Hlavní sdělení:

• Studie poprvé přináší velkoplošné mapy antropogenních faktorů ohrožujících populace tažných ptáků během jejich ročního životního cyklu na celém území jejich rozšíření.
• Největšímu počtu hrozeb z celé afropalearktické oblasti čelí ptáci v západní a střední Evropě. Dalšími velmi rizikovými oblastmi jsou například delta Nilu, západní Levanta (východní Středomoří) a údolí Indu.
• Čím více jsou ptáci v mimohnízdním období vystaveni přímým hrozbám, tím více jejich populace ubývají. Antropogenní faktory (včetně lovu, nočního osvětlení a infrastruktury), které ovlivňují přežívání ptáků během migrace a v zimě, jsou významnou příčinou poklesu jejich hnízdních populací.
• Negativní vliv na trendy početnosti ptačích populací má také klimatická změna působící na zimovištích, zatímco na hnízdištích ptáky ohrožují zejména rozsáhlé změny prostředí vlivem lidské činnosti.

 

Praha, 26. června 2022. Tažných ptáků celosvětově ubývá v důsledku toho, jak lidé během posledních desetiletí pozměnili krajinu. Nový výzkum Východoanglické univerzity (UEA), portugalských univerzit v Portu a v Lisabonu a České společnosti ornitologické (ČSO) podrobně zmapoval jednotlivé příčiny ohrožení stěhovavých druhů ptáků.

Studie zveřejněná 25. června ukazuje, že k největšímu poklesu populace dochází u druhů, které migrují do oblastí s větším množstvím člověkem vystavěné infrastruktury – silnic, budov, elektrického vedení, větrných turbín – a také s vyšší hustotou lidské populace a intenzitou lovu. Na dlouhodobém úbytku se podílí i degradace biotopů a změna klimatu.

Tým výzkumníků doufá, že jeho práce pomůže zjistit, kam nejlépe zaměřit ochranářské úsilí.

James Gilroy z Fakulty životního prostředí UEA řekl: „Víme, že stěhovavých ptáků ubývá více než stálých druhů, ale dosud nebylo jasné proč. Chtěli jsme proto zjistit, v jaké fázi životního cyklu jsou tažní ptáci nejvíce vystaveni vlivům lidské činnosti.“

Výzkumný tým identifikoval 16 člověkem způsobených příčin ohrožení stěhovavých ptáků, včetně infrastruktury způsobující rušení ptáků a nárazy, přeměny přírodních stanovišť na lidmi využívané plochy a změny klimatu.

Díky satelitnímu snímkování mohli výzkumníci zmapovat každou z 16 hrozeb v Evropě, Africe a západní Asii. Vytvořili také vůbec první velkoplošnou mapu loveckého tlaku na území celé studované oblasti.

Na základě rozsáhlých datových souborů bylo zkoumáno celkem 103 druhů stěhovavých ptáků, včetně mnoha rychle ubývajících druhů, jako je hrdlička divoká a kukačka obecná. Autoři studie vypočítali „stupeň ohrožení“ pro faktory, jako je ztráta stanovišť a změna klimatu, a to v celém areálu výskytu studovaných druhů, jak v hnízdních oblastech, tak i na tahových cestách a na zimovištích. Poté zkoumali vztahy mezi stupněm ohrožení a trendy ptačích populací za období let 1985 až 2018 vypočítaných na základě údajů Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků (PECBMS), projektu Evropské rady pro sčítání ptáků (EBCC), který od roku 2002 koordinuje ČSO.

Claire Buchanová z biologické fakulty UEA uvedla: „Zjistili jsme, že člověkem způsobené změny krajiny v oblastech rozšíření ptáků v Evropě, Africe a západní Asii jsou u více než stovky afroeurasijských stěhovavých ptáků spjaty s poklesem jejich početnosti. Když mluvíme o přeměně krajiny, máme na mysli silnice, budovy, elektrické vedení, větrné turbíny – cokoli, co v krajině není přirozeně.“

Ukazuje se, že ptáky nejvíce ohrožují takové příčiny, které je zabíjejí přímo – například vlet do větrné turbíny, náraz do prosklené budovy, zásah elektrickým proudem na elektrickém vedení, srážka s vozidly nebo lov. „Jsou-li ptáci těmto hrozbám vystaveni na zimovištích, odráží se to pak i v poklesu hnízdních populací daných druhů,“ upozorňuje Alena Klvaňová, vedoucí projektu PECBMS a vedoucí oddělení mezinárodního monitoringu a výzkumu v ČSO.

Aldina Francová z Fakulty životního prostředí UEA dodává: „Naše zjištění jsou důležitá, protože díky nim vidíme, kde jsou ubývající druhy během tahu nejvíce ovlivňovány lidmi. Určení míst, na nichž jsou ptáci těmto hrozbám nejvíce vystaveni, by nám mohlo pomoci cíleně zaměřit opatření k jejich ochraně.“

Článek „Spatially explicit risk mapping reveals direct anthropogenic impacts on migratory birds“ (Prostorově přesné zmapování rizik odhaluje přímé antropogenní dopady na tažné ptáky) byl uveřejněn v časopise Global Ecology and Biogeography 25. června 2022.

Kontakt pro další informace

RNDr. Alena Klvaňová, Ph.D., klvanova@birdlife.cz, 776 895 795

 

 

 

Poznámky:

1. Citace studie: Buchan, C., Franco, A. M. A., Catry, I., Gamero, A., Klvaňová, A., & Gilroy, J. J. (2022). Spatially explicit risk mapping reveals direct anthropogenic impacts on migratory birds. Global Ecology and Biogeography, 00, 1–19.   https://doi.org/10.1111/geb.13551
2. Česká společnost ornitologická (ČSO) je dobrovolný zájmový spolek, který se nepřetržitě od roku 1926 zabývá výzkumem a ochranou ptáků. Má téměř 6 000 členů. Pracuje na vlastních i mezinárodních projektech, popularizuje a propaguje ochranu ptáků a jejich prostředí. V Česku zastupuje mezinárodní organizaci BirdLife International.
3. Celoevropský monitoring běžných druhů ptáků (Pan-European Common Bird Monitoring Scheme; PECBMS) byl zahájen v lednu 2002 jako společná iniciativa Evropské rady pro sčítání ptáků (EBCC) a BirdLife International. Projekt podpořila Královská společnost pro ochranu ptáků (RSPB) a financuje jej Evropská komise. Od svého vzniku až doposud je koordinován Českou společností ornitologickou (ČSO). Hlavním cílem projektu je využívat běžné ptáky jako indikátory celkového stavu přírody s využitím rozsáhlých a dlouhodobých údajů z monitoringu změn hnízdních populací v celé Evropě. Indikátory, které každoročně publikujeme, byly přijaty mezi strukturální indikátory a indikátory udržitelného rozvoje EU.
4. Evropská rada pro sčítání ptáků (European Bird Census Council; EBCC) sdružuje odborníky na ornitologii, kteří spolupracují na projektech sčítání, průzkumu a atlasovém mapování ptáků na celém kontinentu. Její projekty, jako je Celoevropský monitoring běžných druhů ptáků (PECBMS), EuroBirdPortal a Druhý evropský atlas hnízdících ptáků (EBBA2), poskytují spolehlivé vědecké údaje, které slouží jako podklad pro výzkum a politiku ochrany přírody.

---

Podrobněji o hrozbách na webu ČSO:

• lov ptáků během migrace
• konflikt pták – člověk
• ptáci na stavbách
• ptáci a skla
• zemědělství