Vánoční svátky bychom neměli trávit pouze konzumací cukroví a televizních pohádek. Mezi důležité formy odpočinku patří i rodinné procházky zimní krajinou. Výpravy do zemědělské krajiny je možné zpestřit sledováním výskytu hejnek ubývající koroptve polní. Podle České společnosti ornitologické (ČSO) je to skvělý způsob, jak udělat něco pro sebe a zároveň i pro zdravější zemědělskou krajinu. K pátrání po koroptvi stačí dalekohled, vhodná obuv a teplé oblečení. Na bíle zasněžených polích jsou koroptve dobře viditelné, a proto si jich může všimnout i nepříliš zkušený pozorovatel. Pro ty, kteří se chtějí dozvědět více o tom, kde mohou koroptev v průběhu roku pozorovat a pomoci s její ochranou, připravili ornitologové z ČSO na 27. prosince vycházku v Hradci Králové.

Koroptev polní patřila dříve mezi oblíbenou a poměrně hojnou lovnou zvěř. V roce 1935 se v tehdejším Československu ulovilo rekordních 2,5 milionu koroptví. Po nástupu kolektivizace a chemizace zemědělství v 2. polovině 20. století začala koroptev v krajině silně ubývat. V současnosti se odhaduje, že u nás hnízdí asi jen 8 000 – 16 000 párů. Dobrým zdrojem údajů populačních trendů je od roku 1982 Jednotný program sčítání ptáků vedený Českou společností ornitologickou, který ukazuje meziroční vývoj početnosti jednotlivých druhů ptáků – u koroptve zachycuje strmý populační pokles.

Ztráta pestrosti krajiny a zvýšené používání pesticidů jsou hlavní příčiny úbytku koroptví, které v důsledku toho trpí ztrátou vhodného hnízdního prostředí, omezenou  potravní nabídkou a zvýšeným tlakem predátorů. Optimální životní prostředí pro tento druh představuje mozaika polních kultur, střídaná travino-bylinnými mezemi podél polí s keřovými formacemi.

Pro záchranu koroptve polní bude zásadní nejen obnova pestré zemědělské krajiny, ale i důkladné zmapování jejího výskytu. S tím může pomoci každý, kdo se rozhodne vyrazit (nejen) přes vánoční svátky do zemědělské krajiny. Koroptve lze v krajině pozorovat celý rok, ale vzhledem k jejich nenápadnému zbarvení snadno splývají s okolím. To se mění, pokud zemi pokryje sníh a hejna jsou na ní dobře viditelná. Pozorování usnadňuje i preference otevřeného terénu a nepříliš rychlý let. Koroptev létá nízko nad zemí, rychlé a hlasité mávání křídly střídá klouzavým letem. Je zavalité postavy s krátkýma nohama a krátkým ocasem. Obě pohlaví jsou si velmi podobná, kohoutek má ale na rozdíl od slepice na hrudi výraznější hnědavou skvrnu ve tvaru podkovy. Hřbet je našedlý s jemným hnědým proužkováním, výrazným znakem je oranžovo hnědavé zbarvení tváří a pod zobákem.

Koroptve se většinu roku zdržují v menších rodinných hejnech, která se v zimě spojují ve větší. Už na konci zimy můžeme z pole slyšet typické čiřikání kohoutků, v té době se hejna začínají dělit na jednotlivé páry.

Budeme rádi, když veškerá pozorování koroptví zadáte do Faunistické databáze ČSO AVIF . Podrobnou metodiku, jak koroptve správně mapovat, si můžete stáhnout zde. Pokud chcete za koroptvemi vyrazit se zkušenými odborníky, dovolujeme si vás pozvat na vycházku pořádanou 27. 12. 2022 v Hradci Králové. Vycházku povedou místní ornitolog Libor Praus a Václav Zámečník, který se dlouhodobě ochraně ptáků zemědělské krajiny v ČSO věnuje.

 

Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické:  „Od příštího roku začne platit nový Strategický plán Společné zemědělské politiky. Česká společnost ornitologická ve spolupráci s akademickou obcí a dalšími neziskovými organizacemi navrhla nové opatření zacílené přednostně na podporu koroptve polní, kterým je založení kombinovaného biopásu na orné půdě. Skládá se z jednoletého krmného biopásu, na který podélně navazuje víceletý jetelotravní pás. Na ploše biopásu je zakázaná aplikace hnojiv a pesticidů. Věříme, že pokud bude mít o toto opatření zájem dostatečný počet zemědělců, má potenciál koroptvím významně pomoci.“

Libor Praus, zoolog Východočeského muzea v Pardubicích: „Koroptev polní vnímám jako bioindikátor zdravé zemědělské krajiny. S ohledem na její úbytek, je zřejmé, že s krajinou je mnoho věcí v nepořádku. Když se občas lidí ptám, kdy viděli koroptev naposledy, mladší ročníky už často ani nevědí, jak vypadá. Rád bych účastníkům exkurze představil zajímavé informace ze života koroptví a motivoval je k tomu, aby si jich v krajině více všímali.“

 

Kontakty:

Ing. Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické, 776 368 360, zamecnik@birdlife.cz

Mgr. Libor Praus, Ph.D., zoolog Východočeského muzea v Pardubicích a šéfredaktor časopisu Panurus, zabývá se ptáky otevřené krajiny, 605 522 692, praus@vcm.cz

 

Použité zdroje:

ŠŤASTNÝ, Karel a Anton KRIŠTÍN. Ptáci Česka a Slovenska: Ottův obrazový atlas. Praha: Ottovo nakladatelství, 2021. ISBN 978-80-7451-866-9

_____________________________________________________________________________________________________________________________

 

Vznik tiskové zprávy finančně podpořil Královéhradecký kraj a MŽP v grantovém řízení. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.