Abychom navázali na aktivitu z roku 2023, kdy jsme hledali rybníky pro poláka, vyzývali jsme i letos ke sledování rybníků ve svém okolí. Tentokrát jsme pozornost kromě měření průhlednosti vody Secciho deskou a sledování ptáků na hladině věnovali i různým typům rušení. Zapojilo se 31 dobrovolníků, kteří navštívili 91 různých rybníků. Většina získaných dat však pochází z území hlavního města Prahy, kde zároveň běžel projekt Za ptáky Prahy. Proto výsledky odrážejí zejména situaci v Praze a nelze je vztahovat na celou republiku.
V Praze jsme každý měsíc od března do září sledovali 18 vybraných rybníků. Pouze u deseti bylo pokaždé možné změřit průhlednost vody. Secciho deska ale často končila na dně a stavidla u nově rekonstruovaných rybníků jsou ze břehu nepřístupná. Dosažení dna při měření má bohužel negativní vliv na sledování průhlednosti vody v čase, neboť údaje, kdy byla deska na dně, výsledky podhodnocují. Navíc v průběhu roku hladina vody na některých rybnících kolísala, deska se proto dostávala během roku na dno v různých hloubkách. Vzhledem k malému počtu zapojených spolupracovníků a absenci opakovaných kontrol dalších lokalit během roku se nepodařilo získat dostatečné množství dat. Nemůžeme proto zodpovědně odpovědět na otázku, jak se průhlednost vody na rybnících v průběhu roku mění. Výsledky však naznačují, že průhlednost vody v průběhu sezóny klesá.
Kromě měření průhlednosti jsme sledovali i subjektivní faktor, kvalitu vody (Graf 1). Byť se jedná o data z celé republiky, odrážejí opět hlavně kvalitu vody v Praze – mimopražských dat jsme získali velmi málo. Není překvapující, že nejhorší kvalitu vody jsme zaznamenali v srpnu – na více než 65 % sledovaných rybníků jsme v tomto měsíci vodu označili jako zakalenou nebo zelenou. Mírné zlepšení kvality vody v květnu je v souladu i s naměřenými hodnotami a bylo zřejmě ovlivněno vysokou průhledností pražské Lítožnice, kde jsme v květnu 2024 naměřili vůbec nejvyšší průhlednost vody – 180 cm.
V září 2024 se průhlednost vody na velkém množství sledovaných rybníků překvapivě zvýšila. Dokládají to data o průhlednosti i zjištěná kvalita vody. Příčinou mohlo být deštivé počasí, při němž se rybníky pročistily. Pražské rybníky jsou převážně obklopeny loukami, a pokud nedojde k přívalovým dešťům, neznečistí je splachy z polí.
Kvalita vody a s ní spojená průhlednost je velmi důležitá zejména pro ptáky, kteří se při lovu orientují zrakem. Zaznamenaný pozitivní vztah mezi průhledností vody a počtem ptáků i počtem druhů na hladině znázorňují grafy 2 a 3. Opět zahrnují pouze data z Prahy – na jiných rybnících nebyly provedeny opakované kontroly.
Vliv okolí rybníka ani vliv rušení na přítomnost ptáků se nám nepodařilo prokázat. Důvodem je jednak nedostatek dat a částečně zřejmě i skutečnost, že se sčítalo převážně v městských lokalitách, kde jsou ptáci na rušení zvyklí.
Rybníkem s největším průměrným počtem zaznamenaných druhů i jedinců (z opakovaně sledovaných rybníků) byla pražská Lítožnice. Průměrně jsme zde při jedné návštěvě zaznamenali 8,7 druhů a 75 jedinců vodních a mokřadních ptáků. Zároveň jde o velký rybník s rozsáhlými litorálními porosty v klidové zóně, pro lidi nepřístupné, kde jsme naměřili i nejvyšší průhlednost vody. Má všechny předpoklady k tomu být vhodným rybníkem pro ptáky, což dokazují i četná pozorování ptáků na této lokalitě.
Všem, kdo se na sledování rybníků podíleli, velmi děkujeme.
Rybníky jsme sledovali v rámci projektů Za ptáky Prahy, který byl podpořen hlavním městem Prahou a projektu Mapujeme ptáky a pomáháme přírodě, podpořeným Ministerstvem životního prostředí. Projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.