Cesta ke zdravější zemědělské krajině spoluprací ochránců přírody, samosprávy a zemědělců – to je dlouhý, ale přiléhavý název regionálního projektu, který jsme odstartovali zkraje letošního roku ve spolupráci s Ekotoxou a německým spolkem pro péči o krajinu DVL (Deutscher Verband für Landschaftspflege). Projektové území ČSO se nachází v mikroregionu Nechanicko, kde se snažíme přivést ke společné diskuzi o krajině všechny, kteří mají zájem o její ozdravení. Po řadě individuálních schůzek se starosty a starostkami obcí, zemědělci a zástupci mysliveckých sdružení se měli možnost všichni společně setkat na veřejném semináři, který se konal 1. -2. listopadu v Kulturním domě v Nechanicích. Poprvé zde představili svůj spolek také kolegové z Německa a seznámili posluchače s jejich aktivitami na ochranu krajiny. Princip ochrany přírody založený na vyrovnané diskuzi mezi všemi zúčastněnými stranami následuje právě i tento pilotní projekt v Česku (více o projektu zde).

Během večerního přednáškového bloku vystoupil například farmář Jiří Michalisko, který přiblížil pohled zemědělce na oživení krajiny. K zodpovědné péči o krajinu vyzval vlastníky půdy Vladislav Košťál, který sám pomáhá přírodě vzkvétat na svých pozemcích v blízkém okolí. Mikroregion a jeho aktivity představila starostka obce Mokrovousy Jana Pečenková, která dlouhodobě pomáhá všem dvaceti obcím mikroregionu s realizací výsadeb a obnovováním polních cest.  Na závěr jsme přednesli první návrhy krajinných prvků, které by se mohly na území mikroregionu v budoucnu realizovat. Tyto nápady vznikaly od začátku projektu během individuálních schůzek se zúčastněnými stranami a jsou tak jedním z prvních výstupů naší společné diskuze. Přednáškový blok jsme uzavřeli debatou, během které sdíleli němečtí kolegové své zkušenosti z oblasti financování aktivit na ochranu přírody a komunikace se zúčastněnými stranami, zejména zemědělci.

Druhý den ráno jsme s těmi nejotužilejšími účastníky vyrazili do terénu. Navštívili jsme pět lokalit, které byly předchozího večera představeny formou návrhů. Podívali jsme se například k řece Bystřici, která se v polovině 20. století nevyhnula rozsáhlé regulaci, a prošli se v místech původních meandrů.  Ty jsou stále ve vlastnictví města Nechanice a přímo se tak nabízí myšlenka meandry obnovit. Takový projekt by byl velmi finančně náročný a trval by léta. Zda je projekt proveditelný se teprve ukáže po nutné konzultaci s řadou odborníků.

Protože voda v krajině je téma, kterému se v rámci projektu snažíme obzvláště věnovat, představili jsme i méně ambiciózní nápady a navštívili rybníky vhodné k revitalizaci.

Některé záměry jsou již podrobně zpracované a zasazené do strategických plánů obcí, jen je oprášit! Takovým je například návrh protipovodňového opatření v Dohalicích, které zahrnuje mimo jiné také opatření doplňková sloužící pro osvětu mládeže, zkvalitnění života místních obyvatel a podpoře některých živočišných druhů – např. vytvořením naučné plochy v místě plánovaného suchého poldru, vybudování lávek vedoucích přes zamýšlené mokřady nebo postavení kamenné zídky pro obojživelníky.

Obnovování polních cest je oblíbeným způsobem, jak rozdělit velké lány polí a navrátit krajině pestrost a průchodnost. Navštívili jsme novou polní cestu s výsadbou vedoucí od Stračovské Lhoty do Mžan, kterou inicioval starosta obce Mžany Tomáš Valena v rámci společných aktivit mikroregionu a výsadbu u Lubna, kterou realizoval myslivecký spolek Nechanice – Lověna.