Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF v Česku
Přes 180 vědců a 21 nevládních organizací v otevřeném dopise ministrovi zemědělství Marku Výbornému vyjádřilo znepokojení nad oslabováním základních ekologických podmínek v rámci dotací ze Společné zemědělské politiky EU. [1] Ty měly podpořit adaptaci krajiny na klimatické změny, zlepšit péči o půdu a zvrátit úbytek biodiverzity. Po výjimkách pro tento rok přišla v pátek Evropská komise s radikálním návrhem oslabení podmínek pro další roky, který budou řešit ministři členských států 26. března. [2] Ministr Výborný se vyjádřil, že podporuje výjimky i do dalších let. [3] Jedná se o opatření, jako je tvorba přírodních a stabilizačních ploch, základní střídání plodin nebo minimální pokryv půdy. [4] Vědci a nevládní organizace žádají, aby ministr tato opatření naopak hájil.
Ačkoli vědci a nevládní organizace souhlasí s potřebou řešit řadu problémů v zemědělství, oslabování požadavků na ochranu a obnovu půdy, krajiny a biodiverzity považují za krok špatným směrem. Řešení důležitých problémů by se tím jen odkládalo a do budoucna ještě více komplikovalo. Základní rámec a cíle dotačních podmínek podle nich musí zůstat zachovány a je třeba hledat řešení, která budou adekvátně odpovídat na realitu klimatické i biodiverzitní krize.
Proti dalšímu oslabování ekologických opatření se předminulý týden důrazně vymezilo také přes 330 organizací napříč Evropskou unií v dopisu předsedkyni Evropské komise von der Leyen. [5] Evropská komise však navzdory tomu přišla v pátek 15. března s radikálním návrhem oslabení základních podmínek i do dalších let, a to bez jakékoliv studie vyhodnocení dopadů a po konzultaci pouze se čtyřmi velkoagrárními organizacemi. [2] Návrh bude řešit evropská Rada pro zemědělství a rybolov 26. března.
V únoru pod tlakem zemědělských protestů a členských států umožnila Evropská komise podobně jako v roce 2023 výjimku pro základní podmínku vyčlenit část plochy pro přírodu a rozšířila ji navíc i pro nadstavbová ekoschémata. Té ministerstvo zemědělství plně využilo. Podmínka se tak v důsledku oslabila i ve srovnání s tzv. ozeleněním přímých plateb v předchozím období SZP [6], které podle 3600 vědců celkově “[selhalo], pokud jde o biologickou rozmanitost, podnebí, půdu a její degradaci i sociálně-ekonomické výzvy”. [7] Evropská komise opětovně zavedla také výjimku z podmínky základního střídání plodin v osevním postupu. Přitom ještě před rozhodnutím komise odložil ministr Výborný o rok nová přísnější protierozní pravidla. [8]
K přehodnocení kroků pro tento rok již dříve vyzvaly některé ekologické organizace [9], avšak ministr Výborný v odpovědi napsal, že neshledává “žádný důvod, proč české zemědělce vyloučit z možnosti výjimku využít”. [10] Zároveň v rozporu s Programovým prohlášením vlády hájí oslabení podpory ploch pro přírodu i do dalších let. [3] Vláda ve svém programu slíbila, že: “Minimálně desetina zemědělské půdy bude do roku 2030 aktivně chránit opylovače a celkovou biodiverzitu (meze, nárazníkové pásy, větrolamy, úhory)”. [11]
Důležitost a naléhavost potřebné adaptace zemědělství na dopady klimatické změny zvýraznila nedávná zpráva Evropské agentury pro životní prostředí European Climate Risk Assessment. V ní vědci varují, že bez rozhodných a rychlých činů mohou klimatická rizika vést ke katastrofálním důsledkům. Těch nebude ušetřeno ani zemědělství, které již teď čelí vzrůstajícím trendům těžko predikovatelných rizik. [12]
doc. Ing. Michal Knapp, Ph.D., entomolog z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity, řekl: „V zemědělské krajině v posledních desetiletích pozorujeme úbytek biodiverzity a početnosti mnoha skupin organismů včetně hmyzu. Většina těchto organismů je přitom pro člověka prospěšná a poskytuje mu služby ve formě opylování plodin, regulace škůdců či udržování koloběhu živin. Neexistuje jiná cesta, jak zvrátit pokles těchto prospěšných organismů, než jim zajistit prostor pro život. To můžeme udělat skrze šetrnější způsoby pěstování plodin (např. omezit pesticidy, snížit narušování půdního prostředí, zkrátit období bez vegetačního krytu), ale nejúčinnější je část obhospodařované plochy přímo přetvořit na plochy, kde prioritou bude samotné fungování přírody (např. květnaté plochy, doprovodná dřevinná vegetace, mokřady).
V Evropě vynakládáme podstatnou část našich společných peněz na podporu zemědělství a je zjevné, že většina obyvatel po zemědělcích žádá nejen kvalitní chleba, ale i kvalitní péči o krajinu, což má politická reprezentace za úkol zajistit.”
