V polovině června se uskutečnily dvě výpravy za břehulemi a jedna za rybáky do těžebních prostor společnosti Českomoravský štěrk, a.s. Zúčastnilo se jich celkem více než 50 lidí včetně dětí. Měli jsme jedinečnou možnost přesvědčit se na vlastní oči, že kde je vůle, dá se skloubit ochrana přírody i s těžební činností.
Podívat se za těmito ptáky do prostor, které nejsou volně přístupné, jsme mohli díky vstřícnosti Kristýny Šebkové – moc jí za to děkujeme! Byla nám nejen průvodkyní, ale zajistila i remorkér, který nás dovezl k ostrůvkům rybáků.
Naše zážitky sdílíme v následující reportáži:
13. června, v parnu čtvrtečního odpoledne, jsme se sešli v pískovně v Božicích u Znojma. Hned na úvod nás z lesíka v pozadí zdravila hrdlička divoká, kterou jsme nakonec i „ulovili“ do stativáku. Vyfasovali jsme slušivé bezpečnostní oblečky a vydali se k hnízdní stěně.
Tato desítky metrů dlouhá stěna je používaná již několik let. Každým rokem se odtěží 5-10 metrů materiálu. Před příletem břehulí se těžba přesune na jinou stěnu a tato zůstane čerstvá, ideální pro stavbu nor. V letošním roce však břehule nečekaně objevily i jinou, severní stěnu. Při příchodu ranní směny byla najednou „provrtaná“. Nezbylo tedy, než opět těžbu přesunout na místo, kde břehulím nebude vadit.
Kromě břehulí naletujících k otvorům jsme měli šanci pozorovat bělořity šedé i párek motáků pochopů. Exkurzi jsme zakončili u vytvořené tůňky, ze které nás pozorovali skokani a v blízkosti se ozývaly vlhy pestré.
Následující den jinou skupinu u Tovačova čekal remorkér, který nás měl odvézt k umělým ostrůvkům pro rybáky. Cestou se nám dokonce podařilo uvíznout na mělčině, což dodalo výpravě trošku napětí.
Rybáky obecné, pro které byly tyto ostrůvky instalovány a postupně vylepšovány již od roku 2007, jsme viděli již z dálky ve společnosti racků chechtavých.
Těšili jsme se na kroužkování mláďat s Jožkou Chytilem. Při přiblížení jsme však zjistili, že jediná mláďata pobíhající po ostrůvcích jsou rackové. Rybáci ještě seděli na vejcích. Z nějakého důvodu se letos hnízdění opozdilo – obvykle bývají první mláďata již počátkem června.
Po našem odplutí se ptáci víceméně okamžitě vrátili na svá hnízda. My jsme cestou ještě míjeli malou kolonii břehulí říčních a na pevné půdě obdivovali početnou kolonii jiřiček obecných. Zaskočilo nás, že zatímco na jedné straně domu ptáci již krmili mladé, na druhé straně hnízda teprve stavěli. Vzhledem k tomu, že zde hnízda neshazují, šlo pravděpodobně o později dolétlé mladé ptáky.
Tady ale naše exkurze nekončila. Pokračovali jsme nejdříve na pozorovatelnu, kde na nás čekala husice nilská. Odtud jsme se odebrali k rybníku Kolečko. V jeho středu seděla na hnízdě potápka roháč, obklopená samicemi poláků velkých a na vyčnívajících větvích odpočívali – rybáci! Zde jsme si je tedy mohli v klidu a zblízka prohlédnout. Po chvilce předvedli i své lovecké umění. Perličkou na závěr byl pózující samec ledňáčka říčního, který se postupně natáčel ze všech stran a nechal každého, aby se jeho krásou pořádně pokochal.
Do třetice vedla naše cesta do pískovny Cep 1 v Suchdole nad Lužnicí. V březích této již zatopené pískovny na několika místech hnízdí více než 300 párů břehulí říčních. I když se zde již netěží, zaměstnanci Českomoravského štěrku, a.s. pravidelně hnízdní stěnu obnovují, aby nezarostla a i nadále poskytovala vhodné hnízdní prostředí pro břehule.
Poté, co jsme se břehulí dostatečně nasytili, vydali jsme se do blízkého okolí pozorovat ptáky. Velkou radost jsme měli ze samce ťuhýka obecného krmícího mládě pár metrů před námi.
Vycházky podpořila v rámci projektu Pískovny pro břehule mezinárodní skupina HeidelbergCement, která patří mezi největší světové výrobce stavebních materiálů. Těžební prostory společnosti Českomoravský štěrk a.s., která patří do této skupiny, jsou v České republice významným hnízdištěm břehulí říčních.
