Káně lesní nalezená u Vraclavi na Orlickoústecku se otrávila Stutoxem II, jedem používaný v zemědělství na hubení hrabošů polních. Mrtvého dravce nalezl začátkem dubna náhodný kolemjdoucí, který informoval Českou společnost ornitologickou (ČSO). Místo následně prohledala psí jednotka ČSO, která na místě dohledala desítky otrávených hrabošů a granule Stutoxu II. Letos jde již o druhý známý případ otravy ptáka tímto jedem. Koncem dubna ornitologové zaznamenali otráveného bažanta. ČSO na nebezpečí Stutoxu upozorňuje od loňského léta a zdůrazňuje, že je nebezpečný i pro ptáky a další živočichy, kteří na poli loví a sbírají potravu. Paradoxně jsou jedem ohrožení ti, kteří s regulací hraboší populace pomáhají přirozeně.

Loni se Stutoxem otrávili čápi, bažanti a zajíci, letos se situace opakuje. Povolení trávit hraboše jedem rozhozeným po poli platí do 11. června. Rozhodnutí vydal Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) podřízený ministerstvu zemědělství poté, co o to žádaly Zemědělský svaz ČR a Agrární komora.

Mrtvou káni lesní nalezl ve Vraclavi náhodný kolemjdoucí, který informoval ČSO. Místo následně prohledala psovodka ČSO Klára Hlubocká se speciálně vycvičeným psem. „Káně nalezená v remízku už na první pohled jevila příznaky otravy – krvavé zvratky v zobáku a křečovitě sevřené pařáty. V poli s řepkou v těsné blízkosti remízku jsme nalezli velké množství mrtvých hrabošů, řádově desítky. Mezi rostlinami byly volně rozhozené granule Stutoxu II. Granule i mrtvou káni jsme poslali na rozbor. Ten potvrdil, že dravec se otrávil Stutoxem. Káně měla otrávené hraboše v žaludku i jícnu,“ popisuje Hlubocká.

Letos se Stutoxem otrávili káně a bažant

Další případ otravy Stutoxem II ornitologové evidují ve Světnově nedaleko Žďáru nad Sázavou. V polovině dubna tam nalezli otráveného bažanta.

Hraboši jsou nejčastější kořistí kání. V době hnízdění jich jedna rodina zkonzumuje stovky

Dravci, jako káně lesní, ale například i sovy a další ptáci, se hraboši živí a s jejich regulací pomáhají přirozeně. „Například jedno mládě káně lesní sežere od svého vylíhnutí až do opuštění hnízda 7 kilogramů kořisti. Přepočteno pouze na hraboše, nejčastější kořist kání, je to 350 hrabošů během měsíce a půl pro jedno mládě. Káně obvykle mají dvě až tři mláďata, ale hraboše pochopitelně žerou také dospělci. Pouze v době hnízdění je tedy spotřeba hrabošů na jednom hnízdě ve vyšších stovkách. Aplikací Stutoxu si bohužel zaděláváme na problém a otrávená káně, kterou jsme nalezli nyní, by měla být varováním, že takto nelze gradaci hrabošů řešit,“ říká ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.

Ornitologové považují rozsypávání jedu po polích za nebezpečné a nesystémové řešení. „Chápeme, že pro některé zemědělce může být gradace hrabošů podobnou kalamitou, jako bylo sucho v roce 2018. Chemické řešení je ale nešťastné, protože se otráví i hrabošovi přirození predátoři a do budoucna tím jen problémy s hraboši prohloubíme. Podobně jako u jiných přírodních kalamit by měl stát podpořit ty zemědělce, kteří s hraboši bojují bez chemie, ale nejsou úspěšní. Ale především by měl stát zavést systémové změny vedoucí k celkovému posílení přirozených funkcí krajiny a k cílené podpoře predátorů hrabošů,“ vysvětluje Václav Zámečník, zemědělský specialista ČSO.

Hraboší kalamita aktuálně odeznívá, potvrdil ÚKZÚZ

Rozhodnutí o možnosti trávit hraboše volně rozhozeným jedem v místech s nejvyšší gradací hraboše vydal ÚKZÚZ v únoru. Platí do 11. června. Hraboší kalamita nyní odeznívá, což potvrzuje i ÚKZÚZ. „Očekáváme, že nejpozději po letošní sklizni sezve ministerstvo zemědělství všechny zainteresované ke klidné diskusi, jak takovýmto vyhroceným situacím předcházet do budoucna. ČSO přijde s návrhem státem garantovaného pojištění, jehož fungování už mohlo ministerstvo zemědělství dávno podpořit z prostředků Společné zemědělské politiky EU,“ sděluje Zámečník.

Už loni v srpnu ÚKZÚZ povolil povrchové rozsypávání jedu. Šlo tenkrát o podstatnou část republiky. ČSO na to upozornila tiskovou zprávou, u veřejnosti se zvedla velká vlna odporu a ministr Toman během jednoho týdne povolení rozsypávat jed stáhl a povolil sypat jed pouze do hraboších nor. Přesto se loni stihli otrávit čápi, bažanti a zajíci. „Povolení trávit hraboše je v letošním roce mnohem přísnější a jed se rozhazoval spíš výjimečně. Bažant i káně nalezení v dubnu ale dokazují, že nic jako „bezpečný jed“ neexistuje,“ upozorňuje Vermouzek.

Na Slovensku povrchový rozhoz jedu ministr zrušil

Také na sousedním Slovensku zemědělci volali po možnosti trávit hraboše povrchově rozhozeným jedem. Slovenské ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova to povolilo letos koncem dubna. Ale po vlně kritiky, především od Slovenské ornitologické společnosti, slovenský ministr zemědělství Ján Mičovský v polovině května rozhodnutí zrušil. „Vážíme si ministerstva zemědělství, že odpovědně vyhodnotilo odborné argumenty a nepodporuje sice rychlé, ale velice krátkozraké řešení. Měli bychom si přát, aby naše děti znaly jedy v zemědělství už jen z učebnic historie,“ říká Jozef Ridzoň ze Slovenské ornitologické společnosti.

Pomůžete?

Česká společnost ornitologická apeluje na veřejnost, aby si všímala, co se v krajině děje: Pokud zjistíte, že na poli leží mrtví ptáci, zajíci a další živočichové, pošlete informaci na ÚKZÚZ podatelna@ukzuz.cz a v kopii na ČSO cso@birdlife.cz a ČIŽP podatelna@cizp.cz.

Co je možné proti trávení dělat?

• mail: info@mze.cz
• Facebook: facebook.com/ministerstvozemedelstvicr
• Twitter: twitter.com/MZeCr
  

2. Obrátit se na svého starostu a společně napsat ministrovi zemědělství
3. Sdílet na sociálních sítích svůj názor
4. Zapojit svou organizaci a sdílet tyto informace na webu a sociálních sítích
5. Všímat si svého okolí a informovat o podezřelých úhynech ptáků na náš mail cso@birdlife.cz a na mail podatelna@ukzuz.cz

Děkujeme za vaši podporu!