mořského

Někdo zabil dvě mláďata orla mořského. Pokácel strom s hnízdem

Dvě mláďata kriticky ohroženého orla mořského zahynula minulý týden u Kostelní Myslové na Jihlavsku poté, co někdo pokácel strom i s hnízdem. „Mladí orli mořští se zabili pádem z výšky. Někdo pokácel jen tento jediný strom. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR už podala trestní oznámení na neznámého pachatele,“ informuje psovodka Klára Hlubocká, která se společně se psy Samem a Victorym v České společnosti ornitologické věnuje potírání ptačí kriminality.

Jako největší dravec žijící v Česku nemá orel mořský v přírodě přirozeného nepřítele, ohrožuje ho pouze člověk. Pytláci při tom používají zvláště brutální způsob usmrcení – nástrahu s nervovým jedem karbofuranem, po jehož požití zvíře umírá dlouho a bolestivě v křečích. „Od začátku ledna do konce dubna se bilance mrtvých orlů mořských vyšplhala na dvanáct. U devíti z nich už analýza prokázala otravu karbofuranem, jehož držení je v celé Evropské unii zakázané už od roku 2008,“ upozorňuje Hlubocká, která v terénu pátrá se psy po otrávených nástrahách a jejich obětech.

Orel mořský nalezený na Třebíčsku. Analýza u něj prokázala otravu karbofuranem.

Případy otrávených zvířat se objevují napříč celou republikou, některé z nich ale zaskočí i zkušené ornitology. „Na Uherskohradišťsku jsme na jedné lokalitě vypátrali celkem 10 nálezů s podezřením na otravu,“ říká Hlubocká. Na místě se našli dravci luňák červený, 2 káně lesní, zbytek zřejmě motáka pochopa, dále 4 krkavci velcí, vrána šedá a také lasička. Na vyšetřování všech výše uvedených případů nyní pracuje policie.

Psí jednotka České společnosti ornitologické navštěvuje preventivně důležitá místa výskytu dravců, případně místa dřívějšího trávení. Kromě toho vyjíždí k případům na žádost policie či dalších institucí, nejčastěji ale na ohlášení občanů.

  • Loni se počet zabitých ptáků vyšplhal na číslo 54, z toho 43 bylo dravců (6 orlů mořských).
  • Letos je za první čtyři měsíce zabitých ptáků 45, z toho 29 dravců (12 orlů mořských).

 

Terénní jednotka České společnosti ornitologické – psovodka Klára Hlubocká a psi Sam a Victory. Foto: Bohumil Mášek

 

Další informace

Ptačí kriminalitu má Česká společnost ornitologická v hledáčku již od roku 2000 a bojuje proti ní v rámci programu Volná křídla a webu karbofuran.cz. Za tu dobu už ornitologové zaregistrovali vedle nejrůznějších způsobů likvidace ptáků i stovky otrav. Náhodně zjištěné případy jsou ale pouze kapkou v moři otřesných činů, které jsou někteří lidé schopni páchat na ptácích. Proto se Česká společnost ornitologická rozhodla zintenzivnit pátrání po otrávených nástrahách a jejich obětech, zřízením specializované terénní jednotky – psovodky Kláry Hlubocké a Chesapeake bay retrívrů Sama a Victoryho. Inspirovala se přitom maďarskými kolegy, kterým se při hledání otrávených návnad speciálně vycvičení psi osvědčili.

Samotné držení jedu karbofuranu nebo jeho použití k zabíjení dravců je trestný čin, za který hrozí až 8 let vězení a v případě obecného ohrožení (extrémně silný jed karbofuran je smrtelně nebezpečný i lidem) si travič může ve vězení pobýt ještě déle. Použití zakázaného, ale přesto hojně používaného jedu představuje navíc velmi krutý způsob, jak se zbavit nepohodlných živočichů. „U ptáků se otrava karbofuranem projeví rychle – po několika minutách dostane pták velké křeče a za plného vědomí umírá na udušení. Proto je také možné usuzovat na otravu již při prvotním ohledání zvířete, na kterém je vidět, že před smrtí trpělo,“ vysvětluje Zdeněk Vermouzek.

Ornitologové věří, že zapojení do mezinárodního projektu PannonEagle Life, kdy mohou sdílet zkušenosti a učit se nové postupy od zahraničních kolegů, přispěje k brzkému dopadení a exemplárnímu potrestání pachatelů ptačí kriminality.