Publikování výsledků je základem vědeckého bádání, to ornitologické nevyjímaje. Odborné časopisy otiskují články po důkladném posouzení, zda přinášejí něco nového, zda jsou správně metodicky a zda jsou pro poučeného čtenáře srozumitelné. K tomu ještě má každý časopis a jeho redakční rada své zaměření a otiskuje články, které mu odpovídají. Recenzní posudky bývají k autorům a jejich dílům obvykle kritické. Požadavky recenzentů, aby autor tu něco upravil, tu vysvětlil či jinak formuloval, jsou běžné, někdy recenzent požaduje i rozsáhlejší opravy. Stává se také, že článek časopis neotiskne, protože to recenzenti nedoporučili. V některých časopisech častěji, jinde méně. Řešení, co se zamítnutým článkem, je denním chlebem vědců, i těch úspěšných. Konkurence je vysoká, tlak na co nejvíce publikací také.

Mezi ornitologické časopisy, kde příspěvky podléhají recenzím, patří i časopis ČSO Sylvia. Od založení až podnes v Sylvii publikovali amatérští ornitologové vedle těch profesionálních a snad to tak bude i nadále. Ovšem zdá se, že pro mnohé je kritické recenzní řízení nepřekonatelnou překážkou. Zejména amatérští ornitologové, kteří nejsou nuceni se účastnit honby za publikačními body a indexy, mohou mít pocit, že podstupovat kritické recenzní řízení a třeba i riziko odmítnutí článku nemají zapotřebí. Zvláště v době, kdy lze okamžitě publikovat cokoliv, je snadné podlehnout lákání publikace bez recenzí. Mnozí toho využívají, píšou ostošet a svět je zahlcen odbornými názory a příspěvky na cokoliv. Co na tom, že recenze odborný článek vylepší, co na tom, že už to někdy vypadá, že všichni něco publikují a skoro nikdo to nečte? Ale snad nebude tak zle a alespoň část ornitologů si uvědomí, že publikace v Sylvii, byť obtížnější a zdlouhavější, má vyšší a trvalejší hodnotu. A že stojí za to do Sylvie psát. Jsem si jist, že redakční rada a recenzenti Sylvie budou autorům nápomocni. Sylvia je totiž stále značka kvality.