Nevíme, jak dlouhé je soužití čápů s člověkem – kdy došlo k tomu, že dali přednost hnízdění na komínech (a nověji sloupech elektrického vedení). Říkejme od nepaměti. Na rozdíl od jiných druhů synantropních ptáků (žijících v blízkosti člověka) však čápi nadále hledají potravu v otevřené krajině.
I ta se ale mění. Velká část vlhkých luk byla v minulosti odvodněna a přeměněna na pole. Pokud čápi chtěli zůstat, museli začít hledat potravu na poli – hlavně různé hlodavce. Při současném intenzivním hospodaření s používáním chemických prostředků však nenajdou nejen dostatek žab na louce, ale ani drobných savců na poli. Pokud nemají čím nakrmit mláďata, odstěhují se a z krajiny zmizí. Můžeme si tak vysvětlit bílá místa na mapě čapích hnízd ve středních Čechách i okolí Brna, kde čápi naši krajinu víceméně opustili. Chceme-li je nalákat zpět, nepomůže stavba hnízdních podložek – hnízdních možností zde mají dost (i neobsazených podložek). Jedinou možností je vrátit jim kus krajiny. Obnovit mokřad, kde najdou dostatek potravy nebo druhově pestrou louku.
Naštěstí je stále ještě dost míst, kde čápi mohou žít. O tom svědčí 776 obsazených hnízd evidovaných v roce 2018. Bohužel toto číslo je nižší oproti předchozímu roku, kdy bylo obsazeno 817 hnízd (I když se zkontrolovalo o více než 50 hnízd více než v roce 2017!). Jak se bude situace vyvíjet dále, zatím nevíme.
Každopádně na čápy, kteří v naší krajině zůstali, čeká další vážné nebezpečí. Jsou to lidské odpadky. Nejnebezpečnější jsou různé provázky, kusy igelitu či vlasce. Ptáci se do nich mohou omylem zamotat nebo si je dokonce jako materiál vhodný ke stavbě hnízda na hnízdo přinesou. Lidé ze záchranných stanic by jistě mohli vyprávět mnoho příběhů o záchraně čapích mláďat zamotaných do přinesených materiálů, které jim znemožňují pohyb. Některé jsou se šťastným koncem. Jindy však dochází následkem zaškrcení k nekrózám končetin, kterým již pomoci nejde. A o mnohých se pravděpodobně nedozvíme, protože do čapích hnízd nevidíme.
Čápi k lidem a lidé k čápům mají blízko již od nepaměti. Jsou součástí naší kultury, pranostik, krajiny. Jestli s námi zůstanou, záleží jen na tom, zda naše krajina bude krajinou i pro čápy.
Až budete slavit Den Země, nezapomeňte na čápy. Ukliďte okolí hnízda a míst, kde vídáte čápy sbírat potravu, od odpadků. Aby tam nezbylo nic, co by mohli odnést na hnízdo. Budeme rádi za každého jednotlivce i školní kolektiv, kterému není osud čápů lhostený!
Svým skutkem se neváhejte pochlubit – uvítáme jakékoli zprávy o akci, ať již v textové či fotografické podobě. Zasílat je můžete na cap@birdlife.cz.
Za čápy předem děkujeme!
Gabriela Dobruská
Projekt Krajina pro čápy, zaměřený na osvětu jaké nebezpečí pro čápy představují lidské odpadky, byl v oblasti Moravskoslezského kraje podpořen grantem Moravskoslezského kraje.
