Ptačí park Kosteliska

Ptačí park vzniká v nivě říčky Kyjovky (Stupavy) severně od Jarohněvického rybníka v katastru města Dubňany a z malé části také obce Hovorany. Jde o přírodně zajímavé území, kde činnost člověka vždy významně ovlivňovalo podmáčení a záplavy. Prolíná se tu mozaika vodních ploch, rákosin, luk a lesíků. Prostředí obdobného charakteru mají z pohledu ochrany přírody a krajiny vysoký význam zejména jako nositelé biologické různorodosti naší krajiny. V posledních dvou desetiletích byla velká část dříve obhospodařovaných ploch opuštěna a zarůstá zejména geograficky nepůvodními a invazními druhy rostlin i dřevin.

Leták ke stažení

Klikněte pro stažení letáku ve formátu PDF.

Vzhledem k vysokému přírodnímu potenciálu tohoto území se Jihomoravská pobočka rozhodla ve spolupráci s Českou společností ornitologickou vytvořit zde ptačí park. S využitím tradičních způsobů hospodaření a drobných opatření, jako je hloubení tůní či výsadby vhodných dřevin se chceme pokusit rozšířit vhodné podmínky nejen pro ptactvo, ale i pro další druhy živočichů a rostlin naší fauny a flóry.

Voda je základ života. A kde je hodně vody, bývá i hodně života. Nejinak je tomu i zde. Větší či menší tůně střídají podmáčené rákosiny a vrbiny přecházející ve vlhké louky a olšiny. Na okrajích území, pár set metrů od říčky Kyjovky, lze ale najít i zcela suchá téměř stepní stanoviště, která jsou vodou ovlivňována pouze minimálně. Na krátkém úseku se tak střídají zcela odlišné typy přírodních biotopů. Tato kombinace zajišťuje již dnes velkou pestrost, a proto věříme, že vhodně cílenou péčí se nám ji podaří ještě zvýšit.

Ptačí park zároveň zůstane územím přístupným lidem, což bychom rádi v budoucnu podpořili i budováním drobných doprovodných prvků mezi něž patří zpevněné chodníky, odpočívadla a pozorovatelny ptáků.

Dlouhodobým cílem je pozemky vykoupit a pečovat o ně, prostřednictvím darů, projektů a grantů.

Název

Nedopátrali jsme se, že by se území plánovaného ptačího parku přímo nějak jmenovalo. Názvem Kosteliska je v mapách označeno území při severovýchodním okraji ptačího parku, a protože nám toto jméno přišlo libozvučné, pojmenovali jsme tak celý ptačí park.

Historie parku a území

V devatenáctém století byla významná část území plánovaného ptačího parku součástí rybníka. Později, v souvislosti s jeho postupným zanášením splavenými sedimenty, se začaly na úkor rybníka rozšiřovat vlhké a podmáčené louky. Stromy zde v té době téměř nebyly. Ve druhé polovině dvacátého století pokračovala přeměna zdejší krajiny. Část podmáčených ploch byla odvodněna a rozorána. O louky přestával být zájem, a tak se vlhčí místa, která nebylo možné odvodnit, postupně přeměnila v rákosiny. Zaplavené a podmáčené plochy jsou tak bez jakýchkoli zásahů zhruba od sedmdesátých let minulého století. Také ústí Kyjovky do Jarohněvického rybníka změnilo několikrát své místo a charakter. Zůstaly po něm pouze pásy příbřežních vrbin, dnes již lehce pralesovitého charakteru, neboť vrby jsou krátkověké, rychle se rozpadají a stejně rychle vyrůstají nové. Přirozeně sušší místa byla využívána jako pole, ale i toto využití v posledních letech zaniklo. Bývalá pole tak velmi rychle obsadily nepůvodní invazní druhy vegetace jako je slunečnice topinambur či zlatobýl kanadský.

Na severu navazují na území vodní plochy po těžbě rašeliny v sedmdesátých letech minulého století a těžbě štěrku, která probíhá od přelomu století dodnes.

Současný rozvoj parku

Management

V letošním roce jme začali s péčí o pozemky, které jsme prozatím získali. Proběhlo kosení a odstraňování náletových dřevin. Kosení přestárlých rákosin a výsadby dřevin.

Flóra

Zatím nevíme o výskytu vzácnějších druhů rostlin, neboť většina zdejších rostlinných společenstev se vyvinula po předchozím hospodaření přirozenou kolonizací běžnějšími druhy mokřadních a vlhkomilných rostlin včetně invazních druhů. Zbytky dřívějších luk jsou bohužel dlouhodobě nesečené a je otázkou, co se nám ukáže, až se o ně začne znovu pečovat. Nicméně tím, že mokřadní společenstva rostlin jsou obecně ohrožená, má pro rostliny toto území nezanedbatelnou hodnotu. Zajímavá může být i flóra na písčinách na okrajích území.

Fauna

Již nyní víme, že v území se vyskytuje např. z vodních brouků potápník vroubený, z obojživelníků čolek obecný, blatnice skvrnitá, skokan skřehotavý, kuňka ohnivá, z nám nejbližší skupiny ptáků bukač velký, čáp černý, čírka modrá, moták pochop, chřástal vodní, čejka chocholatá, vodouš rudonohý, pisila čáponohá, ledňáček říční, strakapoud prostřední, žluna šedá, datel černý, konipas luční, bramborníček černohlavý, cvrčilka slavíková, sýkořice vousatá, moudivláček lužní, ťuhýk šedý a ze savců spjatých s vodním prostředím samozřejmě vydra říční a bobr evropský.

Záběry z fotopasti v parku na Facebooku Jihomoravské pobočky