Na Hodonínsku a na Litoměřicku byli nalezeni otrávení luňáci červení. Ornitologové dohledali dravce poté, co vysílačky, kterými byli ptáci vybaveni, signalizovaly, že se nepohnuli z místa. Psovodka České společnosti ornitologické (ČSO) na obou lokalitách dohledala ještě další mrtvé živočichy, rovněž s typickými příznaky otravy. Zda se jednalo o otravu nervovým jedem karbofuranem, který traviči k likvidaci dravců používají nejčastěji, určí pitva. Případy si převzala kriminální policie, která je vyšetřuje jako trestné činy.
Hodonínsko
Vysílačka (takzvaný GPS-GSM logger), kterou byl luňák červený vybavený, signalizovala, že samec se už dva dny nepohnul ze své pozice. Ornitologové z ČSO měli podezření na úhyn a následná kontrola v neděli 14. března jej potvrdila. Mladý samec luňáka byl nalezený v pozici typické pro otravu (křečovitě roztažená křídla a zaťaté pařáty), ještě s kusem masa v zobáku.
„Luňák dostal vysílačku jako mládě v roce 2018 na Hodonínsku. Letos, kdy by dosáhl tří let, mohl poprvé hnízdit a podle pozorování se již zdržoval v páru,“ říká Gašpar Čamlík z Jihomoravské pobočky ČSO.
Luňák mohl letos založit rodinu. Překazila to otrava
Vysílačky (GPS-GSM loggery), připevněné na záda ptáků, jsou způsob, jak mohou ornitologové monitorovat pohyb vzácných dravců a odhalit tak případné nebezpečí či úhyn. Vysílačkou je vybaven i bratr otráveného luňáka a také jejich matka. Časté a přesné údaje o místě pobytu konkrétního ptáka poskytují ornitologům poznatky, které jsou jinak nezjistitelné. „Díky vysílačce víme, že tento samec luňáka zimoval v Itálii a vrátil se zpět do oblasti svého narození, aby tu založil rodinu. K tomu už ale nedošlo,“ říká Čamlík.
Psí terénní jednotka ČSO v pondělí 15. března prohledávala oblast o velikosti téměř jednoho kilometru čtverečního. Asi 40 metrů od luňáka dohledala mrtvou káni lesní, taktéž s pařáty křečovitě sevřenými, které ukazují na bolestivé umírání po požití jedu. Oblast na jižní Moravě patří k dlouhodobě problematickým, ČSO tu každoročně zaznamenává mnoho otrávených ptáků.
Litoměřicko
K dalšímu případu mrtvého luňáka červeného vyjela psovodka ČSO Klára Hlubocká ve středu 17. března na Litoměřicko. I tento pták byl vybavený vysílačkou, která ornitologům signalizovala, že se nepohybuje. „Mrtvý luňák ležel na poli a jeho pozice se zaťatými pařáty naprosto jasně ukazovala na otravu,“ komentuje Hlubocká.
Dále se Hlubocká přesunula o 2,5 kilometru dál na místo, kde byl podle vysílačky luňák ještě v pořádku a aktivní. „Na tomto místě je dvůr pro bioodpad, kde jsme našli kosterní pozůstatky různých zvířat (včetně torza krkavce), kam se dravci pravděpodobně chodí krmit na mršinách. Nedaleko jsme našli mrtvou káni lesní a také dvě kuny – všichni s typickými příznaky otravy,“ říká psovodka Hlubocká, která pátrá po otrávených návnadách a jejich obětech se speciálně vycvičeným Chesapeake Bay retrívrem Victorym.
Policie vyšetřuje oba případy jako trestné činy. Traviči a pytláci k trávení zvířat nejčastěji používají zvláště brutální způsob usmrcení – nástrahu s nervovým jedem karbofuranem, po jehož požití zvíře umírá bolestivě v křečích.
Samotné držení jedu karbofuranu je trestným činem a v celé Evropské unii je jeho držení zakázané už od roku 2008. Dříve se užíval jako pesticid v zemědělství. Několik kapek tohoto jedu dokáže spolehlivě usmrtit prakticky jakéhokoliv živočicha.
Psí jednotka ČSO
Česká společnost ornitologická má ptačí kriminalitu v hledáčku již od roku 2000. V roce 2017 zintenzivnila hledání otrávených návnad a jejich zvířecích obětí zřízením specializované terénní psí jednotky psovodky Kláry Hlubocké, která navštěvuje preventivně důležitá místa výskytu dravců, případně místa dřívějšího trávení. Kromě toho vyjíždí k případům na žádost policie či dalších institucí, případně na ohlášení občanů.
Jen za rok 2020 ČSO zaznamenala 51 nelegálně zabitých ptáků, většinou šlo o otravy. Od roku 2017, kdy existuje terénní psí jednotka, ČSO zdokumentovala a předala policii 80 případů, jejichž obětí se stalo více než 200 ptáků. Letos si policie od ČSO převzala už šest případů.
Podezření na otravu. Jak poznat?
- víc mrtvých zvířat pohromadě (dravci, krkavcovití, šelmy – dva a víc jedinců v okruhu 300 m)
- podezřelá návnada (maso, vnitřnosti, vejce – zejména s viditelným fialovým zbarvením nebo posypané práškem či potřené béžovou emulzí)
- mrtvé zvíře poblíž návnady
- mrtvý hmyz na uhynulém zvířeti či návnadě
- mrtvé zvíře v typické pozici (ptáci: křečovitě sevřené pařáty, roztažená nebo poloroztažená křídla; šelmy: leží na boku, natažené nohy, otevřená tlama, někdy hlava zvrácená dozadu)
- mrtvá zvířata na otevřeném prostranství (nejsou pod elektrickým sloupem ani poblíž trati či silnice
Co dělat v případě nálezu?
- Na nic nesahejte, zabraňte přístupu dalších osob i zvířat.
- Volejte nejlépe okamžitě, i když chcete nález jen konzultovat (Klára Hlubocká 606 412 422 – i SMS, případně Zdeněk Vermouzek 773 380 285).
- Volejte i v případě, že jste nález ohlásili někomu jinému (policii, ČIŽP, správě CHKO, …).
- POZOR! Karbofuran je velmi nebezpečný jed
Čtěte také:
Zdroje informací
Karbofuran
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=CELEX:32007D0416
Trestní zákoník:
§ 299 Neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami
§ 302 Týrání zvířat
§ 304 Pytláctví
Projekt PannonEagle Life umožňuje České společnosti ornitologické zvýšit intenzitu potírání ptačí kriminality a provádět další akce na ochranu dravců.
Více o projektu PannonEagle Life
https://www.imperialeagle.eu/cs