Obyčejná napáječka na vodu. Pro domácí zvířata nepostradatelná, pro divoce žijící živočichy smrtelná. Sudy, roury, komíny, bazény a další technické pasti v blízkosti lidských sídel jsou nejčastější příčinou úhynu sýčků obecných. Jejich zabezpečení může být klíčem k záchraně této malé sovy, jejíž počet za poslední dvě dekády poklesl o 94 %.

Ornitolog Jakub Mráz okroužkoval koncem dubna 2010 na Ústecku dospělého samce sýčka obecného. O osm let později ho našel na stejné lokalitě, utopeného v napáječce pro koně. Byl nejstarším doloženým českým sýčkem. „V technických pastech uhynula v Česku v posledních desetiletích víc jak třetina (38 %) sýčků, u kterých známe příčinu smrti,“ upozorňuje Martin Šálek, hlavní koordinátor ochrany sýčků z České společnosti ornitologické.

Ještě na začátku 20. století býval sýček naší nejrozšířenější sovou, nyní je na pokraji vyhynutí. Za posledních 20 let se jeho počet snížil o 94 % na zhruba 100 až 130 párů. „Hlavním důvodem katastrofálního úbytku je přerod pestré zemědělské krajiny, sýčkovy původní domoviny, na průmyslovou krajinu s velkoplošným intenzivním zemědělstvím. V ní dramaticky ubyl velký hmyz, který je sýčkovou hlavní kořistí,“ vysvětluje Šálek.

Sýček kvůli tomu přesídlil do bezprostředního okolí lidských sídel. „Obývá vesnice se stodolami, stájemi a jinými hospodářskými budovami, nevyhýbá se ani větším městům. Tady na sýčky čeká celá řada nebezpečí, která jim tu nevědomky přichystali lidé,“ popisuje Šálek.

Nejčastěji se jedná o roury a trubky, bazény, sudy a nádrže na vodu, okapy nebo i staré povalující se sítě. Pasti jsou největším problémem pro nezkušená mláďata, nevyhýbají se ale ani dospělým. „Temné vertikální otvory v rourách, šachtách či komínech přitahují zvědavost ptáků, kteří se po hladkých stěnách nedokáží dostat zpět na svobodu. Takové pasti jsou nebezpečné nejenom pro sýčka, ale i řadu dalších ohrožených ptáků, což dokládá třeba nález 28 mrtvých sov pálených v jediné ocelové trubce od fukaru na seno,“  zdůrazňuje Šálek.

Následné zabezpečení je často rychlé a jednoduché. „Každý může pomoci zabezpečením technické pasti ve svém okolí, třeba položit odstavenou rouru do vodorovné polohy nebo dát plovák do sudu s vodou či do bazénu,“ vyzývá Šálek. Návod, jak zabezpečit pasti, je i v tomto letáku u jednotlivých ohrožení: https://www.birdlife.cz/wp-content/uploads/2018/07/Smrtici-pasti.pdf

Ochránci sýčků v roce 2018 zabezpečili stovky technických pastí, například instalovali desítky plováků do sudů a osmi napáječek pro dobytek. Snížení počtu technických pastí může být klíčové pro záchranu této drobné sovičky v naší krajině. „Řada druhů balancuje na hraně přežití a u některých, třeba u sýčka, bez nadsázky záleží na každém jedinci. Ale i u běžnějších druhů je škoda každého života. Proč nechat zvířata zbytečně hynout, když i my můžeme vytvořit bezpečné prostředí, často s minimálním úsilím,“ apeluje Šálek.

Poznámky:

Sýček obecný (Athene noctua) je malá sova velikosti hrdličky. Shora je hnědošedý s velkými světlými skvrnami. Charakteristická je pro něj také velká hlava se široko od sebe posazenýma žlutýma očima. Jeho přítomnost prozrazuje pro něj typické houkání, které se dá přepsat jako „půjď“. Vyskytuje se v (polo)otevřených biotopech, v západní a střední Evropě je to především zemědělská krajina. V České republice je vázán prakticky výhradně na hospodářské budovy, které mu poskytují místa vhodná pro hnízdění a zároveň jsou nedaleko od pastvin, kde loví potravu – drobné obratlovce a také větší bezobratlé živočichy, které loví vyhlížením z posedu. Ztráta lovišť a tím i nedostatek potravy sýčky ovlivňuje hlavně v hnízdní době, kdy musí krmit mladé. To se pak projevuje menším počtem vyvedených mláďat. Původní dutiny ve stromech už v Česku k hnízdění prakticky nevyužívá. Sýček u nás vytvořil i několik městských populací, například v Teplicích, Ústí nad Labem nebo Chomutově. Je stálý, věrný svému hnízdišti a má relativně malé domovské okrsky.

Další informace:

https://new.birdlife.cz/sycek/

https://www.facebook.com/OchranaSycka/

Projekt ATHENE je založen na spolupráci Centra životního prostředí Drážďany, České společnost ornitologické, Muzea města Ústí nad Labem, p. o. a Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Kooperační partneři se v česko–saském příhraničí věnují péči o zbytkové populace sýčka a podporují jeho další šíření pomocí monitoringu, výzkumu a konkrétních opatření na jeho ochranu. Projekt ATHENE funguje v rámci přeshraničního Programu spolupráce Česká republika – Svobodný stát Sasko 2014–2020. Tento projekt je podpořen Evropskou unií v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj. Projekt spolufinancuje ČSO díky spolupráci s firmou Lafarge Cement a.s., Galerii Kodl s panem Vojtěchem Beranem a díky darům několika set jednotlivých dárců.