Ornitologové dnes zveřejnili aktualizovanou verzi indikátorů evropských ptáků. Ke zvrácení jejich dlouhodobě klesajícího trendu však bohužel ani letos nedošlo. Polní indikátor stále ukazuje na alarmující stav evropské zemědělské krajiny, který je důsledkem intenzivního hospodaření. Podaří se díky nařízení na obnovu přírody zastavit mizení ptáků z Evropy?

Vědecký tým programu Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků, který je od roku 2002 koordinován z pražské kanceláře České společnosti ornitologické, vydal každoroční pravidelnou aktualizaci ptačích indikátorů. Je založena na údajích ze 30 zemí a odráží změny početnosti 168 druhů, které běžně hnízdí v Evropě. Ptačí indikátory představují nejucelenější dlouhodobý soubor údajů popisující vývoj biologické rozmanitosti. Vděčíme za něj 15 000 dobrovolníků, kteří již po desetiletí sčítají ptáky v terénu, a patří jim proto velký dík!

„Největší ztráty pozorujeme i nadále u ptáků polní krajiny, kteří doplácejí na intenzivní zemědělství, v jehož důsledku přicházejí o potravu a hnízdiště,“ říká Alena Klvaňová, vedoucí oddělení monitoringu a výzkumu ČSO. „Jedná se o čejky chocholaté, hrdličky divoké, koroptve polní nebo třeba konipasy luční,“ popisuje. Od 80. let tak z Evropy zmizelo už 60 % jedinců polních ptáků. Šanci na zastavení jejich úbytku budeme mít v příštích letech, kdy se budou tvořit národní plány obnovy přírody, jak nám ukládá letos přijaté nařízení Evropské unie. Ta usiluje o nápravu současného stavu a financuje programy na záchranu nejohroženějších druhů. Příkladem může být Mezinárodní akční plán pro hrdličku divokou, přijatý v roce 2018, který doporučil udržitelně regulovat lov coby jednu z příčin úbytku tohoto druhu. V roce 2021 proto komise vydala zákaz lovu hrdličky divoké. „Výsledky monitoringu ukazují, že omezení lovu vede už po pouhých třech letech k pozvolnému zvrácení negativního trendu,“ říká Eva Šilarová, koordinátorka programu celoevropského monitoringu.

Ne všechny druhy však z krajiny mizí. Například počty krkavce velkého v posledních letech rostou díky cílené ochraně dříve pronásledovaného druhu. Také ptáci, kteří se dokážou přizpůsobit lidmi pozměněnému prostředí, prospívají. Například sýkora koňadra zřejmě těží z nabídky hnízdních příležitostí v podobě budek i z přikrmování a její hnízdní populace v Evropě dlouhodobě roste. „Není proto divu, že se pravidelně umisťuje na první příčce žebříčku ptáků nejčastěji pozorovaných na krmítkách během Ptačí hodinky,“ uzavírá Šilarová.

---

Kontakt pro další informace: 

RNDr. Alena Klvaňová, Ph.D., klvanova@birdlife.cz, 776 895 795

Poznámky:

1. Indikátor všech běžných druhů ptáků Evropy je založen na údajích ze 30 zemí o 168 druzích běžně hnízdících na území Evropy. Mezi lety 1980 a 2023 se početnost jejich populací snížila o 18 %.
2. Indikátor běžných polních druhů ptáků Evropy je založen na údajích ze 30 zemí o 39 druzích běžně hnízdících na polích a loukách Evropy. Mezi lety 1980 a 2023 se početnost jejich populací snížila o 61 %.
3. Indikátor běžných lesních druhů ptáků Evropy je založen na údajích ze 30 zemí o 34 druzích běžně hnízdících v lesích Evropy. Mezi lety 1980 a 2023 se početnost jejich populací o snížila 8 %.
4. Index je časosběrný soubor údajů o početnosti ptáků daného druhu ukazující její vývoj na určitém území. Index je vyjádřen jako procentuální změna vzhledem k prvnímu roku sčítání. Indexy různých druhů jsou proto porovnatelné. Indikátor spojuje indexy početnosti většího počtu ptačích druhů a využívá se jako ukazatel celkového stavu životního prostředí. Sloučením indexů početnosti biotopových specialistů, např. polních ptáků, získáme indikátor stavu daného biotopu.
5. Celoevropský monitoring běžných druhů ptáků (Pan-European Common Bird Monitoring Scheme; PECBMS) byl zahájen v lednu 2002 jako společná iniciativa Evropské rady pro sčítání ptáků (EBCC) a BirdLife International. Projekt podpořila Královská společnost pro ochranu ptáků (RSPB) a financuje jej Evropská komise. Od svého vzniku až doposud je koordinován Českou společností ornitologickou (ČSO). Hlavním cílem projektu je využívat běžné ptáky jako indikátory celkového stavu přírody s využitím rozsáhlých a dlouhodobých údajů z monitoringu změn hnízdních populací v celé Evropě. Indikátory, které každoročně publikujeme, byly přijaty mezi strukturální indikátory a indikátory udržitelného rozvoje EU.
6. Evropská rada pro sčítání ptáků (European Bird Census Council; EBCC) sdružuje odborníky na ornitologii, kteří spolupracují na projektech sčítání, průzkumu a atlasovém mapování ptáků na celém kontinentu. Její projekty, jako je Celoevropský monitoring běžných druhů ptáků (PECBMS), EuroBirdPortal a Druhý evropský atlas hnízdících ptáků (EBBA2), poskytují spolehlivé vědecké údaje, které slouží jako podklad pro výzkum a politiku ochrany přírody.
7. Česká společnost ornitologická (ČSO) je dobrovolný zájmový spolek, který se nepřetržitě od roku 1926 zabývá výzkumem a ochranou ptáků. Má více než 7500 členů. Pracuje na vlastních i mezinárodních projektech, popularizuje a propaguje ochranu ptáků a jejich prostředí. V Česku zastupuje mezinárodní organizaci BirdLife International.
8. Evropské ptačí indikátory a nadnárodní celoevropské trendy početnosti 170 běžných druhů ptáků jsou volně ke stažení na pecbms.info/trends-and-indicators, stejně jako další podrobnosti o jejich letošní aktualizaci i veškeré informace o metodách jejich výpočtu.
9. Citace studie o důsledku zákazu lovu hrdličky divoké: Carles Carboneras, Eva Šilarová, Jana Škorpilová and Beatriz Arroyo (2024) “Rapid population response to a hunting ban in a previously overharvested, threatened landbird” Conservation Letters: https://conbio.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/conl.13057.