Nepřízeň počasí představuje pro malá mláďata čápů na hnízdech vystavených větru a dešti největší přírodní nebezpečí. Právě v minulých dnech museli čápi ve velké části Česka čelit jak bouřkám, tak dlouhotrvajícím lijákům. Česká společnost ornitologická (ČSO) vyzývá veřejnost, aby se zapojila do kontroly hnízd v rámci programu Čapí hnízda na www.birdlife.cz/capi. Ornitologové tak zjistí důležité údaje o tom, jak se čapí populaci podařilo nepříznivé počasí ustát.
Tisková zpráva ke stažení.docx
Obrovská otevřená čapí hnízda se silnou vrstvou rostlinného materiálu se mohou stát ekologickou pastí. „Z hnízda se stane jezírko a mláďata se utopí. Je to smutné, avšak součástí přirozeného průběhu hnízdění a populace se s těmito ztrátami velmi dobře vyrovná, jak ukazují i výsledky programu Čapí hnízda z předchozích let. Velkých ztrát na mláďatech jsme byli svědky například v roce 2016 nebo v Moravskoslezském kraji i v roce 2020, kdy téměř na polovině hnízd v kraji došlo k úhynu mláďat právě vlivem dlouhotrvajících dešťů,“ říká Gabriela Dobruská, která v ČSO koordinuje program Čapí hnízda.
Jak se uplynulý víkend podepsal na čapích mláďatech, to zatím nevíme. „Máme zprávy o jednotlivých mrtvých mláďatech pod hnízdy a o shořelém hnízdě na sloupu vysokého napětí v Albrechtičkách na Novojičínsku, kde uhořela 4 mláďata. Budeme proto rádi za kontroly zvláště těch hnízd, kde byla ještě malá mláďata v prachovém peří, tedy nejvíce zranitelná,“ vyzývá Dobruská.
Vložte vaše pozorování čápů ZDE
Nepřízeň počasí ovšem patří mezi přirozené čapí nepřátele, byť sledovat boj čápů o život například na webkamerách může být pro sledující traumatizující. Ornitologové už v minulosti opakovaně řešili otázku (ne)zasahování do hnízdění ptáků a vydali toto stanovisko: Stanovisko ČSO k (ne)zasahování do hnízdění ptáků
Hnízda na sloupech vedení vysokého napětí patří k velmi rizikovým, protože čápi jsou v blízkosti vodičů pod napětím. Ornitologové ve spolupráci s distribuční společností EG.D proto v některých případech přistupují k transferu čápů na náhradní hnízda v bezprostřední blízkosti toho původního. „Poslední případ přenosu hnízda máme z jihomoravských Sudoměřic, kde se koncem května podařilo úspěšně přenést 3 mláďata na nové hnízdo,“ dodává Dobruská. Staré hnízdo na sloupu bude po vyhnízdění vrabčích nájemníků odstraněno a sloup osazen zábranami, aby tu už čápi neměli snahu hnízdit.
Ale nejen čápi to měli v posledních dnech těžké. „Také pro rorýsy a drobné pěvce, kteří loví hmyz v letu, jako jiřičky a vlaštovky, bylo počasí komplikací. Právě v této době potřebují intenzivně krmit mláďata. A pokud hmyz nelétá, mláďata hladoví. Naštěstí, například rorýsi se s tím dovedou do určité míry vyrovnat. Mláďata jsou schopná přečkat období nedostatku potravy ve stavu letargie,“ vysvětluje Dobruská.
S výkyvy počasí se populace různých druhů ptáků vyrovnají a jeden špatný rok se na trendech druhů neprojeví, na rozdíl od trvalého úbytku potravy, který je spojený s intenzivním zemědělstvím. „Na čapí mapě vidíme, že nejpočetnější populace čápů v Česku žije v již zmíněném Moravskoslezském kraji. Naopak ve Středočeském kraji, kde je krajina vysušená, s velkými lány a intenzivně využívaná, nejsou čápi skoro žádní. Umisťování hnízdních podložek je do naší blízkosti nepřitáhne, potřebují mít co lovit,“ zdůrazňuje Dobruská.
Problém s intenzivním zemědělstvím dobře ilustruje skupina ptáků zemědělské krajiny, kteří jsou u nás nejohroženější a nejvíce ubývají. Od roku 1982 jsme v Česku přišli o více než 80 % čejek chocholatých, o více než 90 % koroptví polních, o téměř 60 % skřivanů polních a o téměř všechny sýčky obecné, kdysi nejhojnější sovy u nás.
Vzhledem k tomu, že je zemědělství v Česku i celé Evropské unii formované Společnou zemědělskou politikou EU, řešením pro úbytek polních ptáků by byl její příklon k šetrnějšímu hospodaření, ze kterého mohou těžit jak lidé, tak obyvatelé zemědělské krajiny, jako jsou ptáci. Právě teď je šance to ovlivnit tím, že půjdeme 7.–8. června k volbám do europarlamentu. Výsledek voleb rozhodne o tom, jakým směrem se EU vydá v otázkách ochrany přírody a řešení klimatické krize.
Další informace
ČSO sleduje průběh hnízdění čápů bílých v programu Čapí hnízda od roku 2014, kdy byli čáp bílý a čáp černý vyhlášeni ptákem roku 2014 u příležitosti jejich celostátního i mezinárodního sčítání.
2024 – rok čapích sčítání
8. mezinárodní sčítání čápů bílých
Mezinárodní sčítání probíhá jednou za deset let. Koordinuje ho německá organizace na ochranu přírody a partner BirdLife International NABU. Při posledním sčítání v roce 2014 hnízdili čápi bílí v 54 zemích Evropy, severní Afriky a Asie, ve 48 z těchto zemí sčítání proběhlo. V rámci jednotlivých zemí je sčítání koordinováno partnery BirdLife International, vědeckými institucemi a dalšími neziskovými organizacemi. Za Česko sčítání koordinuje Česká společnost ornitologická. V roce 1984 byla stanovena celková populace čápa bílého na 135 000 párů, v roce 2014, při posledním mezinárodním sčítání, byla odhadnuta na 272 000 párů. Zatímco ve střední Evropě byla populace mezi lety 2004 a 2014 stabilní, ve východní Evropě docházelo k mírnému nárůstu (+14 %), v západní dokonce k silnému vzestupu početnosti (+34 %).
4. celostátní sčítání čápů černých
Celostátní sčítání čápů černých koordinuje AOPK ČR ve spolupráci s dalšími subjekty (ČSO, Český svaz ochránců přírody a Lesy České republiky). Předchozí ročníky sčítání byly velmi pozitivní. Odhadované počty pro celou republiku rostly, zaznamenáno bylo přibližně 300 a 400 párů v letech 1994 a 2004 a v roce 2014 to bylo 505 pro celou ČR. V posledních několika letech však přicházejí z různých částí našeho území zprávy o poklesu pozorování až úplném vymizení čápů černých (jižní Morava, východní Čechy či Doupovské hory).
Mapujeme ptáky a pomáháme přírodě je projekt zaměřený na rozvoj dobrovolnictví a podporu dobrovolnických aktivit. Umožní dobrovolníkům zapojení do programů občanské vědy, kam patří i program Čapí hnízda, i se přímo podílet na obnově mokřadních lokalit v rámci ptačích parků ČSO. Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
Na projektu Čapí hnízda dlouhodobě spolupracujeme s distribuční společností EG.D, a.s. členem skupiny E.ON.