Další významný milník v rozvoji ptačího parku Mnišské louky u České Lípy. Česká společnost ornitologická (ČSO), která území spravuje, tu v pátek 8. prosince za účasti veřejnosti a hostů vypustila malé stádo dospělých klisen exmoorských pony. Budou spásat území o velikosti 5 hektarů. ČSO tak zavádí pastvu i do třetího z pěti současných ptačích parků. Již probíhající pastva velkých kopytníků v ptačím parku Josefovské louky u Jaroměře a ptačím parku Kosteliska u Dubňan jasně ukazuje, jak zásadní je tento typ managementu pro podporu ohrožených a ubývajících lučních i dalších mokřadních druhů ptáků.
Pět klisen z pastevní rezervace u středočeských Milovic bude na Mnišských loukách spásat 5 hektarů zarůstajících a dosud jen z části obhospodařovaných luk ve východní části parku. „Aktuálně tu dominují tři druhy rostlin – chrastice rákosovitá, kopřiva dvoudomá a zblochan vodní. Úkolem koní bude spásáním potlačit dominantní druhy trav a kopřivy, dát tak prostor ostatním rostlinám, ale především snížit výšku porostu tak, aby prosvětlili a zpřístupnili pro bahňáky mělké tůně a deprese, které tu v předchozích letech nechala vytvořit ČSO a Liberecký kraj,“ říká Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO.
Nejen pastva. Koně šetrným rozdupáváním připraví loviště bahňákům
Dlouhodobá pastva svou mozaikovitostí podpoří také bezobratlé živočichy a zvýší tak potravní nabídku hmyzožravých ptáků. „Společně s tím budou koně sešlapem napomáhat k rozbahnění okrajů tůní, čímž vytvoří skvělé podmínky pro sběr potravy pro čejky chocholaté či bekasiny otavní. Na rozbahněných místech sbírají bezobratlé i kulíci říční či pěvci jako bramborníčci či dokonce rákosníci. Mozaikovitost porostu spolu s podmáčením by mohla přilákat i vzácné chřástaly kropenaté, kteří se v hnízdní sezóně na Mnišských loukách pravidelně zastavují. Jsme velmi zvědaví, co ukáže nadcházející hnízdní sezóna,“ těší se správce ptačího parku Mnišské louky Josef Rutterle.
Koně budou mít na pastvině přirozený zdroj vody. „Mnišské louky jsou specifické svým zachovalým vodním režimem, kdy zimní a jarní rozlivy meandrující řeky Ploučnice a potoka Šporky přirozeně plní vodou tůně a deprese v loukách. Tím se liší především od nejstaršího ptačího parku, Josefovských luk, kde tuto funkci plní obnovený historický luční závlahový systém,“ vysvětluje Martin Bacílek, který je v ČSO vedoucím oddělení ochrany ptáků.
Exmoorští koně jsou velmi odolné a soběstačné plemeno, které může zůstat celoročně venku na pastvině. Díky tomu, že nebudou na rozdíl od běžné praxe dostávat odčervovací prostředky, bude jejich trus bohatý na hmyz a tím se stane dalším lákadlem pro luční ptáky. V zahraničí je obhospodařování cenných přírodních stanovišť extenzivní pastvou divokých koní, či dalších druhů velkých kopytníků, zcela běžný postup.
Pastva v kombinaci se stávajícími metodami managementu, jako je hloubení tůní či úprava terénu, ještě více zefektivní obnovu a péči o ptačí park Mnišské louky a vytváření ideálních podmínek pro ptáky i další živočichy. „Od roku 2020 vytváříme v rozsáhlých mokřinách u České Lípy tento ptačí ráj. Nešlo by to bez podpory tisícovek dárců a příznivců, kterým srdečně děkujeme,“ říká Lucie Hošková, zástupkyně ředitele ČSO a vedoucí fundraisingu.
Srdečně vás na Mnišské louky zveme! Vzhledem k polodivokému režimu chovu prosíme, abyste koně ničím nekrmili, neplašili a nevstupovali do pastviny. Děkujeme.
Kontakt pro novináře:
Josef Rutterle, rutterle@birdlife.cz, 728 110 441
Martin Bacílek, bacilek@birdlife.cz, 724 911 592
Projekt pastvy exmoorských pony na Mnišských loukách byl financován Evropskou unií v rámci NEXT GENERATION EU.
Ptačí park Mnišské louky
Rozsáhlé mokřiny v zákrutu Ploučnice u České Lípy přeměňuje Česká společnost ornitologická (ČSO) od roku 2020 na ptačí park Mnišské louky. Z velké části hospodářsky nevyužívané území s černými skládkami, starým úložištěm kalů a zarůstajícími zbytky původních říčních ramen je ideálním územím pro obnovu hnízdišť mokřadních ptáků. Hloubením tůní, úpravou terénu a šetrnou údržbou vegetace včetně pastvy tu ČSO vytváří ideální podmínky pro ptáky i další živočichy. Vytyčené území o velikosti asi 100 hektarů vykupuje ČSO z darů podporovatelů ptačích parků ČSO. Mnišské louky jsou jedním z pěti.
Ptačí parky České společnosti ornitologické jsou logickou reakcí na dramatický úbytek ptáků zemědělské krajiny, mokřadů a přetrhávané vazby mezi lidmi a přírodou. První ptačí park v Česku Josefovské louky vytvořila ČSO založený především na vlastním financování z darů členů a podporovatelů. Podařilo se vzkřísit jeden z nejkvalitnějších mokřadů, umožnit tu návrat jinde mizejících či vymizelých ptáků a zprostředkovat kontakt mezi lidmi a přírodou. Další již existující ptačí parky pokračují ve stejném duchu a stejně tak budou pokračovat i ptačí parky budoucí. ČSO v ptačích parcích nejen vykupuje pozemky, ale i šetrně hospodaří. Tak, aby se zde ptákům a dalším živočichům a rostlinám dařilo. ČSO při péči a obnově využívá tradičních metod jako je sečení a pasení, vyřezávání náletových dřevin a invazních rostlin a buduje tůně a ostrůvky. Zároveň vytváří pozorovatelny, pozorovací místa a stezky pro návštěvníky.