Ptačí oblast (PO) Českobudějovické rybníky je mezi ornitologickou veřejností relativně dobře známé malebné území v srdci jižních Čech, rozkládající se na více než 60 km2 od Českých Budějovic až po Dívčice. Téměř 50 rybníků různých velikostí je lemováno dubovými hrázemi, obklopeno zemědělskou krajinou, mokřady, rozvolněnou zelení i lesními celky a několika vesnicemi (Šebestián & Brinke 2009, Kloubec et al. 2015).
PO Českobudějovické rybníky byla vyhlášena pro ochranu hnízdících populací kvakoše nočního (Nycticorax nycticorax), rybáka obecného (Sterna hirundo) a slavíka modráčka středoevropského (Luscinia svecica cyanecula), dále pro husu velkou (Anser anser) jako letní i podzimní shromaždiště a kopřivku obecnou (Anas strepera) jako významná jarní tahová zastávka (Hora et al. 2010, Šebestián & Brinke 2009, Hora et al. 2015).
Jedinečná v rámci ČR je PO Českobudějovické rybníky také pro další vzácné ptačí druhy. Pravidelně zde hnízdí kolpík bílý (Platalea leucorodia), volavka stříbřitá (Egretta garzetta), oba druhy lze nejčastěji zastihnout na Vrbenských rybnících (Hora et al. 2010, Kubelka 2012, Hora et al. 2015), ale v rámci PO se nacházejí i poslední každoroční hnízdiště břehouše černoocasého (Limosa limosa) v celé ČR (Kubelka & Kadava 2014, Kubelka et al. 2016, mapa 1, obr. 1).
V průběhu podrobného mapování došlo i k obnovení patronátní skupiny PO Českobudějovické rybníky, která je aktivní nejen na poli výzkumu a monitoringu, ale aktivně se zapojuje do ochrany ptačích druhů, ať již přímou ochranou hnízd, například vzácných bahňáků (obr. 1), nebo přípravou rozsáhlejších projektů. Skupina pro výzkum a ochranu bahňáků v ČR (https://svob.czweb.org), pracovní skupina ČSO spolu ve spolupráci s členy patronátní skupiny PO Českobudějovické rybníky a společností Diamo a.s. v současnosti připravuje rozsáhlý projekt vytvoření ideálního hnízdiště pro bahňáky v areálu MAPE Mydlovary na Dívčicku. Ačkoliv je v plánu do práce zapojit zejména těžkou techniku, pro letošní sezónu bylo ještě potřeba hnízdní ostrůvek bahňáků upravit ručně – byl to náročný, ale příjemně strávený den (obr. 2).
V rámci celostátního hnízdního atlasového mapování již od roku 2015 v oblasti Českobudějovických rybníků probíhá „Podrobné mapování hnízdního rozšíření ptáků v ptačí oblasti Českobudějovické rybníky“, podpořené ve všech třech letech Malým členským grantem České společnosti ornitologické (ČSO) a doplněné o data z roku 2014. V jednotlivých 20 malých čtvercích (1/16 velkého kvadrátu) PO a dalších doplňkových sedmi čtvercích v okolí rybníka Dehtář již byl doposud v letech 2014–2017 zjištěn hnízdní výskyt 186 ptačích druhů. Každý návštěvník této „ornitologické perly“ jižních Čech může k dalšímu rozšíření našich znalostí přispět tím, že do databáze ČSO (www.birds.cz) zadá svá pozorování s kategorií průkaznosti hnízdění a GPS souřadnicemi. Čeká nás poslední rok (2018) terénních prací v rámci tohoto projektu a byť již byl odveden značný kus práce, stále je co objevovat… Pojďme se na některé výsledky podívat podrobněji.
Vedle již výše zmíněných raritních druhů ptáků, kteří v oblasti hnízdí, získala PO Českobudějovické rybníky během podrobného mapování v rámci ČR další prvenství. V roce 2016 zde vyhnízdily volavky rusohlavé (Bubulcus ibis) a jedná se o vůbec první hnízdění tohoto druhu v rámci ČR, daleko od pravidelných hnízdišť v jižní Evropě (Kubelka & Havlíček 2017). Volavky rusohlavé se do oblasti vrátily i v následujícím roce, tak během dalších sezón uvidíme, nakolik se jim v jižních Čechách zalíbilo.
