V ptačím parku Mnišské louky u České Lípy se 11. března narodilo hříbě exmoorského pony, je to samička. Jde o částečně předpokládaný, ale i tak překvapivý, přírůstek do pětičlenného stáda klisen, které je v parku od loňského prosince. Spásáním a sešlapáváním podmáčených luk přispívají k jejich pestrosti a k tomu, aby se na tu dařilo ptákům a dalším živočichům i vzácným rostlinám.
„Samička se narodila přímo na pastvině 11. března a společně se svou matkou Myrtle jsou obě v pořádku. Hned den po porodu již putovaly se zbytkem stáda po celé ploše pastviny. Mladé klisně dokonce ani nedělá problém překonat podmáčené deprese, které se v pastvině nacházejí, a dostat se tak s matkou na její druhou stranu. Nejen to dokládá vysokou odolnost těchto koní, kteří jsou ideální pro údržbu přírodních lokalit bez potřeby chovatelských zásahů, jako jsou například právě asistence u porodu,“ říká správce ptačího parku Mnišské louky Josef Rutterle.
Myrtle (narozená v roce 2009), matka malé klisny, patří ke kobylám, které před příjezdem do ptačího parku Mnišské louky přijely do Česka z Velké Británie. Za sebou má tak již několik odchovaných mláďat a její zkušenost je na nové lokalitě výhodou. I když jsou na Mnišských loukách pouze samice polodivokých koní, až do odjezdu z Milovic byly v přítomnosti harémového hřebce. Narození mláděte v letošním jaře tak nebylo při loňském příjezdu koní do parku vyloučeno, i tak jsme až do jeho narození netušili, že se to stane.
První hříbě narozené v ptačích parcích ČSO. Ať se ti u nás daří!
Jedná se o první hříbě exmoorů narozené v některém z ptačích parků České společnosti ornitologické.
- V únoru 2021 se na Josefovských loukách narodilo tele pratura.
- V červenci 2022 se na Kosteliskách pak narodila dvě telata uherského stepního skotu.
Pět klisen přijelo z pastevní rezervace u středočeských Milovic v prosinci 2023. Na Mnišských loukách spásají 5 hektarů zarůstajících a dosud jen z části obhospodařovaných luk ve východní části parku. Pastva v kombinaci se stávajícími metodami managementu, jako je hloubení tůní či úprava terénu, ještě více zefektivní obnovu a péči o ptačí park Mnišské louky a vytváření ideálních podmínek pro ptáky i další živočichy.
Exmoorští koně jsou velmi odolné a soběstačné plemeno, které může zůstat celoročně venku na pastvině. Tam mají zároveň přirozený zdroj vody díky tůním a depresím. Na rozdíl od běžné praxe, tito koně nedostávají odčervovací prostředky, takže jejich trus je bohatý na hmyz, což je lákadlo pro luční ptáky.
Prosíme návštěvníky, aby při návštěvě ptačího parku Mnišské louky měli své psy na vodítku, a to i z důvodu začínající hnízdní sezóny ptáků, a zároveň koně ničím nekrmili a nevstupovali do pastviny.
Na pastvině již dochází k intenzivnímu potlačování expanzních druhů rostlin a objevují se na ní první protahující bekasiny otavní či lindušky luční. Svá pozorování z parku tak můžete vkládat do databáze Avif a přispět tak k lepšímu přehledu o pozitivním vlivu místní pastvy nejen na luční a mokřadní druhy ptáků.
Všem podporovatelům a dárcům děkujeme. Při zaznamenání jakéhokoliv problému, nečekané události či zajímavosti v parku neváhejte kontaktovat jeho správce:
Josef Rutterle, rutterle@birdlife.cz, 728 110 441
Ptačí park Mnišské louky
Rozsáhlé mokřiny v zákrutu Ploučnice u České Lípy přeměňuje Česká společnost ornitologická (ČSO) od roku 2020 na ptačí park Mnišské louky. Z velké části hospodářsky nevyužívané území s černými skládkami, starým úložištěm kalů a zarůstajícími zbytky původních říčních ramen je ideálním územím pro obnovu hnízdišť mokřadních ptáků. Hloubením tůní, úpravou terénu a šetrnou údržbou vegetace včetně pastvy tu ČSO vytváří ideální podmínky pro ptáky i další živočichy. Vytyčené území o velikosti asi 100 hektarů vykupuje ČSO z darů podporovatelů ptačích parků ČSO. Mnišské louky jsou jedním z pěti.
Ptačí parky České společnosti ornitologické jsou logickou reakcí na dramatický úbytek ptáků zemědělské krajiny, mokřadů a přetrhávané vazby mezi lidmi a přírodou. První ptačí park v Česku Josefovské louky vytvořila ČSO založený především na vlastním financování z darů členů a podporovatelů. Podařilo se vzkřísit jeden z nejkvalitnějších mokřadů, umožnit tu návrat jinde mizejících či vymizelých ptáků a zprostředkovat kontakt mezi lidmi a přírodou. Další již existující ptačí parky pokračují ve stejném duchu a stejně tak budou pokračovat i ptačí parky budoucí. ČSO v ptačích parcích nejen vykupuje pozemky, ale i šetrně hospodaří. Tak, aby se zde ptákům a dalším živočichům a rostlinám dařilo. ČSO při péči a obnově využívá tradičních metod jako je sečení a pasení, vyřezávání náletových dřevin a invazních rostlin a buduje tůně a ostrůvky. Zároveň vytváří pozorovatelny, pozorovací místa a stezky pro návštěvníky.