Prof. RNDr. Jakub Hruška, CSc., přírodovědec z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, řekl: „Mnoha vědeckými studiemi je doloženo, že dnešní intenzivní zemědělství je zodpovědné za největší ztráty evropské, ale i světové biodiverzity. Ohrožena je také půda, jejíž kontaminace pesticidy a jejich rezidui patří v ČR k nejvyšším v Evropě, což ohrožuje vodní zdroje i biodiverzitu. Chápu, že zemědělci jsou v obtížné finanční a byrokratické situaci. Ale „ulevit“ jim redukcí již tak poměrně slabých ekologizačních opatření, je typické vylévání vaničky i s dítětem. Zemědělcům to ve skutečnosti nepomůže, a přírodě velmi uškodí.”
RNDr. Klára Řehounková, Ph.D., botanička z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, řekla „Abychom v krajině zachovali vysokou druhovou rozmanitost, potřebujeme co největší pestrost prostředí. Zničená a degradovaná místa musíme obnovit a propojit je s těmi zachovalými. Pestrá krajina pak může plnit kromě ochrany druhové rozmanitosti i další důležité funkce.”
Mgr. Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Tohle Žeru Hnutí DUHA, řekl: „Dopis více než 180 vědců a vědkyň a 21 nevládních organizací je jasným signálem pro ministra Výborného, že jeho současné kroky ohrožují budoucnost krajiny i zemědělství. Přes varování evropských vědců a přes zvyšující se klimatické extrémy nasadili Evropská komise i ministr Výborný parní válec a chtějí mžikem rozmělnit zásadní opatření, která měla pomoci adaptovat krajinu na dopady klimatických změn a zvrátit úbytek biodiverzity. Je to skandální a krátkozraký přístup, zcela v rozporu s původními ideami, s kterými do svých vládních období vstupovali.”
Ing. Václav Zámečník, Ph.D., zemědělský specialista České společnosti ornitologické, řekl: „Bohužel se zdá, že jak Evropské komisi, tak i našemu ministerstvu zemědělství, chybí reálná vize, jak zlepšit stav zemědělské krajiny v době probíhajících klimatických změn a krize biodiverzity. Místo systémových kroků, které by kvalitativně posouvaly udržitelné hospodaření s přírodními zdroji dopředu, přichází s nepochopitelným ústupkem, na kterém v konečném důsledku nevydělá krajina, zemědělci ani společnost.”
Mgr. Alžběta Procházková, Ph.D., zemědělská expertka WWF v Česku, řekla: „Zemědělci jsou pod obrovským tlakem klimatických i geopolitických vlivů, které se významně propisují do jejich každodenní praxe. Pochopitelně volají po úlevě. Je jistě na místě hledat taková řešení environmentálních potřeb, která zemědělci mohou zahrnout do svých postupů, aniž by je neúměrně zatížila. Zároveň ale musíme mít na paměti, že zemědělská krajina i mnohé zemědělské praktiky se musí změnit a čím déle tuto proměnu budeme odkládat, tím těžší tento proces bude. Měli bychom proto vyjít z těchto cílů a na nich stavět fungující systém udržitelné produkce potravin.”
Poznámky:
[1] Otevřený dopis 181 vědců a 21 nevládních organizací ministru Výbornému: https://drive.google.com/file/d/1sqtOCTcIyeM_obLRPs7GTY8pWQzfw8vN/view?usp=sharing
[2] https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_24_1493
Evropská komise mimo jiné navrhla: přesunout podmínku vyčleňování tzv. neprodukčních ploch (DZES 8) do dobrovolných ekoschémat; umožnit podmínku střídání plodin na jednom poli během let (DZES 7a) plnit alternativně tzv. diverzifikací plodin (pěstování více plodin na orné půdě v rámci jednoho roku); rozvolnit podmínku minimálního pokryvu půdy (DZES 6).
[3] https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/zive-brifink-ministra-zemedelstvi-po-jednani-o-podpore-farmaru-346657 Tiskový briefing ministra Výborného, čas od 12:00.
[4] Podmínky DZES, neboli Dobrý zemědělský a environmentální stav, jsou základní ekologické podmínky, které musí plnit každý zemědělec, aby měl na zemědělské dotace nárok. Dle DZES 8 by měli zemědělci vyčlenit několik procent orné půdy pro tzv. neprodukční plochy, jako jsou krajinné prvky, ochranné pásy nebo úhory. Dle DZES 7a by měli zemědělci na části orné půdy střídat po roce plodiny. Dle DZES 6 by měli zemědělci chránit půdu v nejcitlivějších obdobích alespoň minimálním pokryvem půdy.
[5] https://drive.google.com/file/d/156detaVdYz2XOx7WBKHejnkuTCIREjkg/view
[7] Anglická verze: https://besjournals.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/pan3.10080
Seznam více než 3600 podepsaných vědců a vědkyň: https://zenodo.org/records/3685632
[10] https://hnutiduha.cz/sites/default/files/dokumenty/mze-11618_2024-14140-1.pdf
[11] https://vlada.gov.cz/cz/programove-prohlaseni-vlady-193547/#zemedelstvi
[12] https://www.eea.europa.eu/publications/european-climate-risk-assessment