů. Ekoschémata tak budou zemědělcům vyplácena čistě jen za to, že dodržují zákon. Dokonce dle schváleného návrhu SZP mohou členské státy navrhovat pouze ekoschémata, která zvyšují konkurenceschopnost – pokud plní čistě environmentální cíle, členské státy jej nenabídnou.
Také argument, že schválený návrh podpoří biodiverzitu, není opodstatněný. „Návrh sice schválil povinnost pro zemědělce vymezit neproduktivní plochy na 5 % orné půdy, ale s dodatkem, který umožňuje návrat neúčinných podmínek „ozelenění“. Vědci a environmentální organizace přitom požadovali v souladu se strategií pro biodiverzitu vymezit 10 % neproduktivních ploch na veškeré zemědělské půdě,“ zdůrazňuje Zámečník.
Krajinu je nutné podpořit, ne se k ní otočit zády
Návrh také požaduje minimálně 60% podíl přímých plateb a vázané podpory v I. pilíři, takže i v případě, že by chtěl členský stát podporovat více environmentální opatření, nemá tuto možnost. Europoslanci rovněž odmítli sladit SZP s klimatickými cíli přijatými v Paříži nebo s cíli zemědělských a biodiverzitních strategií schválených Evropskou komisí.
Konečná podoba Společné zemědělské politiky vznikne v takzvaném trialogu mezi Evropským parlamentem, Evropskou komisí a Radou ministrů, který začne v listopadu. Nová Společná zemědělská politika bude plně platit až v roce 2023, protože od roku 2021 začne dvouleté přechodné období, které slouží k tomu, aby se zemědělci na nová pravidla připravili.
Čtěte víc:
Intenzivní zemědělství ničí krajinu, upozorňuje 3600 vědců a žádá nápravu
Ministr převzal petici za zdravé zemědělství od ornitologů a myslivců