Evropská komise dnes po několika odkladech zveřejnila očekávaný zákon o obnově přírody (Nature Restoration Law). Jedná se o zásadní milník v ochraně přírody, první svého druhu. Zákon prostřednictvím závazných cílů v zemích EU zajistí obnovu poničených ekosystémů, jako jsou rašeliniště, řeky, mokřady či lesy. Ty jsou životně důležité jak pro biologickou rozmanitost a zmírnění a přizpůsobení se změně klimatu, tak pro člověka. Organizace Česká společnost ornitologická (ČSO) a WWF střední a východní Evropa (WWF-CEE) vítají zveřejnění zákona a jsou připravené maximálně pomoci Ministerstvu životního prostředí ČR s procesem i následnou implementací. Zároveň k tématu zákona o obnově přírody připravují na říjen mezinárodní konferenci v Praze.
Zákon o obnově přírody je první svého druhu na světě. „Je to poprvé, co se někde obnova přírody stává zákonnou povinností. Ochrana přírody je potřebná, ale není dostačující k zachování přírodní rozmanitosti. Je potřeba obnovovat narušené ekosystémy a vrátit přírodu zpět,“ podotýká ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.
- Jedním z cílů návrhu zákona o obnově přírody je obnovit do roku 2030 ekosystémy na 20 % suchozemských i vodních ploch EU.
- Bližší informace o obnově přírody na webu Evropské komise (česky).
Zákon o obnově přírody je prioritní záležitostí Ministerstva životního prostředí ČR pro předsednictví České republiky v radě EU, které odstartuje 1. července a bude trvat do konce roku. ČSO a WWF-CEE jsou připravené maximálně pomoci s procesem i následnou implementací zákona o obnově přírody.
ČSO přírodu aktivně obnovuje už od roku 2008
ČSO má s obnovou přírody dlouholeté zkušenosti díky správě ptačích parků. „Od roku 2008 u Jaroměře vykupujeme pozemky, které vracíme přírodě. Postupně a systematicky obnovujeme mokřadní ekosystém pastvou koní a praturů, strháváním drnu, kosením a kácením. A výsledky se dostavují. Počet ptačích druhů pozorovaných v ptačím parku Josefovské louky každoročně narůstá – aktuálně je to 190. Mezi nimi je i mnoho vzácných a ohrožených druhů. Je potěšitelné, že v ptačím parku pravidelně vyvádějí mláďata cílové druhy čejka chocholatá, bekasina otavní, kulík říční, čírka modrá, chřástal vodní či chřástal kropenatý. A také vodouš rudonohý, pro kterého jsou Josefovské louky jediným hnízdištěm ve východních Čechách. Díky obnově přírody se v ptačím parku také mnohonásobně zvýšil počet žab a čolků, daří se i ohroženým druhům rostlin,“ říká Vermouzek.
Zkušenosti nabyté na Josefovských loukách využívá ČSO při tvorbě dalších tří ptačích parků.
Zákon o obnově přírody je zásadní pro řešení vzájemně propojených krizí klimatu a biodiverzity a přinese velké výhody pro přírodu, zmírňování dopadu klimatické změny a adaptaci na ni, dlouhodobou potravinovou bezpečnost, lidské zdraví a blahobyt a také pro ekonomiku.
Pro přírodu i pro lidi
Z obnovených ekosystémů bude profitovat nejenom příroda a živočichové, ale také lidé. „Obnova přírody pomůže vytvářet příjemné klima ve městech, zajistí vodu ve studnách, zpívající ptáky nad hlavou, dostatek opylovačů pro hospodářské i divoké rostliny a celkově vrátí život do dnešních chudých lesů a polí, která často spíš připomínají poušť. Díky obnově přírody se všem bude žít lépe,“ říká Lenka Fryčová zástupkyně WWF v České republice.
Na 12.–13. října 2022 připravuje Česká společnost ornitologická ve spolupráci s WWF, BirdLife Europe a Beleco mezinárodní konferenci EU Restoration Law Conference pod záštitou ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové a ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka.
Kontakty pro novináře:
Zdeněk Vermouzek, 773 380 285, verm@birdlife.cz
Lenka Fryčová, 602 750 309, lfrycova@wwfcee.org
Další informace
Zákon o obnově přírody je součástí balíčku EU Nature Package, který Evropská komise oznámila v Zelené dohodě pro Evropu. Balíček kromě zákona o obnově přírody (Nature Restoration Law) obsahuje také novelu Směrnice o udržitelném používání pesticidů (Pesticides Reduction Regulation), jejímž hlavním cílem je snížení množství používaných pesticidů o 50 %. „Omezení pesticidů je důležitý krok k oživení zemědělské krajiny včetně jejích ptačích obyvatel. Negativní dopady pesticidů na ptáky jsou zdokumentované a dlouhodobě známé. U některých druhů bylo prokázáno, že právě zvýšená aplikace pesticidů má dopad na úbytek jejich početnosti. Např. kuřata koroptve polní živící se bezobratlými, kteří se vyvíjejí na polních plevelech, musí při aplikaci herbicidů vynaložit více energie při získávání potravy a dochází k větším ztrátám. Podobně v případě strnada lučního, strnada obecného či vrabce polního. Těmto a mnohým dalším omezení pesticidů velmi prospěje,“ vysvětluje Václav Zámečník, zemědělský specialista ČSO.
Zákon o obnově přírody a novela Směrnice o udržitelném používání pesticidů mají potenciál stát se nositeli změny pro přírodu, klima a zdraví lidí.
Čtěte také