Podrobnější pohled na druhy privilegované titulem „pták roku“ v letech 2015–2017 ukazuje jak další unikátnosti PO Českobudějovické rybníky, tak i mezery v dosavadním mapování. Potápka černokrká (Podiceps nigricollis) pravidelně v PO hnízdí v počtu okolo dvou desítek párů, a to zejména v PR Vrbenské rybníky (mapa 2). Byť i zde zaznamenala výrazný úbytek (Brandl et al. 2002, Kubelka 2012), stále se jedná a jednu z nejsilnějších populací v celé ČR (Cepák 2015).
Výsledky mapování u druhů červenky obecné (Erithacus rubecula) a datla černého (Dryocopus martius) naznačují, že mapování v malých čtvercích má stále své mezery (mapa 3, mapa 4) – zejména u běžnějších druhů a vyšších kategoriích průkaznosti hnízdění. Extrémně je to patrné například u sýkory uhelníčka (Periparus ater), který byl zjištěn v 16 čtvercích, ale v žádném z nich hnízdění nebylo prokázáno a jen ve dvou čtvercích bylo zaznamenáno hnízdění pravděpodobné (mapa 5).
V letošním posledním roce mapování je tedy potřeba se zaměřit zejména na prokazování vyšších kategorií průkaznosti u běžných druhů ptáků v jednotlivých čtvercích a poté na některé druhy se specifickou aktivitou, například šplhavce nebo sovy. Pro některé z těchto druhů jsou již teplejší únorové dny vhodné pro zjištění teritorií a je žádoucí vyrážet do terénu.
Přispět projektu může opravdu každý zadáváním zjištěných kategorií průkaznosti spolu s GPS souřadnicemi do databáze ČSO – AVIF (https://birds.cz/avif/). Zájemci o podrobnější spolupráci se mi mohou ozvat a jistě se domluvíme. Celostátní mapování již skončilo, tak pojďme společně napnout síly k rozšíření našich poznatků o ptácích v rámci jedinečné krajiny PO Českobudějovcké rybníky!
Vojtěch Kubelka, vedoucí patronátní skupiny IBA Českobudějovické rybníky
LITERATURA
Brandl P., Bürger P. & Pykal J. 2002: Ptáci přírodní rezervace Vrbenské rybníky u Českých Budějovic. Sborn. Jihočes. Muz. v Čes. Budějovicích, Přír. vědy 42 (Suppl.): 61–117.
Cepák J. 2015: Potápka černokrká, Pták roku 2015. Je ještě nějaká naděje? Česká Společnost Ornitologická. URL: https://www.cso.cz/index.php?ID=2848
Hora J., Brinke T., Vojtěchovská E., Hanzal & V. Kučera Z. (eds.) 2010: Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2005–2007. AOPK, Praha.
Hora J., Čihák K. & Kučera Z. (eds.) 2015: Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2008–2010. Příroda 33: 1–489.
Kloubec B., Hora J. & Šťastný K. (eds.) 2015: Ptáci jižních Čech. Jihočeský kraj, České Budějovice.
Kubelka V. 2012: Poznámky k výskytu vybraných vzácných druhů vodních ptáků v PR Vrbenské rybníky v letech 2002–2012. Sborn. Jihočes. Muz. v Čes. Budějovicích, Přír. vědy 52 (Suppl.):
106–117.
Kubelka V. & Kadava L. 2014: Neúspěšný rok 2013 pro břehouše černoocasého (Limosa limosa) a jeho současný stav v České republice. Vanellus 9: 43–53. URL: https://svob.czweb.org/?page_id=35&lang=cs
Kubelka V., Malina J., Bureš J. & Šálek M. 2016: Velikost vajec jihočeských břehoušů černoocasých (Limosa limosa) v kontextu sedmi evropských a asijských populací. Vanellus 11: 46–51. URL: https://svob.czweb.org/?page_id=35&lang=cs
Kubelka V. & Havlíček J. 2017: Vyhnízdění volavek rusohlavých (Bubulcus ibis) na Českobudějovicku, první prokázané hnízdění v České republice – In: Kubelka V., Havlíček J. & Mikeš V. (eds.) Zajímavá a vzácná ornitologická pozorování v jižních Čechách IV, p. 101–106, Sborn. Jihočes. muz. v Čes. Budějovicích, Přír. vědy 56, České Budějovice. URL: https://www.muzeumcb.cz/spolky-a-kluby/jihocesky-ornitologicky-klub/zajimava-a-vzacna-ornitologicka-pozorovani-v-jiznich-cechach/
Šebestián J. & Brinke T. 2009: Českobudějovické rybníky. Významné ptačí území roku 2009. Česká společnost ornitologická, Praha. URL: https://www.cso.cz/wpimages/video/IBA_roku_2009.pdf
